Horák lutino napsal(a):
Zvítězil zdravý rozum, to se v dnešní divné době často nestává. Doufám, že to tak i zůstane a někdo nezačne vymýšlet další nesmysly..

Já bych to tak pozitivně neviděl. V aktivitě se nadále pokračuje a je zájem "pozitivní seznamy" nejen zavést, ale i sjednotit v rámci EU.

https://www.ararauna.cz/2023/03/aktiviste-za-prava-zvirat-pripravili-podklady-pro-vznik-pozitivniho-seznamu-zvirat-eu-predstavili-ho-v-bruselu/?fbclid=IwAR3QwKEg2fjJAtpvnsfivt6RQzPqnY3mg7LracYpW1otvnwDF34Yjer7UmU

trojAAAcko napsal(a):
Zdravím,

hned na začátek bych chtěl dodat, myslím si, že vím o čem mluvím, přestože to třeba z mé formulace nemusí být hned pochopitelné. Na začátek nemám takové zkušenosti s "regiuskama", jen hodně poslouchám a rád sbírám zkušenosti ostatních chovatelů abych sám se zlepšoval a i můj chov. Rád bych podotknul, že moje tvrzení ohledně "hladovění" je spíše všeobecného smyslu. Já si za tím stojím nejen z mých zkušeností, ale i informací co jsem dostal / přečetl z odborné literatury, že had by měl být spíše nechán bez jídla, než mu neustále něco cpát. Chtěl říci, že převážně máte pravdu, určitě nebudu v některých věcech třeba argumentovat, ale je potřeba podotknout, že (opět z mé zkušeností) mnoho lidí chová hady, protože chce a nechtějí se o ně podrobněji zajímat jako já nebo třeba i Vy. Určitě souhlasím s tím, že hodně záleží na druhu, podmínkách, ale i na pohlaví co se týče krmení a ne každý druh hada snese větší míru "hladovění" než třeba v tomto případě užovky. Upozornil bych na jednu věc, představte si situaci (podle mě častou), že si někdo pořídí hada - třeba korálovku, 30 minut hledá informace na internetu, něco se dozví, pak si jí pořídí a má nějaký problém. První věc co ho může napadnout je, že napíše na ifauna diskusi aby mu někdo poradil a Vy na něj vychrlíte tolik informací, že kolik let je had starý, jaké pohlaví a spoustu takových detailních věcí, že ten člověk bude z toho hrozně zmatený a nebude vědět co má dělat. Jeho problém může spočívat v kravině jako může být třeba v překrmování (bude třeba dávat myš dvakrát týdně u dospělého jedince který nepotřebuje takové množství). Za mě si hodně lidí neuvědomuje, že hada není potřeba krmit často jako třeba psa. Proto si myslím, že došlo k lehkému nedorozumění mezi námi. Jen každý podává ty informace trošku jinak. Přijmu i názor toho, že můj pohled může být trošku zkreslený tím, že chovám docela specifický druhy hadů, které by se neměli tolik krmit oproti třeba užovkám. I tak si budu stát za tím, že ten princip je pořád stejný. Chci i dodat i jedno přirovnání, ale ze spíše ještěrek. Pořídil jsem si Agamy vousaté a byl to dárek pro mého otce které po nich dlouho toužil. Půl roku před jeho narozeninami jsem je koupil a staral jsem se o ně, protože jsem si rád chtěl chov ještěrek i vyzkoušet. Dával jsem jim cvrčka pokud možno denně, občas každý druhý den. Dal jsem je otci a předal informace a způsob jak jsem se o ně staral. Táta v tom pokračoval a po měsíci měl nějaký problém (ne ohledně krmení, ale společnému chovu dvou samic v jednom terárku) a šel k veterináři pro radu co s tím dělat. Když to vyřešili tak se veterinář zeptal jak často a čím je krmí. Určitě už jste sám zjistil, že to je moc, dávat cvrčka denně a pan veterinář řekl, že by se měli dávat jednou týdně a odůvodnil proč (je specializovaný na exotické zvířata). Takový důvod jsem neslyšel, ale dávalo to smysl.

Chtěl jsem poukázat spíše na obecnější princip fungování u hadů a třeba trošku Vám i vysvětlit jak jsem to myslel. Jak jsem řekl, máte převážně pravdu a nebráním se i dodatečné konverzaci v soukromí. Jen si myslím, že je mnohokrát lepší říkat věci trošku přeneseně a více všeobecněji.

Jednu část přeskočím, protože jsem se k tomu již vyjádřil a budu pokračovat k vašemu pozorování z přírody. Řekl bych, že takové fungování v přírodě je jasné a pochopitelné, že to tak funguje, ale zase - někomu to jasné nemusí být. Určitě nepůjdete do malého obchodu si pořádně nakoupit, ale třeba do Makra aby jste měl zásoby jídla na měsíc například a spíše jsem se setkal s překrmenými hady než podvyživenými, ale třeba to byla zrovna náhoda - kdo ví. Ohledně myšek, musím opět souhlasit, myšky ze zverimexu například kolikrát ani nejsou tří týdenní myšky, ale sotva dvou týdenní - na druhou stranu to má i nějaké výhody. Máte pak více na výběr a pokud potřebujete spíše menší myšku (ne holátko), tam si můžete vybrat. Někdy přechod z holátek na rovnou dospělé myšky není úplně to nejlepší a nevyhovující kvůli velikosti a taková malá myška Vám splní více méně i plnohodnotnou stravu u sub--adultních hadů.

Na závěr bych chtěl poděkovat za opravu ve slově "hibernace". Rád po sobě čtu zprávy a dodatečně si to po sobě opravuji, protože dost píši i rychle a tohle jsem nešťastnou náhodou přehlédl. Jen chci podotknout, že i vy jste napsal pár překlepů například v jedné reakci na mě z dnešního dne. Ale vím a chápu, že jsme jenom lidé a občas každý udělá chybu a určitě se nesnažím hned někoho opravovat pokud to není opakovaně, ale i tak děkuji za upozornění - příště si dám na toho pozor.

Jinak přeji příjemný večer a počítám, že si to přečtete až zítra, tak už Vám rád popřeji příjemný zítřejší den.

Jenže tady nějaké všeobecné rady nemají co dělat, rady musí být konkrétní. Dotaz zněl na to, proč had neslovil další dvě myši, což může být dáno tím, že... jedna stačila, že se jedná o samce, který už moc lovit nebude, jelikož na něj jde "jaro" a má hormonálně jiné zájmy, kdy zkrátka omezuje příjem potravy, že mohl být vyrušen a zkrátka lovit přestal, nebo tu první žral příliš dlouho a o další zájem ztratil.. S tím vším jsem se normálně ve vlastním chovu setkal a neznamená to ale, že dotyčný překrmuje a má dávat hadovi půst! Nenapsal ani podmínky, ani pohlaví, nenapsal druh, neznáme nic. Na rady i konkrétní tu není moc místo, natož na nějaké úvahy a všeobecná sdělení, která ve vší úctě nemají žádnou vypovídací hodnotu.
Píšete jinak moc hezky, píšete s úctou, tak to neberte z mé strany nikterak zle, jen za ty roky chovu a nárůstu radílků na všemožných forech a dnes už otřesně i na youtube, kde opravdu vytlačí ty nejhorší nesmysly, už mám zero toleranci na cokoliv, co se odchyluje od skutečné rady nebo pomoci. Mám doma veškerou českou literaturu (aspoň doufám) a řadu zahraničních knih, něco jsem překládal, mám i cizojazyčnou chovatelskou literaturu, ale nikde nikdo nepíše o tom, co jste napsal. Tedy, že "že had by měl být spíše nechán bez jídla, než mu neustále něco cpát". Ano, pamatuji si staré knihy z dob Felixe, kde se uváděly rekordy v hladovění těch kterých druhů, zpravidla velkých krajt, ale to byly půsty nenormální a rekordmani následně chcípli. Ti hadi tehdy hladověli ne proto, že chtěli, ale protože problematika chovu a veterinární aspekty byly v plenkách, zvířata sem jezdila ve špatném stavu a i chovatelské povědomí bylo jinde. Dnes by nikdo ani u velké krajty roční půst netoleroval (pokud tedy předtím nedostala 20kg prase).
Co se týká toho, jestli tazatele zahltím já nebo některý z kolegů, který si tu ve svém volném čase plácá játra a funguje jako Teragoogle, kdy na dotaz někdo z nás vyplivne veškeré základy chovu, podmínky a připraví rovnou na nějaká úskalí - nezlobte se na mě, ale přece nebudu, když už věnuji čas někomu, koho neznám a v podstatě to dělám pro dobro toho zvířete, servírovat něco po dílech, aby to dotyčného *********, který si není sto něco nastudovat dávno dopředu a věnovat se zvířeti tak, jak se patří, náhodou nepoložilo. Co já bych dal za to, aby fungovalo něco jako ifauna nebo teraporadna v časech mých začátků, kdy tu bylo několik knih a víc nic. Nikdo neporadil, sám nemohl. Dnes je dostupnost knih, literatury parádní, jsou specializované na skupiny, druhy i mutace, kdo není líný, zjistí si řadu věcí sám, máte genetické kalkulačky, které nejen spočítají procentuelní zastoupení mládat té které mutace v odchovu, ale už dokonce ukáží i fotky jak vypadá, to které mládě. Neuvěřitelné a přesto to nestačí.
Stran překlepů máte pravdu, vím o nich dobře, píšu rychle a z práce, takže mi tam lítají čárky, slovosled.. Na slovo hibernace s tvrdým jsem už alergický, protože to není otázka překlepu, ale hrubka na styl po lese běžela lyška.
Abych to uzavřel, nechtěl jsem být nějak nezdvořilý a opravdu dlouho váhal, jestli odepsat. Jelikož jste se ale rozepsal v řadě vláken a odpovědi byly ve stylu věštírna a přestože to myslíte dobře, začátečník si z toho prostě nevezme to co má i když mu to servírujete na lehko. Poznáte sám za pár let, jak to s Vámi bude mlátit, až se tu dočtete na dotaz "Co dávat legánovi (rozumějte leguánovi) za jídlo, kdiž nechci aby umíral salát" a někdo mu na to dokonce odpoví, "dávej tekutou fruktosu, já to tak dělám a funguje to". Člověk si pak myslí, že to je žert. No a pak jdete takhle k veterináři, sedíte v čekárně a naproti Vám má týpek v přepravce totálně žlutého leguána. Tak si ho prohlížím a obdivuji, vypadá jako tehdy cenově nedosažitelné albino, které tu nikdo nechová (myšleno v té době). Týpek jde do ordinace, ozve se za chvíli vzrušená debata a řev a majitel mizí i s leguánem. Přicházím na řadu a ptám se doktora (znali jsme se, bohužel už není mezi námi), co se stalo a on...ten deb*l ho krmí fruktosou! A já aha a ještě takhle zajímavě zbarveného, nechápu. Na to doktor odvětí: "prd zbarveného, to má od toho, jak mu tím oddělal játra"...

Takže i když to myslíte dobře, raději bych radil fakt tam, kde jste si jistý a kde to není o nějaké čiré úvaze a o pocitu už vůbec. Mějte se krásně, taky fajn večer a za moje přípomínky se nezlobte. Myslím si prostě, že k chovu a pomoci patří odpověď buď konkrétní a to za pomoci tazatele (on nám musí přiblížit, co přesně se u něj děje, neb jinak to je o věštecké kouli), nebo žádná.. A to je i odpověď na to, co jste psal v jiném vlákně tazateli na mutace regiusek. Tedy důvod, proč sem moc chovatelé už nechodí a neplácají si tu svoje játra.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však jo. Ono méně je někdy více.

Savem dezinfikuji prakticky vše od hadů, ještěrů, krokodýlů, želv už přes 25let, naprosto bez problému. Je to třeba jen vypláchnout v čisté vodě (vypláchnutím se rozumí nechat předmět ponořený třeba další půl hodiny hodinu v čisté vodě), ale nikdy s tím není problém. Tímhle způsobem jsem dezinfikoval i kořen do akvária po jedné karanténě, ten jsem ale pro jistotu louhoval v čisté vodě pár dní, aby to neublížilo rybám.

trojAAAcko napsal(a):
Nechápu co na tom může být za nesmysl. Já všechny mláďata choval jen v boxech a pak přemístil do velkýho terárka když byli dostatečně velký. Mně přijde zbytečný kupovat malé terárko pak měnit za větší už z důvodu prostoru a práce kolem toho. Chovný box se lépe skladuje a při větším počtu se to dá dát do sebe. Jen jsem řekl svůj názor ohledně malého terárka pro mládě z spíše ekonomického hlediska než chovného. Z toho chovného hlediska máte samozřejmě pravdu a souhlasím. Chápu, že moje formulace mohla být trošku matoucí a za to se omlouvám. Jinak přeji příjemný zbytek dne. :)

Tak napsal jste, že Vám přijde nesmysl kupovat pro mládě malé terárium, at koupí velké. A do té doby ho bude chovat kde? O chovu v malém jste nenapsal vůbec nic, proto jsem napsal tohle.
Velká terária jsou prostě na škodu, ať jde o užovky, krajty, nebo tiliquu. Takhle to celé vyznělo, aby prostě mládě, které za celý den nemusí vylézt z úkrytu nahřát se pod zdroj kvůli pocitu bezpečí, choval už ve velkém teráriu. Teď už je to snad srozumitelné

Julie.11 napsal(a):
Ano, to samozřejmě nepopírám :)

Fajn, ale k čemu pak jsou pocitové rady? Pamatuju jak se tu radilo krmit samice sklípkanů, když drží kokon, krmení vodních želv (bez ohledu na druh) sušeným gammarusem a salátem jako hlavní potravou, doporučování potravních specialistů jako začátečnické druhy, nezimovat suchozemské želvy, které v přírodě zimují, společné chovy gekončíků nočních s hemitheconyxy a tak by se dalo dlouho pokračovat.
Zdejší fora jsou místo, kde si může napsat kdo chce co chce a nemusí řešit, jestli radí blbost na základě, které se zvířeti nebude dařit nebo dokonce uhyne.
Takže když se vrátím k tomu, co psal Jirka, cituji:"Nejdřív nastudovat, uvážit. zařídit terko, pořídit zvíře. Pro začátečníka by to mělo být desatero, protože pokud není dopadá to obdobně jako ve vedlejším dotazu o želvě a šamponu". Osobně na tom neshledávám nic špatného, naopak. Doporučovat něco stylem - si to zkus, když tě to nebude ba, tak to pošleš dál - to může už dělat zkušený chovatel, kterému prostě určité druhy nesednou, jak psala Leithian. Ne začátečník. A sorry, ale heterodoni kolikrát mláďata přestanou žrát po změně místa, nebo naopak sem zaznamenal, že nežeroucí mládě u kolegy žrát začalo. Cpala jste někdy heterodona?

Julie.11 napsal(a):
Dobrý den, tady bych se chtěla zastat paní. Přijde mi že Vy jste ten co se zrovna chová podle nálady 😅. Samozřejmě, pokud chceme začínat s chovem určitého druhu tak si o něm co nejvíce nastudujeme že? A není tady ifauna k tomu aby jsme rozšířili své znalosti? Věčně se tu schází mnoho názorů a proto je dobré hledat jak v knihách, na internetu tak určitě i mezi chovateli které mají různé zážitky ne?

Dobrý den, to já se zase musím zastat Jirky. Máte pravdu, že sbírat informace všude by bylo fajn, má to ale velký háček. FB a další sociální sítě, včetně všemožných serverů Ifaunu nevyjímaje je bohužel plná lidí, kteří se vyjádří ke každému tématu, ovšem to co se dozvíte je postaveno na pocitech a nebo příliš krátkých zkušenostech, které čas donutí pisatele přehodnotit.
Jako začátečník se ale těžko vyznáte v tom, kdo Vám co radí a jak moc se o to dá opřít. Běžně tu radí lidé, kteří mají zvíře 14dní i s cestou, ale mají pocit, že je to opravňuje podat k tématu svůj zážitek, jak jste docela trefně napsala.

Floris Reptiles napsal(a):
Dobrý den.

Napadlo mě zda by se našel chovatel který by byl ochotný podělit se o své zkušenosti s začínajícím chovatelem, konkrétně: na co dát pozor, jak přesně určovat genetiku atd… přečetl jsem hodně literatury i různých příspěvku, ale informace přímo od chovatele jsou pro mě cennější. Děkuji za ochotu. ( po případě, kde čerpat informace)

Pokud Vás zajímá něco ohledně genetiky, doporučuji studium:

https://www.amazon.com/Designer-Morphs-One-Constrictor-Mutations-Variations/dp/3899734866

trojAAAcko napsal(a):
Dobrý den,

přijde mi zbytečný přemýšlet nad koupi menšího terárka pro mládě. Není lepší koupit rovnou velké pro dospělého jedince? Ušetříte si peníze a i práce ohledně výměny menšího terárka za větší. Přece jenom mládě můžete chovat ve velkém terárku které je pro dospělýho hada.

Další naprostý nesmysl, co zde radíte. Mláďata je třeba odchovávat naopak v menších unikacích (proto se řada chovatelů uchyluje i k boxům namísto terárií) a to z důvodu lepší kontroly mláděte, lepších teplotních podmínek a následného trávení a tudíž i růstu a prospívání. Zvláště heterodon jakožto had, který se kolikrát od mimina musí rozkrmovat není druh, kde je dobré takhle experimentovat

trojAAAcko napsal(a):
Dobrý den,

sám nevím čím začít dříve, ale asi začnu s menším vysvětlením jak to vlastně u hadů funguje. Spousta lidí si moc neuvědomuje asi tu nejzákladnější věc a to je, že hadi jsou uzpůsobeni k hladovění, ne k překrmování. Tudíž hada by jste měl spíše nechávat hladovět (tím samozřejmě nemyslím krmit hada jednou za půl roku hlavně u užovky). Takže tím chci naznačit, že není žádný důvod mu dávat tři myši a dalším důvodem je, že když had tu myš uloví a sní tak je v tu chvíli hrozně zranitelný, protože má omezenou pohyblivost a musí vytrávit kořist (což může trvat 3 dny). Představte si, že si dáte dva velké obědy a úplně se přejíte a šli si zaběhat nebo si rovnou dát půl maraton. Spíš dáte přednost odpočinku a hodinku si posedíte, něco přečtete či jinou relaxační aktivitu. Tím jak je had po nakrmení jednou myší plný a omezený pohybem a dalšími věcmi tak je zranitelný a samozřejmě, že se i bojí. Zase si představte, že máte jít do ringu a s někým se poprat a někdo Vám sváže ruce, taky se budete bát a spíš před protivníkem utíkat než se s ním utkat a možná se budete v krajní situaci bránit nohama. Hadi bohužel žádné nohy nemají.

Takže určitě je to normální, že se had bude bát a unikat a hlavně není zdravé hada překrmovat. U dospělé užovky bych krmil tak jednou za dva týdny jednou myškou a nemusíte se bát, že by to pro toho hada bylo málo. Teď si nejsem jistý jak to přesně funguje u užovek, ale u Krajt Královských je docela zvykem, že si Krajta naordinuje hladovku a třeba dva měsíce odmítá potravu a pak začne zase jíst. Třeba během zimování hadi jakoby "hybernují", nejsou aktivní a hlavně se nekrmí během zimování.

Snad jsem Vám pomohl a určitě se nebojte dávat jenom jednu myšku za dva týdny (záleží jestli je to mládě a jak velká myška to je samozřejmě). Ještě dodám, že překrmování není zdravé, ale hlavně taky hodně riskujete úmrtí hada, protože je velká šance, že Vám ta druhá / třetí myška hada zakousne a ty myšky Vám hada sežerou. Možná se to nezdá, ale ten had nemusí být schopný se bránit a myšky jsou všežravci a taky si rádi dají i nějaké to maso.

Hodně jsem uvažoval, jestli mám reagovat, ale co čtu vaše rady, tak mi to nedává. Proč radíte o něčem, o čem nemáte páru? Máte údajné zkušenosti s regiuskou, což je typ hada sit and wait, druh, který rychle tuční a s agilními hady jako jsou užovky mají společné jako azavak a anglický buldok.
Doporučovat hladovění, stejně jako překrmování je nesmysl, zejména pokud neznáte podmínky chovu. Je naprosto normální krmit velké druhy užovek nejen myšmi, ale i menšími potkany a to v závisloti na jejich velikosti, teplotě chovu, dané životní situaci zvířete (po zimování, před zimováním, během gravidity, po vykladení, krmení novorozeňat atd.). Nejde to šmahem smáznout tím, že "myš za deset dní stačí".
Z dotazu není vůbec zřejmé o jakého hada jde, jakého je pohlaví (což má často vliv a to včetně regiusek, kde samci žerou minimálně oproti samicím) a především co se změnilo proti dřívějšku - začíná být venku teplo, takže lidé začínají škrtit kvůli úsporám topení, což se projeví ovšem i snížením teplot v teráriích vlivem poklesu teplot v místnosti. Každoroční situace, která každoročně vyvolá vlnu obdobných dotazů jen s obměnami v dotazu.
Jinak had určitě není přizpůsoben k hladovění - v přírodě to funguje tak, že pokud se hadu nepovede ulovit dnes a je v dobré kondici, samosebou neúspěšný lov neznamená nic, ovšem pokud se takhle nedaří opakovaně, zvíře začne hubnout a v přírodě zařve. Osobně jsem to pozoroval a popisoval u Natrix natrix, kde stačilo, když se část mládat po vylíhnutí nevydala k tůním, resp. slepému ramenu plnému pulců, ale k Berounce, kde je potravy poskrovnu. Přestože se jedná o dobře vyvinutá a zdravá mláďata, pokud se zavčasu nedostanou k možnosti lovit dostatečné množství kořisti, slábnou a čeká je nevyhnutelný konec. V zajetí je to samosebou jiné, tam je třeba zvíře hlídat, aby se nepřekrmovalo, odpadá proces aktivního lovu kořisti (navíc je teď v modě dávat zvířatům mršiny, které už jen sbírají, takže hadi už potravu zpravidla ani neškrtí, tudíž nic), na druhou stranu není problém se po inzerátech potkat s podvyživenými zvířaty.
Správně jste naznačil i termín "velká myška". Před dvaceti lety se jednalo o myš většinou plně vzrostlou, často i vyřazenou z produkčního chovu. Dnes se jako dospělá myš prodává třínedělní myš, která váží dva až trikrát méně než zač se dá adultní myš (to samé jde převést i na potkany) považovat a která rozhodně plnohodnotnou potravu nesupluje.
A abych neteoretizoval - adultním guttatam se běžně dává při krmení jednou týdně bud plně vzrostlá myš, případně jednou za 10dní myši dvě někdy i tři a víc (samice po snůšce, samice gravidní). Jestliže dotáhnu na zkrm ty pidi myši, na dospělém zvířeti vidět nejsou ani když jich sloví 5...
Ke zbytku bych se nerad vyjadřoval a hibernace se píše s měkkým i

Je to přesně tak

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vždyť se ty děti nesmí přetěžovat! Domácí úkoly se hned ženou k soudu. Teda na inspekci.

Kolegyně měla onehdá dost nepříjemný výstup. Rodiče si stěžovali, že jejich "geniální" dcera byla na olympiádě až pátá.

To je tak, když chcete zachovat nároky.

Jasně a celé generace před nimi zatížené vůbec nebyly:-D. Přitom z nich rostou čím dál větší deb*love, čím dál víc neschopní konkurence těm, co to jejich rodičům není lhostejné (a ostatně tak jako to bylo dříve normální a dnes se nenosí). Člověk žasne, jak je dnes natvrdo kdejaký rodič přesvědčen jakéhože to má doma Ajnštajna a genia

To se jen zase "budoucnost společnosti" nudí a místo učení vymýšlí krávoviny. Ono se není čemu divit, když se na ně kladou čím dál menší nároky ve školách

amdrd napsal(a):
A pobije dokonce i užovku obojkovou co smrdí a je přemnožená -užovka ničí hnízda pěvců, loví dospělé ptáky, ryby na pokraj vymření. Vypadá to, že kočka hadovy párkrát fackou drápne do hlavy a jak je z toho zmlácený, pak ho jen chytne za hlavu a sežere. Jsou to úžasní lovci.
https://youtu.be/jZ8RmoBWA3c

Jj, užovka obojková ničí hnízda pěvců. Vy se vraťte na základku s tímhle vzděláním . Kde je Lupus s vydrou? Myslím, že už je na ní čas

amdrd napsal(a):
Ale tak pro ptáky jsou kočky vlastně užitečné ne? Když zabíjí hady... třeba v Indii, v Africe tam jsou hadi přemnožení a městské kočky se o ně postarají..

https://youtu.be/6JYnNGzek0Y

https://youtu.be/cvlkLQfitKs

https://youtu.be/O4cDxYivytc

Hadi nikde přemnožení nejsou a už vůbec tam. Jo to je jako s těmi vrabci v Číně. Až tam zmizí hadi, nebudou tam mít lidi co jíst (myslím kvůli hlodavcům)

petajz napsal(a):
Kočky na vesnici byly vždy a v mnohem větší míře než dnes a přesto bylo v přírodě mnohem a mnohem větší množství různých drobných pěvců,koroptví,křepelek bažantů a nespočet jejich hnízd a kuřat.O zajících aní nemluvím a je divné proč je tedy kočky nezdecimovali?A co dnes?Zajíci sem tam a že jich bývalo na honech zastřeleno nebo odchyceno na vývoz a nic se nedělo,příští rok bylo zase dost.Bažanti těch hnízd o kterých jsme jako kluci věděli a sledovalí jak vodí kuřátka.A dnes na bažanta,koroptev nebo křepelku nenarazíš.Drobní ptáci mi na zahradě v připravených budkách hnízdí,to není problém,problém jsou straky,a sojky. které lhned odchovy likvidují.Dřív jsem míval v zimě plné krmítko různých ptáků,dnes jen tak vrabci nebo kos.Nejsem kočkomil ale nesvádějme všechno na kočky.Největší škůdci jsme my lidé a i někteří tzv.zapálení ochránci.

Jenže dřív se je nebáli myslivci střílet jako dnes. Každá kočka, která se dostala dál od vesnice to schytala. Další redukci měli na svědomí psi, kteří po vsích courali hala bala, což se už dnes taky nenosí. Takže ona to tak nějak úplně pravda nebude. A k tématu - s tímhle přístupem stejně brzo nebudeme mít o čem debatovat. Nevím jak moc se dotýká téma Vás, ale jelikož nejsem deb*l a o tohle téma zajímám, protože musím, měl jsem do prosince naregistrováno a je to jen začátek. Až se tam naperou další druhy, případně pokud projde to co se chystá a co má třeba už Holandsko od 1.1.2024, tak už se tu nebude o čem dohadovat. Takže přeju hodně štěstí v nevědomosti a klidně si dál obhajujete vše stylem, že největší škůdce je člověk (o čemž tohle téma mimochodem taky není).

petajz napsal(a):
Vy si stále melete svou ale uvědomte si že tohle téma je o něčem jiném než o kočkách a zajíčcích.Pokud se opravdu potřebujete zviditelnit s vašimi ochranářskými tématy tak si založte na příslušných forech svoji dikuzi.

A o čem to téma je?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Viz výše. Zadáveného zajíce jsem neviděla (možná špatně koukám). Přejetých dost.

Jasný, ale neřeší se auta, lidská činnost. Řešíme škodlivost druhů, kdy je škodlivost některých "invazivních druhů" diskutabilní a paradoxně se do invazivních nedají druhy, které škodí jako hrom.
Valná většina druhů, které obecně ekosystémům a řadě druhů škodí, tu není díky chovatelům, jak se snaží veřejnosti podsouvat, ale kvůli společenskému "užitku", jedná se o zvířata záměrně vysazovaná ať už pro lov (všemožné druhy jelenů, mýval, psík, mufloni, daňci, bažanti...), hospodářský význam (kapr, amur, oba druhy tolstolobiků, duhák, siven, nutrie,...). Výjimkou je právě kočka.

Škrkavku neberu jako zoonozu. Co se covidu týká, jednak je tu (bylo už v roce 2020) několik typů (což je krásně vidět, jak se neustále uvádí, že někdo má covid už po třetí a naprosto se neřeší jaký, resp. se pořád dělá, že jde o jeden a všichni se moooooc diví, jak je to možný, zase má ten samej covid), za druhé kolikrát měl v rodině covid jeden a partner neměl atd. Osobně znám případ, kde si partneři předali skrze psa. Ostatně ty velké kočky ten covid v Zoo taky chytli od lidí, díky jejich přístupu, vzduchem to nepřiletělo . Že se někdo nenakazil, když má určitý typ imunity, nedodržuje hygienická pravidla a někdo může a stejně ho to potká (viz doba po jakou je vir schopen "vydržet" mimo hostitele na určitých podkladech), je prostě fakt. To s tím tatarákem je bohužel v diskusi stejně použitelné jako ti přejetí zajíci. Debata je o něčem trošku jiném. Kdybychom se bavili o vlivu člověka a jeho působení, pak souhlasím

Zvláštní, že najednou nikdo nereaguje na ty zadávené zajíčky. Pro ty, kterým to nestačí, stačí vyměnit při hledání zaměnit slovo zajíc za králík (a nebo si dosadit jiné zvíře). Pro nevěřící Tomáše je tam toho myslím dost..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám kocoury domácí a tudíž čisté svědomí.

Že jsou venkovní kočky lovci, nezpochybňuji. Ale že více škod napáchá člověk, za tím si stojím.

Jaké zoonózy máte na mysli? Toxoplazmózu? Za mě je větší pravděpodobnost, že umřu na rakovinu (rodinná anamnéza) nebo mě přejede auto.

Můj názor.

Jasné, ale o tom to je. Že kočky, co tohle páchají jsou od liknavých majitelů, kteří melou pořád dokola, že kočka potřebuje volnost, svobodu, chovat se jak ona si žádá. Naprostá blbost. Daleko větší potřebu pohybu mají kopytníci, ti taky nemůžou courat kde se jim zamane, majitelé psů také nemohou psovi dávat volnost a vlastně chovat se jak se mu zamane (k čemuž patří i likvidace koček a psů jakožto konkurentů na vlastních teritoriích). O tom to celé je. Koček jsou oproti želvám, korálovkám, papouškům na světě miliardy ve volnosti, likvidují vše od hmyzu po poměrně velké obratlovce napříč kontinenty. O člověku se nebavím, máte samosebou pravdu, diskuse je ale o škodlivosti konkrétních druhů. Zoonoz je víc než jen toxoplazmoza, toxokaroza a je to mimochodem i jeden z argumentů proti chystanému zákazu chovu exotických druhů v EU, který se opírá o to, že jedním z vhodných důvodů pro omezení jsou zoonozy z těchto zvířat. Přitom nejvíc zoonoz lze získat právě ze zvířat dávno domestikovaných, která s námi žijí v úzkém kontaktu (zrovna kočky se řešily v souvislosti s šířením covidu, který u nich byl diagnostikován ostatně jako u jedněch z prvních a to včetně velkých koček v zoo). Mimochodem, kdyby přenášely "jen" tu toxoplazmozu, tak to bohatě stačí. Aktuálně se poměrně hodně řeší, že toxoplazmoza stojí za řadou onemocnění, která ji primárně ani příčítány nebyly. A to nemluvím o ČR (aby do toho zase někdo nezapojil pana F., který ví moc dobře o čem mluví.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To ale nezabrani toulavce lozit si dál kde je jí libo

Jistě, sice to zabrání množení, ale neomezí to škodu, kterou dotyčný jedinec páchá. Je to možná humánní pro konkrétní zvíře, ale nehumánní pro veškerou faunu, kterou každá složí za celý život.