esssi
napsal(a):
Jak jste začínali,s velkou investicí a větším množstvím dobytka nebo od jedné kravičky? Co je všechno potřeba zajistit, abych si mohla pořídit chov na výdělek?
Začali jsme jednou kravkou na mléko, nezůstala dlouho sama, přikoupili jsme jí kamarádku, obě se otelily a pak už to narůstalo postupně. Ze začátku jsme dost přikupovali - šlo o starší dojné krávy, kterých šlo v té době hodně na jatky jen a jen z důvodu přespočetnosti. Má to svoje klady i zápory. Starší kravky jsou už povětšině klidnější než zblázněné jaldy nebo prvotelky. Telata se pěkně učí od mamin - žrát seno i pást se, respektopvat ohradník, chodit z louky domů a opačně. Záporem je vytváření hiearchie při zakoupení nového jedince.
Pokud byste ovšem hodlala investovat - proč ne, že - koupit chovnou skupinu jalovic na sebe vzájemně a na pasení zvyklých, to by taky nebylo od věci. Záleží na vás. Hovězí dobytek - velké stádo na maso - není ale příliš dámská záležitost. Nepodceňuji vaši fyzičku, ale poradit si s krávou či jalovicí není totéž, jako s ovcí nebo kozou. Ona stačí úplně už taková legrace, jako značkování telat, neřku-li pak třídění stáda, veterinární zákroky a podobné zábavy. 2-3 kravky na dojení ženská zvládne, to bych strach neměla, ale stádo pasených polodivošek - to je jiný kafe.
V žádném případě bych vás nechtěla odradit, jen upozorňuji.
Jiřina
jirinajanickova
napsal(a):
Začali jsme jednou kravkou na mléko, nezůstala dlouho sama, přikoupili jsme jí kamarádku, obě se otelily a pak už to narůstalo postupně. Ze začátku jsme dost přikupovali - šlo o starší dojné krávy, kterých šlo v té době hodně na jatky jen a jen z důvodu přespočetnosti. Má to svoje klady i zápory. Starší kravky jsou už povětšině klidnější než zblázněné jaldy nebo prvotelky. Telata se pěkně učí od mamin - žrát seno i pást se, respektopvat ohradník, chodit z louky domů a opačně. Záporem je vytváření hiearchie při zakoupení nového jedince.
Pokud byste ovšem hodlala investovat - proč ne, že - koupit chovnou skupinu jalovic na sebe vzájemně a na pasení zvyklých, to by taky nebylo od věci. Záleží na vás. Hovězí dobytek - velké stádo na maso - není ale příliš dámská záležitost. Nepodceňuji vaši fyzičku, ale poradit si s krávou či jalovicí není totéž, jako s ovcí nebo kozou. Ona stačí úplně už taková legrace, jako značkování telat, neřku-li pak třídění stáda, veterinární zákroky a podobné zábavy. 2-3 kravky na dojení ženská zvládne, to bych strach neměla, ale stádo pasených polodivošek - to je jiný kafe.
V žádném případě bych vás nechtěla odradit, jen upozorňuji.
Jiřina
Jiřinko díky za poznatky...no já mám vystudovanou zootechniku, tak jsem to chtěla nějak uplatnit a něco si vybudovat, než mi skončí MD....
esssi
napsal(a):
Jak jste začínali,s velkou investicí a větším množstvím dobytka nebo od jedné kravičky? Co je všechno potřeba zajistit, abych si mohla pořídit chov na výdělek?
Já pojmu odpověď více ekonomicky. V současné době se všechno točí kolem dotací a dotace kolem pozemků. Krávy si na sebe vydělají, ale již moc nezbyde, Dotace jsou zisk. Je třeba si tedy položit otázku kolik mohu sehnat pozemků. Masný skot nebo ovce na 10 ha jsou jen přivýdělek. Na uživení bych to viděl, až tak od 50 ha v lfa, lépe aspoň 100 ha. V současné době je, ale již velmi obtížné až nemožné sehnat pozemky. Nebo je to možné brát rekreačně 10 ha v lfa, 5 krav. Dvakrát ročně posíct. O 5 kravách nevíte, v létě pastva, v zimě balík do krmiště. SAPS, LFA a topup a agroenvi vám dají cca 10000 Kč/ha na 10 ha 100000 Kč a práce skoro žádná. Krávy si na sebe vydělají prodejem zástavu.
Když toto píšu tak jsem si uvědomil, že v současné době je v podstatě nemožné začít podnikat v zemědělství, jestliže to má být hlavní činnost ničím nedotovaná. Existují sice dotace pro začínající zemědělce, ale ty nic neřeší. Vím asi o 5 lidech, kteří je využili, ale nikdy nevznikl opravdu nový zemědělec. Většinou to byl táta se synem, syn začal na části papírově podnikat sám, ale prakticky se nic nezměnilo a fungovalo to jako před dotací. Jediné co by podpořilo začínající zemědělce by bylo nějaké předkupní právo třeba na 30 ha státní půdy, ale to by zase křičeli stávající nájemci. Aneb všichni říkají jak je třeba podpořit začínající zemědělce, ale nejlépe na druhém konci republiky jen aby mi nikdo nebral pozemky na kterých hospodařím já.
Ostatně nepřipadá vám situace kolem státní půdy situaci s regulovaným nájemným u bytů? Nájmy jsou od pozemkového fondu myslím stanoveny na 1,25% ceny půdy v katastru, když tržní nájemné se již šplhá ke 2500 Kč/ha. Nájemce státní půdy má také na 70% výměry předkupní právo. 30 leté bezúročné splátky také nejsou k zahození. Co na toto mají říkat lidé, kteří mají pronajaty pozemky od lidí?
To jsem ale od tématu již odbočil. Ale vše se opravdu točí okolo pozemků.
pjetr
napsal(a):
Já pojmu odpověď více ekonomicky. V současné době se všechno točí kolem dotací a dotace kolem pozemků. Krávy si na sebe vydělají, ale již moc nezbyde, Dotace jsou zisk. Je třeba si tedy položit otázku kolik mohu sehnat pozemků. Masný skot nebo ovce na 10 ha jsou jen přivýdělek. Na uživení bych to viděl, až tak od 50 ha v lfa, lépe aspoň 100 ha. V současné době je, ale již velmi obtížné až nemožné sehnat pozemky. Nebo je to možné brát rekreačně 10 ha v lfa, 5 krav. Dvakrát ročně posíct. O 5 kravách nevíte, v létě pastva, v zimě balík do krmiště. SAPS, LFA a topup a agroenvi vám dají cca 10000 Kč/ha na 10 ha 100000 Kč a práce skoro žádná. Krávy si na sebe vydělají prodejem zástavu.
Když toto píšu tak jsem si uvědomil, že v současné době je v podstatě nemožné začít podnikat v zemědělství, jestliže to má být hlavní činnost ničím nedotovaná. Existují sice dotace pro začínající zemědělce, ale ty nic neřeší. Vím asi o 5 lidech, kteří je využili, ale nikdy nevznikl opravdu nový zemědělec. Většinou to byl táta se synem, syn začal na části papírově podnikat sám, ale prakticky se nic nezměnilo a fungovalo to jako před dotací. Jediné co by podpořilo začínající zemědělce by bylo nějaké předkupní právo třeba na 30 ha státní půdy, ale to by zase křičeli stávající nájemci. Aneb všichni říkají jak je třeba podpořit začínající zemědělce, ale nejlépe na druhém konci republiky jen aby mi nikdo nebral pozemky na kterých hospodařím já.
Ostatně nepřipadá vám situace kolem státní půdy situaci s regulovaným nájemným u bytů? Nájmy jsou od pozemkového fondu myslím stanoveny na 1,25% ceny půdy v katastru, když tržní nájemné se již šplhá ke 2500 Kč/ha. Nájemce státní půdy má také na 70% výměry předkupní právo. 30 leté bezúročné splátky také nejsou k zahození. Co na toto mají říkat lidé, kteří mají pronajaty pozemky od lidí?
To jsem ale od tématu již odbočil. Ale vše se opravdu točí okolo pozemků.
Pjetře, nevím jak u vás, ale u nás byla vše půda, kterou pustil státní statek a o kterou několik let nebyl žádný zájem - jo snad jen si tam zadarmo nadělat seno, nebo načerno zorat. Kdyby zpočátku nebyla ta zpropadená podmínka mít nějaké dobytčí jednotky na hektary, měli jsme dost možná nějakých 500-600 ha. My jsme ale neměli dobytek, ani na něj . Pak to dobu nešlo do prodeje ( ty pozemky ), a až se PF konečně rozhoupal naše katastry dát do prodeje, lezou nám sem realitky a spekulanti kdovíodkud. Taky žádný med - až jsme pozemky vysekali od náletů a bodláčí, třicet procent jich ztratíme - a dáme na ksicht nějakému bachratému pracháčovi, který na tom stejně hospodařit nebude, ale rozkrájí to na parcely, rozprodá lufťákům, a těm budou krávy smrdět a traktory brzdit provoz a ohradníky zavazet ...
jirinajanickova
napsal(a):
Pjetře, nevím jak u vás, ale u nás byla vše půda, kterou pustil státní statek a o kterou několik let nebyl žádný zájem - jo snad jen si tam zadarmo nadělat seno, nebo načerno zorat. Kdyby zpočátku nebyla ta zpropadená podmínka mít nějaké dobytčí jednotky na hektary, měli jsme dost možná nějakých 500-600 ha. My jsme ale neměli dobytek, ani na něj . Pak to dobu nešlo do prodeje ( ty pozemky ), a až se PF konečně rozhoupal naše katastry dát do prodeje, lezou nám sem realitky a spekulanti kdovíodkud. Taky žádný med - až jsme pozemky vysekali od náletů a bodláčí, třicet procent jich ztratíme - a dáme na ksicht nějakému bachratému pracháčovi, který na tom stejně hospodařit nebude, ale rozkrájí to na parcely, rozprodá lufťákům, a těm budou krávy smrdět a traktory brzdit provoz a ohradníky zavazet ...
U nás bohužel nebyl žádný státní statek. Všechnu státní půdu v pronájmu družstva už od komunistů. Neobdělávané pozemky u nás nikdy nebyly. Takže na mně státní půda zbývala, právě jen těch 30%, na které družstva neměly předkupní právo. I když já jsem měl při nákupu pomalu víc štěstí než rozumu. V sousedním katastru bylo 47 ha státní půdy. V družstvu si nějak nevšimly té nabídky a vůbec se do soutěže nepřihlásily. Jeden soukromník si také nabídky nevšiml. A soused měl zájem jen o 4 ha. Takže na mně zbylo 43 ha, na které jsem byl jediný zájemce. V dalším katastru asi 60 ha, družstvo skoupilo to na co mělo předkupní právo. Při aukci přišel člověk z družstva a že když mu nechám jednu hektarovou parcelu, tak zbytek je můj. 18 ha na, které jsem byl jediný zájemce. V dalším katastru 80 ha státní půdy, družstvo zase na co mělo předkupní právo. Družstvo zase skoupilo to na co mělo předkupní právo, a ze zbytku mělo zájem jen o dvě parcely. O zbylých 30 ha jsem se rozdělil s jedním známým napůl, než aby jsme se přepláceli. Jedno družstvo má desetileté výpovědní lhůty a druhé koupil před několika lety Trhový Štěpánov, který začal skupovat pozemky od soukromých vlastníků ve velkém. Jenže výsledek, je že mám 150 ha. Z toho 15 rodinných, 85 nakoupených od státu a 50 nakopených od lidí. Pozemky jsou i po výměnách s družstvy v 34 kusech a 5 katastrech. Bez výměn by to bylo v mnohem víc než 100 kusech.
Vždycky tiše závidím těm co mají velké pastviny v pár kusech. Já v létě jen přeháním z pastviny na pastvinu. Všude okolo pole. Ono mnohem míň škody nadělá dobytek uteklý na cizí louku, než do obilí.
Jen pro zajímavost kolik máte ha a v kolika kusech?
jirinajanickova
napsal(a):
Pjetře, nevím jak u vás, ale u nás byla vše půda, kterou pustil státní statek a o kterou několik let nebyl žádný zájem - jo snad jen si tam zadarmo nadělat seno, nebo načerno zorat. Kdyby zpočátku nebyla ta zpropadená podmínka mít nějaké dobytčí jednotky na hektary, měli jsme dost možná nějakých 500-600 ha. My jsme ale neměli dobytek, ani na něj . Pak to dobu nešlo do prodeje ( ty pozemky ), a až se PF konečně rozhoupal naše katastry dát do prodeje, lezou nám sem realitky a spekulanti kdovíodkud. Taky žádný med - až jsme pozemky vysekali od náletů a bodláčí, třicet procent jich ztratíme - a dáme na ksicht nějakému bachratému pracháčovi, který na tom stejně hospodařit nebude, ale rozkrájí to na parcely, rozprodá lufťákům, a těm budou krávy smrdět a traktory brzdit provoz a ohradníky zavazet ...
S dolní hranicí zatížení jsem nikdy neměl problém. Já měl vždycky problémy s tou horní. Jeden rok jsem dokonce musel nechat jehňata zavřené a stejně mi běhalo po pastvě asi 1,3 Vdj/ha místo 1,2 vdj/ha. Až loni, když konečně udělali jehňata 0 Vdj a přibyly nějaké pozemky, tak jsem se nepohyboval těsně kolem horní hranice.
pjetr
napsal(a):
U nás bohužel nebyl žádný státní statek. Všechnu státní půdu v pronájmu družstva už od komunistů. Neobdělávané pozemky u nás nikdy nebyly. Takže na mně státní půda zbývala, právě jen těch 30%, na které družstva neměly předkupní právo. I když já jsem měl při nákupu pomalu víc štěstí než rozumu. V sousedním katastru bylo 47 ha státní půdy. V družstvu si nějak nevšimly té nabídky a vůbec se do soutěže nepřihlásily. Jeden soukromník si také nabídky nevšiml. A soused měl zájem jen o 4 ha. Takže na mně zbylo 43 ha, na které jsem byl jediný zájemce. V dalším katastru asi 60 ha, družstvo skoupilo to na co mělo předkupní právo. Při aukci přišel člověk z družstva a že když mu nechám jednu hektarovou parcelu, tak zbytek je můj. 18 ha na, které jsem byl jediný zájemce. V dalším katastru 80 ha státní půdy, družstvo zase na co mělo předkupní právo. Družstvo zase skoupilo to na co mělo předkupní právo, a ze zbytku mělo zájem jen o dvě parcely. O zbylých 30 ha jsem se rozdělil s jedním známým napůl, než aby jsme se přepláceli. Jedno družstvo má desetileté výpovědní lhůty a druhé koupil před několika lety Trhový Štěpánov, který začal skupovat pozemky od soukromých vlastníků ve velkém. Jenže výsledek, je že mám 150 ha. Z toho 15 rodinných, 85 nakoupených od státu a 50 nakopených od lidí. Pozemky jsou i po výměnách s družstvy v 34 kusech a 5 katastrech. Bez výměn by to bylo v mnohem víc než 100 kusech.
Vždycky tiše závidím těm co mají velké pastviny v pár kusech. Já v létě jen přeháním z pastviny na pastvinu. Všude okolo pole. Ono mnohem míň škody nadělá dobytek uteklý na cizí louku, než do obilí.
Jen pro zajímavost kolik máte ha a v kolika kusech?
Máme 300-350 ha - pořád se prodává a nakupuje a vyměňuje - proto to rozpětí. Paseme na dvou pastvinách, které máme naštěstí v dosahu farmy, celkem zhruba 110 ha. Pak ještě na dvou hektarech u baráku kozy - ty musí být zvlášť kvůli zvláštní konstrukci ohrady
. Zbytek je porůznu rozkouskovaný ve 24 kú.
pjetr
napsal(a):
S dolní hranicí zatížení jsem nikdy neměl problém. Já měl vždycky problémy s tou horní. Jeden rok jsem dokonce musel nechat jehňata zavřené a stejně mi běhalo po pastvě asi 1,3 Vdj/ha místo 1,2 vdj/ha. Až loni, když konečně udělali jehňata 0 Vdj a přibyly nějaké pozemky, tak jsem se nepohyboval těsně kolem horní hranice.
taky moc nechápu dotace pro začínající zemědělce.Tady sa nedá nic koupit co šlo od PF volně koupili spekulanti a zbytek má v nájmu zemědělec který sám vlastní byvalé JZD .půda která je na prodej nyní se prodává pouze přímému restit.a nebo soukromníkovy který hospodaří nim.10let nebo družstvu fungujícímu min.5 let tak jak může člověk začít když není na čem a soukromník prodává 1ha za300tisíc. mám v nájmu kousky okolo vesnice zhruba 1,5-2ha za domem půl ha o který se 4roky dohaduji s PF a bývalím majitelem našeho domu.