Jedná se čistokrevné světlé kolumbijské sasexky ,nebo tzv. "sasexky" hybridy ?

Váš jorkšír vypadá na fotce minimálně na 3,5 kg ,porod by měl být potenciálně méně rizikový než u nějaké feny pod 2kg. Doufám,že je fena do tří let věku a né nějaká 5 a více, prvorodička. Tři štěňata je OK, pravda je ,že s každým dnem rostou i štěňata a porod by mohl být rizikovější. 70-tý den je opravdu hraniční, vyskytne se ale spíše u jednoplodé březosti. Myslím, že do dvou dnů rodíte. Sledujte hrabání, nežraní, opakované nucení na kadění, hlenovitý "sopel" z vulvy, ...., to (mnohdy jen něco z toho) je příznakem začínajícího porodu. Není to důvod pro lítání po veterinách, toto není civilizací deformovaný člověk.Možná se pokuste domluvit se s nějakým zkušenějším chovatelem malého plemene z okolí. Jinak věřte vašemu veterináři,není hloupý a nezkušený.

Ano, jedná se o tohoto chovatele. Prostě nezvládnutý projekt. Hlavně se nedá mluvit o regeneraci "Karlovarského harlekýna", jednalo se o pokus o ustálení malého trikolorního či černobílého hladkosrstého psíka. O něco podobného se pokusil p. Martínek z Turska a docílil uznání u UCI jako "Turský harlekýn", ale myslím, že pokud to již nevymřelo, tak to skomírá. Aktuálně je tu Jack Russel Terrier ,ale ten je v typu předci jen jiný. Objevuje se zatím FCI neuznaný "Americký Toy Foxterier".
Pokud vás zajímá konkrétně ten "Karlovarský",zajímal jsem se o něj a toto by vás mohlo zajímat:
Další zmínku o merle barvě najdeme v kynologickém věstníku Spolku pěstitelů psů trpasličích plemen se sídlem v Praze, z roku 1934, ve článku Krysařík skvrnitý, také Harlekýn karlovarský (doprovázeném fotografií) se píše: „...Karlovarský krysařík jest velmi živé, temperamentní zvířátko a jest poněkud větší než náš krysařík pražský. Stříbrošedý četnými černými skvrnami posetý kabátek a červenohnědé odznaky na pěkně modelované hlavičce a na svalnatých lýtkách mu velice sluší…“ ¨
Historie krysaříka úzce souvisí a stojí za vznikem „Harlekýnského pinče“. V roce 1929 se pokusil K. Lössl a Else Bertling z Hannoveru posbírat typické psy pinčovitého typu v barvě merle z okolí Karlových Varů. Nejprve se snažili přiřadit je k pinčům, ale po odmítnutí zastřešovat tuto barvu „Pinscher-Schnauzer“ klubem registrovali u FCI v roce 1958 pod číslem 210 standard plemene „Harlekýnský pinč“. Plemeno však bylo postaveno na nevhodném genetickém základě, tedy pouze na merle zbarvení. Páření merle x merle přináší statisticky 25% „double-merle“ („MM“ jedinců). S nárůstem plochy bílé barvy a jen pozůstatky černých skvrn základního zbarvení jsou tito jedinci i více ohroženi výskytem vrozených defektů a sterility. Souhrn těchto faktorů spolu s úzkou příbuzenskou plemenitbou praktikovanou na početně malé populaci, pak vedl k postupnému úpadku a zániku plemene.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tery.bennyy napsal(a):
Dobrý večer


Doma máme štěňátko pražského krysaříka,jsou mu 4 měsíce a má 1,90,oba rodiče jsou malinkatý a mají kolem 3kg myslíte že bude mít víc jak 3kg?

Optimální velikost je 22 cm v kohoutku a hmotnost 2,2-2,5 kg. 3kg rodiče již určitě nejsou "malinkatý", ale přerostlí taky být nemusí. Kohoutková výška bude jistě 23-24cm (tedy pořád standard). Hmotnost není až tak vypovídající (hubený,vysoký x menší ,obtloustlý) , v pěti měsících začne měnit zuby a růst se výrazně zpomalí.
Máte reálnou šanci, že se vejde do vyšší poloviny standardu,tedy možná něco jako jeho rodiče.

Renčus napsal(a):
Děkuji všem za vaše reakce.
Ne, opravdu jsme si nespletli varle s topořivým tělískem, já jsem sice co se psů týče, dalo by se říci začátečník, je to náš první pes. Nicméně chovatelskou stanici a i původ pejska jsme dlouho vybírali a nechali si poradit s výběrem chovky, a při vybírání psa s námi byl člověk, který se v chovu border kolií vyzná, protože jsme si nebyli jistí, že dokážeme vybrat správně. Štěňátku se kontroloval skus zubů i ty varlata, vše se jevilo normálně. Ptom jsme se na něho byli dívat ještě v pěti týdnech a brali si jej v osmi týdnech. Byly to celkem tři návštěvy, před odběrem se ještě čekalo na výsledky testů očí a sluchu a brala se genetika MDR genu. Všechny testy mu vyšly dobře kromě MDR, na které je tedy pozitvní, nicméně nám bylo řečeno že při dobrém výběru fen by to nemělo být vyřazující z chovu, jen se to musí pečlivě hlídat.

Teď tedy už jsme se smířili s tím že s výstavami a chovem je konec, pes opravdu varle spíše nemá než má, dívám se tam a prohmatávám několikrát denně, jsme z toho nešťastní.
Na pořadu dne teď řešíme, kdy to varle vyjmout, jestli čekat až do dosažení dvou let, nebo čím dříve tím lépe, třeba i hned ? (má 5 měsíců a týden) z důvodu prevence nádoru, protože je to stejně nevyhnutelné.
Vzhledem k tomu, že psa nečeká chov, už jsme zvažovali i variantu vykastrovat ho úplně.
Ale už mi bylo řečeno, že v necelém půl roce to ještě zbytečně hrotím, počkat, nechat to fakt ještě být, že se to třeba nějak usadí a do šourku přeci jen navrátí, a při případné kastraci nebude pak potřeba tak invazivní zákrok, hledat varle někde uvnitř psa.

Renata.

Přečetl jsem si tento váš příspěvek a asi jste to měla vše napsat již při založení tématu, věc by se projasnila a nemusel jsem psát ty "bláboly". Je mi vás líto, vy jste vlastně udělala vše správně a přesto to nestačilo. Pak přijde někdo, kdo nemá chovatelské a výstavní ambice, vezme si první štěně co k němu přišlo, nebo naopak poslední co z vrhu zbylo a nakonec je to nejlepší štěně z vrhu a pokud se podaří majitele přesvědčit k výstavě, uchovnění , pes je zakrátko šampion a z majitele je rázem "znalec". Pravdou je že ve velké většině další pes tohoto majitele již zdaleka nedosahuje kvalit toho prvního. To spletení části topořivých těles na bulbus glandis s varlaty je realita, kterou jsem alespoň 3x zažil. Jako perličku vám řeknu i situaci, kdy si zájemci jeli koupit štěňátko fenečku (bez PP). Štěně si přivezli domů a měli ho doma asi dva měsíce co jsme se setkali. Já říkám "ahoj fešáku.... tak co ty kluku..." a páníček mě opravoval "to je fena, Besinka" , když to bylo podruhé, ptal jsem se proč si myslí, že je to fenka. No, my jsme se s paní dohodli na fence. Ale vždyť má pindíka, tak je to pes. No to není, vždyť nezvedá nožičku...
A pozor nebyli to žádní IQ 60, prostě možné je téměř vše. Pejskaři se většinou pohybují v bublině takypejskařů a tak jim tyto situace přijdou nereálné.
Ale konec blábolení, prostě jste měla smůlu, pravda typickou pro pečlivé a ty co jim na něčem záleží a snaží se udělat vše co nejlépe. Pro chov je myslím pes ztracený , je sice pravda, že s fenou MDR1 homozygotně čistou by (pokud je pouze heterozygotně pozitivní) dal i čisté i přenašeče a žádné homozygotně pozitivní jedince, ale každý bude spíše hledat ke krytí čistého psa (u feny je to trochu jiné, tu máte doma a ženicha si volíte). Pokud by varlátko nakonec přeci jen skončilo v šourku, na výstavy by jste mohla (otázka je zda to má smysl). Realizovat se můžete v mnoha sportovně-výcvikových odvětvích. Tam vám kastrace ulehčí život. Na kastraci ale není takový spěch, určitě bych vám doporučil to případně udělat až po ukončení růstu, tedy určitě alespoň po 12-tém měsíci, radši až okolo 15-tého. Jinak kastrace v tomto věku by způsobila jiný růst dlouhých kostí i lebky a tak né úplně typický vzhled. Bujení toho nesestouplého varlete je do té doby nepravděpodobné a myslím,že je velká šance ,že případně zůstane venku z břicha, tj. na cestě mezi tříslem a šourkem. Tedy jednodušší chirurgický zákrok.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Pane bože, to je blábol 🙄

5 měsíční pes ma šourek naprosto zřetelný, a kdyby byl pes oboustranný kryptorchyd, a kulky v šourku neměl, tak si toho z nestranných účastníků všimne jednak poradce chovu při kontrole vrhu, a druhak veterinář, který psa pri očkování už u nové majitelky kontroloval.

Předpokládám, že chovatel, PCH i vet rozezná varle od topořivého tělíska.

Možná je to blábol, nikdo netvrdí,že je to pravda, ale asi jsi toho moc neviděl a nezažil co jsou lidi schopni. Chovatel začátečník, první vrh... , dělají se kontroly vrhu (laickým) poradcem chovu ? Co hovoří zápis z kontroly vrhu, pokud proběhl?...., venkovský veterinář od velkých zvířat věk 55+, nechovatel psů ... tam je možné všechno. Lokalizoval sestouplá obě varlata někdo jiný než majitelka? Mnoho neznámých, ale ty máš jasno
Zadavatelka to bude asi řešit a možná dá vědět.

Renčus napsal(a):
Zdravím.
Mému štěněti (5 měsíců) bylo zjištěno varle putující nahoru a dolů. Chvíli ho má v šourku a někdy vyjede nahoru do tříselného kanálu. V době kdy ho má zatažené, vypadá jako kdyby nebylo sestoupené a je tam prostě hmatné jen jedno. Pak se přetočí a najednou jsou tam už dvě, je to jak kdy.
Pes je s PP a byl kupován na výstavy a do chovu. Tak nějak jsem se nedozvěděla jestli je to vada, jestli to psovi do budoucna bude nějak vadít, jestli se to usadí samo a s věkem psa časem už nebude putovat, jestli je to skrytý kryptochysmus a jestli to dál řešit třeba tím, že psa uchovňovat raději nebudeme aby tuto vadu nepředal dál. Veterinář nebyl specialista pejskař, je to spíš doktor přes velká hospodářská zvířata a nedokázal mi odpovědět. Jen to žeby mu to nemělo vadit z fyzického hlediska.
Za vaše názory a reakce předem děkuji. Renata.

Určitě navštivte veta pro malá zvířata. Vzhledem k vašemu popisu
"Chvíli ho má v šourku a někdy vyjede nahoru do tříselného kanálu. V době kdy ho má zatažené, vypadá jako kdyby nebylo sestoupené a je tam prostě hmatné jen jedno. Pak se přetočí a najednou jsou tam už dvě, je to jak kdy" , mám podezření, že to přetočení (asi na záda) a hlazení po bříšku ho vede k částečné erekci a to co považujete za varlata je jen část topořivých těles. Štěně tohoto plemene a věku nemá vzhledem k velikosti (malosti) varlat zřetelný šourek. Štěně bude asi čistý kryptorchid (vada vyřazující z chovu i výstav). Taková štěňata jsou méněcenná a dává se na ně výrazná sleva. Jak proběhl odběr štěněte? Jakou máte kupní smlouvu? Toto je jedna z věcí , která se u kontrol vrhu (pokud se u plemene dělají) běžně dělá (včetně kontroly skusu ,počtu řezáků, atd..)

Možná nějaká vygranulovaná píštěl nebo píštěl nějaké cysty. Bylo to třeba vypreparovat celé a příčně rozříznout (odkud to vede, co je obsah)

Jack333 napsal(a):
Jojo. Jen po intenzivním pohybu. Drobet mi to zaskočilo. Akorát sem se s ním vrátil z vyjížďky a byl víc podělaný než špinavý od bahna... Tak to bude asi v pohodě. Děkuji.

Peristaltika střev je řízena nervovou soustavou, proto vyšší emoční zátěž popožene pasáž tráveniny střevem a výsledkem je průjem. I u lidí před zkouškou, vystoupením ...
Otázka je zda běhání u kola (záleží jak rychle a kolik km) není pro 9-ti měsíční štěně až moc.

Dája6 napsal(a):
Dobrý den,
odpovídám ohledně inkontinenci ano je to problém i u malých plemen, tak pozor.
Měla jsem malého pejska rasa Bišonek 5kg, v 8letech kastrovaný, nemocná prostata. Po dvou letech začala inkontinence, pomalu a jen sem tam, po čase pak už furt, že musel nosit inkontinenční pás stále.
Tak, že i ti malí mají problém, ale pokud je to kastrace ze zdravotního hlediska tak se opravdu nedá nic dělat.
Dája

Tady ale byla řešena pokastrační inkontinence fen(vlivem výpadku estrogenu). Váš problém je jiná kategorie. Inkontinence po správně provedené kastraci je u plemen do 10 kg opravdu výjimečná (možná plemena typu buldoček, …, jsou rizikovější).

Ouško4 napsal(a):
No bylo tam napsáno "blue merle harlekýn" a štěňátka byla opravdu bílá s modrošedými fleky. Bílý faktor u kolií znamená co? Děkuji Lída.

Očividně produkt křížení merle x merle zbarvených rodičů. Při kombinaci double-merle se výrazně rozšiřuje plocha bílé a hrozí riziko hluchoty, očních vad a případně i sterility (bylo již psáno v jiných příspěvcích). Proto se toto spojení nedoporučuje-zakazuje.

Máte pravdu, kastrace je řešení. U malého plemene je močová inkontinence nepravděpodobná. Doporučil bych zákrok v době alespoň 3 měsíce po hárání do dalšího hárání. Doporučil bych klasický zákrok,kdy by se odstranily nejen vaječníky, ale i děloha. Obnáší to ránu cca. 3-4 cm kousek pod pupíkem. Třetí-čtvrtý den normálně běhá a jeví se úplně normální(trochu záleží na povaze). Stehy běžně 8-9-tý den a již bez omezení.
Laparoskopicky zbytečně drahé a ven půjdou asi jen vaječníky, děloha zůstane a díry budou stejně minimálně dvě a to nafouklé břicho …… děkuji nechci.

No prvé 3 dny se doporučuje svítit 24hod. možno prodloužit až na týden. Dále 2.-9. týden 12 hodin a 10.-21.týden snižovat na 10hod a postupně až 8 hodin okolo 21.týdne.
Teplota se dá zabezpečit i jinak. Taky záleží na teplotě v odchovné místnosti. Pokud by měla být zdrojem pouze žárovka, tak v odchovně 2. týden cca. 30°C, 3.týden 28-29°C, 4. týden 26-27°C ……. až okolo 7.týdne jsme na cca.18-19°C
Pokud je "umělá kvočna"= nesvítivý zdroj tepla tak třeba 2.týden v místnosti 14-18°C pod kvočnou 31-32°C ….. atd.

Ono záleží jak moc a proti komu-čemu je chcete chránit a v jakém potenciálním tlaku predátorů by jste byl.
Další otázka je, jak velký výběh by to měl být. Řešením by mohl být menší, dobře zabezpečený, zastřešený výběh s kurníkem (zavírání na noc) a běžně oplocený velký výběh. Podezdívka pod plotem je určitě vhodná (liška apod.), ale u velkého výběhu asi nereálná. Pozor na velikost ok v oplocení (kuna,lasička apod.), ale i případné zabezpečení zhora (liška, draví ptáci … existují velkoplošné sítě). Riziko napadení je nejvyšší v noci, ale i v podvečer a brzy ráno. Přes den je to lepší (až na ty dravce). Prostě záleží na vás, jak moc chcete své slepice chránit, jaké máte možnosti máte a na jak si je ceníte.

peter987654 napsal(a):
bezne problemy symptomy poznam, nemam kury prvy rok
akruat s tymto spravanim som sa nestretol, hlavne hromadnym
kury cca kilo 100kusov a vsetky naraz....krmene len profi zmesami

Měli by být tedy okolo měsíce staré, cca. polovina výkrmu. "profi směsi" by měly být kompletní a plnohodnotné pro druh a kategorii drůbeže pro kterou jsou určeny, ale je tam to "měly by". Růst brojlerů je obrovský a je na hranici biologických možností organizmu a stačí malé odchylky od receptury, krmivo na konci expirace a deklarované obsahy nemusí být pravdou. Pokud se to týká většiny a zvláště těch narostlejších (kohoutků), může se jednat o osteoporózu a stání prostě bolí. Brojlery nemáš první rok, tak zkontroluj tvar prsní kosti, tvar dlouhých kostí končetin, případně otoky patních kloubů. Určitě se nic nezkazí dotací minerálně-vitamínové směsi (obsahují mimo jiné i mikroprvky) a hlavně asi dotaci D-vit. do napájecí vody.

Člověče to jsou dotazy , pokud se chceš na něco zeptat a očekáváš rozumnou odpověď, tak by bylo vhodné uvést alespoň základní informace. V tomto případě "brojler" třeba: stáří, hmotnost, způsob chovu, kolika jedinců se to týká a hlavně čím krmím, případně co přidávám. To jsou základní informace, alespoň pro začátek.
Mimochodem i ostatní dotazy mají podobné inteligenčně-logické nedostatky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nevěřte, že chovatelé jsou jako pomocníci co k čemu. někdy ano. často ne. někdy ani nemůžou "injekci ani vidět". kolikrát i ty slepice mám pochytané rychleji, protože spoustu lidí se slepice jak kdyby bojí, nebo neví, jak držet?

jako ano, když je šikovný chovatel, tak jde leccos. ale já jako veterinář musím počítat s tím, že vrchol součinnosti může být otevření dveří.

a stříkačky chce brát takové, co mají hladký chod

To není o stříkačce, ale o obsahu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jo,samozřejmě že lze píchnout. akorát na plešku pod křídlo je to mnohem jednodušší. prsní sval bych si tím nedráždila, je to dráždivé a ten sval chci jednou třeba sníst, nebo ho bude chtít jíst někdo jiný. a podkožně už zase vyžaduje jistou fixaci, pod křídlo nakapu sama, slepice jednou rukou opřená o hrudník a druhá ruka kape. na podkoží to máte jednu ruku co dělá řasu a druhá píchá a kdo drží slípku?

ale,noo všechno jde, když se chce. Vsedě, slepice na boku fixace předloktím a do předkolení řasy, šikovný vet by si poradil, ale hlavně by měl pomocníka (chovatele). Některý vet by možná nechtěl jen tak prodat ve stříkačce, a hlavně oddávkovat 1-2 kapky do oblasti křídelní žíly, při zadrhávání pístu stříkačky je třeba často taky obě ruce, aby to tam nešpryclo všechno. Ale to se musí rozhodnout zadavatel zda do toho vůbec půjde a taky jak se dohodne s vetem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
asi by šel i píchnout, ale :D

Určitě lze i píchnout podkožně i do svalu. Pokud máte slepice okolo 2,5 Kg klidně 0,1 inzulínkou (nechte na vetovi), je to vyzkoušené. Opakovat za 10-14 dnů. Ochranná lhůta není určena, ale mohla by být i měsíc. Na druhou stranu se ivermektinem "odčervují" i lidi, tak bych nebyl tak upjatý a nechal tak těch 10-14 dní. Ale je to na vás.

Pokud není oko oproti druhému větší, tak to bude neškodná depigmentace duhovky bez vlivu na funkci. Zvláště pokud to má i na druhém. Důvodů může být více, u merle zbarvených jedinců celkem běžně modrá okna (tady původ neznáte, ale na žluté borderce to merle taky nemusíte poznat). Jiné důvody určitě nejsou v aktivní fázi, možná následek v klidovém stavu.