Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
i 10 mg/kg se dá použít, ale 1x denně. víc ale ne.

i 40 mg/kg se dá použít, jak nám paní ukázala , ještě jak dopadne zítra = ?
Já jen uvedl standardní dávkování, jinak každý podle svého (ne)rozumu.

Cima napsal(a):
Jenom tak pro zajímavost. : Dala jsem slepičce 1/4 acylpirínu, a hned za malou chvíli se vrhla na žrádlo, jako že ráno si krmiva ani nevšimla. A to jako že tahle patří k těm větším žroutům. Nejsem tak blbá jak si tady někdo myslí, že bych slepici nechala trpět kdybych opravdu viděla že léčba nepomáhá ap... Hezký zbytek večera. P.S-popř. zítra dostane živočišné uhlí a bude v pořádku. Doufám.

No, jako pokus-omyl se to dá použít, ale měla by jste se předem informovat o dávkování. Pokud jste použila běžný Acylpyrin 500 mg, tak jste dala jednorázovou dávku na 25-ti kilového ptáka. Pořádná slepice , běžná dávka je 5 mg na kg hmotnosti a klidně 3x denně. Proto se obvykle ředí do vody a v odpovídající dávce se podává stříkačkou (3x denně).

Násilné čí nucené dokrmování zakazuje "zákon na ochranu zvířat proti týrání 246/1992", kde v §4 -za týrání se považuje za p) - "překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví"
To, že se tak někde děje je sice možné, ale to neznamená že to není protizákonné a budeme to tolerovat. To už jsem taky slyšel od toho experta od vás, že "všeci kradnů", ale není to důvod abych po jeho vzoru začal taky.

Toto ATB se ve velkochovech používá na léčbu, prevenci, ale spíše na omezení projevů mykoplasmózy u brojlerů a kuřic před snáškou. Obecné doporučení nepoužívat u nosnic platí, ale největší koncentrace jsou v plicích, střevech a kloubech. Je rychle metabolizován a vylučován ledvinami a žlučí. Za 24 hod by v organizmu prakticky neměl být. Tedy 14 denní nekonzumování vajec musí být jistota.

Tiamulin je ve více preparátech. Někde doporučují "nepoužívat u nosnic jejichž vejce jsou určeny pro lidský konzum", jinde "vejce bez ochranných lhůt". Pro maso platí ochranná lhůta 1 den. Doufám, že jste podávala dávku dle instrukcí v návodu a hlavně toho kdo vám ATB naordinoval. Ochranné lhůty budou uvedeny na originálním obalu. Takže závěrem, dávky případně obsažené v pozřených vejcích budou nízké v každém případě. Po 14-21 denní lhůtě po ukončení podávání by neměl být problém.

Nikde není zmínka zda žerou, co a jakým způsobem je jim podáváno, na kolika místech, kolik kuřat je na jaké ploše, zda mají průjem ….atd. Kohoutci bývají zřetelně větší a pokud jsou krmeni na jednom místě a třeba jen 2x denně je možné, že se slepičky nedostanou k žrádlu a hynou hlady.

Dobře, pokud chcete být EKO... vaše volba. Složení je samozřejmě dobré a pestré, podle mne málo bílkovin pro kategorii 0-6 týdnů (dalo by se dohnat strouhaným tvarohem, či nasekaným vařeným vajíčkem). Problém je teplota (malá kuřata potřebují teplotu okolo 30°C postupně po týdnu snižovanou o cca.3°C. Hlavním problémem bude dát dohromady jedince různého stáří (malá kuřata, kuřice a nosnice), obávám se, že o ta nejmladší přijdete a ty 6-ti týdenní budou šikanována.

Janka86 napsal(a):
Nikdo neodpovi?

A na co chcete odpovědět? Otázka končí otazníkem a ten tam je jen jeden. Odpověď: Můžete (ale).
Kompletní směsi se liší nejenom v procentu bílkovin (ale i zde je rozdíl určitě více než 1,5%, spíše u kuřat 19-21% a nosnice 15-16%), ale i v množství vlákniny, poměru Ca/P...
Jedny kuřata 3 týdny, další se možná za 3 týdny vylíhnou, tedy rozdíl min.1,5 měsíce. Už tady bude problém to dát dohromady a k tomu dospělé slepice ? Do 3m2 ? To dobře nedopadne. Každá věková kategorie má své nároky na potravu, teplotu...
Možná spíše počkejte, přestěhujte se, něco nastudujte a pak uvidíte.

Steve89 napsal(a):
Zdravím Vás,

Mam v kurníku 31 kuřat, dnes jim je přesně 5 týdnů. Mám půl na půl Maransky a Amroksy. Zatím jsou nesexované. Chtěl bych se zeptat, jestli kohouty, kteří později pujdou do omáčky, musím oddělit od ostatních? Popřipadě kdy tak mám učinit?

Děkuju za rady,

Hezký večer.

No, já bych vám doporučil je po 9. týdnu oddělit. Kohoutci jsou mohutnější postavy a dokáží poměrně šikanovat ostatní (kuřice zvláště) u žrádla. Hlavně potřeby složení krmiva se začínají velmi lišit, kuřicím je třeba snížit množství bílkovin i energie a tím oddálit počátek snášky do tělesné dospělosti, naopak je to u kohoutů, zvláště těm určeným na "stůl". S blížícím se pohlavním dospíváním roste také stupeň sexuálního obtěžování kuřic. Ona je i otázka jaký máte poměr pohlaví a i to na jak velké ploše se chovají (možnosti úkrytů) a způsob krmení.
Já bych do měsíce doporučil oddělit.

To se nedá jednoznačně říci, když nevíme co to je (podle jedné fotky). Možná uvidíte až se vám podaří či nepodaří to "sloupnout". Sám uvidíte zda je to přichycené na rohovce nebo to souvisí s horním víčkem. V každém případě jednou z možností je cizí těleso pod víčkem a následné dráždění.

Vypadá to na nějaký nálep(hlenový, fibrinový) na rohovce, zkuste to proudem převařené vody (stříkačkou) odtrhnout, předtím to zkuste pod pár kapkami vody promnout. Pokud se nezdaří a bude to tam stále držet zkuste odstranit mechanicky třeba tamponkem. Pak by to chtělo na pár dní dávat nějakou oční mastičku (nemusí být ATB), aby se lépe zhojil defekt na rohovce.

začátek napsal(a):
Pro kuřata min. do tří týdnů, jen MIFUMA PREMIUM kuken-starter premium.Zatim to je to nejlepší co znám a všem doporučuji.

Mohu jen potvrdit, je to sypká směs s bylinami (ty tam jsou opravdu cítit) a hodně kukuřice. Cena je vyšší, ale vyplatí se. Dávám to vlhčené do cca 1 měsíce, potom již klidně Energys kuře mini či rovnou Energys kuře midi.

aknelka.ms napsal(a):
Děkuji. A ještě se zeptám: pokud je kontaminované venkovní prostředí, může choroba postihnout i králíky? Přece jenom se slípky na trávu dostaly.

Slepičí podestýlku s trusem asi králíkům nekrmíte a taky tráva, která vyroste je určitě bez problémů. Rizikem jsou možná tepelně neopracovaná vejce od slepic s rozvinutým onemocněním (na druhou stranu tyto většinou moc nesnáší). A taky se snad již blíží teplo a slunce, to taky pomáhá (původci škodí).

aknelka.ms napsal(a):
Děkuju za odpověď. Ty starší slípky mám teď v březnu 2 roky. Ale jak jsem psala, od začátku s nimi byly problémy (hlavně nenesly, ale také byly nezvykle vyplašené, to jsem ještě nezažila, byly hodně malé, ani se mi je tenkrát nechtělo moc převzít, ale neměla jsem jiné). Mám jich ještě 5, tak je pozabíjím. Mladších je víc, od začádku jsou vitálnější a také stále nesou. Jakmile seženu jiné, zbavím se jich také. Ovšem je to pálka :(. Můj dodavatel ale má momentálně vyprodáno.

Asi bych vám doporučil dát pryč všechnu drůbež i ty 1,5 r staré slepice. Jedná se o chronické onemocnění slepic (nejenom) starších 1 roku. Nejčastěji se nakazí krmivem či vodou kontaminovanou trusem venkovních ptáků a potom již mezi sebou. Původce je poměrně rezistentní v prostředí( i 12 měsíců). Dezinfekce (třeba Chloramin) na vnitřní prostory je možná, ale výběhy, zahrada asi těžko. Tuberkulinace odhalí většinu(ale né všechny) nakažené jedince, proto se provádí 2x a bylo by to i náročné organizačně (chytání, aplikace, odečet reakce za dva dny...) a asi i cenově (jen tuberkulin na cca 50 slepic okolo 750, - k tomu materiál a práce veta.)
Řešení je alespoň dva roky po sobě měnit celé hejno každý rok. Mezitím se asanuje samo i prostředí. Dále je třeba zabránit možnosti kontaminace vody a krmiva trusem venkovních ptáků.
Vynesené slepice z velkochovů se dají sehnat za rozumné ceny a ač budou jednoleté z tohoto prostředí si TBC asi nepřinesou a až se dají do pořádku snáška bude dobrá a po roce všechno pryč. Kuřice před snáškou zase začnou dříve snášet, ale vyjdou dráž a po roce opět všechno pryč. Různých prodejců co zaváží je myslím dost.(zkušenost nemám, hybridy nechovám).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
mykoplasmóza vejci přenosná je. ne všechna vejce snesená bacilonosičkou jsou infekční, ale určité, i když malé, procento ano. takto se nemoc udržuje vesele v chovech i napříč generacemi.

ale úmrtnost vysoká nebývá, tam jde primárně o to, že vám to udělá chronickou infekci v hejnu a celkově užitkovost je pak nižší, i skrytě nakažený jedinec pomaleji roste, snáška je menší a občas vám vypukne soplení a nějakou mortalitou nejslabších kusů, případně v závislosti na druhotných infekcích.

A právě že ani španělskou chřipku nedostal každý. To by mělo být naším slepičím cílem, odstranit z hejna ty, kteří onemocní, protože pořád zůstane dost zvířat, která mají imunitu, která to zvládne. A nastavení imunitního systému je dědičné.

Otázka je, jakou nemoc opravdu kohout měl. Podle fotek těžko, proto nemoc "XY" a přenos horizontálně i vertikálně =?
Selekce u užitkových zvířat (ale i jiných) by měla být prováděna nejen na krásu, zdraví, ale i na užitkovost. O tom není diskuse. Stupeň selekčního tlaku musí odpovídat možnostem populace.
O tom, že kvalita imunitního systému je z části podmíněna dědičně je jasné, ale významný podíl (podle mne převažující) mají vnější vlivy (způsob odchovu, otužování, krmení, prostě celkový zdravotní stav). Tedy asi jiný přístup k velké populaci jedinců šlechtěných na produkci a zdraví, populaci přírodní s cílem udržení druhu, genetické variability a zdraví(selekce predátory, zimou...) a nebo člověkem šlechtěná plemena, jež bývají často vytvářena na základě specifického vzhledu (fenotypu-standardu). Často méně početné populace zatížené vyšším koeficientem příbuznosti. Po exteriéru je určitě nutný tlak a selekce na zdraví a potom i užitkovost. Tyto tři požadavky je nutno s rozumem vyvažovat, protože razantní selekce na všechny tři požadavky, by vedlo často po určité době k zániku celého plemene.
Zastávám názor, že lítost a soucit patří mezi špatné lidské vlastnosti, ale všeho s mírou.
Radikálnost je výsadou mládí a s věkem (nebo když se to týká přímo vás) se mění.
Lidstvo samo se chová sebedestruktivně, záchrana "chcípáků", bohužel bez omezení další reprodukce.

tronda napsal(a):
tak už má to chudák za sebou...

No, vyhráno ještě není. Pokud byl se slepicemi již od podzimu, je pravděpodobný přenos i na slepice. Průběh může být i bezpříznakový, to jsou právě ti "bacilonosiči". Pokud se nic nevyskytne alespoň 3 týdny, je šance. U vzácnějších, dražších, špatně nahraditelných jedinců bych léčbu asi zkusil. Oddělení (né hlavy, to se dá udělat i později) jedince do temperované izolace, dotace vitamínů, čistění očí a lokální i celková aplikace ATB (tylosin nebo doxycyclin) na virové infekce sice nezaberou (to musí zvládnout protilátkami organizmus sám), ale minimálně potlačí sekundární bakteriální infekci. Infekční onemocnění nemění genom jedince. Tak pro chov by nemusel být ztracený i když kvalita imunitního systému je také svým způsobem dědičná. Jde o to zda onemocnění "XY" není chronickým bacilonosičem přenosné i přes vajíčka. Tam by to asi "bouchlo" rychle a nemocnost a úmrtnost by byla vysoká.
Ještě že nejsme slepice, v době chřipkové epidemie, to by bylo hrdelních trestů. (španělskou chřipku taky nedostal každý a jak se to vyčistilo).

wyandotte napsal(a):
Ano je to navod ku nej dakujem vam za odkaz. Ale v navode je popisana len teplota kedy liahen vypina. Vsetko ide podla navodu vypne na 40 stupnov ako je v navode ale mna znepokojuje to ze klesa az na 35.5 co je asi malo. Ale sedi aj popisany cas ze liahen bi mala bit vypnuta 2x dlhsie ako ked hreje. Neuskodi vajciam ta nizka teplota? Lebo to tam nikde njeje spominane ze pokial bi mala klesnut. Cakal som ze bude kolisat tak 0.6 ° najviac 1 °...

Termostat spíná na teplotu u stropu, až tam budou vajíčka mají jistou tepelnou setrvačnost. To že spíná pří 35,5, tak ta 35,5 je tam chvilku a pak zase vyleze až na 40, takže v čase tam bude průměrně okolo 38. Bude to fungovat. Do té "hlubší misky" při prvním nastavení jsem myslel dát vodu (aby tam byla nějaká hmota akumulující teplo). Věřte výrobci, případně vyzkoušejte a nedělejte z toho "vědu".

wyandotte napsal(a):
Moji drahy chovatelia ďakujem vsetkym za rady vsetko uz chapem len s nastavenia teploty kedy ma zapinat a kedy vypinat mam stale gulas... ako nastavim tou membranou abi vypla na 38.2 a zopla na 37.6 napriklad ? Je tam len srobik a na nom ta membrana da sa len tocit do lava znamena plus do prava minus. Liahen zopina cca v 6min intervaloch ale teplota moc kolise zatial ju skusam prazdnu ked tam budu vajcia urcite budu drzat teplotu. Ale na prazdno liahen vyhreje na 38.2 a vypne ale potom pocas 6 min klesa az na 35.4 a az potom zopina. Ked vypne a otvorim ju tak zopina hned. Dakujem.

Příteli, ono je to složité a zároveň jednoduché. Teplota vhodná k líhnutí není jen jedna konkrétní, je to určitý interval ve kterém vývoj fyziologicky probíhá (slepice taky není schopná zajistit jednu přesnou teplotu. Tedy, tato líheň bude mít přirozený oběh vzduchu, tedy i teploty. Proto jsou u těchto líhní nastavovány relativně vyšší teploty. Hodně záleží i na teplotě místnosti ve které je líheň (optim.stabilně 22-26 °C). Topení asi zajišťují topné spirály (ty mají jistou setrvačnost i po vypnutí), termostat bude lihový membránový. Vždy je dobré se nejprve řídit návodem výrobce, případně předem zkontrolovat přesnost teploměru (ale tady bude asi starý dobrý rtuťový či lihový a ty bývají OK). Pro první nastavení bych tam dal nějakou hlubší misku aby dělala tepelnou setrvačnost (tak jako budou dělat později vajíčka) Myslím, že návod na vaši líheň bude asi tady:
https://www.ulozto.cz/!DErPszH5/lihen-monoplast-pdf.

Papoušek vlnkovaný není asi drůbež, spíše okrasné ptactvo, ale oko jako oko. Ztráta peří okolo oka je způsobena právě nadměrným slzením oka. Otázkou zůstává proč oko nadměrně slzí. Tam těch důvodů může být více (včetně vlivu prostředí) a měl by to asi vidět vet. specializující se na ptáky.

Matsik napsal(a):
Chtěla bych se zeptat zda je možné livacoxem přeléčit i křepelky.

Příteli, Livacox je perorální vakcína obsahující živé kmeny kokcidií. Nejedná se tedy o léčbu, ale o prevenci. Již nemocným by jsi to jen urychlil. Kokcidie jsou výrazně druhově specifické a předpoklad, že kokcidie kura domácího způsobí onemocnění u japonské křepelky je nepravděpodobné. Tedy preventivní vakcinace křepelek Livacoxem je zbytečná. Nemluvě o tom, že vakcinovat je třeba do 10. dne stáří kuřete.