A ve velkým městě vážně člověk nepustí dítě, aby si někam vyjelo samo na kole. Taky nesouhlasím s tím, aby mělo dítě každý den jeden až dva kroužky (ano znám i takové), ale organizované volnočasové aktivity samy o sobě za to, že se děti neumí zabavit samy nemohou. To jde za rodiči. Pozoruju to už u malých batolat, kde jim některé (zdaleka ne všechny) maminky plní den od rána do večera organizovanou zábavou a nenechá to dítě se chvíli nudit, aby si hru vymyslelo samo. A ano městské děti asi mají víc kroužků než děti ze vsi, ale to je dáno tím, že takové dítě třeba z Vinohrad úplně v klidu nenecháte poflakovat jen tak po ulici.

To je pěkné, že trénují. Oni u nás na hřišti taky třeba nějací fotbalisti trénují. Jak to mají posychrovaný je asi jejich věc. Ale třeba my do loděnice smíme jen dospělý. Běda jak by nás tam někdo chytil s děckama. To si fakt nikdo zodpovědnej na triko nevezme. A doma děti vlastní lodě jaksi nemají. Ony jsou totiž i sporty, co se takhle v parku za baráky pokoutně (a s rizikem, že je někdo udá) fakt dělat nedají. Děti, co plavou, mají taky smolíka. Takže prostě čekáme, až nám činnost zase povolí a doufáme, že se o tom dozvíme včas a že to zas nebude na dva týdny.

Jo město a vesnice je problém. A to my máme výhodu, že máme zahradu a na zahradě malé hřiště, takže děti z rodiny se můžou vyřadit tam. Navic jsou malé a ten kolektiv ještě nepostrádají tolik. Ale takové štěstí většina městských dětí nemá. Ve všední dny se s rodiči dostanou ven až pozdě odpoledne, kvůli škole/práci, a to většina mých známých s dětmi chodí ven opravdu poctivě. Takže zbývají víkendy. A z mé sociální bubliny se lidi fakt snaží dodržovat, takže nějaké slejzání s kamarády se nekoná nebo jen ve velmi omezené míře. A samotné tu děti ven prostě nepustíte. I u nás v klidné vilové čtvrti, kde jsem jako malá mohla jezdit sama na kole mezi baráčky, teď je 1-2 auta na bytovou jednotku a bezohledných řidičů, co se ulicí řítí hlava nehlava houfem přibývá. Takže pro děti nic moc.

Bohužel to je to zlehčování. Však mají sociální sítě, tak se přece nic neděje. Vždyť jim chybí jen škola a kroužky. Mě by zajímalo jestli, ti co tohle tvrdí mají ve svém okolí děti školního věku. Pamatujete si, jaké to bylo, když jste byli děti? Vaše pocity a prožívání? Protože od svých známých, co mají děti ve školním věku slyším jak se za ten rok z veselých motivovaných dětí staly apatické bytosti. S mužem vedeme dětský oddíl. Když před Vánoci uvolnili, měli jsme dvě schůzky. Myslíte, že ty děti, co se v době před covidem pravidelně vídaly každý týden, některé častěji ve škole, se sešly venku navzdory opatřením? Ne. Viděly se po dvou měsících poprvé. A když jsme se s nimi před Vánoci loučili, ani jsme jim nemohli slíbit, kdy se znova uvidí. Kdy bude nějaký výlet. A ne on-line komunikace vám opravdový mezilidský kontakt nenahradí. Proč myslíte, že vztahy na dálku většině lidí nefungují? Co to udělá se zdravím dětí, když je přikováte na celý den k obrazovce, o tom ani nemluvím. Ať se vám to líbí nebo ne, tak u nás se děti prostě hodily přes palubu. A ať se vám to líbí nebo ne, tak ony jsou naše budoucnost.

Mně tedy těch dětí, co se třeba věnovaly nějakému sportu, ale mají tu smůlu, že to není pod profi organizací, ale třeba v rámci DDM líto je. Jistě pořád mohou nějakým omezeným způsobem sportovat s rodinou (ale mají na to rodiče kapacitu, když třeba řeší to, že přišli o práci doma x dětí na online výuce atd.?), ale ten kolektiv a pravidelnost jim to nenahradí. Stejně tak je mi líto starých lidí, kteří x měsíců neviděli rodinu. Jenže zatímco o dopadech na staré, živnostníky atd. se průběžně poukazuje, tak na dopady na psychickou i fyzickou kondici dětí se taktně zapomínalo. Pár článků se objevilo až v poslední době. A pak jsou tu další skupiny, které už vůbec nikoho nezajímají, protože nikoho nezajímají tak nějak obecně i bez covidu. Třeba samoživitelé. Nebo lidi s psychickým onemocněním. Obecně dopady na psychiku nikoho nezajímají. Dostupnost psychologické péče je v ČR i za normálních okolností dost tristní a během lockdownu, kdy soukromí psychologové a psychoterapeuti mají zakázanou činnost, se to ještě zhoršilo. A ne každému pomůže on-line konzultace.
A hrozně se mi nelíbí to přirovnání k válce. Protože to nejde srovnat. To nebezpečí je jiné. Hrozba úmrtí/jiné újmy kvůli válce je mnohem hmatatelnější řekla bych. Když řekněte "jestli nezatemníš okna, spadne ti na dům bomba", tak je to mnohem konkrétnější než když řeknete "když půjdeš s kamarádem na pivo, chytíš vir možná onemocníš a možná umřeš". To je prostě hrozně abstraktní. Obzvlášť pokud ten, komu to říkáte nezná nikoho, kdo by třeba skončil ve špitále. Nebo pokud jsou pro dotyčného dopady opatření horší než jeho zkušenost s nemocí.

Já tedy nemám pocit, že by v dnešní době mladým létali pečení holubi do huby. Vždyť je mnohdy běžné, pokud člověk nemá to štěstí, že mají třeba byt od rodiny, že dají jednu celou výplatu jen na bydlení.
A že se rodiny zakládají pozdě. Ono to s tím souvisí. Podpora mladých rodin je tristní. Jesle nejsou. Soukromé školky, které vezmou i mladší než tříleté dítě jsou drahé, takže (obvykle) ženě nezbývá než být do těch tří let doma. Někdy déle, protože školek je taky málo. Babičky, které by i třeba mladým vypomohly, jsou buď daleko nebo ještě pracují. Takže si člověk dvakrát rozmyslí, jestli do toho praští hned po škole ve dvaceti/pětadvaceti nebo se nejprve aspoň trochu zaopatří.
A to, že by děti zůstávali u rodičů zbytečně dlouho mi nepřijde. Naopak u spousty známých, spolužáků atd. byla tendence se osamostatnit co nejdřív. Jistě se najdou takoví, co jim mamahotel vyhovuje, ale běžné mi to opravdu nepřijde. Asi jiná sociální bublina. Každopádně to nelze paušalizovat.

Hlavně tyhle stesky jak generace dvacátníků až čtyřicátníků je zkažená kulhají na obě nohy, když si člověk uvědomí, že je často pronáší generace, co má tu výchovu tak trochu na svědomí.
A flákači, násilníci, opilci byli vždycky. Vždycky byli lidi dobří a špatní. Jen má člověk tendenci na mládí vzpomínat s určitým zkreslením do růžova. Prostě proto, že byl mladý. To je normální jev. Stejně jako mezigenerační spory.

lesnížínka napsal(a):
No, jak myslíte. Já neznám nikoho v mém věku, nikoho z mých spolužáků, i ze spolužáků třeba o 4 roky mladšího mého bráchy, nikoho ve věku mých rodičů(o nikom takovém jsem neslyšela) že by ho ve 40 živili rodiče i s jeho celou familií, ženou a děckama a ti jen chlastali a vypalovali zobáky před bytovkou. Práci si neudrží ani jeden, nevím jak je momentálně ten model, 3 měsíce práce, pak zase na úřadu a tak dokola. A když dojdou prachy, jako vždycky, přispěchají rodiče se šrajtoflí. Musíme dceři koupit pračku, stará jí exnula a prát si musí...a tak je to se vším. A takových mladých znám dokonce několik jen ve svém okolí. Takže si opravdu nemyslím, že tahle a ty další generace jsou úplně normální...

Nevím, kde žijete, ale v mé sociální bublině všechny mladé rodiny normálně vydělávají. Když ne oba, tak alespoň muž a žena je doma na mateřské. Takže vaše tvrzení že generace třicátníků a čtyřicátníků jsou akorát nemakačenka, co se nechávají živit rodiči mi přijde těžce nefér. Je jistě určitý rozdíl mezi rodinami, co žijí vicegeneračně, kde funguje mezigenerační výpomoc a rodinami, kde mladí žijí sami a rodina daleko, ale všichni jsou soběstační. Co se rozdílů ve výchově týče, tak je rozdíl nechat dítě růst jak dříví v lese a to, že se mnozí mladí distancují od přístupu "seřežu tě jako žito" za to, že se dítě chová jako dítě. I mně se dostalo rad, jak mám kluka řezat, protože ještě nechápe princip nočníku. Kdyby dotyčný tohle radil u štěněte, tak ho tady místní zlynčují. V přístupu k dětem, to pořád některým přijde normální. A pak se lidi diví, že tolik mých vrstevníků trpí úzkostnými poruchami nebo jinými psychickými problémy. Nehledě na to, že každý rodič si tu cestu výchovy musí najít sám. A každý rodič dělá chyby. Kupodivu je delali i naši rodiče a jejich rodiče a generace před tím. A zhodnotit kolik těch chyb bylo mnohou jen ty děti, až dorostou.

Taky myslím, že to je o rodičích a jejich přístupu. My kluka od malička učíme, že pejska nemá rušit když spinká a tak. Jasně batole má sem tam blbej nápad, protože mu ještě nedochází důsledky, ale od toho jsme my dospělí, abychom to ohlídali. Fakt je že víc to je o hlídání dítěte než psa. Ten má narozdíl od batolete už rozum.

lesnížínka napsal(a):
Tady byla jen otázka toho, jestli zakazovat kontakt psu, který o něj stojí, kdežto majitelka ne. Mí psi, ač jsem si je koupila, nejsou z mého pohledu můj majetek, stejně jako není můj majetek můj muž. Pokud se bude chtít jít ,,přátelit" někam jinam, nemám žádnou možnost mu v tom zabránit. Hřešíte na to, že psu to zakázat můžete, aniž by jste brala ohled na něj. Je to sobecké

Můj pes už je dědek a o hlazení od cizích nedejbože dětí nestojí, takže ho před podobnou pozorností braním. Ale nazývat sobci majitele přátelských psů, kteří taktéž nestojí o to aby jim hladil psa každý na potkání mi prostě přijde přehnané. Třeba prostě nechtějí, aby pak pes otravoval každého na potkání. To taky není příjemné. A ano nedopreju svému psovi pamlsky od cizích a vážně se za to nestydím. Ten zvyk krmit cizí zvířata (ať už psy, ovce, koně) nechápu a navíc to může to zvire i ohrozit na zdraví či na životě. To přijde sobecké mně. Nebudu to učit ani svoje děti.

lesnížínka napsal(a):
Pokud vám to vadí, nenechte - a na tohle bych narazila. Pokud vám to vadí? A ptám se proč? Panička je krůta, takže co na tom, že pes je přátelský a hlazení má rád ode všech, já nechci, tak má utrum? Nezdá se vám to vůči psu sobecké a zlé?

Mně třeba přijde, že tohle je snad věc majitele. A že nestojí o to, aby mu na psa každý sahal na potkání z něj ještě nedělá sobce. Bez ohledu jestli je pes přítula nebo ne. Osobně se málokdy setkám s tím, že by se dotyčný vůbec námahal zeptat. A když je upozorněn, že cizí psi se bez zeptání nehladí, tak jsou ještě dotčení. Úplně stejně mi vadí, když mají kolemjdoucí potřebu cpát cizím psům pamlsky. Jsem krůta, protože to slušně ale důrazně odmítnu, i když pes by si ten piškot dal s chutí? Nemyslím si. Můj pes není veřejný majetek. Ostatně bych uvítala kdyby lidi své i třeba přátelské psy spíš učili, ať si ostatních lidí i psů nevšímají. Ono není příjemné řešit, že se vám každé druhé stěně velikosti poníka z okolí řítí k batoleti, které se samozřejmě takového telete lekne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi jsem byla moc stručná. Ano, nakazí se v zaměstnání - to nechci popírat, ale do toho zaměstnání to někdo donese. Nějaký chytrák, co musí lézt na mejdan do bytu, na chalupu, do garáže a nebo ke stánku s další stovkou lidí - pěkně do fronty, bez zábrany proti prskání.
Vždyť jsou jako ti pijáci bezdomovci, kteří se slétají k supáčům, kde můžou něco ukrást. Tak Pražáci se shlukují tam, kde je stánek s pivem a možná buřtem. Musí na nábřeží. Proč někdo nenatočí Krčský, Klánovický, Ládví, Šárku, Jezerku.....třeba v 8 ráno ? Dělají, jak kdyby Praha byla jen Karlův most a Kampa. A vemte třeba rozsáhlé Vinohradské hřbitovy - tolik zeleně k procházkám a ještě by tam mládež našla poučení......tolik slavných lidí tam má svá místa.

V osm ráno většina lidí krom matek na mateřské, důchodců a nezaměstnaných pracuje, takže si těžko odskočí do lesa. A odpoledne nebo o víkendu vám garantuju, že v Krčáku, Prokopáku a dalších pražských lesích bude hlava na hlavě. Paradoxně je volněji v ulicích vilových čtvrtí než v zeleni.
A jak přesně se člověk nakazí, když odjede svým autem na svou chatu a celý víkend obstarává svoji zahrádku a pak se zase svým autem vrátí?

Andrýsek3 napsal(a):
Souhlasím, hlavně nevím, kam má ten milion lidí jít, když jaou zavření v Praze. To mají být doma? To nikdo nečekal, že jakmile se zavře okres, tak lidi budou nacpaní hlava na hlavě v městských parcích apod.? Kdyby rozvolnily okresy, tak někteří pojedou na chaty, jiní na výlety, naplavka sice bude furt plná, ale nikdo nenutí nikoho tam chodit.
Taky jsem byla celé teplé tři dny venku s přáteli v městském parku, měli jsme vlastní deku, několik metrů od ostatních, respiratory jen když někdo šel mimo. Půlka nařízení je fakt absurdnich.

Přesně. Přiznám se, že národní sport "kopneme si do Pražáků" už mě přestává bavit. Z celorepublikového hlediska je na tom Praha od zimy celkem dobře, ale stejně se pořád najdou lidi, co tvrdí jak jim to Pražáci roznáší po vsi. To že na vsích se opatření neopatření slejzají celé široké rodiny, sousedi na oslavách a pod. (a pak lehne celé široké okolí) na to nikdo nepoukáže. A média i politici tohle rozeštvávání ještě podporují (viz opakovaně zamítnutá žádost o propojení Prahy s Prahou východ a západ po vzoru Brna a argumenty, že by jeden brečel). Jenže když ten milion a čtvrt lidí zavřete na málem prostoru, tak se logicky budou kumulovat v městských parcích a lesích a na té naplavce, které nejsou nafukovací a při hustotě zalidnění přes 2000 obyvatel (celorepublikový průměr he asi 134 os/km² pro představu) na kilometr čtvereční budou přeplněné. A že se lidi taky chtějí a potřebují volně nadechnout, projít se a zasportovat je taky fakt. A tím, že bude vrchnost akorát vyhrožovat už taky lidi jedině naštve a hodí jim na to, co osobně považují za nesmysl bobek. Na prázdné ulici se jim na roušku/respirátor vybodne i ten největší poctivec. Já už treba s dítětem chodím na procházky jedině dopoledne. Odpolene naštěstí můžeme na zahradu. Ale co ti chudáci z paneláků, co tuhle možnost nemají. Těm nezabývá než opět jít do přeplněného parku. Psa venčíme v ulicích protože jindy pustý park praská ve švech. Za jednu procházku teď potkám lidí víc než normálně za měsíc. Přesto v Praze čísla klesají...

Slyšela jsem to podobné. Že mladí lidé mají často silnější reakci, zatímco starší lidé bývají spíš bez reakce, protože imunita už nemusí být, co bývala.

Já tedy doufám, ale staroch (12 let) tu s námi ještě pár let pobude. Jezevčíci bývají dlouhověcí. Nicméně až to nastane, tak do rodiny s dětmi bych raději stěně. Minimálně kvůli tomu, že to si člověk vychová (a zkazí) k obrazu svému. Starší pes z útulku může být velká neznámá a to mi k dětem nepřijde úplně ideální. Ale úplně variantu nějakého útulkáče nezavrhuju. Ale i tak bych raději aspoň mladého (a zároveň malého max 10-15 kilo) psa což, pokud by současná situace trvala, mohlo být celkem scifi, si myslím. Alespoň, co jsem zběžně koukala nedávno, tak je to všechno buď velký, bull a nebo 8 a více let.

elisak napsal(a):
Mě začala praskat kůže na rukou do krve asi z desinfekce. Začalo to jak byly ty mrazy a do teď jsem se toho nezbavila. Nejdřív jsem si myslela, že jsem se řízla, když ale přibývaly další praskliny, tak mi to došlo... Už nevím, co si mám na ty ruce napatlat. Průběžně se to sice hojí, ale pořád se objevujou další praskliny.

Jako potenciální ekzematik si na ruce zásadně nepatlám všudypřítomné anticovid desinfekce, co z 99 % smrdí po laciný pálence. Pořídila jsem si v lékárně hypoalergenní sanytol gel s aloe vera a ten mi ruce nežere. Nicméně preferuju teplou vodu a (hypoalergenní ideálně) mýdlo mám-li tu možnost. Jinak mi právě na do krve sežrané ruce pomáhala kombinace sudocremu a po zasušení lanolin.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není zázvor v prvním trimestru nedoporučován?

Nevím jak zázvor v čerstvé podobě, ale zazvorová lizatka se na těhotenské nevolnosti doporučují zcela běžně. Ale ne každá je snese.

Štefan1 napsal(a):
Pokud stejný nápad nedostane dalších třeba 100 lidí (to jsou ty auta zaparkované na jednom místě).

Možná něco stejného si namlouvali lyžaři, než vyrazili na lyže (a pak tam byly ty davy, často bez roušek), turisté, kteří si udělali výlet do hor a setkalo se jich spousta ...

Jednoduše si myslím, že alespoň 3 týdny se bez toho dá vydržet a i ten pes to vydrží.

Táhne se to rok, pro každého je to dlouho, ale já pořád nevidím to světlo na konci tunelu. Můžeme se chovat jako že nic, už jsme si zvykli na počty mrtvých (za rok 10 000, za další měsíc dalších 10 000) ... příroda si si tím poradí ... a pokud umírají ti druzí ... nás se to netýká (?) ... musím si zajet pro to zamluvené štěně ... a když už mám nahlášenou dovolenou ... tohle právo mi nikdo nemůže upírat (?!).

Píšu něco ježdění někam autem? Psala jsem jasně, když člověk zapadne do lesa hned za barákem. To opravdu nikoho neohrozí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Třeba nehlášení kontaktů, protože si lidi nemůžou dovolit skončit na 60%"..

To je taky mantra vytvořená novinářskou svitou. Těch 60% je vypočítáno z hrubé, vyplaceno v čisté, bez daně, bez ZP, bez soc. pojišt. Takže ono to nakonec může být srovnatelné s výplatou. Ale hezky se kvůli tomu nadává.
Jestli je tu nějaká mzdovka, ať mě případně opraví.

No já na 60% skončila na několik měsíců, takže si myslím, že vím kolik jsem oproti normálu dostávala. A fakt to nebyla hitparáda. Nehledě na to, že první nemocenskou mi vyplatili kvůli bordelu na úřadě až po třech měsících. A to nejsem ojedinělý případ, kdy vyplácení nemocenské vázlo i přes to, že dotyčný vše odevzdal v pořádku. Jo doplatili mi to zpětně do koruny, ale tři měsíce jsem žila z úspor a z toho, že mám pracujícího manžela. Být sama a bydlet v nájmu, tak se půjdu asi psát. Takže docela chápu, že pro spoustu lidí to opravdu může být citelný zásah do rozpočtu i na těch blbých čtrnáct dní. To, že pro někoho to problém není, neznamená, že je to tak pro všechny. A to že lidi kontakty nehlásí je fakt. Důvodů může být víc, ale řekla bych, že ten ekonomický není zanedbatelný.

Štefan1 napsal(a):
.. takže opět se hledá způsob, jak opatření obejít ... to je asi důvod, proč to nebude fungovat ... asi je třeba srovnat priority - a když si odeberu štěně o 3 týdny později, asi se svět nezhroutí ... ale holt, já musím hned, mně se to netýká ...

A venčení psa někde v lese, kde člověk nepotká živáčka a zapluje tam hned od baráku přispívá ke zhoršení situace přesně jakým způsobem? Myslím, že jsou tu vážnější problémy, které tomu přispívají a ta nová opatření je pro jistotu vůbec neřeší. Třeba nehlášení kontaktů, protože si lidi nemůžou dovolit skončit na 60%...