parrotss napsal(a):
Pro JoPe; nechte jej, to je marne. PL

Taky je mám v chovu, mají zcela bílá líce, ale nebylo to jediné kritérium podle kterého jsem vybíral...Nový pár na sezónu 2021 1,0 černá 1F straka / opalin? x 0,1 modrá pastel opalina / černá.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

JoPe napsal(a):

Pro JoPe; nechte jej, to je marne. PL

zdenek napsal(a):
je to samice, kr 18, spároval jsem ji se samcem štěpitelný na modré, viz foto

Jasně, i já chtěl jsem poradit párování s modrým samcem. Mohlo by se ukázat, zda se jedná o "polomodrou" mutační formu, jako je tomu u oranžových penantů. Pokud budou mladé, tak se Zdeňku pochlub, jsem zvědav jak to dopadne! Anebo již něco společně ten pár odchoval?Jenom dodám, že ten samec je dle fota asi pastel straka anebo skořicová straka..?

zdenek napsal(a):
tak ještě foto

Zdravím, bylo by dobré poskytnout bližší komentář k věku té rosely. Pohlaví by jsem odhadoval na samici. Pták je rozhodně v kombinaci s opalinovým genem - viz ocasní rejdovací péra. Pokud je to vůbec hybrid (a to netvrdím), pak dle fenotypu se nejeví jako hybrid nižší než F3 - F4 generace s jiným příslušníkem rodu Platycercus, s tím že lze vysoce pravděpodobně vyloučit roselu penanta a žlutolící.
Mám ve svém chovu samici skořicovou opalinovou, která byla v létě hodně světle zbarvená, následně přepeřila do cihlově oranžově červené - viz fota níže.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Vincent86 napsal(a):
Dobrý den neznáte někdo nějakou dobrou stránku (nejlépe i s fotkami) kde by se dalo naučit aspoň trochu rozeznávat mutace zpěváků. V mojí encyklopedii je minimum a encyklopedie Papoušci zpěvavý a jeho mutace je nesehnatelná. Nebo případně nějakou dobrou encyklopedii.

Dobrý den, jsem autorem knihy, kterou poptáváte.
Celý knižní náklad, je již zcela vyprodán. Po dohodě s redakcí serveru iFauna, budou v rubrice „články“ postupně publikovány jednotlivé kapitoly knihy "Papoušek zpěvavý a jeho mutace" formou článků. Až na vybrané části, jako je např. úvod do knihy, o autorovi a pod., které nebudou publikovány, by měl být zbývající obsah knihy postupně zveřejněn.
Existuje tedy možnost pro zájemce, hledajíci informace o chovu a genetice papouška zpěvavého, v průběhu času jednotlivé články sledovat a čerpat z jejich obsahu. S přátelským pozdravem. P. Lukáč

Vinc86 napsal(a):
Děkuji vám všem za rady pokusím se tu knížku co nejdřív sehnat

Dobrý den, jsem autor knihy. V tuhle chvíli jsou všechny výtisky 1. vydání publikace Papoušek zpěvavý a jeho mutace, již rozebrány.

Několik kusů knih, je ještě k dispozici na Slovensku. Pokud si je nikdo neobjedná a zůstanou k dispozici, mohu je v létě (pokud to situace s cestováním dovolí) dovést a nabídnout v ČR. Podle poslední informace od známé, která je má u sebe, se jedná o cca 5-6 kusů. Ti, kteří by měli zájem a jsou ochotni počkat do léta, mně mohou napsat svoji žádost o rezervování knihy na e-mail: lukac.peter@seznam.cz.

Rozesílání poštou na dobírku, pak bude realizováno podle pořadí došlých objednávek. Víc pro vás zatím neumím udělat. S pozdravem, P. Lukáč.

Dobrý den, paní redaktorka Horká, mně rovněž informovala o svém rozhodnutí ukončit, přesně po 30 letech, vydávání tištěné Fauny. Je to škoda. Bezprostředně v mém okolí, jsou reakce u chovatelů (z níž je naprostá většina již v důchodovém věku), jenom smutné. Ten časopis, se dost lišil ode všech ostatních, myslím především šíří záběru. Jako chovateli papoušků, mně nijak nevadilo přečíst si článek o chovu psů, drůbeže či holubů. Právě naopak.

Ekonomika je ale neúprosná a do byznysu sentiment prostě nepatří. Jenom majitelé časopisu by nám mohli sdělit o kolik se zvýšili jejich náklady na vydávání tištěné Fauny za posledních 5 let. Nevím to, ale tuším, že jsou to pro ekonomiku redakce, zásadní ukazatele. Mám s tím osobní zkušenost, protože jsem vydal nízkonákladově knihu a jenom za poslední 3 roky, stouply náklady o více než 20 %. To ani nemluvím o poštovném...Udržet původní cenu a nezdražovat, je pak velice těžké.

S Faunou, od roku 2020 vydávanou již pouze elektronicky, budu spolupracovat i nadále. Zájem, jak se zdá, je oboustranný. Věřím, že část chovatelů, kteří odebírali jenom tištěný časopis, si najde cestu i k její stávající internetové verzi. Bohužel, pro část té dříve narozené české chovatelské populace, to bude ztráta takřka nenahraditelná. A to nejenom proto, že svůj oblíbený časopis v roce 2020 již ve svých poštovních schránkách nenajdou, ale především proto, že je soudobé sdělovací technologie nedokáži náležitě oslovit. Ztrácí se tak pro ně důležitý zdroj informací, poučení i potěšení.

Přeji vydavatelům iFauny, hodně úspěchů a vytrvalosti při vydávání elektronické formy tohoto původně papírového časopisu.

FAUNA zemřela, ať žije iFAUNA.

Koupím spolehlivý, chovný pár kakriků červenočelých. Na barvě nezáleží, potřebuji je jako chůvy. Případné nabídky na tel. 606629990. Děkuji. Mohu vyzvednout zítra v Kladně.

sevak napsal(a):
Ale prečo súobidvaja napojený na jeden žĺtok,ak teda boli dvojžĺtkové,čo nemôžem tvrdiť s istotou.Sú to guarouby.

Nevím, odkud pochází vaše úvaha, že jsou ze dvou žloutků a přitom, že jsou napojeny na jeden žloutek. To co vidíme na vašich fotografiích, je již pouze žloutkový váček, který mládě při líhnutí postupně do sebe vtahuje přes pupeční otvor (vcucne jej) a žije z něj na samotném počátku svého života, v prvních hodinách.
Otázku, kterou je možné si položit zní, zda tito 2 tvorečkové pocházející z jediné skořápky, vznikli spojením gamet (zárodečných buněk) na jedno či dvoužloutkové bázi. A rovněž i otázku PROČ se tak stalo a co se dá udělat proto, aby se to příště NESTALO. Jsou totiž téměž jistě odsouzení k smrti...
Pokud vím mohou nastat jenom 2 případy vzniku takového stavu. Buď takový případ vznikne na bázi jednovaječného spojení gamet (monozygotní) anebo dvojvaječného (dizygotní). Někdy se v odborné literatuře, ale i na odborných forech uvádí jako příčina podmínky vnější (hygiena chovu, apod) anebo i podmínky vnitřní (genetická výbava jedinců). Především příbuznost anebo velký věkový rozdíl jedinců v rodičovském páru a z toho plynoucí degenerativní účinky na DNA, bývají uváděny jako možná příčina vzniku tohoto jevu. Frekvence výskytu u obratlovců (ptáků) není uspokojivě zdokumentována a lze ji jenom odhadovat (v řádu 1 : 1 000 000 a výše). Z tohoto pohledu by jste mohl být relativně v klidu, nemělo by se vám to v chovu hned tak opakovat...
P. Lukáč

Dobrý den,
celkem běžně jsem u prarodičů o prázninách nalézal vajíčka slepic se dvěmi žloutky. Byla určena do kuchyně, takže nevím, jsetli byla vůbec oplozena, anebo jestli by se znich něco živého vylíhlo. Pokud ano, bývá to většinou neživotaschopné anebo silně oslabené. Je v tom jistá antalogie se životem savců (Homo sapiens), kteří obvykle rodí jedno mládě, ale v posledních desetiletích dramaticky narůstá křivka výskytu dvojčat i vícerčat. Většinou, je do důsledek zvýšené hladiny hormonů. V případě ptáků, to je možné jistě taky. Do jejich ptačího těla se hormony dostanou snadno např. vodou. P. Lukáč

PS: Mohu se zeptat o jaký druh papouška se jedná?

Ondřej Husák napsal(a):
Zdravím a děkuji za odpověď.
Ptáka jsem vybral na burze z plné přenosky zpeváků, ale ani prodejce nevěděl od jakého je páru je.
Přidávám ještě foto jeho sourozence.

Jak je vidět z 1. fota, tak samec má lehce namodralé čelo (po přepeření bude spíše zelenavé s černějším vlnkováním). Oba samci jsou o poznání méně červení a je to dáno právě převažujícím výskytem melaninu v peří (jsou tmavější a proto se červené zbarvení nemůže rozšířit na křídla, prsa atd.), dobře je to vidět na 2. fotu. Ten samec, kterého jsem komentoval jako prvního, je zjevně tmavější a navíc modrý. Pokud jsou oba rodičové opalinový, pak navíc musí být oba heterozygoty (štěpitelní) modrého genu. Lukáč

Ondřej Husák napsal(a):
Co myslíte je to tyrkysový modrý opalin nebo jen modrý opalin?

Dobrý den, samec je rozhodně tmavější, než bývá fenotyp standartních modrých opalinů. Chybí zde od vás informace o rodičovském páru. Jestli jsou rodiče kombinační jedinci s genetickou disoizicí jak pro tyrkysový a i pro modrý gen, pak by ten samec mohl být i jak píšete tyrkysový modrý opalin (uranově modrý). Osobně, se to ale nedomnívám.
V minulosti jsem takové jedince odchoval, byli pěkní, ale tmavomodrých (tyrkysových modrých, nebo li uranově modrých) potomků ,jsem se od nich nikdy nedočkal. Domnívám se, že se jednalo jenom o "posun" v modrém zabarvení peří, který způsobil tyrkysový gen, který interaktivně působí v alelické sérii s genem modrým a takoví jedinci nemají genetickou dispozici pro další šlechtění. Váš samec je, ale vynikajícím protějškem pro samice v kombinacích s tyrkysovou a modrou, ideálně již fenotypovou uranově modrou samicí. Přeji hodně úspěchů v dalším chovu. Lukáč.

PS: Přikládám pár fotek ze svého archivu, Foto č.1 - uranově modrý samec, prvoodchov v ČR 2012, Foto č.2 - tentýž jedinec po odstavení, zde je vidět fenotypový rozdíl ve zbarvení ve srovnání s modrým samcem, Foto č.3,4 - jeho sourozenec (Raibow opalín - duhový, geneticky tyrkysový opalin), foto č.5,6 tyrkysová samice - modrobřichá a foto č.7 - uranově modrý, po úplném přepeření..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Karel1979 napsal(a):
Rodice opalin nevite nekdo jestli je to taky opalin zaráží mne červená lička a trochu prsa díky vsem

Dobrý den, je to samozřejmě samec opalínové mutace, když jsou oba rodičové opalínový. Ty červená líčka, hlava a nějaká pírka v prsou se mu pravděpodobně dobarví až po prvním celkovém přepeření do červena a bude z něj krasavec - rudoprsý opalín. Lukáč

chovatel.andulek napsal(a):
Omlouvám se většině diskutujících za to, že na stránky ifauny jsem se dostal až po delší době.

Požadované fotografie svých antracitových andulek dodám až nějaké pořídím. Jinak nápad lupuse4 o strejdovi Googlovi je výborný, neboť moje antracitové dvoufaktorové šedé andulky vypadají naprosto stejně. Proto mi připadá zbytečné ty mé fotografovat, když navíc nejsem dobrým fotografem.

Pokud jde o dědičnost, opravdu jde o přídavný faktor, podobně jako je tomu u fialového faktoru. A obdobně jako je fialová andulka (fenotyp) modrá s tmavým a jedním či nejlépe se dvěma fialovými faktory, tak antracitová andulka (fenotyp) je šedá se dvěma antracitovými faktory.

Podle mého názoru k otázce a fotografii pterodactylla jde o dvoufaktorovou antracitovou andulku, někdy označovanou jako 2F antracit nebo DF antracit. Soudím tak podle barvy peří a podle lícní skvrny, která je černá.

To myslite vazne?

barabán napsal(a):
Nejsem žádný genetický expert,ale je to to samé jako Violet faktor. Nazvat antracit mutací jako takovou mě příjde nesprávné,jak by se potom nazvala např. zelená andulka s antracit faktorem? vzhledem k jejímu fenotipu,kde se antracit chová podobně jako faktor tmavnutí v případě 1f .Také ji nenazvu antracitovou mutací.Také budu rád za váš názor a případné objasnění,bude zajímat více chovatelů.

Dobrý den, nijak jsem nenarážel na vaše znalosti z genetiky. Sám andulky nechovám, takže vám mohu odpovědět jenom ze znalostí, které jsem načerpal u jiných druhů papoušků a z internetu.
V podstatě jde o to, že antracitová mutace se projeví již na zelené andulce tak, že mládě, které je nositelem genové změny vykazuje tmavější fenotyp jak u 1F tak i u 2F potomka. Takovou andulku poznáme v budce tak, že bude o hodně tmavější, nicméně nebude modrá leč antracitově zelená. Předpokadem je samozřejmě, že oba rodičové jsou v zelené řadě.

Pokud dál bude chovatel pokračovat ve šlechtění takového potomka s modrým protejškem v páru, pak budou po několika generacích odchování i potomci modří 1F antracitový anebo i modří 2F antracitový.

Základním poznatkem tedy je, že tyto odchovy již nejsou genovou mutací, ale kombinací genů (modrý x antracitový). Naprostá většina chovatelů nazývá antracitovými andulkami, přávě až tuhle kombinaci, přitom antracitový je již mutační jedinec zelený 1F antracitový.

Tato situace je téměř identická se stavem u jiných ptačích druhů (např. alexandrů malých), kdy někteří chovatelé opomíjejí fakt že zelená 1F fialová je heterozygotem fialového genu u zeleně zbarveného jedince a 2F fialová zelená je již kombinací dvou fialových genů se strukturální změnou peří. Stále ale platí, že papoušek je zbarven zeleně (samozřejmě tmavěji).

Pokud až mé poznatky sahají, pak za fialovou je většinou chovatelů označován pták, který je 1F (ale i 2F) modrý. Je to dáno tím, že všichni takto fialovou barvu identifikujeme a jednoduše nazýváme. V genetice to ale neplatí a je vhodné uvádět názvy genově pozměněných jedinců úplně a přesně. Do značné míry se to týká tvorby názvosloví a jedině tento způsob je zárukou správnosti označení a neúmyslného uvádění v omyl ostatních chovatelů.

S pozdravem,

P. Lukáč

barabán napsal(a):
Dědičnost je tam neúplně dominantní a nejedná se o mutaci,ale o faktor.

Dobrý den, mohl by jste mně přiblížit o co se jedná, když výše uvedená genetická změna není mutací ale jak vy tvrdíte"faktor"? Děkuji. PL

Po dohodě mohu nabídnout papoušky zpěvavé. Krmící se páry. Intenzivní Oranž PallidIno Opalin / Modrá? x 0,1 Uranově Modrá / Oranž? a 1,0 Uranově Modrý Opalin / Oranžová / Pallid kr.18 x 0,1 Pallid Oranžová Opalina / Modrá kr. 16 - chovná. Druhý pár je se zárukou na genotyp. Samec může být na 66% i celooranžový. Tel. 606 629 990.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

1,0 Oranžový PallidIno Opalin / Modrá? x 0,1 Uranově Modrá / Oranž? Tel: 606629990

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mohu nabídnout 0.1 kouřová Kr. 5/2018. Z větší části preperena, odčervená. Z venkovní voliry. Tel. 606 629 990.
Lukáč

dudlas napsal(a):
Zdravím, chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenost stím, že sameček škube samičce peří na hlavě a ona drží, jaký to má důvod, a jestli to mohou dělat i jiný druhy než papoušek zpěvavý. Děkuji za odpovědi

Napsal jsem vám do profilu interní zprávu s vysvětlením. Lukáč