Zdravím,
v oblasti pipet jsem naprosto neznalá, u jorků jsme měli vždy Bravecto. To vestajovi dát nechci, není nejzdravější a nechci jej zatěžovat další chemií. Jaké pipety reálně fungují- nejen na klíšťata, ale i blechy?

Vystřídali jsme dva obojky- Kiltex skončil vyrážkou, Foresto mi přijde že nějak nefunguje, byť je hodně chválený. Tahala jsem několik klíšťat týdně a chytl i blechy. Proto bych ráda zkusila pipety, jen ty názory na účinnost se liší.

Nejznámější je asi Frontline, ale ten prý v posledních letech také nefunguje jako dřív? A taky, jaký je rozdíl v základní řadě a ve Frontline Combo? Popř. co Advantix a Fypryst- neznám nikoho, kdo by s nimi měl zkušenosti.

Děkuji.

Dávali jsme kastrovat kryptorchida zrovna minulý týden, joreček 2,7kg. Stálo nás to 5 tisíc (včetně límce), ve větších městech to bude asi více. Kamarádka v Brně vloni na podzim za krypťáka 7 tisíc- v ceně i předoperační vyšetření.

Zdravím,
Ve čtvrtek byl náš prcek na kastraci. Byl oboustranný kryptorchid, přičemž jedno varle měl v břišní dutině. Právě u té jizvy jsem si před chvílí všimla jakési velké měkké bouličky, je taková "rosolovitá".

On ji tam měl nejspíš již po kastraci, při kontrole stehů jsem si toho všimla již druhý den, ale bylo to maličké, myslela jsem, že jde jen o otok, reakci na vnitřní stehy. Jenže teď jsem koukala, že to nezmizelo a naopak je to velké, přičemž když leží na zádech, není to nijak vidět. To jen když napne svaly- např když stojí na zadních. Celý týden měl límec, ránu si neolizoval, klidový režim měl - ale nebyl zrovna zavřený v kleci, po domě měl volný pohyb kromě schodů, které měl zadělané, ať neskáče.

K vetererináři samozřejmě pojedeme, otázka je, jestli to může být akutní a máme jet na pohotovost, nebo to počká do zítra. Může to být jen nějaký výpotek, nebo se mám obávat kýly? Trošku to na mě jako kýla působí, ale jelikož ji žádný z našich psů neměl, nedokážu posoudit.

Děkuji za názory. Přikládám foto ve stoje a v leže na zádech.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A socializace a výcvik doposud probíhal jak? Takového psa bych bez vodítka nepouštěla- pro bezpečí její i jejího okolí. Může vám vletět pod auto, může vběhnout před kolo a způsobit někomu újmu na zdraví, může někomu ublížit. Zkoušeli jste kontaktovat cvičáky a kynology ve vašem okolí, ať se vám na ni kouknou a naučí vás s ní pracovat? Na mě působí jako nevychované hyperaktivní štěně, které má málo vybití. Jorci/Bieweři bývají uštěkaní, to se dá omezit výchovou. Do obchodu mi přijde nesmyslné psa brát- vevnitř nemá pes co dělat a uvázaného venku bych ho taky nenechala. Dneska se krade kde co...

jaja_bajaja napsal(a):
Potřebuju pomoct s výběrem psího parťáka. Jsem už fakt zoufalá, nemůžu najít to pravé. Hledám psa do nepohody, který nebude fňukat ve špatném počasí. Ráda jen tak vandruju, nebo často jezdíme s rodinou pod stan. Psovi by neměl vadit hluk a větší množství lidí, protože ráda jezdím na velké akce. Mám ráda psí závisláčky a vtěrky, a nevadí mi ani příliš přátelský, ani příliš bojácný pes ať už jde o lidi, děti nebo psy. Jak už jsem psala, často jezdím na akce a pod stan, takže bych byla ráda kdyby pes na chvilku zvládl pohlídat věci (stačí aby zvládl zůstat u stanu v klidu). Zároveň mě moc baví psí výstavy i psí sporty (baví mě cokoli co psa, nebráním se žádnému sportu, ale obecně mě baví kolobka, dogdancing, záchranařina a strašně se mi líbí bull sporty). Každý den se pohybuji u zvířat, takže by bylo fajn kdyby se jich nějak extra nebál, ale to je spíš už o výchově.
Schválně nebudu psát preference velikosti, srsti, ani to kolik mám času, kde žiju, kolik mám zkušeností nebo financí. Zkuste mi jen podle toho co jsem napsala přiřadit nějakého psa🙏

Já si nemůžu pomoct, ale "psovi by neměl vadit hluk a větší množství lidí" a "nevadí mi ani příliš bojácný pes" se jakože dost vylučuje. Ve chvíli, kdy si pořídíte bázlivého jedince (jakéhokoliv plemene, bojínci jsou občas všude, ačkoliv některá plemena jsou více ohrožena), budete rádi, když se naučí fungovat v normálním prostředí, natož takovém. Navíc, nevím, proč by měl pes jezdit za každou cenu na velké akce? To bych řešila spíše hlídáním, co jsem viděla psy na "velkých hlučných akcích"- hudebních či LARPech, žádný z toho nebyl nadšený. Momentálně máme jedenáctiměsíčního jorečka, máme ho od jeho šesti měsíců a je to záhul- ten pejsek je podle všeho přirozeně bázlivý, se zanedbanou socializací v prvním půl roce života. Je to náročné, a ač těch posledních pár měsíců fakt makáme na scoializaci pod vedením cvičitelky, jde to velmi pomalu. Opravdu si od začátku bázlivého pejska neberte s tím, že jej zvládnete socializovat tak, aby zvládl velké hlučné akce- pochybuju, že to půjde. Tím bych vyloučila i všechny jorky, čivavy a podobně, protože jsou to častí neurotici.

V dnešní době bych si navíc úplně netroufla nechat psa samotného u stanu- jestli to myslíte takhle. :-) Bydlím na vesnici, kde se lidi znají a už i tady seniorce před poštou ukradli jejího vořecha. Nikdo by tohle nečekal, takže nechat plemeno někde samotné je vyložený hazard.

Taky záleží, jak se u těch zvířat pohybujete. A u jakých. Psa jste měla- máte zkušenosti se psy? To je podle mě rozhodně rozumnější kritérium, než to, co jste vypsala. Nikdo vám nezaručí, že váš pes bude mít rád špatné počasí a odpovídat představě o konkrétním plemeni (tetin labrador nesnášel vodu, BOCka od sousedů je vyloženě líná), ale zaručuji vám, že pořídit si pitbula, když jste se doposud starala jen o babiččinu starou čivavu, bude sakra náročné. Jak říkáte, nebát se zvířat je hodně o výchově.

Podle toho, co jste vypsala, vám nikdo plemeno neporadí, protože "kolik máte času, zkušeností a financí" je naprosto zásadní pro pořízení psa. Ve svém okolí vidím, jak dopadají moderní Huskyové, na které majitelé nemají čas, a moderní bullové, na které nemají majitelé dost zkušeností.

Dobrý den,
nemáte někdo tip na výcvikáře, který umí pracovat s bázlivými psy? Frýdek - Místek a okolí.

Máme jorka (8 měsíců), brali jsme si jej v půl roce. Pravděpodobně kombinace přirozeně bázlivé povahy a hodně zanedbané socializace. Hodně se upnul na mě (nejspíš byl zvyklý přijít do většího kontaktu jen s chovatelkou, tak se upnul na jednoho člověka), je na mně závislý, miluje mě, z ostatních členů rodiny a cizích lidí má strach - máma ho venčí, hraje si s ním, krmí ho, jde na něj fakt pomaloučku, ale pokroky skoro žádné, nechá se krátce pohladit z půl metru, viditelně u toho trpí a když má pocit, že se mamka jde pomazlit, zdrhá. Ke mně se lísá a tulí celý den...
Po dvou měsících pokrok v socializaci jen minimální - eliminovali jsme jen strach ze psů, před dvěma měsíci se z velkých psů skoro počurával strachem, dneska si je jde i očichat.

Děkuji za odpovědi.

Paní v jorkšíří skupině inzerovala zaručeně čistokrevné štěně jorkšíra za 15 tisíc. 😄 Mě už u těch jorků máloco překvapí, ale tohle praštilo do očí. :) Štěně+foto rodičů.

Mě nepřestává fascinovat, kolik lidí mělo vážný zájem- nedávno tam paní inzerovala pejska s PP jen na mazlíčka kvůli chybějícímu zubu, skoro stejná cena a nikdo se neozval.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Vyloučila bych jorka- teď máme jedno jorkšíří štěně doma a je fakt křehoučký. Navíc jork je z těch tří asi nejvíce nemocný, náš má osm měsíců a už se objevují první zdravotní neduhy, to jsme u minulých psů neznali. Já bych si ho nepořídila, kdyby bylo na mě, chtěla bych toho pudla. Ale bišonek je taky fajn, jen já mám slabost pro ty pudlíky- ti jsou ve kvalitním střihu taaaak krásní. :)

Pudlíci (z ověřené chs) mívají fakt úžasnou povahu (pochopitelně při vhodné socializaci, i z pudla dokáží někteří exoti udělat asociála), snadno se cvičí, pro děti ideál. Navíc se mi zdá, že štěkají podstatně méně než teriéři, žádný pudl z okolí není uštěkaný, zato jorci jedou bomby. :)

Aha, teď čtu, že to majitelé nechají být. Škoda. Takovým zmetkům by tohle fakt procházet nemělo, udělali to jednou, udělají to znovu... Zvlášť s majitelkou s IQ houpacího koně.

Zkuste jinou veterinu, a hned policie. Minulý rok v září mi při venčení zakousli dva psi (nějaký bull a černý asi x retrívr) pětikiláka. Můj byl na vodítku, ten jejich jeden také a druhý navolno. Pes na vodítku zaútočil první zezadu poté, co nás minuli, protože jej inteligent popustil si k mému prckovi přičichnout. Druhý se přidal prakticky hned. Můj pes neměl prakticky šanci a vykrvácel ještě během převozu na veterinu, prokousli mu břicho a očividně potrhali orgány, vzhledem k tomu, že krev mu tekla i z tlamičky a já měla krví nasáklou celou mikinu.

Policie volána až zpětně, já tehdy byla sama, majitelé hned po incidentu zdrhli a já neměla tušení, kdo to je, a mojí prioritou bylo dostat Rockyho k vetovi. Svědci žádní, nikdo si v okolí nevybavil, že by takoví lidé po naší vsi někdy venčili. Celý měsíc jsem procházela celou obec a nakukovala za ploty, no našla jsem je a kontaktovala je. Taky se mi vysmáli, bylo to slovo proti slovu, chlap byl bývalý policista a podle všeho se s pány strážníky, co to vyšetřovali, znal. Výsledek si každý domyslí. ještě mi vyhrožovali, že mě zažalují za pomluvu. Tolik k tomu, jak se zabití psa v naší republice řeší :)

Doufám, že známí narazí na rozumnější strážníky a vyjdou z toho lépe.

Dobrý den,
je to již 14 měsíců, co nám zakousl hafana cizí pes a konečně jsme se odhodlali zase zaplnit prázdné místo na gauči. Příští týden si jedeme vyzvednout půlročního jorkšířího kluka, cca 2,5 kilo.

Během toho roku jsem si nicméně zvykla 2x týdně venčit křížence od sousedů, asi dvanáctikilového, a on si zvykl na mě. Jen slyší klapnout dveře a už na mě mává ocáskem a těší se na procházku- je to venkovní pes, většinou je na zahradě sám a sousedé jej venčí jen sporadicky. Určitě s jeho venčením nehodlám přestat, na to nemám srdce, je na mě už docela fixovaný.

Nikdy jsem neřešila seznamování psů, ale vzhledem k tomu, jak umřel můj Rocky, asi budu celkem nervní. Kříženeček je takový trouba, miluje lidi a se psy také nemá extra problém co jsem vypozorovala- ale nikdy neměl příležitost si se psem poběhat na zahradě a strávit s ním více času, holt se s žádným pejskařem nestýkám, proto nevím, jak bude reagovat na prcka když je pustím spolu. Když hladím labradora od sousedů, tak štěká a asi žárlí, jiné psy víceméně ignoruje (procházka jej zajímá více než psi za plotem), s fenkami je kámoš vždy.
Jorkšíří kluk hezky interagoval s chovatelkou (nás se docela bál a byl vyjukaný, ale věříme, že se to spraví, vypadá trošku méně průbojný a plašší, ale asi po půl hodině si ode mě vzal i kokino), ale před ostatními psy spíš ustupoval, vypadal, že od nich dostává trochu "na zadek", podle chovatelky si ho dost srovnává i jeho máma. Ale jinak je prý velmi hravý a kontaktní.

Samozřejmě je hodláme seznámit na neutrálním území během procházky, já budu vést krizenecka, mamča jorka, necháme je očichat a trošku se seznámit. Ale co pak? Kříženec si zvykl se vyběhat vždycky na naší zahradě, sousedé mají jednak malou zahradu, jednak ho moc nepouští z kotce. Jak poznáme, že je bezpečné je pustit dohromady? Napadá mě, že Boni může považovat naši zahradu za své území a vnímat prcka jako vetřelce. Ačkoliv je to zlatý pes, tak si prostě uvědomuju ten váhový rozdíl a že kdyby chtěl, mohl by malému ublížit.

Taky mi není lehko kvůli tomu, že Bonyho zavřu do klece venku samotného a s prckem odejdu domů do teplíčka, ale s tím asi nic moc neudělám, snad si zvykne...

Omlouvám se za slohovku, ale ocením každou radu.

Taky je možné, že bydlíte v podnájmu, kde psa prostě mít nemůžete- někteří majitelé bytu by to prostě nerozdýchali a udělali by vám docela peklo (zvýšení nájmu, výpověď z bytu...).

Já myslím, že pokud mamka nemá ke psovi vztah a nechce ho, prostě ji nepřesvědčíte, ani kdybyste se na hlavu stavěly. Já dostala svého prvního psa před deseti lety, když mi bylo 10. Předtím jsme měli westíka, který v roce 2006 umřel a já od té doby o pejska prosila neustále. Každý den jsem po škole chodila venčit psy z okolí, kdykoliv to šlo jsem si půjčovala čivavu od tety. Během těch několika let neustálé péče o cizí psy jsem rodičům dokázala, že mě to fakt nepřestane bavit a myslím to se psem vážně. Než jsem jej dostala, rodiče věděli, že mám dopodrobna nastudováno, jaká je vhodná strava, na co je třeba u štěňat dbát, jak se cvičí pes, měla jsem vyhlídnuté cvičáky v okolí. A taky je tady ta část, že oba mí rodiče mají psy rádi, což nemusí být případ vaší mámy.

Taky nepíšete, jak jste na tom finančně. Třeba se mamka bojí i toho, že bude pejsek nemocný a finančně to neutáhnete, protože když budete mít smůlu, bude vás to stát i desetitisíce. A upřímně- ve třinácti letech nevíte, co v životě chcete, jestli budete chtít studovat do cizího města (to se stalo u mě- šla jsem na výšku do Brna a horko těžko jsem sháněla podnájem, kde jsem ho mohla mít s sebou). Pokud půjdete na VŠ mimo místo bydliště, tak co si budeme, pravděpodobně pejsek zůstane na krku jí.

Já vím, že psa chcete, mám pro to naprosté pochopení, já bez psů taky nedokážu žít. :) Ale zkuste si třeba z okolí pozjišťovat, jestli někdo nehledá výpomoc s venčením, můžete si třeba vyzkoušet, jaké to je denně chodit se psem, za každého počasí. I to třeba mamka ocení. :)

Tak mě teď napadá k těm respirátorům- všude se teď vyrojilo mraky článků, že KN95 je na nic a lepší je FFP2. A taky je KN95 naprosto nevhodný pro opakované použití. JENŽE.

Moje mamka pracuje jako zdravotní sestra na ARU, chodí ke coviďákům. V práci pořád fasují respíky KN95 a musí jeden nosit tři dny :D v naší nemocnici se prostě ty "naprosto nevhodné respirátory" ještě i sterilizují, byť to teď řada odborníků zavrhuje. Nikdo z nich se ještě v práci nenakazil, všichni jejich nemocní se nakazili v rodině nebo od přátel.

Takže otázka zní- fakt jsou KN95 tak špatné, když je u nás používají na Covid jednotce opakovaně a nikdo se ještě od pacienta nenakazil? :) Pravda, mají i štíty, možná i to hraje roli. Co myslíte?

Náš vždycky do postele hupsnul ráno, když jsem se probouzela, jinak preferoval "svoje" křeslo . Jinak mohl vždy všude, kde chtěl- jenže on to byl 5kg pejsek, který po každé procházce prošel sprchou. :) Neumytého bychom ho nesnesli ani na gauči, natož v posteli- ale zase, každý to má jinak. =) Známí třeba fenku do postele nepustí, ale pořídili jí vlastní gauč, ať jí to není líto

impact napsal(a):
Vážně si velký pes z útulku nezaslouží větší péči, jak tisícovku měsíčně? Nebo co vás vede k tomu ji posílat do útulku?

Tak tady jde spíš o pořizovací cenu psa. Většina se tady shoduje, že je hloupost pořizovat si psa s takovou finanční situací, ale pokud si to nenechá vymluvit, tak raději ať vezme pejska z útulku než dotovat množky. A pokud sleví z požadavku na "velkého psa" třeba na středního a v případě vet. komplikací si má kde půjčit, tak by to možná i šlo měsíčně za těch 1500 třeba.

Pokud chcete pejska do 7000, tak bych navštívila útulky. Za 7000 si myslím, že v dnešní době "rasu" neseženete, maximálně nějakého hezkého kříženečka. Tam nicméně moc neodhadnete, jak moc bude línat.

Nepíšete, co si představujete pod pojmem "větší pes", pro mě je to třeba už 20kg pejsek, pro někoho třeba od 40kg :). Ležet u telky a zároveň rád cestovat zvládne většina psů, jen třeba BOC, AUO nebo různí ohaři budou potřebovat pohybu opravdu hodně a na ležení u telky to moc není (nicméně na ty stejně nemáte finance). Mazlení- to se těžko odhadne :D někteří psi jsou prostě více odtažití než jiní, stejně jako lidé. Znám jorkšíry mazly i takové, kteří by kousli vše, co se k nim přiblíží

Tak mě napadá, co si představujete pod pojmem "kvalitní krmení" a péče do 2000, protože mě vyšel jen pětikilový pejsek na cca 1200 za měsíc (často i víc). Granule a maso dohromady kolem 400. Babička dávala za granule pro labradora zhruba 1300 měsíčně (objednávala jsem já).

Pokud ale nemáte více než 7000 na pořízení a zároveň cca 1500 měsíčně na běžnou "údržbu", přijde mi nerozumné pořizovat si psa, zvláště velkého. Čím větší pes, tím větší výdaje na veterině- stačí zdánlivá maličkost a tisícovky lítají... Co když bude mít potíže s pohybovým aparátem a vyžadovat operaci třeba za 25 tisíc? To je totiž u psa bPP mnohem pravděpodobnější než u psa s PP, kde se "postižení" jedinci vyřazují z chovu.

Můj pes umřel ještě hodně mladý a nikdy nepotřeboval více než očkování, ale my byli klikaři, byl hodně odolný. Spousta pejsků onemocní už mladá a jen léky vyjdou třeba na pětistovku měsíčně. Sousedé mají fenku a už 5 let je stojí léčba přes 2k měsíčně určitě, jestli ne víc :). Když jsem byla malá, měli jsme westíka, věčně vyrážky a potíže s kůží, v 11 letech rakovina žaludku, operace 30 tisíc, po třech dnech se stejně musel nechat uspat.

Máte na to si případně někde půjčit na veterinu, nebo ne? Pokud ne, nešla bych do toho. Psa nemůžete uspat nebo dát pryč jen proto, že nemáte pár tisíc na operaci, díky které by měl spoustu let ještě před sebou. (Respektive můžete, ale takové jednání je pro mě jednání hodné lidské spodiny . Samozřejmě se může člověk dostat nečekaně do finanční tísně, ale pořizovat si psa už s tím, že v případě potíží na veterinu nebude, to je nezodpovědné).

No, vzhledem k tomu, že se tady nic moc nedělá ani ohledně dost zanedbaných psů, bych řekla, že to nevyřešíte nijak. Tady v ulici soused s RR, krátkosrstý pes, věčně přivázaný na řetězu protože si chlap pořád neudělal plot, neměl ani boudu a kde se schovat. Spal na trávě v dešti a zimě. Když jsme mu nabízeli pomoc, odmítal, že milodary nepotřebuje. Volaná několikrát policie i ochranáři, chlap dostal varování, ať to napraví. Neměl se k tomu.

Nakonec jsme se se sousedy složili a v noci mu na zahradu donesli zateplenou boudu s dřevitou vlnou, když do toho majitel neměl co kecat. Těžko říct jak se na to tvářil, nicméně bouda stojí dodnes a my mu tam akorát doplňujeme "podestýlku" a chodíme měnit vodu, neboť teď v zimě byl víceméně odkázaný na požírání sněhu, když se majitelům nechtělo ven.

Pokud se neřeší takový pes, pochybuju že někdo bude řešit takové to domácí množení, kdy má člověk jen jeden páreček, nejde o vyloženě typickou množírnu s desítkami psů. Můžete mu zkusit promluvit do duše a vysvětlit mu, že to fenu vyčerpává a podepisuje se jí na zdraví, ale víc neuděláte.

lifehappens napsal(a):
Příspěvek je z roku 2005...pochybuji že vám paní odpoví...

Edit: Resp. že si to vůbec přečte. Přece jen 16 let je dost

Ooooo, pardon, moje chyba, nějak jsem nekontrolovala datum založení, když to na mě vyskočilo a tak třeba někdo bude řešit podobný problém a může si počíst. :D

Jorkšír "líná" zhruba tak, jako nám padají vlasy. My jej udržovali nakrátko, takže nikdy se o nějakém nalézání chlupů nedalo mluvit, ale vy píšete, že vám zůstávají chlupy v kartáči- to je normální. My měli taky vždy plný kartáč chlupů (česali jsme cca 1x týdně), ale jinak srst samovolně neztrácel.

Nicméně pokud máte pejska bezPP, může tam být míchlá jiná rasa, díky čemuž skutečně může línat více, než je u jorka zvykem, ale to podle mě není váš případ, když srst nalézáte jen v kartáči.

Problém můžou být ty lysinky, jak už tady lidé psali, to chce k veterináři, může jít o nějakou plíseň nebo kožní onemocnění. Napadá mě ale- není to tím, že jste jej začala teď více pozorovat a všimla jste si něčeho, co tam bylo vždy? Někteří jorci mají srst řidší než jiní. Každopádně návštěva veta je určitě na místě, ať máte jistotu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ulovit kolemjdoucího pejskaře a strašně nenápadně omylem zapomenout psovi zrkátit vodítko, takže nechtěně, ale fakt vyloženě nechtěně se s tím druhým psem seznámí - to je prostě umění, které člověk rozvíjí celý pejskařský život.
Takto ulovit lze pochopitelně jen vybrané psovody a jejich psy, může to být cca 10 % populace.

Je to taková alternativa, kterou používám spolu s klasickou metodou volání "můžete ji/he nechat, on je hodnej", když se druhý psovod snaží svého psa odlovit na vodítko a zakázat mu kontakt s námi.

Hm, podobnou metodu použil majitel jednoho většího křížence, když jsem venčila svého pětikiláka. Jen teda jej neměl na vodítku, ale chytl jej za obojek když jsme procházeli a když viděl, že můj pes na něj nijak nereaguje, pustil ho seznámit- pochopitelně se nezeptal, jestli může.

Taky volal, že je hodnej- nebyl (nebo minimálně můj pes mu nějak nesedl). Mého pětikiláka to stálo život, protože než jsem jej odtáhla, tak si kousl (ještě patnáct minut bublal z tlamy krev, než to cestou na veterinu vzdal) a páníček vyjukanej, že to ještě nikdy neudělal vzal do zaječích, místo aby mi pomohl třeba zavolat pomoc. Takže pardón, ale větě "nebojte, on je hodnej" fakt nevěřím. :)

K tazateli- já mám vytipovaných pár velkých psů, u kterých vím, že jsou nekonfliktní a neublíží mu a s těmi svého psa klidně pustím. K cizím menším psům svého psa také pustím, protože jorkšír nebo jezevčík nikoho nezardousí. Ale ať se majitelé velkých psů rozčilují jakkoliv, prostě k cizímu obříkovi nebo bullovi svého psa už nepustím. To je holt úděl velkých psů- může být sebehodnější, ale když mu nějaký pes nesedne, na jedno kousnutí může zabít a majitelé prcků mají pochopitelně strach.