Fiona.Praha napsal(a):
Osobně bych se bála, že každý lehce ovladatelný pes (jako je třeba pudl) při nějakém ataku paniky, chytne tu paniku taky a bude od Vás prchat, co nejdál.

Taky hodně podle mě záleží na konkrétním jedinci, já jsem jednu dobu měla poměrně těžké deprese, pes to dával relativně cajk, mnohem větší terapeut byla ale moje starší kočka, malá kočka se chová pořád stejně jako praštěné klubíčko, ale ona žije svůj vlastní svět, no a kdo to bytostně nenáviděl, to je kůň. Ten to fakt nesnáší, odchází středem, odmítá komunikovat a nemám se u něj ideálně vůbec ukazovat, když mi není do hej. :-) Všechna moje zvířata spadají do kategorie kontaktní citlivky.
Současný pes nevím jak by se na to tvářil, už jsem naštěstí delší dobu v pohodě bez nějakých fakt špatných stavů, ale on je opravdu velká cíťa, asi by mu to taky nehovělo. Stačí když je doma trošku dusno (žádná hrůza, situace typu že se blbě vyspím, přítel mi řekne, že jsem teda pěkně protivná, a já trucovitě sedím a jsem ostentativně (a mlčky) protivná, aby to teda měl :-) ) a už nerví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Šišky mají v krámě.. v mrazáku.. A teď si k tomu dejte pár granulí, ony pěkně nabobtnají, neb jsou extrudované a zbavené vody. A navrch vejce a kuřecí krk a zelí a rajče a jahodu a rybí olej a ovesné vločky a jogurt a kvasnice a kost z jelena a sval zajíce z křídla a pro a pre biotika, takhle se to dělá :-)

To znám, tak si pejsek a kočička dělali dort! Ještě hlavu z husy, hrnec sádla, kakao (a zelí tam už je), a perník a ocet!

Abych nebyla úplně OT, tak malý štěně bych taky ven samotný nestrčila. Postup jak naučit už tu byl popsán...no a pokud bych chtěla, aby byl pes venku, nebudu si pořizovat povahu suchý zip...ale to pozdě bycha honiti, že. Taky mám celkem velkého psa, na zahradě by taky být mohl, ale vzhledem k tomu, že jediná chvíle, kdy dudýnek pejsek dobrovolně volí být nenalepen je v noci, kdy teda spí na asi dva metry vzdáleném gauči, tak asi úplně ne, no. :-)

Ale jak vás tak čtu, děvčata a dámy, tak teda blahořečím své šťastné hvězdě, že všechny moje zvířata jsou a byly totální kyseliny. Vlkodlak žere většinou třikrát denně, a když má pocit, že už by jako byl čas, on má hlad, a já nestojím na značkách u linky, tak regulérně provozuje zpěvy páteční, to se nedá jinak popsat. Jinak je to velice tichý pes, skoro ani neštěká, ale když je hlad, tak to jsou zvuky hejkal hadr. Mám v tom vždycky problém najit nějakou mezeru, kdy pes mlčí a leží a já se nelámu smíchy, abych ho teda mohla nakrmit. Většinou žere po návratu zvenku, a to utřeme nožičky a on se pak může přerazit, jak letí do pelechu, aby si tam ohromně pečlivě a předpisově lehl a byl velice vzorný, protože pak se bude JÍST. :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..vida, na trzich by se daly sehnat, mrknu na tržnici, diky za tip, tam toho vzdy měli z kytek dost....

Fotó je mizerné, ale kdybyste nesehnala, klidně se podělím, jsme taky z Prahy. :-)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uf. Váš první a druhý příspěvek jsou poněkud v nesouladu. Fena má poslední dobou nějaké nálady, ale je jí 2,5 a chová se tak od svého půl roku? To mi teda nepřijde moc jako poslední dobou. Vy všemu rozumíte, ve všem se vyznáte, ale nevíte, kde je problém? Takže za to může fena? Vadnej kousek? Achjo. Mně to přijde jako nespokojenej, nepochopenej a nebo/zároveň bolavej pes.

Fena vám něco říká. Vy tomu nerozumíte, nebo rozumět nechcete. Nejsem věštec, nevím co jí chybí, můžu jen napsat, co bych v takové situaci dělala já.
- nechala bych fenu pořádně vyšetřit, jestli ji něco nebolí
- pokud opakovaně trpí na průjmy, zkonzultovala bych krmení s výživářem, nikoli veterinářem, případně zárověň sama začala studovat něco o zažívání a krmení psů
- chování bych řešila s odborníkem (trenérem), který se podívá, jak s fenou komunikujete, s odborníkem, který se psy i majiteli má hodně zkušeností a pracuje s pochvalou, nikoli trestem. Pak byste se měla dozvědět, co děláte špatně.

Hlavní je se oprostit od pocitu, že je blbě něco ve psu. A od toho, že vy všechno víte, protože nemáte psa poprvé. Blbě je velmi pravděpodobně něco u vás. Vy jste "ten chytřejší", ten, kdo má víc možností. Vy musíte opravit něco ve své komunikaci, chování. A nenalhávat si, že má všechno v pohodě a stejně je nepříjemná, protože pro ni to velmi pravděpodobně všechno v pohodě není.

Vlkodlak nechrápe, ale hrozně hlasitě sebou tufčá o zem, když si lehá. Když je to na podlahu a ne na pelíšek nebo gauč, regulérně se bojím, že si sousedi přijdou stěžovat, že se jim klepe lustr. :-) Předchozí vlkodlak chrápal někdy na zádech, ale rozhodně nejvíc zařezával náš rodinný westík, to bylo jak vožralej chlap s rýmou.

Hmyzi granule jsem nikdy nemela, mela jsem ale suseny larvy, ted uz nevim, nejaky musi myslim, od Dromy, nedavno jsem chtela objednat znovu, ale uz jsem je v nabidce nenasla. Pouzivala jsem, kdyz jsem zapomnela rozmrazit maso. Psovi to smakovalo.
Jinak my jsme nedavno bastili s pritelem smazeny trubci larvy, byla to docela mnamka, a hodne syty, z neco malo pres pul kila se najedlo pet lidi. :-)

Já chtěla draka, tygra, koně a psa. Měli být kámouši. Drak by nás vozil všechny.

Když jsem uznala, že draci a tygři se blbě shání, a umřel dědův ovčoun, začala jsem intenzivně chtít psa, NO. A jezdit na koni. Venčila jsem sousedovic kříženky ovčáků tak od devíti let, myslím, že ve dvanácti jsem začala chodit do jezdeckýho oddílu a dostala "svého" prvního rodinného psa, WHWT, což tedy nebyl moc NO. :-) Byl boží. No a po dvacítce už to jelo, nejdřív kůň, pak odstěhování od našich, první BOM, a teď druhý. Kočky se nabalily cestou, takže i ty tygry vlastně mám. Jen toho draka, toho chci pořád. Nevíte, kde mají dráčata k rezervaci? Ale aby lítal a plival oheň, jako má Daenerys, žádný balamucení leguánama.

S pipetou mám osobní zkušenost taky jen u koček, jednu velkou jsem roztáhla do stříkaček pro obě a celou sezónu klid. Předchozímu psouchovi jsem dávala tabletu, taky stačila jedna na jaře až do alelujá, drželo to dýl než uvádějí, u nás tedy. Teď jsem chtěla po dlouhém hlavolámání nakonec koupit taky tabletu, jediná pipeta bez permethrinu, kterou jsem sehnala, byl Frontline, dávala jsem tak před deseti dny, a funkce teda dost moc nic... Jsme hodně venku (furt), a vlkodlak se rád válí v trávě, no. No, a byla jsem uvzpomněna bývalou kolegyní, že mají Braveco i pipety, tak jí mám zakoupenou a budem testovat. :-) Snad to bude dobrý, obojek do postele nechcu a vlkodlak je trochu zažívací cíťa, tak jsem se té tablety bála, že mi tu tisícofku vyblinká. :-) Taky člověk čte moc diskuzí možná, když jsem dělala na veterině, řešila jsem to paradoxně mnohem míň, nevybavuju si, že by nám totiž vůbec někdo hlásil po tabletě problém.

Já nevím do které diskuze se zeptat, ale víte, že Bravecto dělá i pipety? Pro kočky i pro psy, taky účinek tři měsíce. Jen mě to tak napadlo, že se tu skloňuje jen jako tableta.

No, ono to taky nemusí vůbec být tím míčkem, obzvlášť když nevíte, kdy ho snědla.

Hodně pije, zvrací, nežere...je kastrovaná? Taky může mít zánět dělohy, třeba namátkou. Co taxík? Pet medic? Rodiče? Kamarádi? Nedovedu si představit, že by mi pes několik dní nežral, zvracel, a já bych čekala, že to nějak zázračně přestane.

@Terven, já jsem někdy po ránu předpažovací bába. Jsem hodně typ sova, takže použitelná začínám být až k polednímu, venčíme pochopitelně brzo ráno, pes v módu vstávatacvičitprotožeprácešlechtí, a někdy je to fakt komedie, on se ještě občas zapomene a táhne, a já jak vlastně mentálně spím, tak prostě někdy chvíli jdu a nechám se táhnout, dneska jsem málem nabourala lampu. Ale režim je skvělá věc, i torpédo už ví a jde po snídani pěkně spinkat, protože s paničkou bude zábava až tak kolem jedenácté po minimálně jednom frenchpressu.

Jinak včera jsme potkali balíky, a balíky prej moje beru, až nám z toho gůgl udělal koláž. :-)

Dneska jsme se poprvé socializovali na veterině (byli jsme na očkování), a měla jsem ohromnou radost, vlkodlak se tvářil jakože super zábava, stres veškerej žádnej, pěkně pozdravil pana doktora, vzorově se zvážil, nechal se vyšetřit, naočkovat, obdivovat, a prej kdy půjdem zas. Dokonce ani nechtěl nikoho v čekárně sníst, tvářil se ohromně služebně a velice pečlivě seděl, a to jsem byla připravená na čekání venku, protože momentálně následkem zimní izolace na chalupě a nefunkčního cvičáku bojujeme s touhou aspoň pořádně vyvrčet všechno v okolí co má takykoule.

Jo a s nepříjemnejma slečnama ve psoobchodě bojuju taky, už jsem byla párkrát i nalomená změnit lokál, jenže to mám za rohem a sortiment je fajn, ač krmím masem, objednávám toho i tak hafec, pamlsky, hračky, granule a stelivo pro kočky, vždycky tam stejně koupím ještě i něco na krámě (nebo juchjuch rozbije některé zviřátko misku), mám tam zákaznickej účet už roky, měsíční útrata jde do tisíců, ale servis na kase většinou nic moc teda, a rady porady jsem vzdala už dávno..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Super, tak jdu do toho, ono že je ta přepravka do letadla se výhledově taky nejspíš bude hodit.

Zatahování rolety v kufru mi pravda dost chybí, já teda vozim primárně zvířecí krámy, ale občas si říkám, že kdyby okolo toho auta šel nějaký nenechavý koňák či pejskař a rozhodl se, že si nabídne, tak jsem v tom za slušný tisíce, nehledě na případnou škodu na autě..

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To máte jedničkovou fabku😉
Pokud jde o bezpečnost, tak ta je nejvyšší, pokud máte klec na zadnich sedadlech - v kufru, pokud nemáte tažný (o které se druhé auto rozstřelí), to bude pro psa vždycky nebezpečnější.
Já mám fabii jen na psy, takže mám v kufru dvojbox na míru a na zadnich sedadlech přepravu Clipper 6
https://abc-zoo.cz/9581-prepravka-pro-psy-do-50-kg-clipper-6-tortuga.html?gclid=Cj0KCQjwppSEBhCGARIsANIs4p51FL8mRefcO_0yo2hxYHnoFbydwQFCvTVQkR5r1WA8yrREA17yJ3oaAlq7EALw_wcB

Když ale vezu jen jenoho psa, tak jede vždycky v přepravce na sedadlech.

Tyjo, fakt díky moc!! Věřila byste, že to mi vůbec neseplo, a to si myslím, že jsem vcelku inteligentní bytost. :-D

Vozit psa na sedačkách není problém, auto je sice k užití nás obou, ale nás obou tří, respektive pěti, když jedou i kočky. A vlastně to bude i praktičtější, protože když jedeme třeba na chalupu, je vcelku problém tu bagáž na sedačky nacpat. A to tam vozíte připásané, nebo nějak naměstnané, nebo jak tam tu přepravku fixujete? Já mam vždycky puzzle jak tam naskládat holky, aby nebyly nakřivo, máte pod tím nějakou podložku? Že aby ty dveře asi byly ven ze dveří, žejo, nebo nakládáte psa venku a pak i s přepravkou do auta (uff)?

Díky moc za tipy! Asi to vidím na tu klec na míru, máte holky prosím ještě tip na firmu, se kterou jste byly spokojené?

Pro cotel, mám Fabii rok výroby 2007, to jsem znalec, co. :-) Podle vyplivnutých obrázků na gůglu je to teda asi první generace.

Nicméně, výhledově vybíráme dodávku, to by pak asi bylo na novou klec, co. Nebo se dají ve větších autech pak nějak fixovat? Myšlenku na nějakou z klecepropsy.cz jsem stejně ještě neopustila, jde mi primárně o zvýšení bezpečnosti přepravy pro psa...nějak čím dýl řídím, tím víc mě děsí ostatní řidiči.

Sardullah, je mi to moc líto, držte se a upřímnou soustrast.. Nejsem sice moc pravidelný přispěvatel, ale dlouholetý čtenář, a vaše psiska sleduju s oblibou a obdivem, i když nejsem moc na medvídky..

Pro Keriton, můj předešlý pes odešel na rupturu hemangiosarkomu sleziny před necelým rokem a půl, bylo to ze dne na den, večer jsme byli na stáji, na procházce s koněm, pes veselý a radostný, problém žádný. Ráno se mi nezdál, byl takový bez nálady, na procházce si lehal, nechtěl snídat, tak jsme jeli na veterinu, myslela jsem, že gastroška... No a ono ne, tekutina v břiše, prasklý nádor sleziny. Šel na sál, s tím, že když nebudou metastáze, tak se slezina vyndá, ale byly, malé všude, největší nádor na játrech byl jak golfový míček. Tak už jsme ho nebudili... Bonus byl, že znal kliniku i lidi, chodil tam se mnou čtyři roky do práce, pro mě bylo dobrý i to, že jsem byla nejen u psa když usínal, ale i u operace. Bylo mu jedenáct. Je to těžký, držím palce, ať je vám dobře co nejdýl. Já o ničem nevěděla, že je problém se ukázalo, až když to prasklo, do té doby pes zcela v pohodě, veselý, pohyb na staršího psa se spondylózou bez problémů, apetit a vše ostatní ok.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My měli postupně pár polodomácích koček (typ "vesnická micka") a nějaká zdravotní péče s nimi stejně byla.
Plánovat si pořízení zvířete s tím, aby nemělo zdravotní problémy, to prostě nejde. Může se podařit, ale nikdo vám to slíbit nemůže. I práce (nebo potíže) s výchovou štěněte tak, aby odpovídalo představám, prostě bude.

Jinak mě také nedávno pobavila jedna známá, že plánují do budoucna psa. Prý "ne hned, třeba až za půl roku"... "nejvíc se mi líbí borderka" ... "hlavně ten pes musí být vychovanej, ale ne tolik jako ten tvůj, to zase nepotřebuju" ...

Uááá, já když to tu občas čtu, tak si říkám, že jsem vlastně spíš ráda, že můj blízký okruh přátel žádný psy nemá, a ani neplánuje. Vyjma kámošky z dětství, se kterou jsme venčily psy celému sousedstvu, a která má borderteriérku (vlkodlakova ohromná miláček). Můj otec teda plánuje už x let labradora a já mu ho už x let úspěšně vymlouvám.

Mám i dvě kočky, které si mě objednaly, obě nalezenkyně, starší bude 14, ta měla jednou v životě průjem (a našla jsem ji teda brutálně začervenou), jinak nic - klepu na všechny dřeva v dosahu. Mladší je tak pět, našla jsem ji cca roční, a v takovém stavu, že kdybych nedělala na veterině, nezachraňovala bych ji, a i tak jsme se vlastně rozhodli pro jen proto, že byla extrémně radostná, žravá, a přestože měla být vlastně mrtvá, tak se chovala jakoby nic. Stejně teda stála dost peněz i jen v nákladech a teď jsem koukala, že nás velmi brzy čekají zuby. Kočky jsem nikdy nechtěla, ale jsou boží. Mně psa ovšem nenahradí (experimentálně ověřeno minulým rokem), ale moje představa o psu je od zadavatelovy diametrálně odlišná.

Nejvíc mi tam sedí takovej ten vesnickej vořech salámista, co si půjčíte o víkendu na procházku od babičky. :-) Vtip. Hodnej, vychovanej, a přiměřeně aktivní pes dá práci, trvá to spíš roky než měsíce, a to podle mě u každého plemene. Záruka, že bude vyhovovat požadavkům, neexistuje. Radek.S, pokud nemáte chuť věnovat energii a čas ani přibližnému výběru plemene, kde chcete vzít energii a čas na práci s tím psem, aby z něj byl pohodový parťák podle vašich představ? Já bych pro začátek doporučila spíš si třeba pustit nějaký díly podcastu Pejskárium, to moc práce nedá, dá se to poslouchat třeba v autě, je tam spousta informací o různých aspektech života se psem, a i o tom, co zvážit při výběru a rozhodování, zda psa vůbec mít..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ahojte,
ráda bych se poradila a poprosila o vaše zkušenosti, kdo vozíte psy v autě v kleci, máte nějaké "obyč", nebo bezpečnostní? Jsem v tomhle tak trochu pole neorané, předchozího psa jsem vozila volně v kufru celou tu část jeho života, kdy už jsem měla auto, a nikdy jsem naštěstí nelitovala. Adolescent je na tom zatím stejně, ale už déle přemýšlím o kleci, teď jsem se konečně dostala k nějakému hledání a zkoumání a moc moudrá z toho nejsem.
Jediné bezpečnostní klece, které jsem zatím našla, jsou z https://klecepropsy.cz/ . Jsou to docela pálky, ale pokud je to fakt to nejlepší řešení, tak se tomu ani tak nebráním, jen jsem se chtěla zeptat, jaký máte zkušenosti vy zkušenější. :-)
Má to smysl? Nebo existuje nějaká srovnatelná, ale víc economy varianta? Klec na míru?
A ještě jeden dotaz navrch, jak vlastně velkou? 26 kg a 60 cm v kohoutku, možná ještě trochu zmohutní, ale už by moc nemusel. Jde mi primárně o bezpečnou přepravu, nepředpokládám použití klece jinde než v autě.
Jo, a jezdíme fabií kombíkem, ale to jsem koukala, že se dá zadat přímo typ vozu do nějaké té tabulky u výrobce, a vyplivne to vhodné klece.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
To chce spíš něco od země do pasu - ideálně ringo oblek.

Oni už jsou později docela v pohodě, ale od těch 6-8 týdnů je to peklo, protože nemají žádný zábrany a ta rivalita + síla smečky z nich dělá hrozný bestie. Po jednom nebo po dvou jsou v pohodě.

Přidávám se ke gratulacím! Co dlouhý jezdecký chapsy, šly by? Jestli bude Varaxi pořádat zájezd, hlásím se o vstupenku! :-)

...vezmu s sebou přítele, ten se bude dívat dalekohledem ze vzdálenosti tak dvou kilometrů a pak bude už konečne přesvědčen o tom, že náš adolescent, podomácku přezdívaný BOMsle Kousle, je nejhodnější něžnopes na světě. A když se bude dívat tak zdálky, budou ty štěnítka vlastně ohromný roztomilouši, takže to podpoří moje nesmělé růžky vystrkující plány si v horizontu tak dvou let pořídit druhou malinu. Geniální. :-D

Zadavatelce se omlouvám za plevelící příspěvek..

Mlíko doma míváme plnotučný, do kafe ráda i smetanu, ale tu většinou kupuju cíleně, když ji chci do vaření, kupuju šlehačkovou. Rostlinný mlíka jedem taky, hlavně kokosový a mandlový, ale z klasickýho dělám palačinky a lívanečky.
Já to s tím sladkým mám tak na etapy, občas chuť nemám 14 dní a pak zas týden obrovskou, nesnášim teda kupovaný sladký (kromě velmi pečlivě vybíraných větrníků a občas sem tam někde zaujme dortík, většinou v ceně menšího auta), potřebuju doma dělaný - obvykle dělám palačinky, lívanečky, štrůdl, nebo když se mi chce tak cheesecake, v létě ovocný koláče, ovocný knedlíky. Bombóny a podobné nejím vůbec, nechutnalo mi to ani jako malý.
Věc kterou můžu v jakoukoli denní i noční dobu, je sýr. Čerstvý, tvrdý, plísňový, zrající, kozí, ovčí, kravský, ... :-) Na maso máme chuť jen občas, vlastně z něj běžně vůbec nevařím, leda když jedem hromadně na chalupu, tak to jistě proběhne gulášek, buřty, nebo grilovačka, ale jinak si spíš třeba dáme někde burger nebo na vejletě vejpečky, když je chuť.