Máme jezevčíka po operaci plotýnek. A ano první dny po operaci to první dny na veterině i po propuštění do domacího léčení vypadalo hůř než před operací. Ze začátku venčení probíhalo opravdu ve stylu donést psa na trávu nechat vyprázdnit zase ho odnést domů. Po dvou měsících už zvládal krátké procházky. Nejde čekat, že pes bude hned po operací běhat jako jura. Nebude. Rekonvalescence je dlouhá. Je to dva roky a troufám si tvrdit, že na jeho pohybu to není znát.

Terven napsal(a):
Určitě byly. A řekla bych, že ani dneska je nikdo úplně nezatracuje. Jen jsou situace, kdy nejsou praktické s víc se hodí šátek.

Třeba zrovna na venčení psa. Radši hodím mimino nebo batole do šátku a jdu nežjet s kočárkem. To jsem praktikovat možná první týdny se starším. Nemusím řešit zateplení, tahat se s těžkou korbou, protože bundu dám přes dítě, takže se hřejeme vzájemně a nikde mi nepřekáží kočár a mám volné ruce na psa. Terén není problém a nemusím řešit trasu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci polemizovat, já jsem naposledy rodila před 32 lety, a to žádná nosítka či klokanky pro děti nebyly, nebo možná ano, ale já se o ně nezajímala. Já jsem byla spokojená s kočárkem. Potkávám hodně mamin s dítětem v šátku, nosítku, nebo jak se ty bazmeky nazývají. A vždycky mi vytane otázka - co jejich záda? Teď asi dobrý, ale v budoucnu? Neobrazí se to po letech? Asi těžko říct, protože nepůjde jednoznačně říct po x letech, že bolesti zad jsou právě od toho nošení dětí... Každopádně, ať si to každá mamka vyřeší po svém a jak jí to vyhovuje.

Edit: co záda těch mimin nošených hodiny v nosítku či šátku? To přece pro ty děti nemůže být moc pohodlné, ne?

Je spousta lidí/žen ve věku mých rodičů, kteří mají problémy s nohama, se zády atd. a nikdy děti nenosili. Jak na tom bude za deset dvacet třicet let naše generace by bylo věštění z křišťálové koule, ale mě přijde normální se o sebe starat. A takové řešení diastazy po porodu nebo chození k fyzioterapeutovi prostě proto, že jsme všichni nejak křiví, je vlastně pořád dost novinka. A bude za naše problémy s pohybovým aparátem moct to, že jsme děti nosili (jako spousta generací lidí před vynálezem kočárku, což je imho dost novinka) nebo to, že nás rodiče předčasně posazovali nebo dávali do choditek a nebo sedavé zaměstnání? Já nevím. Popravdě tady se řeší kvalita veterinární a jiné péče o psy a další zvířata, ale lidi (co se prevence týče) na sebe vlastně pořád dost dlabou.

Trickyvoo napsal(a):
No na tom se právě neshodnou ani ti ortopedi. Možná když má dítě špatné kyčle, tak místo širokého balení, ale pořád to neřeší ten problém, že se potím jak dveře od chlíva, dítě pak se mnou a mrvím si záda.

Existuje oblečení z funkčních materiálů i pro děti. Odnosila jsem už druhé dítě a co se tepelného komfortu týče je to lepší než kočárek. I létě a v zimě ještě lepší. Jen tedy nosítko musí být správné a správně nastavené a ne ty příšernosti, kde dítě visí za rozkrok. To co má na fotce zadavatelka není dobrý ani pro psa ani pro dítě. No a záda mi víc mrvilo tahání na ruce.
Popravdě nechápu takovýhle nesmysly. Jo kočárek nebo batoh s pevným dem na psa, když je starej. Proč ne. Taky naložíme starouse do kočárku, když jdeme na dýl, protože to už prostě neujde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo tak to přednesu té mojí "drsné" pyrenejské holce, co si sice na zimu pořídila nádherné zimní osrstění, ale když je hnusně, tak to raději proválí doma na gauči...

Jo náš jezevčí dědek, když je deštivo, tak na mě nebo manžela vždycky koukne s výrazem "to myslíš vážně?", venku nasadí masku "jsem ubohý, týraný pejsek", zaryje drápy do chodníku a předstírá balvan.

Janae. napsal(a):
Jakože v Praze není nonstop veterina?
Nevěřím.

Bydlíme na malé vesnici, nejbližší veterina vzdálená 25km, tam bych při troše štěstí na někoho na telefonu narazila. Opravdu nonstop veterina je vzdálená 60km.
Když se pes v noci pořezal o sklo, tak jsme ho prostě nabrali do auta a jeli, naštěstí jen těch 25km, kdyby jsme neměli auto, tak by jsme si hold připlatili nekřesťanské peníze a uplatili veta, aby přijel on.

Nechodícího a nemohoucího obřího HW manžel našťouchal na kolečko, popovezl k autu a z kolečka ho po cm nasunul do auta.

Nevěřím, že toto nejde v Praze řešit, spíš se nechce platit.

Stalo se nám předloni na podzim, že nám starouš začal tahat zadky v pátek večer. Naše veterina už měla zavřeno. Jak jde o páteř, může jít i o hodiny. Volali jsme na nejbližší pohotovost, kde nás odmítli. Dali nám dalších X kontaktů s tím, že tam budou příslušně vybavení. Všechny jsme obvolali a všude nás odmítli, protože jako na potvoru nikde zrovna neměl službu odborník. Nakonec nás vzali v Brandýse. Toliko k tomu, že v Praze vždycky člověk sežene veterinu.

P.C. napsal(a):
Teď jsem teda koukala na granule, kde je rozpis, kolik má v jakém věku jíst. Myslela jsem, že budeme navyšovat, ale naopak to od půlroka trochu klesá. Je to ok?
Půlrok má odhadem.

Nekoukejte na tabulky, ale na chování a postavu psa. Je to živý tvor. Ti nikdy nebudou přesně podle tabulek. Má hlad? Tak mu přidejte. Dítě taky nebudete krmit podle tabulek. Jedno vám sní tři lžičky a druhé plný talíř. A ani jedna varianta není špatně, pokud není podvyživené nebo naopak obézní. Stejné to je u zvířat.

Občas mám pocit, že náš dědek byl důstojný pán v letech už jako štěně. Na vylomeniny ho nikdy moc neužilo. Ale plátek sekané ponechaný svému osudu na jídelním stole bylo silné lákadlo. Do onoho památného dne jsme byli přesvědčeni, že naše stěně jezevčíka na lavici navyskočí. Zjevně mu jen chyběla motivace a vyskočil nejen na lavici, ale i na stůl. A tu sekanou dvakrát větší než jeho hlava zhltl po vzoru hroznýše, abychom mu ji náhodou nesebrali.

assil napsal(a):
Myslím to tak, že solidarita vždycky trvá jen pár týdnů, i když ti postižení lidi potřebují pomoc déle. Takže pokud bude válka na Ukrajině trvat i za pár týdnů, tak například uprchlíci budou na hranicích pořád, ale nejspíš už tam nebude skoro žádný dobrovolník, který by jim pomáhal, snad kromě neziskovek, které to mají v popisu práce a v podstatě nikdo už na žádnou pomoc ani nevzdechne.
Pomoc a podpora je samozřejmě hezká věc, ale bohužel trvá vždy jen krátce a pak už si musí postižení poradit sami.

Když ono to je logické. Dokud nebudou (a fakt doufám, že nebudou) jezdit tanky za humny, tak prostě starostí běžného života nezmizí kvůli válce na Ukrajině/živelné katastrofě. Takže běžnej člověk pomůže, jak může v tom prvotním impulsu, ale pak se vrátí k tomu, že řeší svoje malé i velké starosti jak umí a to, co ho vyburcovalo se stane další z mnoha nepříjemných informací ve večerních zprávách.

Nevšimla jsem si, že by tu kodokoliv chtěl rozpoutat třetí světovou. A co přesně byste udělala vy? Pokud byste šla bojovat, tak vás to jistě šlechtí. Ale každý není hrdina. Na rovinu přiznám, že mě taky napadlo, jestli by nebylo od věci zařídit sobě a dětem pas a v případě, že to začne bouchat moc blízko, tak vzít roha. Buď na venkov nebo nouzi nejvyšší za kopečky a pak by se vidělo. Muž by nejspíš nešel. Ale k čemu by byla ve válečné zóně ženská s malýma dětma? Moc malýma na to, aby se o sebe mohly postarat samy?

lesnížínka napsal(a):
Otěhotnět během menses jde, protože to tam prostě na dny může vyjít. Krvácení v těhotenství...to vím, že je, ale to už není menses, tedy krvácení v dny, kdy má normálně být, tam jde o jiné problémy, které spíš hrozí potratem, ne? Nebo začne krvácet v dny, kdy by normálně měla menses a tím pádem potrat? Ale to už by vlastně spočítala a čekala, hlavně tedy ty, co potrácely několikrát za sebou. Ale jak píšu nevím, těhotná jsem nebyla a tohle jsem s těhulema nikdy neřešila. Znám to jen: začala krvácet a potratila. Jasně, může mi to být jedno, nijak se mě to netýká, jen mě to prostě zaujalo.

Každé krvácení v těhotenství není potrat. Může mít víc příčin. Od těch blbých jako jsou problémy s placentou nebo hematom po prostě překrvenou tkáň bez jiné příčiny, kdy je všechno v pořádku a žena stejně zakrvácí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Každý, kdo kdy měl temperamentní štěně - jedináčka, vypadal pár měsíců jako narkoman. V lepším případě.

Ani to nemusí být žádný velký temperanent. Náš dědek se jako vážný pán v letech tvářil snad už od štěněte, ale než přezubil, ptali se mě spolužáci, jestli mám doma vzteklou kočku. A to vážil jen dvě a půl kila a rozhodně to nebyl žádný extra ranař.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I já se zamilovala (pssst, Pan Pes to nesmí vědět)

https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?objid=70674

Ten má úžasnej kukuč.

aluska napsal(a):
Můj mazlík nedávno oslavil první rok a takhle se z načuřenýho štěněte vyklubal pěknej jezevec

Bože to je krasavec. Já jsem teda na držky fousatý, ale fakt fešák.

Terven napsal(a):
Mluvíte mi z duše. Ke stáří přirozeně patří zhoršení smyslů, špatná pohyblivost, zhoršení kognitivních funkcí apod.
Samozřejmě, pokud pes má diagnózu s infaustní prognózou, pak není o čem debatovat. Ale na můj vkus příliš často se tu doporučuje eutanázie jen kvůli příznakům stáří. Dokonce jsem slyšela názor, že psa je ok nechat uspat, pokud nevyjde schody, nevidí, apod.
U starých lidí je normální, že nedojdou dál než na lavičku před domem, bolí je pohyb, neslyší a jsou zmatení. A neznamená to přece, že na tom sluníčku nesedí rádi, že je nebaví krmit holuby a že se netěší na koláček ke svačině. Zas si užívají jiných věcí než mladí a zdraví.
Jako samozřejmě, nenechat psa trápit, jasně. Ale taky mě vždy zarazí ta kanonáda příspěvků o tom, že pes už měl být dávno utracen jen na základě písmenek v diskuzi.

Mluvíte mi z duše. Náš staroch už nevidí, má nemocné srdce (od osmi let bere léky), je po operaci vyhřezlé plotýnky (a že jsem se smiřovalas tím, že se z ní už nemusí vrátit), do schodů a ze schodů ho nosíme, na gauč ho musíme vysadit. Podle některých už by měl být pod drnem. Jen kvůli tomu, že je starý. Ale já před sebou nevidím psa na umření, ale sice starého pána, který ale stále žije spokojený psí život. Který si užívá lenošení, miluje hledání schovaných pamlsků a za pěkného počasí má rád procházky byť už krátké. Za deště jsme ho ven tahali jak kozu na porážku i za mlada. A pořád dovede blbnout. Jen je prostě starý a má svý neduhy. Nevím jestli ten okamžik, kdy si s mužem řekneme, že už to není k žití, přijde za měsíc nebo za rok, dva, tři, ale teď ten čas ještě nenastal.

Adia Avi napsal(a):
Erdelů a foxterierů drsnosrstých je málo. Erdelterierů se rodí tak 70 -100 štěňat ročně ,foxterierů o trochu víc. Ale u nás doma máme 4 erdely a 4 foxteriéry. 🙂🙂

Erdelky máme v okolí hned dvě, jednu hladkou foxlici, jednu irčanku a čtyři kernteriéry. V té záplavě vzteklých jakoraslů je vcelku příjemné potkat změnu.
Ale třeba dalmatina a dobrmana jsem douho nepotkala. Jezevčíků a jezevčíkoidů tu máme celkem dost.

Pokud se plnohodnotně vyvenčí i na zahradě, tak bych je asi nenutila. Máme třináctiletého důchodce a taky by šel teď v zimě akorát oběhat zahradu, ale on se na zahradě nevykadí. Takže musí na procházku chca nechca.

fikovnice napsal(a):
Abych se vrátila k tématu: Za včera teda zatím nejvíc pozitivních případů...ale počet hospitalizovaných - zdá se mi - klesá... Kéž by! I když ono to může být jiné třeba za 14 dní...

Mám dojem, že počet hospitalizovaných odráží stav týden dva starý (u původního viru to byly ty dva týdny, u omikronu netuším). Takže se podle mě ukáže tak ke konci příštího týdne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můžeš to trochu rozvést, prosím? Klidně do zprávy, jestli nechceš veřejně.

Mě by to právě také zajímalo, protože co slýchám z okolí, tak na ty ošklivý záněty průdušek se miminkům a batolatům zjevně předepisuje. A fakt je, že ve chvíli, kdy maličké miminko není pro kašel schopno se napít, tak to není zrovna dobré.

fikovnice napsal(a):
No vidíte, a to se mi úplně nelíbí... Mám na mysli ten salbutamol (= Ventolin), obzvl. opakovaně. Příští týden toto téma kdesi přednáším, tak Vás s dovolením zcela anonymně uvedu - mohu prosím?
ORL lékaři mají dále v oblibě Prothazin (= promethazin) - když už nemůžou dát ten kodein, tak dítě sedují Prothazinem... No nic, každopádně zdaleka neprezentuji jen svůj osobní názor na některé zažité léčebné (?) postupy.

Teď mě napadá, že Prothazinem tak trochu proslula i Iveta Bartošová...

Mohu se tedy zeptat, jak jinak byste řešila zánět průdušek (špatný poslechový nález, zvracení při kojení, ale crp nízké = ne antibiotika) miminka? Pripadne co je na něm špatně? Ventolin dostal tehdy na dětské pohotovosti, následně jeho užívání posvetila i naše pediatra. Měl ho jednou. Par dní než přestal mít záchvaty kašle při kojení. Jinak jsem si zatím vystačila s odsáváním případě tím fenistilem a rozvešenymi mokrými ručníky a větráním.