Dneska je to k nepředstavení, ale za mého dětství se u nás králící chovali bez vody. Měli k dispozici pouze tzv. vegetační vodu z krmiva. V zimě řepu, mrkev, kedlubny, jabka atp., v létě se krmilo zeleným, dokonce mě děda poučoval, jak je voda pro králíky nebezpečná. Výjímkou byly pouze samice po okocení - 2-3 týdny se jim voda dávala. Když mladé začali ochutnávat tuhé krmivo - rozuměj "zelené", tak se miska s vodou opět odebrala. Až když jsem převzal chov do vlastních rukou (v 9-10 letech), tak jsem vodu začal podávat pravidelně. Děda se už toho ale nedožil ...

Takže králík bez vody, když má něco šťavnatého, vydrží docela dlouho.

Vali80 napsal(a):
Přesně jak píše Jiva. Hlavně nepřekrmovat. Já co mám tu jednu samičku českého strakáče (má teď 12 mrňousů), tak je hrozně žravá. Fakt, vyžrala by mrtvému z ucha. Musím mít pevnou vůli, abych ji něco nehodila, pokaždé, když jdu kolem a ona skáče po dvířkách. Takže pokud máte taky takovou "tasemnici", možná se přežrala a uhynula na koliku.
Já ji křížím s burgunem, mladí jdou na maso a nikdy problém nebyl. váhově jsou ale oba stejně 4,3 kg.
Pitva by možná byla na místě.

Moje babička měla vždy jenom jednu králici - dostala ji vždy ode mně jako 3-4 měsíční mládě. Vyrostla ji 2 takřka 2x větší než u mne. Připouštěla 1x ročně - mladých obvykle 10-14. Opět jí vyrostly 2x větší než moje. Byla v důchodu a krmila pokaždé když prošla kolem - v malých dávkách, co ihned sežrali ... x krát denně - zelené (co narthala u cesty, vždy jenom, co měli rádi) + zbytky pečiva své a od sousedů.

Horák lutino napsal(a):
U nás dnes už Hřivnáči kam se podíváš. Jaro je snad tady.

U nás v remízku zatím nic - a to jsme 10 km (Dolní Lutyně).

Připustit ihned - dnes-zítra.

georgi napsal(a):
Uvádí se 28 až 35 den . To odpovídá . Za tu dobu co je chovám , to bylo většinou okolo třicátéého dne od připuštění .

Asi záleží, jak se to počítá - jestli ten den připuštění do gravidity počítate anebo ne, jestli připouštíte ráno nebo večer. Já ho počítám a nejvíce samic má vrhy 32. den. Pamatuji si dva vrhy (za cca 45 let) 28. den - první, když jsem byl ještě student, druhý vloni - nic nepřežilo. To jsou mé zkušenosti.

Jako praktik to vidím spíše na 30-34 dní, u mne nejčastěji vrhnou 31.-33. den.

Pane Bože, do čeho jsi to dal duši ?!

spavelkomichal napsal(a):
Už jsem na to s paní veterinářkou přišli, jedná se o kokcidiozu, omlouvám se že jsem vás musel s tím otravovat, naopak vám děkuji za zkušenosti.

Myslím si, že je to nesmysl, protože kokcidióza postihuje mláďatá, u dospělých jsem jí za 45 let nezaznamenal, byť se to popisuje - u přestárlých a s poruchou imunity. Chovného samce si představuji jako zdravého vitálního jedince, pokud je ten Váš vyhublý a projevuje nějaké známky onemocnění, tak jste se zapomněl zmínit.

Kokcidie se najdou takřka u každého králíka, ale to neznamená, že je králík nemocný kokcidiózou. Kokcidií je mnoho druhů a jen některé druhy způsobují potíže a to zejména u těch mladých.

Za dětských let, když jsem začínal s chovem králíků se u nás na vesnici chovalo téměř v každém domku, samozřejmě "vesnická směska", krmilo se v létě "zeleným", v zimě senem a kouskem řepy, mrkve, kedlubny a celoročně nějaké zbytky chleba a pečiva (nemnoho a přidávalo se hlavně kojícím samicím). Samozřejmě ty králíky vypadaly jinak (co se zmasilosti týče) a kokcidióza se vyskytovala pravidelně jednak ve střevní, ale i jaterní formě. Změny na játrech jsem nacházel u mladých králiků při porážce, nikdy ne u dospělých (po vyřazení z chovu). Proto jsem opravdu velmi, velmi skeptický, že by byla kokcidióza problémem u Vašeho samce a důvodem, proč neskáče. Pokud má nějaký zdravotní problém, tak bych ho hledal jinde, ale pokud neprojevuje známky onemocnění, tak to může být klidně ten "problém", který popisuje Jíva - některé samce se nezajímají o samice mimo říji. V takovém případě by ovšem i tak chovná kariéra samce byla u mne u konce ...

P.S.: ... snad jsem "nezněl" příliš protivně.

spavelkomichal napsal(a):
Už jsem na to s paní veterinářkou přišli, jedná se o kokcidiozu, omlouvám se že jsem vás musel s tím otravovat, naopak vám děkuji za zkušenosti.

To je bl ... tedy nesmysl.

europa.it napsal(a):
Rozumím, ale radila mi to tak paní, co je chová a měla jsem od ní tu svou jednu Meklenburačku. I Zaječí je střední plenemo a též mi bylo důrazně razeno, ať připouštím (taky) nejdřív v 10 měsících.

Osobně jsem toho názoru, že je zbytečné tak dlouho čekat, pokud je králice vyspělá. Naopak, může být zatučnělá a pak může být problematické připuštění.

lupus4 napsal(a):
když otvor neobjeví pižmovky, tak kmotra liška určitě jo

taky se kačky můžou po proudu zatoulat až kdo ví kam...do nenávratna

Pro kmotru lišku není pletivový plot žádná překážka, takže z tohoto pohledu je to jedno ... a pižmovky domů trefují spolehlivě ...

Jestliže značkuje v bytě, určitě uvažujete o kastraci, tak si v rámci předoperačního vyšetření nechte vyšetřit krev. Pravděpodobnost selhávání ledvin je sice malá, ale ...

Dobrý příspěvek, ale ten stesk nad úbytkem skutečných chovatelů, kteří dělají cílenou plemenářskou práci je trochu lichý ... on je totiž úbytek chovatelů obecně a skutečných chovatelů, kteří dělali nějakou cílenou šlechtitelskou práci i v minulosti bylo málo - byla to špička a pod ní daleko širší základna rozmnožovacích chovů (terminus technicus), kteří těžili z jejich práce. Ty rozmnožovací chovy ... to jsou možná dneska ti "množitelé", pravdou je, že dříve i tato činnost byla nějak řízena a pod kontrolou. On je patrný úbytek prakticky každé organizované zájmové činnosti a chovatelství není výjimkou ...

Alik1986 napsal(a):
Sused predava nieco podobneho a vola sa to Australorpka veľká .

To určite nieje.

honzapm napsal(a):
Říkal jsem si, kdo jako první "poradí" téhle socce,
která krade na výstavě vejce, obchází práci top chovatelů,
a ještě je tak prázdná, že ani neví, co vlastně nakradla.

Než jsem odpověděl, krátce jsem se zamyslel ... sám jsem byl na výstavě svědkem, jak jedna maminka s děckem projevila zájem o vajíčko ve voliéře a organizátor jí ho bez problémů věnoval. Takže jsem nechtěl být soudcem, pokud neznám okolnosti ... Nakonec, i kdyby to byl ten druhý případ - potají uzmuté vajíčko, společenské nebezpečí v tomto případě vidím jako zcela minimální ... pakliže vůbec nějaké. Takže žádné morální dilema neřeším ...

P.S. Na pojem "socka" jsem malinko citlivý. Kdysi dávno jeden kolega prohlásil, že "vlakem jezdí jenom socky". Sám tehdy automobilu nemaje a vlakem jezdící jsem se cítil poněkud dotčen. Takže se tomuto označení vyhýbám ... jakožto všem zjednodušením a generalizování.

Nejspíše Ayam Cemani

1978milan napsal(a):
Já viděl teď odpoledne housera, jak pojímá další husu, ale byl jsem daleko, tak nevím, jestli se povedlo .
Ale zase na louce. Proč nejdou do vody?
Loni se pojímali hlavně na vodě.

Husy jsou prý velmi inteligentní. Možná, když se koukaly na televizi, viděly osud kolegyň, které se nakazily ptačí chřipkou, tak se raději vyhýbají vodě ... protože tam je největší šance to chytit.

... žeby německá kvalita?

Protijedem je vitamin K - dá se dát injekcí anebo kapkama - jsou ale na předpis - takže veterinář. Anebo počkat, jak se to vyvine - každopádně nejíst.

Pokud mrzlo, vejce jsem odebíral a zužitkoval v kuchyni. Když mrazy ustoupily (nemrzla voda v kachníku), obvykle někdy ve 2. polovině února, tak jsem vejce odebírat přestal a kachna zasedla až snesla 15-20 vajec. Oplozenost a líhnivost jsem měl vždy 100%. Pro mne bylo podstatné, aby se kachňata nelíhly příliš brzo - nejlépe ve 2. polovině - koncem dubna, kdy už počasí bylo příjemné a kachna s malými mohla být venku.

Někdo tady psal, že když odebíral, kachna zasedla na menší počet vajec, já to nepozoroval. Hnízdění jsem ponechával přirozený průběh - vejce jsem neodebíral, neprosvěcoval, při líhnutí mladých nekontroloval - pižmovka si hnízda s vejci i malými urputně brání, takže z toho může být více škody než užitku. Akorát jsem oddělil kačera, aby neotravoval.