Při takhle brzkém odstavu je dobře krmit seno, voda a ovesné vločky. Ostatní přidávat postupně.

ponka1 napsal(a):
No to bych zrovna netvrdila,v mé selhávající biosce 90 je rtuťový teploměr a je na nic,ukazuje o 4°C víc než je na vejcích

Copak se dotýká vajec? Pokud vím je cca 5cm nad vajíčkama a tudíž musí ukazovat víc než je teplota na vejcích.

A ještě jsem zapoměla, že se musí dát pozor aby na víku se nesrážela voda, takže voda se dává jen doprostřed a během líhnutí vysrážením na stěnách je voda i v největším žlábku u stěny líhně.

stemad napsal(a):
dobrý den mám líhen bios 60 a chci si vylíhnout kuřata v návodu je že má být vypínací teplota 1 týden 40°C ale těleso ještě po vypnutí ještě chvilku hřeje takže je vpořádku že teplota ještě vzroste na 40,4°C a pak klesne na 39,8°C a termostat sepne a začne topit jen ještě klesne na 38,4°C takže kolísání je cca 1,7°C je to vpořádku tato teplota byla měřena teploměrem co je zabudován na víku líhně

Ano u téhle plastové líhně se skutečně první týden nastavuje teplota na 40°C a po vypnutí ještě trochu stoupne a po znovuzapnutí naopak trochu klesá. Je to dáno setrvačností teploty topného tělesa než schladne a naopak ohřeje. Nastavuje se naprosto jiná teplota než u dřívějších kovových 90. Mimochodem rťuťové teploměry co jsou v líhních jsou mnohem přesnější než lihové.

Předpokládám, že jste psal o nosných křepelkách a ty potřebují cca 20% dusíkatých látek - bílkovin, takže o něco víc než slepice a to i při odchovu na ně mají větší nároky než kuřata. Jejich nedostatek může být jedna z příčin jejich agresivity.

Odpověděl jste si sám, mladší oddělit. Mimochodem K2 je pro rostoucí křepelky trochu chudá. Křepelky potřebují víc bílkovin než kuřata, nebo slepice.

trnka napsal(a):
tak a predsa sa chytili dnes som nasla pod kopkou srsti cosi co sa hybalo nechcela som rusit tak som moc nenakukala. Len teraz neviem co s tym samica trajda po celom kotci som myslela ze bude stale zohrievat male ved je predsa len februar.

Nechte jí v klidu, jen pořádně přistelte i seno, ona si to nanosí na hnízdo a budou v teple.

beginner napsal(a):
Blbost vycucaná z prstu, protože je to tak a tak...za to bych byla ráda.
Mýlit se je lidské, klidně to přiznám, když budu vědět jak je to správně.

Tohle je diskuze o ničem, nejjednodušší je se přímo zeptat v Biosce a nechat si návod poslat. Jinak jsem vyhrabala návod k líhni Mono plast 60 a cituji: vypínací teplota v místnosti cca 18 stupňů - 40,0 stupňů, místnost 22 stupňů - 39,5 a místnost 26 stupňů - 39,1. Při nasazování při průměrné teplotě 22 stupňů stoupne vypínací teplota na 40 stupňů, za týden se snižuje na 39,5. Nesmí klamat, že po vypnutí topení ještě teplota na teploměru trochu stoupne a po zapnutí topení ještě chvilinku klesá. Proto je dobře pokud se musí s teplotou hýbat, dělat to před obracením a nenechat se mýlit, že pak líheň vypne i při nižší teplotě. Nemá větrák a teploměr ukazuje teplotu u topného tělěsa a ne vajíček. Jinak místo jejich regulačních šroubů mám normální matky, v tom plastu se mi za pár let uvolňovaly.

etua napsal(a):
Kde jste to četl?To ta vajíčka skutečně uvaříte hned první den.Teplota v líhni pro inkubaci kuřat - od 37,6 do 37,8 a do 19 dne vlhkost 60-75%, obracet od 3 dne nejméně 2x denně.Toť základní údaje.Od 19 dne se vajíčka neobracejí,ale vlhkost se zvýší na 75-80% vejce se ovšem chladí.Jinak se kropí vodou teplou na 35 stupňů.
Vajíčka se chladí 2x denně při otáčení a doba se zvyšuje od 5 min. až do 30 min.při optimální terplotě místnosti 20-22 stupňů.

U plastové ručně otáčecí Mono 60 je skutečně teplota 39.5 - 40 stupňů. Tady se mísí dohromady staré - kovové Biosky, které jsou oplášťované a nové umělohmotné. U každé je jiná vypínací teplota.

I tak je možný že nezabřezla. Někdy stačí zapustit jednou a zabřezne a někdy nezabřezne ani po víc zapuštění. Ale znova o zapouštění bych uvažovala až po 35-36 dnech. Kdysi se mi zapouštění těsně po termínu porodu nevyplatilo. Zapustila sem a do druhého dne samička porodila a nepostarala se o ně. Od té doby si na říji klidně počkám i 14 dní. Jinak mě jedna beranice pokaždý rodí 33 den.

Já bych jim kotce už nečistila, obzvlášť pokud jsou na roštěch a nemáte kotiště. Jen bych pořádně nastlala. Samice si většinou v hnoji udělají noru, vystelou chlupama a jsou v suchu a v teple.

Jde o to jestli se jedná skutečně o kokcidiozu, nebo jestli v trávě je něco co způsobuje průjem. Mladá tráva, hnojivo, jedovaté rostliny a pod.

Nevím, nás to bralo víc přímo od Biokronu, tak vyšlo 50 ml na 100.-. Dává se 10 - 20 kapek na 1l podle potřeby a přínos vidím v tom, že králíkům neničí všechny střevní bakterie jako léčiva obzvlášť antibiotika, a že naopak podporuje správné trávení. Podle mne je polovina králíků na kokcidiozu léčeno zbytečně a oslabením trávicího traktu antibiotiky se králík odrovná.

Bohužel nevím, ale zkuste se zeptat na jejich e-mailu: biokron@biokron.cz, třeba budou vědět jestli mají na Slovensku zastoupení, v Čechách ho i ochotně zasílají.

Také ho používám, spíš preventivně, výborně podporuje trávení a žravost u mláďat. Dá se použít i pro slepice.

kachna napsal(a):
No jenže energys je výkrmový. A rvát do chovných zvířat výkrmové granule pro mě třeba není ideální řešení.
Střeďáky krmíme po odstavu granulema od Pohledských dvořáků www.vkhsb.cz protože obsahují přírodní kokcidiostatika, což Berkel (a myslím že ani ovator), neumí.

Jinak dávám přednost míchání vlastní směsi

Energys dělá víc druhů granulí pro králíky, minimálně 4.

Kam se na tohle vlákno hrabou telenovely.

A ještě, pokud ten pán je skutečně posuzovatel, tak by si měl uvědomit, že zadavatelka pravděpodobně o chovu toho moc neví a ne jí hned odpálkovat. Skutečných chovatelů, ne množitelů, těch je dost, ubývá a možná jednou by byl rád, že se našel další chovatel výstavní drůbeže.

dorm napsal(a):
ten pan jak se za břicho popadá je posuzovatel drůbeže na severní moravě poměrně uznávaný a spravedlivý..

Dobrý den, na toto vlákno jsem narazila náhodou a protože barevné rázy wyandotek neznám tak o tom mluvit nechci. Jen, že pokud se zadíváte na foto, tak je vidět začínající sedlový závěs kohouta, takže mi odpověď kterou dal pan posuzovatel připadá dost arogantní. A k těm názvům, pokud vím tak maransky jsou ve vzorníku udávané jako měděnoprsé, tak jsou nazývány i v německých překladech, přitom u nás se běžně říká měděnokrké, což víc odpovídá požadavku ve vzorníku.

ovecka napsal(a):
Jatečnou výtěžnost ovlivňuje také poměr maso:kosti a ten je jednoznačně lepší u češky. Dana

To je pravda, těžší husy mají také těžší kosti a maso má delší vlákno. Tohle ale platí i u slepic a králíků. A myslím i kdyby se do vchodu houser nasoukal, tak by asi dovnitř chodily nerady.