Nezatažený žloutkový váček u hada:

krokodyl napsal(a):
Snažím se nechat hady líhnout přirozeně, pokud dochází k tomu, že se had nedokáže dostat z vajíčka, je to zřejmě z důvodu nějaké chovatelské chyby, např. nesprávné inkubační podmínky nebo problém (nedostatek, přebytek) nějakých vitamínů či minerálií u samice atd. Je pravda, že jsem se u svých odchovů z takovým problémem nesetkal. Ale vím, že se občas nezatažený váček objevoval u některých živorodých hadů (Ep. angulifer).

Díky za reakci.Čekal jsem, že se tu někdo při tomto tématu dotkne i tradičního - nastřihovat, či nenastřihovat. Já jsem byl do letošního roku taky zastáncem nenastřihování - tedy ,,líhnutím přirozeným".Jak tady píšeš: ,,..je to zřejmě z důvodu nějaké chovatelské chyby"..a v tom to právě je.Slovo - zřejmě, znamená pochybnost.Přeci z logiky věci nelze hady ,,přirozeně" v teráriu líhnout.Při chovu v teráriu můžu vyjmenovat tolik odlišností oproti přírodním podmínkám, že to je prostě nesrovnatelný.Můžu to totiž vzít od kondice (díky rozdílům v kvalitě i kvantitě potravy v teráriu oproti přírodním podmínkám) chovné samice, až po působení přírodních povětrnostních podmínek na samotné vejce.Tím nechci aby to vyznělo, že správným řešením je nastřihování vajec.Ale můžu vyjmenovat X argumentů pro i proti.Bohužel.Nezatažení žloutkových váčků u druhů vejcoživorodých (jak uvádíš i u Epic.angulifer) je často uváděno jako běžný.Kdežto u vejcorodých to běžné není.

kladno napsal(a):
Díky za reakci.Čekal jsem, že se tu někdo při tomto tématu dotkne i tradičního - nastřihovat, či nenastřihovat. Já jsem byl do letošního roku taky zastáncem nenastřihování - tedy ,,líhnutím přirozeným".Jak tady píšeš: ,,..je to zřejmě z důvodu nějaké chovatelské chyby"..a v tom to právě je.Slovo - zřejmě, znamená pochybnost.Přeci z logiky věci nelze hady ,,přirozeně" v teráriu líhnout.Při chovu v teráriu můžu vyjmenovat tolik odlišností oproti přírodním podmínkám, že to je prostě nesrovnatelný.Můžu to totiž vzít od kondice (díky rozdílům v kvalitě i kvantitě potravy v teráriu oproti přírodním podmínkám) chovné samice, až po působení přírodních povětrnostních podmínek na samotné vejce.Tím nechci aby to vyznělo, že správným řešením je nastřihování vajec.Ale můžu vyjmenovat X argumentů pro i proti.Bohužel.Nezatažení žloutkových váčků u druhů vejcoživorodých (jak uvádíš i u Epic.angulifer) je často uváděno jako běžný.Kdežto u vejcorodých to běžné není.

To,že jsem zastáncem přirozeného líhnutí asi pro mnohé není překvapením.Zároveň ale nejsem odpůrcem nestřihování.Na tohle téma reaguji z jiného důvodu.Nejsem totiž přesvědčen,že nelze chovat plazy v teráriích,ale přitom v ideálních"přirozených"podmínkách.Právě vylepšování životního prostředí zvířat v teráriích a jejich kladné reakce na tyto změny-to je to co mě osobně na teraristice už od dětství nejvíce přitahuje.Terarista by nikdy neměl "zamrznout" u obyčejné bedny se žárovkou,potažmo boxů s topným kabelem.To jsou řešení samozřejmě šetřící čas,ale rozhodně nic dobrého pro zvířata.Ani potrava nemusí být problém-často můžeme nabídnout chovancům potravu dokonce kvalitnější než mají na některých lokalitách výskytu.Jako příklad mohu uvést své první chameleony ,které jsem kdysi v přesvědčení,že smýkaný hmyz je pro ně to "nej"krmil denně do syta smýkaným hmyzem a při nepřízni počasí loveným.I takto získanou potravu jsem hustě poprašoval minerálními a tenkrát i vitamínovými přípravky.Za 6 měsíců byly samice dospělé a po odpáření kladly cca.45 vajec.Několik jejich mláďat která jsem si nechal jsem krmil téměř výlučně cvrčky a sarančemi ze svého chovu,které jsem dotoval stejnými suplementy jako při krmení smýkaným hmyzem-výsledek:samice dospěly také po cca.6 měsících,ale byly robustnější,vitálnější a jejich snůšky tvořilo 50-73vajec s téměř 100% líhnivostí.Teď odbočím od tématu abych varoval všechny kteří by se tímto případem chtěli řídit od překrmování plazů a zvláště chameleonů.Dnes rozděluji krmné dávky zcela jinak,protože každodenní krmení rozhodně není vhodné ani pro chameleony.Když se vrátím znovu k tématu musím říci,že jsem přesvědčen o tom,že plazy lze chovat v odpovídajících podmínkách a docilovat přirozeného líhnutí tak jak je to běžné na lokalitách.Nechci tím rozhodně říci,že sám dociluji každoročně stoprocentní líhnivosti u všech mnou chovaných druhů.Zrovna tento rok byl velmi špatný a např. u chameleolisů jsem měl líhnivost pouze několik procent.Jenže ono právě to je takové nakopnutí a vybídnutí k přemýšlení a na chybu kterou jsem udělal jsem snad již přišel-zase nejde o nic jiného než o určité vylepšení životních podmínek v teráriu.Mohu s klidným srdcem napsat,že právě s lepšícími se životními podmínkami v teráriích roste i kvalita a počet vajec.U denních ještěrů jsou nejdůležitější faktory pro líhnivost a počet vajec především osvětlení(někdy v tomhle směru musí být chovatel až"mág"a používat různé druhy osvětlení/zářivky,výbojky/než přijde na to správné),účinná ventilace,vlhkost a vyhřívání nádrže.Držení denních ještěrů a želv v bedýnkách s nedostatečnou ventilací a vybavených pouze žárovkou bych označil za týrání zvířat a v takových podmínkách může mít chovatel těžko nějaké výsledky.To se samozřejmě netýká Vás a Vašich hadů,kteří na světlo(včetně UV)nejsou nikterak nároční...i když mě právě napadlo,že by nebylo od věci občas před pářením a posléze i po odpáření samice ozařovat kvalitní UVB výbojkou.Jde o přirozenou záležitost,protože samice se v biotopu minimálně rano a večer sluní.Výsledky takového experimentu by jistě velmi zajímaly nejen mne,ale i celou řadu dalších chovatelů,kteří jsou vždy připraveni zlepšit životní podmínky svých chovanců.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To,že jsem zastáncem přirozeného líhnutí asi pro mnohé není překvapením.Zároveň ale nejsem odpůrcem nestřihování.Na tohle téma reaguji z jiného důvodu.Nejsem totiž přesvědčen,že nelze chovat plazy v teráriích,ale přitom v ideálních"přirozených"podmínkách.Právě vylepšování životního prostředí zvířat v teráriích a jejich kladné reakce na tyto změny-to je to co mě osobně na teraristice už od dětství nejvíce přitahuje.Terarista by nikdy neměl "zamrznout" u obyčejné bedny se žárovkou,potažmo boxů s topným kabelem.To jsou řešení samozřejmě šetřící čas,ale rozhodně nic dobrého pro zvířata.Ani potrava nemusí být problém-často můžeme nabídnout chovancům potravu dokonce kvalitnější než mají na některých lokalitách výskytu.Jako příklad mohu uvést své první chameleony ,které jsem kdysi v přesvědčení,že smýkaný hmyz je pro ně to "nej"krmil denně do syta smýkaným hmyzem a při nepřízni počasí loveným.I takto získanou potravu jsem hustě poprašoval minerálními a tenkrát i vitamínovými přípravky.Za 6 měsíců byly samice dospělé a po odpáření kladly cca.45 vajec.Několik jejich mláďat která jsem si nechal jsem krmil téměř výlučně cvrčky a sarančemi ze svého chovu,které jsem dotoval stejnými suplementy jako při krmení smýkaným hmyzem-výsledek:samice dospěly také po cca.6 měsících,ale byly robustnější,vitálnější a jejich snůšky tvořilo 50-73vajec s téměř 100% líhnivostí.Teď odbočím od tématu abych varoval všechny kteří by se tímto případem chtěli řídit od překrmování plazů a zvláště chameleonů.Dnes rozděluji krmné dávky zcela jinak,protože každodenní krmení rozhodně není vhodné ani pro chameleony.Když se vrátím znovu k tématu musím říci,že jsem přesvědčen o tom,že plazy lze chovat v odpovídajících podmínkách a docilovat přirozeného líhnutí tak jak je to běžné na lokalitách.Nechci tím rozhodně říci,že sám dociluji každoročně stoprocentní líhnivosti u všech mnou chovaných druhů.Zrovna tento rok byl velmi špatný a např. u chameleolisů jsem měl líhnivost pouze několik procent.Jenže ono právě to je takové nakopnutí a vybídnutí k přemýšlení a na chybu kterou jsem udělal jsem snad již přišel-zase nejde o nic jiného než o určité vylepšení životních podmínek v teráriu.Mohu s klidným srdcem napsat,že právě s lepšícími se životními podmínkami v teráriích roste i kvalita a počet vajec.U denních ještěrů jsou nejdůležitější faktory pro líhnivost a počet vajec především osvětlení(někdy v tomhle směru musí být chovatel až"mág"a používat různé druhy osvětlení/zářivky,výbojky/než přijde na to správné),účinná ventilace,vlhkost a vyhřívání nádrže.Držení denních ještěrů a želv v bedýnkách s nedostatečnou ventilací a vybavených pouze žárovkou bych označil za týrání zvířat a v takových podmínkách může mít chovatel těžko nějaké výsledky.To se samozřejmě netýká Vás a Vašich hadů,kteří na světlo(včetně UV)nejsou nikterak nároční...i když mě právě napadlo,že by nebylo od věci občas před pářením a posléze i po odpáření samice ozařovat kvalitní UVB výbojkou.Jde o přirozenou záležitost,protože samice se v biotopu minimálně rano a večer sluní.Výsledky takového experimentu by jistě velmi zajímaly nejen mne,ale i celou řadu dalších chovatelů,kteří jsou vždy připraveni zlepšit životní podmínky svých chovanců.

Kvalitní názor.Myslím si ale, že snaha v teráriu docílit co nejpřirozenější podmínky (pro zvířata) je sice úctyhodná. Ale zároveň si myslím, že je dost nereálná.Vytváříme v teráriich podmínky o kterých si myslíme, že alespoň částečně napodobují jejich přirozenou lokalitu.Ale to co v teráriu vytváříme jsou jen naše (a často hodně zkreslené), představy o jejich biotopu.Jako důkaz nám může posloužit, jak úspěšní jsme v terénu při jejich hledání.Dost často jsou hadi nacházeni tam kde by to člověk nečekal, a naopak. Takže, když bych jim chtěl udělat přirozený biotop, musel bych mnohdy v teráriu napodobit skládky domovního odpadu.Jak mi naposledy líčil jeden kolega, který hledal před lety ve Španělsku Elaphe scalaris.Tam kde by je čekal nenašel nic,ale z toho kolik jich našel na jedné místní skládce byl překvapen.Chápu, že se tam ta zvířata stahují za potravou, ale na tomto příkladě lze doložit, že ideální biotop tak jak si ho představujeme je kolikrát mimo realitu.

kladno napsal(a):
Kvalitní názor.Myslím si ale, že snaha v teráriu docílit co nejpřirozenější podmínky (pro zvířata) je sice úctyhodná. Ale zároveň si myslím, že je dost nereálná.Vytváříme v teráriich podmínky o kterých si myslíme, že alespoň částečně napodobují jejich přirozenou lokalitu.Ale to co v teráriu vytváříme jsou jen naše (a často hodně zkreslené), představy o jejich biotopu.Jako důkaz nám může posloužit, jak úspěšní jsme v terénu při jejich hledání.Dost často jsou hadi nacházeni tam kde by to člověk nečekal, a naopak. Takže, když bych jim chtěl udělat přirozený biotop, musel bych mnohdy v teráriu napodobit skládky domovního odpadu.Jak mi naposledy líčil jeden kolega, který hledal před lety ve Španělsku Elaphe scalaris.Tam kde by je čekal nenašel nic,ale z toho kolik jich našel na jedné místní skládce byl překvapen.Chápu, že se tam ta zvířata stahují za potravou, ale na tomto příkladě lze doložit, že ideální biotop tak jak si ho představujeme je kolikrát mimo realitu.

Rozhodně bych netvrdil,že nelze napodobit podmínky přirozeného biotopu.To co jste uvedl jako příklad je bohužel smutná realita naší teraristiky-mnoho chovatelů se vypravuje do zemí výskytu svých oblíbených zvířat a po sléze přímo na lokalitách je buď vůbec nenajdou,nebo se omezí na prosté sezbírání zvířat aniž by se snažili pochopit biotop zvířat a jejich životní projevy v něm.Sám jsem podobné cesty také zažil a druhy o které mi šlo jsem nejen nalezl,ale také pozoroval,naměřil hodnoty teplot a vlhkosti jak při slunění,tak v úkrytu během celého dne i noci.Přivezl jsem si vzorky potravy i nerostů z lokalit a samozřejmostí-i když tou nejméně podstatnou pro chov byla fotodokumentace.Je samozřejmé,že kdo se zabývá pouze odchytem zvířat na podobné věci nemá čas a patrně ani povahu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozhodně bych netvrdil,že nelze napodobit podmínky přirozeného biotopu.To co jste uvedl jako příklad je bohužel smutná realita naší teraristiky-mnoho chovatelů se vypravuje do zemí výskytu svých oblíbených zvířat a po sléze přímo na lokalitách je buď vůbec nenajdou,nebo se omezí na prosté sezbírání zvířat aniž by se snažili pochopit biotop zvířat a jejich životní projevy v něm.Sám jsem podobné cesty také zažil a druhy o které mi šlo jsem nejen nalezl,ale také pozoroval,naměřil hodnoty teplot a vlhkosti jak při slunění,tak v úkrytu během celého dne i noci.Přivezl jsem si vzorky potravy i nerostů z lokalit a samozřejmostí-i když tou nejméně podstatnou pro chov byla fotodokumentace.Je samozřejmé,že kdo se zabývá pouze odchytem zvířat na podobné věci nemá čas a patrně ani povahu.

Tak, tak. Skládka za domem může poskytovat prakticky to samé, co přirozený biotop. Jen ty materiály jsou poněkud netradiční. Had tam najde dostatek úkrytů v různých vrstvách, takže může vyhledávat nejvhodnější mikroklima (teplota, vlhkost), na povrchu se nachází vhodně exponovaná místa na slunění. Na biologický odpad se stahuje hmyz, za ním ještěři i obojživelníci, o drobných savcích nemluvě, takže je tam i dost potravy a určitě se najdou i vhodná místa na kladení vajec. Problém nás lidí je, že srovnáváme podle nás hezké (přirozený biotop) a ošklivé (skládka). Zvířata ale vyhledávají podmínky a ne estetický dojem. A právě podmínky mohou být v člověkem přetvořeném prostředí nejlepší na té skládce. Ale to jsem se dostal od tématu. V přírodě mají zvířata určité podmínky, pokud je dokážeme kopírovat v chovu, můžeme mluvit o přirozenosti. Samozřejmě nemůžu vytvořit v teráriu kompletní biotop se vším všudy se všemi ekologickými vazbami, ale mohu poskytnout podmínky vhodné pro mé plazy. Had ani ještěr nepotřebuje k životu vykotlaný stoletý pařez, rybníček s příbřežní vegetací, suťoviště ani x různých životních forem přirozeně se vyskytujících v jeho přirozeném prostředí, ale potřebuje správné podmínky - světlo, teplotu, vlhkost, kompletní potravu s vitamíny a mineráliemi, vodu, vhodné úkryty atd. A to mu poskytnout můžu nebo se alespoň snažím, co nejvíc těmto podmínkám přiblížit. Pokud jsou správné podmínky (i inkubační) a mám zdravá zvířata, není nutné vejce nastřihávat, prostě, co se má vylíhnout, to se vylíhne. Nastřihávání vajec je podle mne jedním z kroků směřujících ke snižování kvality populace zvířat v lidské péči.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozhodně bych netvrdil,že nelze napodobit podmínky přirozeného biotopu.To co jste uvedl jako příklad je bohužel smutná realita naší teraristiky-mnoho chovatelů se vypravuje do zemí výskytu svých oblíbených zvířat a po sléze přímo na lokalitách je buď vůbec nenajdou,nebo se omezí na prosté sezbírání zvířat aniž by se snažili pochopit biotop zvířat a jejich životní projevy v něm.Sám jsem podobné cesty také zažil a druhy o které mi šlo jsem nejen nalezl,ale také pozoroval,naměřil hodnoty teplot a vlhkosti jak při slunění,tak v úkrytu během celého dne i noci.Přivezl jsem si vzorky potravy i nerostů z lokalit a samozřejmostí-i když tou nejméně podstatnou pro chov byla fotodokumentace.Je samozřejmé,že kdo se zabývá pouze odchytem zvířat na podobné věci nemá čas a patrně ani povahu.

Neměl jsem tím v úmyslu nějak zpochybňovat, snahy chovatelů o jakési umělé vytvoření přirozených podmínek pro daný druh.Spíš jsem chtěl poukázat na to, že o čistě přírodních přirozených podmínkách toho kterého druhu celkem nic moc nevíme.Daným příkladem o skládce jsem chtěl jen poukázat na to, že pro daný druh (v tomto případě: E.scalaris) není charakteristika biotopu rozhodující.

krokodyl napsal(a):
Tak, tak. Skládka za domem může poskytovat prakticky to samé, co přirozený biotop. Jen ty materiály jsou poněkud netradiční. Had tam najde dostatek úkrytů v různých vrstvách, takže může vyhledávat nejvhodnější mikroklima (teplota, vlhkost), na povrchu se nachází vhodně exponovaná místa na slunění. Na biologický odpad se stahuje hmyz, za ním ještěři i obojživelníci, o drobných savcích nemluvě, takže je tam i dost potravy a určitě se najdou i vhodná místa na kladení vajec. Problém nás lidí je, že srovnáváme podle nás hezké (přirozený biotop) a ošklivé (skládka). Zvířata ale vyhledávají podmínky a ne estetický dojem. A právě podmínky mohou být v člověkem přetvořeném prostředí nejlepší na té skládce. Ale to jsem se dostal od tématu. V přírodě mají zvířata určité podmínky, pokud je dokážeme kopírovat v chovu, můžeme mluvit o přirozenosti. Samozřejmě nemůžu vytvořit v teráriu kompletní biotop se vším všudy se všemi ekologickými vazbami, ale mohu poskytnout podmínky vhodné pro mé plazy. Had ani ještěr nepotřebuje k životu vykotlaný stoletý pařez, rybníček s příbřežní vegetací, suťoviště ani x různých životních forem přirozeně se vyskytujících v jeho přirozeném prostředí, ale potřebuje správné podmínky - světlo, teplotu, vlhkost, kompletní potravu s vitamíny a mineráliemi, vodu, vhodné úkryty atd. A to mu poskytnout můžu nebo se alespoň snažím, co nejvíc těmto podmínkám přiblížit. Pokud jsou správné podmínky (i inkubační) a mám zdravá zvířata, není nutné vejce nastřihávat, prostě, co se má vylíhnout, to se vylíhne. Nastřihávání vajec je podle mne jedním z kroků směřujících ke snižování kvality populace zvířat v lidské péči.

PS: Pokud bych se měl vrátit zpět k nastřihování vajec:Dám několik otázek: Jakmile se mládě nemůže v inkubátoru dostat z vejce, a dojde k udušení: Je to, jak se mezi chovateli tradičně říká zapříčiněno slabším mládětem.A otázka: Není možné, že vaječný obal může být silnější,pevnější a prostě houževnatější? V uvozovkách tedy i ,,kvalitnější"? Než by bylo i v přírodě možný?Zvířata v teráriích jsou často krmena vydatněji.

kladno napsal(a):
Neměl jsem tím v úmyslu nějak zpochybňovat, snahy chovatelů o jakési umělé vytvoření přirozených podmínek pro daný druh.Spíš jsem chtěl poukázat na to, že o čistě přírodních přirozených podmínkách toho kterého druhu celkem nic moc nevíme.Daným příkladem o skládce jsem chtěl jen poukázat na to, že pro daný druh (v tomto případě: E.scalaris) není charakteristika biotopu rozhodující.

při napodobování biotopu se snažím jít právě až tak daleko,že používám jak přirozené úkryty ať už jsou to vykotlané pařezy:-),nebo třeba umělé vyhřívané nory.Samozřejmostí je i u velkých denních ještěrů použití živých rostlin,které v opravdu dobře konstruovaném a osvětleném teráriu dobře rostou-tak dobře,že se musí zastříhávat.Také není bez zajímavosti,že v podstatě všechno"krmení"které se dokáže ukrýt před chovanci se v takových teráriích množí stejně úspěšně jako zvířata pro které jsou konstruována.Ať už se jedná o smýkaný hmyz kdy mravenci zakládají v teráriu mraveniště,stonožky loví žížaly a obojí se rozmnožuje,nebo o hmyz chovaný cvrčkem počínaje a zophobasem konče.Všichni si dokáží v takových teráriích najít vhodné prostředí a rozmnožit se.Další fakt ,kterému málo kdo nezasvěcený uvěří je to,že v podobných teráriích jsem nikdy neměl problém s rostoči,nebo nějakou nákazou.Používám zásadně neupravované přírodní materiály jako je mech,písek,větve, kořeny a pro rostliny směs rašeliny s hlínou.Žádné z těchto materiálů nejsou tepelně a už vůbec ne chemicky upravovány.Znám spoustu teraristů,kteří právě v teráriích s tepelně upravovanými materiály mají problémy s vnějšími parazity.Ono možná nejde tolik o použité materiály,ale o konstrukci terária,které by mělo mít velké ventilační plochy-tedy v žádném případě nic takového co vidím každou burzu prodávat"profesionály"kteří se výrobou terárií živí.Minulou burzu jsem se dokonce připletl k podobným "profesionálům"kteří nabízeli naprostému laikovi mládě leguána zeleného.Paní která jej nabízela mu uškubávala zaschlé cáry nesvlečené kůže a ukazovala kupujícímu,že takhle ho má oškubávat stále.Na mou poznámku,že by stačilo zvýšit vzdušnou vlhkost v teráriu mne prodávající s převahou odborníka odbila slovy"když zvýším vlhkost,okamžitě chcípají-musí mít sucho!"namítl jsem,že by se jim dařilo dobře,ale musí mít alespoň polovinu stropu ze síťoviny-paní už se ale nehodlala bavit a dál oškubávala leguána,jen ještě brutálněji.
To jsme ale hodně odbočili od tématu.I když nejsem zastáncem nastřihování vajec a mám na celou věc stejný názor jako krokodýl,dokážu pochopit strach o mláďata který pociťuje každý pečlivý chovatel.Myslím,že většina mláďat z nastřižených vajec by prořízla stěnu vejce sama a ta která ne dříve či později i tak ve většině případů uhynou.

kladno napsal(a):
Neměl jsem tím v úmyslu nějak zpochybňovat, snahy chovatelů o jakési umělé vytvoření přirozených podmínek pro daný druh.Spíš jsem chtěl poukázat na to, že o čistě přírodních přirozených podmínkách toho kterého druhu celkem nic moc nevíme.Daným příkladem o skládce jsem chtěl jen poukázat na to, že pro daný druh (v tomto případě: E.scalaris) není charakteristika biotopu rozhodující.

To bych netvrdil. Věda jde dopředu a o spoustě druhů máme poměrně dost informací, alespoň co se měřitelných podmínek týká. A pořád se to zlepšuje. Informace získáváme nejen v přírodě, ale i chovem, zdary i nezdary nás posunují dál v teraristice. Já jen chtěl říct, že pokud je problém s líhnutím mláďat, měl bych se raději pokusit zlepšit nebo pozměnit něco v chovu, co mohlo mít na odchov negativní vliv. Nastřižením vajec podle mne nic nezískám, jenom zvířata, která nemusí být v optimálním stavu.

kladno napsal(a):
PS: Pokud bych se měl vrátit zpět k nastřihování vajec:Dám několik otázek: Jakmile se mládě nemůže v inkubátoru dostat z vejce, a dojde k udušení: Je to, jak se mezi chovateli tradičně říká zapříčiněno slabším mládětem.A otázka: Není možné, že vaječný obal může být silnější,pevnější a prostě houževnatější? V uvozovkách tedy i ,,kvalitnější"? Než by bylo i v přírodě možný?Zvířata v teráriích jsou často krmena vydatněji.

zajímavá úvaha...u ještěrů to tak není a vím s jistotou,že u všech mnou chovaných druhů nemá cenu neprořízlým mláďatům z vajec pomáhat,protože zatím ve všech případech dříve či později hynou.Jde vždy o tzv.poslední vejce která prostě nejsou vytvořena tak jak mají.Někdy taková vejce ve snůšce nejsou vůbec,někdy je jedno,ale může být taková i celá snůška-vždy je něco špatně,např.krmení,UV záření ale například u kočinčín které snášejí v průběhu sezony relativně obrovské množství vajec jde o to,že samice poslední snůšky prostě již nedokáží vytvořit v dobré kvalitě.V případě hadů by situace měla být obdobná-líhnou se Vám nejsilnější mláďata normálně? Jestliže ano,potom o příliš silný obal vajec patrně nejde.

krokodyl napsal(a):
To bych netvrdil. Věda jde dopředu a o spoustě druhů máme poměrně dost informací, alespoň co se měřitelných podmínek týká. A pořád se to zlepšuje. Informace získáváme nejen v přírodě, ale i chovem, zdary i nezdary nás posunují dál v teraristice. Já jen chtěl říct, že pokud je problém s líhnutím mláďat, měl bych se raději pokusit zlepšit nebo pozměnit něco v chovu, co mohlo mít na odchov negativní vliv. Nastřižením vajec podle mne nic nezískám, jenom zvířata, která nemusí být v optimálním stavu.

To bych netvrdil... patřilo za příspěvek od Vlaďka o tom, že neznáme přirozené podmínky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
při napodobování biotopu se snažím jít právě až tak daleko,že používám jak přirozené úkryty ať už jsou to vykotlané pařezy:-),nebo třeba umělé vyhřívané nory.Samozřejmostí je i u velkých denních ještěrů použití živých rostlin,které v opravdu dobře konstruovaném a osvětleném teráriu dobře rostou-tak dobře,že se musí zastříhávat.Také není bez zajímavosti,že v podstatě všechno"krmení"které se dokáže ukrýt před chovanci se v takových teráriích množí stejně úspěšně jako zvířata pro které jsou konstruována.Ať už se jedná o smýkaný hmyz kdy mravenci zakládají v teráriu mraveniště,stonožky loví žížaly a obojí se rozmnožuje,nebo o hmyz chovaný cvrčkem počínaje a zophobasem konče.Všichni si dokáží v takových teráriích najít vhodné prostředí a rozmnožit se.Další fakt ,kterému málo kdo nezasvěcený uvěří je to,že v podobných teráriích jsem nikdy neměl problém s rostoči,nebo nějakou nákazou.Používám zásadně neupravované přírodní materiály jako je mech,písek,větve, kořeny a pro rostliny směs rašeliny s hlínou.Žádné z těchto materiálů nejsou tepelně a už vůbec ne chemicky upravovány.Znám spoustu teraristů,kteří právě v teráriích s tepelně upravovanými materiály mají problémy s vnějšími parazity.Ono možná nejde tolik o použité materiály,ale o konstrukci terária,které by mělo mít velké ventilační plochy-tedy v žádném případě nic takového co vidím každou burzu prodávat"profesionály"kteří se výrobou terárií živí.Minulou burzu jsem se dokonce připletl k podobným "profesionálům"kteří nabízeli naprostému laikovi mládě leguána zeleného.Paní která jej nabízela mu uškubávala zaschlé cáry nesvlečené kůže a ukazovala kupujícímu,že takhle ho má oškubávat stále.Na mou poznámku,že by stačilo zvýšit vzdušnou vlhkost v teráriu mne prodávající s převahou odborníka odbila slovy"když zvýším vlhkost,okamžitě chcípají-musí mít sucho!"namítl jsem,že by se jim dařilo dobře,ale musí mít alespoň polovinu stropu ze síťoviny-paní už se ale nehodlala bavit a dál oškubávala leguána,jen ještě brutálněji.
To jsme ale hodně odbočili od tématu.I když nejsem zastáncem nastřihování vajec a mám na celou věc stejný názor jako krokodýl,dokážu pochopit strach o mláďata který pociťuje každý pečlivý chovatel.Myslím,že většina mláďat z nastřižených vajec by prořízla stěnu vejce sama a ta která ne dříve či později i tak ve většině případů uhynou.

Ač zdaleka nemám tolika zkušeností jako vy, musím se připojit ke krokodýlovi a panu Tomáškovi, jelikož u mých mláďat (konkrétně Holaspis guentheri) bylo vždy jedno ze dvou vajec ve snůšce "špatné", mládě se nedokázalo proříznout. Dvě se mi zadusila ve vejcích a ta, kterým jsem pomohl, uhynula do 14 dnů. Tudíž taky zastávám názor, že co se nemá vylíhnout, nevylíhne se, a nastřižení vajec tomu nepomůže....

krokodyl napsal(a):
To bych netvrdil... patřilo za příspěvek od Vlaďka o tom, že neznáme přirozené podmínky.

Ještě dovětek. Nastřihnutí vejce ve chvíli, kdy se prořízne první mládě mohlo být předčasné. Nejednou se mi líhli plazi z několikadenním rozdílem, za stejných inkubačních podmínek a ze stejné snůšky. Samozřejmě je možné, spíše určité, že i v jedné krabičce jsou mírné rozdíly teploty a vlhkosti substrátu obzvláště u větších snůšek slepených do "chumlu".

krokodyl napsal(a):
Ještě dovětek. Nastřihnutí vejce ve chvíli, kdy se prořízne první mládě mohlo být předčasné. Nejednou se mi líhli plazi z několikadenním rozdílem, za stejných inkubačních podmínek a ze stejné snůšky. Samozřejmě je možné, spíše určité, že i v jedné krabičce jsou mírné rozdíly teploty a vlhkosti substrátu obzvláště u větších snůšek slepených do "chumlu".

Zdravím.A vtom to právě je.Já si značím vejce tak jak byla snesena za sebou.Je obvyklé, že jak píšete; jsou špatná ty poslední vejce. Ale v tomto případě se nevylíhla mláďata z první snůšky vajec snesených v pořadí: 1; 3; 4 a 6. Vejce byla po celou dobu inkubace na pohled absolutně perfektní.Uhynulá mláďata, která jsem vyjmul z vaječných obalů patřila při porovnání s ostatníma (úspěšně odlíhnutýma) k těm největší a nejrobusnějším. Žloutkové vačky byly zcela zataženy.Prostě, žádnou vadu jsem na nich neshledal. Je fakt, že některá zvířata chovaná v zajetí mají tendenci snášet více snůšek za sezonu než v přírodě.Myslím si, že je to zapříčiněno vydatnějším krmením než v přírodě.Pokud tomu tak opravdu je?.. pak se schopnost týhle rozmnožovací nadprodukce se může projevit i ve struktuře vaječného obalu.Nebo ne?Krokodýl zde píše, že je všechno měřitelný, ale já jsem nikde nenašel žádnou studii která by porovnávala sílu a houževnatost vaječného obalu mezi vejci snesenými přírodě v a vejci snesenými v zajetí.To ale bohužel nelze dělat na úrovní amaterské teraristiky.A to se zde ani nezmiňuji při porovnávání inkubace v přírodě a v inkubátoru - působení vnějších okolních vlivu (hlavně v přírodě - různý hmyz, působení plísní a hnilobných procesů okolí vajec atd.) na narušení struktury vaječného obalu. Prostě když bych chtěl pro chov zvířat dosahovat v teráriích ideálních podmínek pro chov, měla by teraristika celkově směřovat k inkubaci vajec přímo v teráriu.Takový odchov by byl skutečně opravdu asi nejčistější.Toho je sice dosahováno u některých drobných druhů ještěrů (někteří gekoni, anolisové atd.).Ale celkově, když to shrnu nikomu dnes nepřipadá nic nepřirozenýho na přemísťování vajec z terária do inkubátoru.A přitom i tohle ukazuje jak nedokonalé prostředí pro chov v teráriu pro daná zvířata vytváříme.

kladno napsal(a):
Zdravím.A vtom to právě je.Já si značím vejce tak jak byla snesena za sebou.Je obvyklé, že jak píšete; jsou špatná ty poslední vejce. Ale v tomto případě se nevylíhla mláďata z první snůšky vajec snesených v pořadí: 1; 3; 4 a 6. Vejce byla po celou dobu inkubace na pohled absolutně perfektní.Uhynulá mláďata, která jsem vyjmul z vaječných obalů patřila při porovnání s ostatníma (úspěšně odlíhnutýma) k těm největší a nejrobusnějším. Žloutkové vačky byly zcela zataženy.Prostě, žádnou vadu jsem na nich neshledal. Je fakt, že některá zvířata chovaná v zajetí mají tendenci snášet více snůšek za sezonu než v přírodě.Myslím si, že je to zapříčiněno vydatnějším krmením než v přírodě.Pokud tomu tak opravdu je?.. pak se schopnost týhle rozmnožovací nadprodukce se může projevit i ve struktuře vaječného obalu.Nebo ne?Krokodýl zde píše, že je všechno měřitelný, ale já jsem nikde nenašel žádnou studii která by porovnávala sílu a houževnatost vaječného obalu mezi vejci snesenými přírodě v a vejci snesenými v zajetí.To ale bohužel nelze dělat na úrovní amaterské teraristiky.A to se zde ani nezmiňuji při porovnávání inkubace v přírodě a v inkubátoru - působení vnějších okolních vlivu (hlavně v přírodě - různý hmyz, působení plísní a hnilobných procesů okolí vajec atd.) na narušení struktury vaječného obalu. Prostě když bych chtěl pro chov zvířat dosahovat v teráriích ideálních podmínek pro chov, měla by teraristika celkově směřovat k inkubaci vajec přímo v teráriu.Takový odchov by byl skutečně opravdu asi nejčistější.Toho je sice dosahováno u některých drobných druhů ještěrů (někteří gekoni, anolisové atd.).Ale celkově, když to shrnu nikomu dnes nepřipadá nic nepřirozenýho na přemísťování vajec z terária do inkubátoru.A přitom i tohle ukazuje jak nedokonalé prostředí pro chov v teráriu pro daná zvířata vytváříme.

PS: Větší část předchozí odpověďi o ,,nevylíhnutí nejsilnějších altern" je reakcí na předchozí příspěvek agamida

krokodyl napsal(a):
Ještě dovětek. Nastřihnutí vejce ve chvíli, kdy se prořízne první mládě mohlo být předčasné. Nejednou se mi líhli plazi z několikadenním rozdílem, za stejných inkubačních podmínek a ze stejné snůšky. Samozřejmě je možné, spíše určité, že i v jedné krabičce jsou mírné rozdíly teploty a vlhkosti substrátu obzvláště u větších snůšek slepených do "chumlu".

Jinak; co říkáš na pravidelné a v celku mezi chovateli běžně používání nastřihávání vajec u vzácnějších druhů krajt? Kolik by asi bylo dnes mezi chovateli viridisek? Bohužel jsem přesvědčen že by to nebyla ani polovina.Co se týče snah o vytváření alespoň napodobenin biotopu chovaného zvířete: Myslím si, že jiná situace je u ještěrů, a kor takových jako jsou chameleoni.To je druh zvířat po chovatelský stránce dost specifický. Ty jsou více stresovatelný. Jejich změny nálad se na nich hned prejevují.Obráceně třeba u hadů, i když to nevypadá bůh ví jak ideálně (alespoň dle našich estetických hledisek), jsou třeba u vzácnějších druhů krajt obvykle v odchovech nejúspěšnější právě ti chovatelé, kteří je chovají v tzv. hygienických nádržích.Třeba na novinách.Může se nám to líbit nebo nemusí, prostě účel světí prostředky.Prostě je to tak. Já u svých zvířat (hadů) používám jako substrát v současnosti jedlovou kůru a jsem s ní max. (zatím) spokojen.

kladno napsal(a):
Jinak; co říkáš na pravidelné a v celku mezi chovateli běžně používání nastřihávání vajec u vzácnějších druhů krajt? Kolik by asi bylo dnes mezi chovateli viridisek? Bohužel jsem přesvědčen že by to nebyla ani polovina.Co se týče snah o vytváření alespoň napodobenin biotopu chovaného zvířete: Myslím si, že jiná situace je u ještěrů, a kor takových jako jsou chameleoni.To je druh zvířat po chovatelský stránce dost specifický. Ty jsou více stresovatelný. Jejich změny nálad se na nich hned prejevují.Obráceně třeba u hadů, i když to nevypadá bůh ví jak ideálně (alespoň dle našich estetických hledisek), jsou třeba u vzácnějších druhů krajt obvykle v odchovech nejúspěšnější právě ti chovatelé, kteří je chovají v tzv. hygienických nádržích.Třeba na novinách.Může se nám to líbit nebo nemusí, prostě účel světí prostředky.Prostě je to tak. Já u svých zvířat (hadů) používám jako substrát v současnosti jedlovou kůru a jsem s ní max. (zatím) spokojen.

PS: poslední příspěvek je spíš reakce na příspěvek krokodyla

kladno napsal(a):
PS: poslední příspěvek je spíš reakce na příspěvek krokodyla

Ale proč nastřihávat. To je jen zbytečná obava. Z kvalitních snůšek se líhnou i třeba ty M. viridis samy, bez pomoci a i 100% mláďat. Nebylo by jich tu o mnoho méně, většina by se vylíhla i bez dopomoci. Není neobvyklé, že chovatel vajíčko v obavě o mládě nastřihne a ono si stejně vyřízne svoji cestu. Jinak číslování vajíček je hezká věc, ale třeba u těch tvých altern je celá snůška vykladena během pár desítek minut, první nakladené vejce se může klidně vylíhnout poslední. Těch "pár" minut nehraje roli, do inkubátoru je stejně pak dáš najednou, spíš bych příčinu rozdílné doby inkubace hledal v mírných rozdílech mikroklimatu v rámci inkubačního prostoru, ale zřejmě i v určitých genetických dispozicích, které se mohou u mláďat poněkud lišit.
Jinak i tloušťka nebo obsah minerálií skořápky je samozřejmě možno měřit a porovnávat, ovšem bylo by třeba vyhledat snůšky v přírodě kvůli tomu srovnání.

kladno napsal(a):
Zdravím.A vtom to právě je.Já si značím vejce tak jak byla snesena za sebou.Je obvyklé, že jak píšete; jsou špatná ty poslední vejce. Ale v tomto případě se nevylíhla mláďata z první snůšky vajec snesených v pořadí: 1; 3; 4 a 6. Vejce byla po celou dobu inkubace na pohled absolutně perfektní.Uhynulá mláďata, která jsem vyjmul z vaječných obalů patřila při porovnání s ostatníma (úspěšně odlíhnutýma) k těm největší a nejrobusnějším. Žloutkové vačky byly zcela zataženy.Prostě, žádnou vadu jsem na nich neshledal. Je fakt, že některá zvířata chovaná v zajetí mají tendenci snášet více snůšek za sezonu než v přírodě.Myslím si, že je to zapříčiněno vydatnějším krmením než v přírodě.Pokud tomu tak opravdu je?.. pak se schopnost týhle rozmnožovací nadprodukce se může projevit i ve struktuře vaječného obalu.Nebo ne?Krokodýl zde píše, že je všechno měřitelný, ale já jsem nikde nenašel žádnou studii která by porovnávala sílu a houževnatost vaječného obalu mezi vejci snesenými přírodě v a vejci snesenými v zajetí.To ale bohužel nelze dělat na úrovní amaterské teraristiky.A to se zde ani nezmiňuji při porovnávání inkubace v přírodě a v inkubátoru - působení vnějších okolních vlivu (hlavně v přírodě - různý hmyz, působení plísní a hnilobných procesů okolí vajec atd.) na narušení struktury vaječného obalu. Prostě když bych chtěl pro chov zvířat dosahovat v teráriích ideálních podmínek pro chov, měla by teraristika celkově směřovat k inkubaci vajec přímo v teráriu.Takový odchov by byl skutečně opravdu asi nejčistější.Toho je sice dosahováno u některých drobných druhů ještěrů (někteří gekoni, anolisové atd.).Ale celkově, když to shrnu nikomu dnes nepřipadá nic nepřirozenýho na přemísťování vajec z terária do inkubátoru.A přitom i tohle ukazuje jak nedokonalé prostředí pro chov v teráriu pro daná zvířata vytváříme.

těžko mohu tvrdit,že samice plazů v zajetí snáší větší množství vajec než v biotopu,protože k tomu nemám dost informací.Z toho co vím usuzuji,že i samice plazů v přírodě na příhodných lokalitách a v příhodném období(přemnožení kořisti,ideální počasí) jsou neuvěřitelně plodné.Vlivy vnějšího prostředí na vejce neberu v úvahu,protože obal bezvadného vejce odolá téměř všemu-hmyz se buď o vejce vůbec nezajímá(těžko říci zda vejce mají nějakou vnitřní-snad chemickou?ochranu) nebo prostě zdravý obal nedokáže narušit.Používám do inkubačních nádob materiál neupravovaný tzn.že např.rašeliník utrhnu na zahradě a po upravení jeho vlhkosti do něj vkládám vejce.Často spolu s mechem přenesu do nádoby například mravence,kteří i při naprostém nedostatku potravy v inkubační nádobě vejce buď nenapadají,nebo je nedokáží narušit.V případě že je v doze nějaké vejce které neprosperuje a později zárodek uhyne je okamžitě napadeno a nemusí to být jen mravenci,které samozřejmě hned jak na ně přijdu odstraním z dozy.Většinou odumřelá vejce napadnou roztoči kterým se v hermeticky uzavřených nádobkách větraných pouze jednou za několik dnů opravdu daří.Jenže ani roztoči nenapadají zdravá vejce-prostě se jich vůbec netknou,nebo je nedokážou narušit.
Inkubovat vejce přímo v teráriu teoreticky lze a prakticky se mi to občas také nechtěně podaří.Kladení v mých teráriích probíhá tak,že samice najdou místo s optimální teplotou a vlhkostí kde potom kladou téměř každou snůšku.Stačí pouze naměřit teplotu v kladišti,ověřit vlhkost a stejné podmínky pro vejce připravit v inkubační nádobě.Je samozřejmě nesmysl nechávat vejce v teráriu aby je zničily ostatní kladoucí samice.Navíc udržování požadované vlhkosti v inkubační doze je nesrovnatelně jednodušší.Neznamená to,že inkubace v doze je nepřirozená-vejce jsou v přírodním substrátu se všemi mikroorganismi co k tomu patří.Je fakt,že jsem inkuboval některá vejce i v perlitu a vermikulitu,ale od toho jsem již upustil.
Každopádně se mi nikdy nestalo,aby hynula mláďata v tzv."prvních"vejcích a mláďata z tzv.posledních slabých vajec aby se líhla normálně-to je pro mne novum a to i z doby kdy jsem ještě choval hady.Je fakt,že kolega který si u mne nechával líhnout mladé korálovky měl podobné problémy.V jeho případě bych za příčinu rozhodně označil technologii chovu.Co se týče chovu viridisek,rozhodně si nemyslím,že by měli lepší výsledky ti kteří je mají např. v suchých bedýnkách ze dřeva před lidmi kteří napodobují biotop.Vím o vynikajících chovech vybavených zvlhčovači vzduchu a přírodním materiálem kde na rozdíl od výše zmíněných nedochází zdaleka k takovým úhynům importovaných jedinců a to i bez"přeléčování" antibiotiky.

krokodyl napsal(a):
Ale proč nastřihávat. To je jen zbytečná obava. Z kvalitních snůšek se líhnou i třeba ty M. viridis samy, bez pomoci a i 100% mláďat. Nebylo by jich tu o mnoho méně, většina by se vylíhla i bez dopomoci. Není neobvyklé, že chovatel vajíčko v obavě o mládě nastřihne a ono si stejně vyřízne svoji cestu. Jinak číslování vajíček je hezká věc, ale třeba u těch tvých altern je celá snůška vykladena během pár desítek minut, první nakladené vejce se může klidně vylíhnout poslední. Těch "pár" minut nehraje roli, do inkubátoru je stejně pak dáš najednou, spíš bych příčinu rozdílné doby inkubace hledal v mírných rozdílech mikroklimatu v rámci inkubačního prostoru, ale zřejmě i v určitých genetických dispozicích, které se mohou u mláďat poněkud lišit.
Jinak i tloušťka nebo obsah minerálií skořápky je samozřejmě možno měřit a porovnávat, ovšem bylo by třeba vyhledat snůšky v přírodě kvůli tomu srovnání.

Ještě k přírodním vlivům. Zdravé vajíčko mé velice dobrou obranyschopnost proti plísním. Horší je to samozřejmě s hmyzem. Ale pokud jsi někdy našel např. v kompostu vajíčka natrixek, tak většina snůšek je ve výborném stavu, nepoškozena. Myslím, že pokud není povrch vajíčka poškozen, menší hmyz ho nenapadá. Je pravda, že se mi v teráriu v zoo stalo, že mi vajíčka chamaeleolisů poškodili a i úplně vyjedli švábi Periplaneta americana, ale jednalo se vždy o vajíčka na povrchu nebo špatně ukrytá, kterých jsem si včas nevšimnul (pokud byla nakladena odpoledne, během noci neodolala). Jindy se mi ale stalo, že byla snůška dobře ukryta a mláďata jsem našel až vylíhlá v teráriu. Ale nepředpokládal bych, že by vajíčka v přírodě "nastřihával" hmyz, jakmile by skořápka byla narušena, vajíčko by rychle podlehlo plísním a vzhledem k délce inkubace většiny plazů (týdny až měsíce) by se asi moc hmyzáků netrefilo do posledních dnů před líhnutím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
těžko mohu tvrdit,že samice plazů v zajetí snáší větší množství vajec než v biotopu,protože k tomu nemám dost informací.Z toho co vím usuzuji,že i samice plazů v přírodě na příhodných lokalitách a v příhodném období(přemnožení kořisti,ideální počasí) jsou neuvěřitelně plodné.Vlivy vnějšího prostředí na vejce neberu v úvahu,protože obal bezvadného vejce odolá téměř všemu-hmyz se buď o vejce vůbec nezajímá(těžko říci zda vejce mají nějakou vnitřní-snad chemickou?ochranu) nebo prostě zdravý obal nedokáže narušit.Používám do inkubačních nádob materiál neupravovaný tzn.že např.rašeliník utrhnu na zahradě a po upravení jeho vlhkosti do něj vkládám vejce.Často spolu s mechem přenesu do nádoby například mravence,kteří i při naprostém nedostatku potravy v inkubační nádobě vejce buď nenapadají,nebo je nedokáží narušit.V případě že je v doze nějaké vejce které neprosperuje a později zárodek uhyne je okamžitě napadeno a nemusí to být jen mravenci,které samozřejmě hned jak na ně přijdu odstraním z dozy.Většinou odumřelá vejce napadnou roztoči kterým se v hermeticky uzavřených nádobkách větraných pouze jednou za několik dnů opravdu daří.Jenže ani roztoči nenapadají zdravá vejce-prostě se jich vůbec netknou,nebo je nedokážou narušit.
Inkubovat vejce přímo v teráriu teoreticky lze a prakticky se mi to občas také nechtěně podaří.Kladení v mých teráriích probíhá tak,že samice najdou místo s optimální teplotou a vlhkostí kde potom kladou téměř každou snůšku.Stačí pouze naměřit teplotu v kladišti,ověřit vlhkost a stejné podmínky pro vejce připravit v inkubační nádobě.Je samozřejmě nesmysl nechávat vejce v teráriu aby je zničily ostatní kladoucí samice.Navíc udržování požadované vlhkosti v inkubační doze je nesrovnatelně jednodušší.Neznamená to,že inkubace v doze je nepřirozená-vejce jsou v přírodním substrátu se všemi mikroorganismi co k tomu patří.Je fakt,že jsem inkuboval některá vejce i v perlitu a vermikulitu,ale od toho jsem již upustil.
Každopádně se mi nikdy nestalo,aby hynula mláďata v tzv."prvních"vejcích a mláďata z tzv.posledních slabých vajec aby se líhla normálně-to je pro mne novum a to i z doby kdy jsem ještě choval hady.Je fakt,že kolega který si u mne nechával líhnout mladé korálovky měl podobné problémy.V jeho případě bych za příčinu rozhodně označil technologii chovu.Co se týče chovu viridisek,rozhodně si nemyslím,že by měli lepší výsledky ti kteří je mají např. v suchých bedýnkách ze dřeva před lidmi kteří napodobují biotop.Vím o vynikajících chovech vybavených zvlhčovači vzduchu a přírodním materiálem kde na rozdíl od výše zmíněných nedochází zdaleka k takovým úhynům importovaných jedinců a to i bez"přeléčování" antibiotiky.

Souhlasím s tím, že samice i v přírodě pokud mají v danou dobu idealní podmínky (přemnožení kořisti,idealní počasí) jsou schopny nadměrné plodnosti.V přírodě je to ale obvykle tak, že se vhodné období pro rozmnožení střídají s měně vhodnými.V teráriich lze takovéto podmínky nasimulovat každoročně tak, že samice u některých druhů zvířat ztrácejí ve středním věku možnost klást vejce.V podstatě jsou neustálým kladením vyčerpané.Toto vše co zde píši myslím o hadech.Ještěry jsem choval jen asi v pěti druzích cca před 15-ti lety. Takže, s ještěry nemám téměř žádnou zkušenost. I když můžu sem popsat zkušenost kamaráda Karla Pelce z Kladna: Před cca 3 -ma lety měl chovnou skupinu Eublepharus macularius, kterou krmil maximálně vydatně (teměř jenom holaty + nějaké vitamínové a minerálové přípravky).Choval je čistě jenom na kšeft.I když neuznávam tyto ,,masařský" chovy.Ale dosáhl v chovné sezoně na jednu samici až neuvěřitelných 9-ti až 10-ti snůšek po dvou vejcích!!!Líhnul mláďata na vermikulitu a měl teměř 100%-tní líhnivost. Takže získal za rok od jedné samice až neuvěřitelných 18 - 20 mláďat.Kdybych to neviděl osobně (bydlí jako já v paneláku ve vedlejším vchodě), tak bych tomu nevěřil.Tyto chovné samice takto drsně nechal klást po dva roky za sebou, a pak je dal pryč.Musím podotknout, že když je ve věku pěti let prodával nevypadaly samice nějak ztrhaně. U některých druhů hadů je z důvodu jejich možného vyčerpání doporučováno rozmnožovaní ob-rok.To mám v současnosti u druhu Trimeresurus albolabris.Mám chovné trio narozené začátkem roku 2004. Přes to, že jsou tak mladé, došlo v jarních měsících nepozorovaně k odpáření obou samic. Jedna měla 25 mláďat, druhá 9 živých mláďat.Protože téměř celou březost ani jedna samice nežrala,byla v souhrnu spotřeba potravy za celý rok nižší.Takže příští rok bude vhodné samice nepřipouštět aby trošku nabraly na kondici.To doporučují i zkušenější chovatelé.Co ale dělat v případě, kdy samice v následujícím roce snáší i bez přítomnosti samce neoplozené vejce?Ty jsou totiž často stejně vysilující.A to albolabrové dokáží, jak jsem se před lety přesvědčil osobně porodit i ve druhém roce, bez přítomnosti samce další mláďata. Takže dokáží zadržet sperma do druhé rozmnožovací sezony. Jak ale zabránit, v tomto případě vysilování chovné samice?Kamarád zaznamenal u tohoto druhu dokonce tři roky po sobě jdoucí - porod živých mláďat bez přítomnosti samce.Důkladně si všechno krmení zaznamenávám a vzhledem k dlouhodobému hladovění samic během březosti jsem zkrmil v letošním roce u jedné samice 19 a u druhé jen 15 krmných hlodavců (myší).Což, nevím kolik let jsou schopny vydržet.Ale rozhodně si myslím, že je to málo.Takže dle mého názoru; pokud je možné úmyslně vyprovokovat některý druh k nadměrné plodnosti (viz. příklad Eublepharů), je možný, že můžeme zvyšovat plodnost u některých druhů i neúmyslně (viz. příklad albolabra).Dle mého názoru víme o životě těchto zvířat v přírodě velmi málo. Protože nechat albolabri každoročně pářit (čehož by byli schopni)při takto malé spotřebě krmiva samící, nemůže tato samice dlohodobě přežívat.A nebo je v přírodě pro ni přirozená pouze krátkodobá plodnost (popř.životnost).

krokodyl napsal(a):
Ještě k přírodním vlivům. Zdravé vajíčko mé velice dobrou obranyschopnost proti plísním. Horší je to samozřejmě s hmyzem. Ale pokud jsi někdy našel např. v kompostu vajíčka natrixek, tak většina snůšek je ve výborném stavu, nepoškozena. Myslím, že pokud není povrch vajíčka poškozen, menší hmyz ho nenapadá. Je pravda, že se mi v teráriu v zoo stalo, že mi vajíčka chamaeleolisů poškodili a i úplně vyjedli švábi Periplaneta americana, ale jednalo se vždy o vajíčka na povrchu nebo špatně ukrytá, kterých jsem si včas nevšimnul (pokud byla nakladena odpoledne, během noci neodolala). Jindy se mi ale stalo, že byla snůška dobře ukryta a mláďata jsem našel až vylíhlá v teráriu. Ale nepředpokládal bych, že by vajíčka v přírodě "nastřihával" hmyz, jakmile by skořápka byla narušena, vajíčko by rychle podlehlo plísním a vzhledem k délce inkubace většiny plazů (týdny až měsíce) by se asi moc hmyzáků netrefilo do posledních dnů před líhnutím.

Takže k těm přírodním vlivům; Za dobu co chovám plazy jsem měl X krát vejce které jsem už odepisoval,na kterém se objevila i plíseň (né tedy hned na začátku) ale během inkubace, a nakonec se vylíhlo zdravé mládě.K narušení struktury povrchu vaječného obalu to může stačit.

kladno napsal(a):
Souhlasím s tím, že samice i v přírodě pokud mají v danou dobu idealní podmínky (přemnožení kořisti,idealní počasí) jsou schopny nadměrné plodnosti.V přírodě je to ale obvykle tak, že se vhodné období pro rozmnožení střídají s měně vhodnými.V teráriich lze takovéto podmínky nasimulovat každoročně tak, že samice u některých druhů zvířat ztrácejí ve středním věku možnost klást vejce.V podstatě jsou neustálým kladením vyčerpané.Toto vše co zde píši myslím o hadech.Ještěry jsem choval jen asi v pěti druzích cca před 15-ti lety. Takže, s ještěry nemám téměř žádnou zkušenost. I když můžu sem popsat zkušenost kamaráda Karla Pelce z Kladna: Před cca 3 -ma lety měl chovnou skupinu Eublepharus macularius, kterou krmil maximálně vydatně (teměř jenom holaty + nějaké vitamínové a minerálové přípravky).Choval je čistě jenom na kšeft.I když neuznávam tyto ,,masařský" chovy.Ale dosáhl v chovné sezoně na jednu samici až neuvěřitelných 9-ti až 10-ti snůšek po dvou vejcích!!!Líhnul mláďata na vermikulitu a měl teměř 100%-tní líhnivost. Takže získal za rok od jedné samice až neuvěřitelných 18 - 20 mláďat.Kdybych to neviděl osobně (bydlí jako já v paneláku ve vedlejším vchodě), tak bych tomu nevěřil.Tyto chovné samice takto drsně nechal klást po dva roky za sebou, a pak je dal pryč.Musím podotknout, že když je ve věku pěti let prodával nevypadaly samice nějak ztrhaně. U některých druhů hadů je z důvodu jejich možného vyčerpání doporučováno rozmnožovaní ob-rok.To mám v současnosti u druhu Trimeresurus albolabris.Mám chovné trio narozené začátkem roku 2004. Přes to, že jsou tak mladé, došlo v jarních měsících nepozorovaně k odpáření obou samic. Jedna měla 25 mláďat, druhá 9 živých mláďat.Protože téměř celou březost ani jedna samice nežrala,byla v souhrnu spotřeba potravy za celý rok nižší.Takže příští rok bude vhodné samice nepřipouštět aby trošku nabraly na kondici.To doporučují i zkušenější chovatelé.Co ale dělat v případě, kdy samice v následujícím roce snáší i bez přítomnosti samce neoplozené vejce?Ty jsou totiž často stejně vysilující.A to albolabrové dokáží, jak jsem se před lety přesvědčil osobně porodit i ve druhém roce, bez přítomnosti samce další mláďata. Takže dokáží zadržet sperma do druhé rozmnožovací sezony. Jak ale zabránit, v tomto případě vysilování chovné samice?Kamarád zaznamenal u tohoto druhu dokonce tři roky po sobě jdoucí - porod živých mláďat bez přítomnosti samce.Důkladně si všechno krmení zaznamenávám a vzhledem k dlouhodobému hladovění samic během březosti jsem zkrmil v letošním roce u jedné samice 19 a u druhé jen 15 krmných hlodavců (myší).Což, nevím kolik let jsou schopny vydržet.Ale rozhodně si myslím, že je to málo.Takže dle mého názoru; pokud je možné úmyslně vyprovokovat některý druh k nadměrné plodnosti (viz. příklad Eublepharů), je možný, že můžeme zvyšovat plodnost u některých druhů i neúmyslně (viz. příklad albolabra).Dle mého názoru víme o životě těchto zvířat v přírodě velmi málo. Protože nechat albolabri každoročně pářit (čehož by byli schopni)při takto malé spotřebě krmiva samící, nemůže tato samice dlohodobě přežívat.A nebo je v přírodě pro ni přirozená pouze krátkodobá plodnost (popř.životnost).

tohle téma jsem již mnohokrát probíral s mnoha výtečnými chovateli a veterináři.Překrmování zvířat je v současné době jednou z nejčastějších příčin úhynu plazů v podmínkách domácího chovu.Patologické nálezy hovoří jasně:porušené vnitřní orgány(většinou játra a ledviny),někdy dokonce obalené tukem v důsledku nesprávné výživy,překrmování a nevhodných podmínek chovu(nedostatečné vyhřátí,absence kvalitního UVB záření).Ve svém chovu reguluji snůšky u chameleonů Ch.calyptratus právě krmením.Samice jsou v teráriu,nebo venku ve volieře spolu se samcem,ale k tvorbě vajec dochází pouze když začnu intensivněji krmit.Mimo jiné i díky tomu mám patrně nejstarší kladoucí samice v ČR.I u dalších druhů ještěrů reguluji přísun potravy a zvláště v období mimo sezonu zařazuji hladovky.Na zdraví zvířat to má evidentně blahodárný vliv.
Co se týče albolabrisů,podle mého soudu by jejich každoroční zapojení do reprodukce neměl být problém.Přestávky v reprodukci bych očekával spíše u hadů z extrémních oblastí(horská pásma,severní a jižní hranice rozšíření plazů) a u druhů z úživných teplých oblastí bych problém v tomhle směru nehledal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tohle téma jsem již mnohokrát probíral s mnoha výtečnými chovateli a veterináři.Překrmování zvířat je v současné době jednou z nejčastějších příčin úhynu plazů v podmínkách domácího chovu.Patologické nálezy hovoří jasně:porušené vnitřní orgány(většinou játra a ledviny),někdy dokonce obalené tukem v důsledku nesprávné výživy,překrmování a nevhodných podmínek chovu(nedostatečné vyhřátí,absence kvalitního UVB záření).Ve svém chovu reguluji snůšky u chameleonů Ch.calyptratus právě krmením.Samice jsou v teráriu,nebo venku ve volieře spolu se samcem,ale k tvorbě vajec dochází pouze když začnu intensivněji krmit.Mimo jiné i díky tomu mám patrně nejstarší kladoucí samice v ČR.I u dalších druhů ještěrů reguluji přísun potravy a zvláště v období mimo sezonu zařazuji hladovky.Na zdraví zvířat to má evidentně blahodárný vliv.
Co se týče albolabrisů,podle mého soudu by jejich každoroční zapojení do reprodukce neměl být problém.Přestávky v reprodukci bych očekával spíše u hadů z extrémních oblastí(horská pásma,severní a jižní hranice rozšíření plazů) a u druhů z úživných teplých oblastí bych problém v tomhle směru nehledal.

Dobře: Ale to že zvířata dokáží nastartovat reprodukční schopnost na maximum když je to v přírodě vyprovokováno lepšíma výživnýma, teplotníma atd. podněty - je v pořádku. Tak proč je to špatně, pokud se to nasimuluje v zajetí?Já si myslím, že právě proto, že v přírodě ideální sezonu střídá špatná.Takže nelze tak vyčerpávat organizmus snůškami do nekonečna.U zmíněných albolabrů; co mám tedy dělat? Mám je nechat pářit každoročně? Tak to věřím, že při spotřebě takhle malého množství potravy, jak jsem uvedl v předchozím příspěvku samice nepřežije víc než 3 chovné sezony.Z tohoto stejného důvodu, mi před lety doporučoval osobně Ing. Ivan Vergner na Aktivu v Mostě nechávat pářit samice Python regius ob-rok.Také z důvodu; že samice této krajty se příliš vyčerpávají každoroční snůšou vajec.V této souvislosti mi kolega vyprávěl o samici regiusky, která byla pářena, a která kladla snůšku každoročně.Nakonec dopadla takto; ... zatím co v prvním roce měla 8 vajec, v dalších třech letech měla (na množství vajec)každoročně sestupnou tendenci. A nakonec ve čtvrtém a pátém roce byla bez vajec úplně.Vůbec u převážné většiny druhů z čeledi Boidae se doporučuje uskutečňovat odchovy ob-rok.To jsou známé praktiky, a přitom skoro celá tato čeleď žije v teplých oblastech jako albolabris.Já si prostě myslím, že právě u čeledi Boidae je to stejný jako u těch albolabrů. Jedinou výhodou u hroznýšovitých je, že když se chovatel rozhodne, že v daném roce zvířata nepřipustí, tak obvykle ani nezabřeznou. U onich albolabrů, je to ale tak (alespoň dle zkušeností mojich, i v mém okolí), že k zabřeznutí může dojde stejně z důvodu zadržení spermatu. A v tomto případě, nevím jak tomu zabránit.Prostě, aniž bych chtěl, dělám někde nevědomky chybu, a to takovou: Že nechtěně v teráriu ,,asi lepšíma podmínkama" než v přírodě startuju rozmnožovaci schopnost na maximum.To má vliv právě na celkovou plodnost. Se všema pozitivama, a i negativama.Celkové zvýšení plodnosti (po krátké období), jde na úkor délky života samice. Nebo alespoň na úkor jejího plodnýho života.Já to beru tak, že pokud v chovech nedokážem udržet přiměřenou plodnost po přiměřeně dlouhé období (odpovídajícímu tomu v přírodě);pak si při rozmnožování daného druhu nemůžeme být jisti už vůbec ničím.Mám neustále pocit, že čím víc se snažím zvířatům věnovat, tím míň jim rozumím.

kladno napsal(a):
Dobře: Ale to že zvířata dokáží nastartovat reprodukční schopnost na maximum když je to v přírodě vyprovokováno lepšíma výživnýma, teplotníma atd. podněty - je v pořádku. Tak proč je to špatně, pokud se to nasimuluje v zajetí?Já si myslím, že právě proto, že v přírodě ideální sezonu střídá špatná.Takže nelze tak vyčerpávat organizmus snůškami do nekonečna.U zmíněných albolabrů; co mám tedy dělat? Mám je nechat pářit každoročně? Tak to věřím, že při spotřebě takhle malého množství potravy, jak jsem uvedl v předchozím příspěvku samice nepřežije víc než 3 chovné sezony.Z tohoto stejného důvodu, mi před lety doporučoval osobně Ing. Ivan Vergner na Aktivu v Mostě nechávat pářit samice Python regius ob-rok.Také z důvodu; že samice této krajty se příliš vyčerpávají každoroční snůšou vajec.V této souvislosti mi kolega vyprávěl o samici regiusky, která byla pářena, a která kladla snůšku každoročně.Nakonec dopadla takto; ... zatím co v prvním roce měla 8 vajec, v dalších třech letech měla (na množství vajec)každoročně sestupnou tendenci. A nakonec ve čtvrtém a pátém roce byla bez vajec úplně.Vůbec u převážné většiny druhů z čeledi Boidae se doporučuje uskutečňovat odchovy ob-rok.To jsou známé praktiky, a přitom skoro celá tato čeleď žije v teplých oblastech jako albolabris.Já si prostě myslím, že právě u čeledi Boidae je to stejný jako u těch albolabrů. Jedinou výhodou u hroznýšovitých je, že když se chovatel rozhodne, že v daném roce zvířata nepřipustí, tak obvykle ani nezabřeznou. U onich albolabrů, je to ale tak (alespoň dle zkušeností mojich, i v mém okolí), že k zabřeznutí může dojde stejně z důvodu zadržení spermatu. A v tomto případě, nevím jak tomu zabránit.Prostě, aniž bych chtěl, dělám někde nevědomky chybu, a to takovou: Že nechtěně v teráriu ,,asi lepšíma podmínkama" než v přírodě startuju rozmnožovaci schopnost na maximum.To má vliv právě na celkovou plodnost. Se všema pozitivama, a i negativama.Celkové zvýšení plodnosti (po krátké období), jde na úkor délky života samice. Nebo alespoň na úkor jejího plodnýho života.Já to beru tak, že pokud v chovech nedokážem udržet přiměřenou plodnost po přiměřeně dlouhé období (odpovídajícímu tomu v přírodě);pak si při rozmnožování daného druhu nemůžeme být jisti už vůbec ničím.Mám neustále pocit, že čím víc se snažím zvířatům věnovat, tím míň jim rozumím.

těžko mohu diskutovat na téma hadi a jejich reprodukce v zajetí.Sám jsem byl kdysi zaměřen především na vejcoživorodé zmije i když jsem začínal jako asi každý s vejcorodými užovkami.Nikdy jsem také v chovu neměl chovné skupiny delší dobu-myslím tím alespoň pět let,aby člověk mohl dělat nějaké závěry.Co se týče albolabrů,nemyslím si,že by v jejich biotopu docházelo k výkyvům jak v počasí,tak v potravní nabídce-žijí víceméně ve stabilním prostředí a i Vaše zkušenosti ukazují na to,že k raprodukci dochází pravidelně každoročně-tak jako například u našich hadů(krom extrémních oblastí) a z mého pohledu bych se zaměřil spíše na "vychytání" negativních faktorů,které samicím krátí život i dobu plodnosti.Nechtěl jsem to zatím pouštět do éteru,ale v současné době se chystám zase na hady a to právě proto,abych se pokusil podobnou technikou jako při chovu ještěrů dosahovat pravidelných odchovů se vzestupnou tendencí.Prostě bych rád dokázal(i když netvrdím,že se mi to podaří),že i u hadů lze dosáhnout toho,aby samice snášely pravidelně a s postupným věkem početnější a kvalitnější snůšky-tak jak se mi to daří u ještěrů.Musím přiznat,že se na hady už moc těším-už je to řada let kdy jsem je naposledy choval a opravdu mi začínají chybět.Abych pravdu řekl i Vaše příspěvky a příspěvky dalších chovatelů mne před časem na tuhle myšlenku přivedli.Teď už jen čekám na dovoz chovných zvířat.

kladno napsal(a):
Takže k těm přírodním vlivům; Za dobu co chovám plazy jsem měl X krát vejce které jsem už odepisoval,na kterém se objevila i plíseň (né tedy hned na začátku) ale během inkubace, a nakonec se vylíhlo zdravé mládě.K narušení struktury povrchu vaječného obalu to může stačit.

Samozřejmě se to může stát a sám to také znám, ale nemyslím si, že by primárně musela být něčím skořápka narušena. To je spíš zázrak, že zárodek nebyl plísní poškozen a dočkal se vylíhnutí, ale rozhodně to není pravidlo. Zdravé mládě se ze skořápky dokáže dostat, pokud ne, je nutné hledat příčinu ve způsobu chovu. I kdyby byla vlivem podmínek chovu skořápka silnější, pořád to je o tom, že něco je špatně. I třeba silná mláďata mohou mít například menší nebo nevyvinutý vaječný zub, i to může být o chybách ve výživě nebo třeba genetickou dispozicí. Věřím, že pokud budu mít velmi dobré podmínky, tak vajíček bude víc, budou větší a pokud se to projeví na síle skořápky, zároveň se to projeví na síle mláďat a jejich schopnosti opustit vajíčko. Pokud pomohu na svět uměle mláďatům, která by to sama nedokázala, riskuji, že vypustím do chovu "genetického džina z láhve" a tato mláďata dál ponesou predispozice pro neschopnost opustit vejce. Chápu, že má člověk obavu o nevylíhlá mláďata, ale zdraví a síla chované populace je důležitější než jednotlivá mláďata.
Ještě poznámka k hmyzu a dalším bezobratlím a plísním. Mám zkušenost, že pokud je v jedné krabičce neoplozené vejce nebo ve vejci uhyne zárodek a zároveň ve stejné krabičce je zdravé vejce, bývá napadeno to špatné vejce a zdravého si například hrbilky (mušky) nevšímají a plísni je zdravé vejce také mnohem odolnější. Samozřejmě jen do určité míry.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
těžko mohu diskutovat na téma hadi a jejich reprodukce v zajetí.Sám jsem byl kdysi zaměřen především na vejcoživorodé zmije i když jsem začínal jako asi každý s vejcorodými užovkami.Nikdy jsem také v chovu neměl chovné skupiny delší dobu-myslím tím alespoň pět let,aby člověk mohl dělat nějaké závěry.Co se týče albolabrů,nemyslím si,že by v jejich biotopu docházelo k výkyvům jak v počasí,tak v potravní nabídce-žijí víceméně ve stabilním prostředí a i Vaše zkušenosti ukazují na to,že k raprodukci dochází pravidelně každoročně-tak jako například u našich hadů(krom extrémních oblastí) a z mého pohledu bych se zaměřil spíše na "vychytání" negativních faktorů,které samicím krátí život i dobu plodnosti.Nechtěl jsem to zatím pouštět do éteru,ale v současné době se chystám zase na hady a to právě proto,abych se pokusil podobnou technikou jako při chovu ještěrů dosahovat pravidelných odchovů se vzestupnou tendencí.Prostě bych rád dokázal(i když netvrdím,že se mi to podaří),že i u hadů lze dosáhnout toho,aby samice snášely pravidelně a s postupným věkem početnější a kvalitnější snůšky-tak jak se mi to daří u ještěrů.Musím přiznat,že se na hady už moc těším-už je to řada let kdy jsem je naposledy choval a opravdu mi začínají chybět.Abych pravdu řekl i Vaše příspěvky a příspěvky dalších chovatelů mne před časem na tuhle myšlenku přivedli.Teď už jen čekám na dovoz chovných zvířat.

No hlavní je, že se rozšíří chovatelské řady nás - hadařů.Albolabři jsou zvířata které, i když patří mezi nejběžněji chovatelné druhy, a už jsem se kolikrát zařekl, že už s nima skončím,a vždy se ke mě nějak zpátky dostanou.Takže je mám spíš jako okrajovou záležitost. I když, když to tak shrnu chovám už jejich čtvrtou generaci (od roku 1996).Proto mi štve, že ačkoli se jedná o dnes již běžně chovaná zvířata, a odchovů je mezi chovateli víc než dost, pořád mám u tohoto druhu v problematice chovu pořád nějaké otazníky.Mojí největší zálibou jsou v současnosti: Cerastesky; malé druhy chřestýšků (Sistrurus) a ploskolebci.Tak jsem zvědav o jaké druhy hadů obohatíte náše chovy.Byla to zajímavá debata.I když se minula původnímu zaměření,byla smysluplná.Tak ať se daří

kladno napsal(a):
No hlavní je, že se rozšíří chovatelské řady nás - hadařů.Albolabři jsou zvířata které, i když patří mezi nejběžněji chovatelné druhy, a už jsem se kolikrát zařekl, že už s nima skončím,a vždy se ke mě nějak zpátky dostanou.Takže je mám spíš jako okrajovou záležitost. I když, když to tak shrnu chovám už jejich čtvrtou generaci (od roku 1996).Proto mi štve, že ačkoli se jedná o dnes již běžně chovaná zvířata, a odchovů je mezi chovateli víc než dost, pořád mám u tohoto druhu v problematice chovu pořád nějaké otazníky.Mojí největší zálibou jsou v současnosti: Cerastesky; malé druhy chřestýšků (Sistrurus) a ploskolebci.Tak jsem zvědav o jaké druhy hadů obohatíte náše chovy.Byla to zajímavá debata.I když se minula původnímu zaměření,byla smysluplná.Tak ať se daří

Díky za přání-také přeji jen samou radost ze zvířat.Hadi na které v současné době čekám jsou Chondropython viridis.Netuším zatím o jakou formu půjde-záleží na tom co obchodníkovi dodají,ale rád bych aru.
Podobná situace jako s albolabry je i s chameleony-také se množí již v xté generaci,ale téměř nikdo je nechová ve správných podmínkách a výsledek?Samice se mnohdy dožijí pouze první snůšky a najít v chovech zdravé samice starší dvou let a po alespoň třech snůškách je těžké.Přitom stačí tak málo-jen kopírovat přírodní podmínky v teráriu.Mám v chovu samici která je ve svém pátém roce života po cca.dvanácti snůškách(nevím to přesně,protože už data snůšek u některých druhů nepíšu) a je v dobré kondici-doufám,že i nadále bude.Z mého pohledu je kopírování přirozených podmínek jediná správná cesta.Zvířata se na svůj biotop adaptovala tisíce let a proto z mého pohledu je vzít tropického ještěra,nebo hada z vlhkého pralesa a strčit jej do suché bedny s novinami barbarství.To samozřejmě není míněno na Vás.U Vás pozoruji touhu přijít na chyby a vylepšit maximálně techniku chovu-zrovna tak to cítím já.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
těžko mohu diskutovat na téma hadi a jejich reprodukce v zajetí.Sám jsem byl kdysi zaměřen především na vejcoživorodé zmije i když jsem začínal jako asi každý s vejcorodými užovkami.Nikdy jsem také v chovu neměl chovné skupiny delší dobu-myslím tím alespoň pět let,aby člověk mohl dělat nějaké závěry.Co se týče albolabrů,nemyslím si,že by v jejich biotopu docházelo k výkyvům jak v počasí,tak v potravní nabídce-žijí víceméně ve stabilním prostředí a i Vaše zkušenosti ukazují na to,že k raprodukci dochází pravidelně každoročně-tak jako například u našich hadů(krom extrémních oblastí) a z mého pohledu bych se zaměřil spíše na "vychytání" negativních faktorů,které samicím krátí život i dobu plodnosti.Nechtěl jsem to zatím pouštět do éteru,ale v současné době se chystám zase na hady a to právě proto,abych se pokusil podobnou technikou jako při chovu ještěrů dosahovat pravidelných odchovů se vzestupnou tendencí.Prostě bych rád dokázal(i když netvrdím,že se mi to podaří),že i u hadů lze dosáhnout toho,aby samice snášely pravidelně a s postupným věkem početnější a kvalitnější snůšky-tak jak se mi to daří u ještěrů.Musím přiznat,že se na hady už moc těším-už je to řada let kdy jsem je naposledy choval a opravdu mi začínají chybět.Abych pravdu řekl i Vaše příspěvky a příspěvky dalších chovatelů mne před časem na tuhle myšlenku přivedli.Teď už jen čekám na dovoz chovných zvířat.

Tiež prajem aby sa aj s hadmi darilo aspoň tak ako s Vami chovanými jaštermi. Chov ako tu popisujete - striedme kŕmenie, striedanie sezón... úspešne praktikujú v www.riobravoreptiles.com na Boa constrictor sp. Tu množia tieto hady s minimálnym až žiadnym percentom neoplodnených vajec so zvyšujúcim sa počtom mladých, samice sa pária (skoro) každoročne...

krokodyl napsal(a):
Samozřejmě se to může stát a sám to také znám, ale nemyslím si, že by primárně musela být něčím skořápka narušena. To je spíš zázrak, že zárodek nebyl plísní poškozen a dočkal se vylíhnutí, ale rozhodně to není pravidlo. Zdravé mládě se ze skořápky dokáže dostat, pokud ne, je nutné hledat příčinu ve způsobu chovu. I kdyby byla vlivem podmínek chovu skořápka silnější, pořád to je o tom, že něco je špatně. I třeba silná mláďata mohou mít například menší nebo nevyvinutý vaječný zub, i to může být o chybách ve výživě nebo třeba genetickou dispozicí. Věřím, že pokud budu mít velmi dobré podmínky, tak vajíček bude víc, budou větší a pokud se to projeví na síle skořápky, zároveň se to projeví na síle mláďat a jejich schopnosti opustit vajíčko. Pokud pomohu na svět uměle mláďatům, která by to sama nedokázala, riskuji, že vypustím do chovu "genetického džina z láhve" a tato mláďata dál ponesou predispozice pro neschopnost opustit vejce. Chápu, že má člověk obavu o nevylíhlá mláďata, ale zdraví a síla chované populace je důležitější než jednotlivá mláďata.
Ještě poznámka k hmyzu a dalším bezobratlím a plísním. Mám zkušenost, že pokud je v jedné krabičce neoplozené vejce nebo ve vejci uhyne zárodek a zároveň ve stejné krabičce je zdravé vejce, bývá napadeno to špatné vejce a zdravého si například hrbilky (mušky) nevšímají a plísni je zdravé vejce také mnohem odolnější. Samozřejmě jen do určité míry.

Dobrý den, rád bych se též k dané tematice na základě svých zkušeností o něco málo podělil. Mnohokrát se mi stalo, pokud byla vejce v kompaktním shluku, že po současném vylíhnutí (+- 3dny) nebyly u všech mláďat zásoby zcela spotřebovány. Pokud ale byla vajíčka pokusně umístěna v samostatných dózách v inkubátoru při přibližně stejné vlhkosti i teplotě, zaznamenal jsem, že se mláďata líhla i v tří týdenním rozmezí, ale až po absolutním vstřebání živin. Tento jev si vysvětluji tím, že je to důsledek predačního tlaku na novorozence v přírodě. Díky né zcela shodným podmínkám ve slepenci není čas pro některá, vzhledem ke své poloze, lehce hendikapovaná vejce vše vztřebat, neboť je asi prioritou jednotné opuštění hnízda. Jinak u plazích vajec je komunikace jak tepelná, vlhkostní, vibrační, ale i třeba zvuková a kdo ví jaká možná ještě jiná a to vše působí na některé opozdilce, aby se urychleně probrali. Oni ti rychlejší nějakou tu hodinu či den počkají, ale do nekonečna to nejde. Ono také to čekání má pro ně výhodu v aklimatizaci a tudíž jsou proto v lepší kondici při opouštění kladiště. Líhnutí i vyhrabání většinou probíhá v dešti a to má hned několik důvodů. Zmáčený substrát je lépe prostupný, vaječné obaly jsou měkčí a též velmi důležité je spláchnutí pachové stopy. A zde bych se rád dotknul druhého tématu Vaší diskuze, a to je nastřihávání či nenastřihávání vajec. Též zastávám názor, že života neschopným mláďatům lidská asistence nepomůže, avšak pomůže těm zcela zdravým jedincům, kterým lidské selhání při nízkém nastavení vlhkosti zabraňuje proříznout obal.

knizek napsal(a):
Dobrý den, rád bych se též k dané tematice na základě svých zkušeností o něco málo podělil. Mnohokrát se mi stalo, pokud byla vejce v kompaktním shluku, že po současném vylíhnutí (+- 3dny) nebyly u všech mláďat zásoby zcela spotřebovány. Pokud ale byla vajíčka pokusně umístěna v samostatných dózách v inkubátoru při přibližně stejné vlhkosti i teplotě, zaznamenal jsem, že se mláďata líhla i v tří týdenním rozmezí, ale až po absolutním vstřebání živin. Tento jev si vysvětluji tím, že je to důsledek predačního tlaku na novorozence v přírodě. Díky né zcela shodným podmínkám ve slepenci není čas pro některá, vzhledem ke své poloze, lehce hendikapovaná vejce vše vztřebat, neboť je asi prioritou jednotné opuštění hnízda. Jinak u plazích vajec je komunikace jak tepelná, vlhkostní, vibrační, ale i třeba zvuková a kdo ví jaká možná ještě jiná a to vše působí na některé opozdilce, aby se urychleně probrali. Oni ti rychlejší nějakou tu hodinu či den počkají, ale do nekonečna to nejde. Ono také to čekání má pro ně výhodu v aklimatizaci a tudíž jsou proto v lepší kondici při opouštění kladiště. Líhnutí i vyhrabání většinou probíhá v dešti a to má hned několik důvodů. Zmáčený substrát je lépe prostupný, vaječné obaly jsou měkčí a též velmi důležité je spláchnutí pachové stopy. A zde bych se rád dotknul druhého tématu Vaší diskuze, a to je nastřihávání či nenastřihávání vajec. Též zastávám názor, že života neschopným mláďatům lidská asistence nepomůže, avšak pomůže těm zcela zdravým jedincům, kterým lidské selhání při nízkém nastavení vlhkosti zabraňuje proříznout obal.

Ještě jsem se zapomněl zmínit, že jsem mnohokrát v přírodě našel mrtvé nevylíhlé snůšky plazích vajec.

ado napsal(a):
Tiež prajem aby sa aj s hadmi darilo aspoň tak ako s Vami chovanými jaštermi. Chov ako tu popisujete - striedme kŕmenie, striedanie sezón... úspešne praktikujú v www.riobravoreptiles.com na Boa constrictor sp. Tu množia tieto hady s minimálnym až žiadnym percentom neoplodnených vajec so zvyšujúcim sa počtom mladých, samice sa pária (skoro) každoročne...

Moc děkuji za pochopení a za přání ado.Zvířata na Vámi doporučených stránkách jsou nádherná.To,že v zahraničí je již běžné maximálně napodobovat přírodní podmínky při chovu plazů je fakt.Bohužel u nás jsme stále hodně,hodně pozadu.Je pro mne až neuvěřitelné,že velká část našich chovatelů drží své svěřence ve stále stejných podmínkách,bez jakýchkoliv výkyvů teplot,vlhkosti a světla.Často jen ve špatně ventilovaném boxu vybaveném pouze žárovkou,nebo topným kabelem.Jediné co dělají je,že občas přihodí samici k samci..a občas se podaří rozmnožení.Žádné řízené rozmnožování-prostě jen náhoda.Pro mne je tohle smutná strana naší teraristiky.

knizek napsal(a):
Ještě jsem se zapomněl zmínit, že jsem mnohokrát v přírodě našel mrtvé nevylíhlé snůšky plazích vajec.

To je pravda s vyšší vlhkostí ke konci inkubace, problém je někdy odhadnout zvlášť u méně často množených druhů, kdy už se blíží čas líhnutí. A k těm mrtvým snůškám v přírodě, je jasné, že i v přírodě se ne vždy vše podaří, hlavně výběr kladiště je někdy složitý a samička vajíčka naklade na místo, kde pak dojde k nějakému velkému výkyvu teplot nebo vlhkosti, který vejce zahubí.

krokodyl napsal(a):
To je pravda s vyšší vlhkostí ke konci inkubace, problém je někdy odhadnout zvlášť u méně často množených druhů, kdy už se blíží čas líhnutí. A k těm mrtvým snůškám v přírodě, je jasné, že i v přírodě se ne vždy vše podaří, hlavně výběr kladiště je někdy složitý a samička vajíčka naklade na místo, kde pak dojde k nějakému velkému výkyvu teplot nebo vlhkosti, který vejce zahubí.

Omlouvám se, že se teď striktně nebudu držet zadaného téma, ale je to též o líhnutí.
Američtí ornitologové konkrétně zabývající se výzkumem líhnutí dravých ptáků, přišli na další zajímavý stimul navozující nutnost klubání a to, že když mládě ve vajíčku již dýchá a tím je pochopitelně v prostoru zvýšený obsah kysličníku uhličitého, tak přímo na jeho zvýšenou koncentraci okamžitě reagují krční svaly. To má potom za následek, že zvíře má tendenci se napřímit a to je zas další pro něj "nepříjemnost" která ho nutí obal opustit. Vzhledem k tomu že ptáci a plazi jedno jest, tak bych se velmi divil, že by to alespoň u ještěrů nebylo obdobné.

knizek napsal(a):
Omlouvám se, že se teď striktně nebudu držet zadaného téma, ale je to též o líhnutí.
Američtí ornitologové konkrétně zabývající se výzkumem líhnutí dravých ptáků, přišli na další zajímavý stimul navozující nutnost klubání a to, že když mládě ve vajíčku již dýchá a tím je pochopitelně v prostoru zvýšený obsah kysličníku uhličitého, tak přímo na jeho zvýšenou koncentraci okamžitě reagují krční svaly. To má potom za následek, že zvíře má tendenci se napřímit a to je zas další pro něj "nepříjemnost" která ho nutí obal opustit. Vzhledem k tomu že ptáci a plazi jedno jest, tak bych se velmi divil, že by to alespoň u ještěrů nebylo obdobné.

Solidní názory (autor:Knížek). A konečně rada, která má svoji logiku, a kterou se zkusím určitě řídit v příštích chovných sezonách. Zvýšením vzdušné vlhkosti (popř. i inkubačního substrátu) v termínu líhnutí mláďat nic nezkazím.V tuto dobu mi vždy hlavně zajímalo, že jsou vejce krásně bílá a vypnutá. A obvyklé vlhkosti v okolí vajec jsem již nepřikládal takovou důležitost.Tím neříkám, že k doinkubaci vajec u mne dochází na suchu, ale chybou asi je; v tuto dobu zaměřovat pozornost jen na kvalitu vajec.

kladno napsal(a):
Solidní názory (autor:Knížek). A konečně rada, která má svoji logiku, a kterou se zkusím určitě řídit v příštích chovných sezonách. Zvýšením vzdušné vlhkosti (popř. i inkubačního substrátu) v termínu líhnutí mláďat nic nezkazím.V tuto dobu mi vždy hlavně zajímalo, že jsou vejce krásně bílá a vypnutá. A obvyklé vlhkosti v okolí vajec jsem již nepřikládal takovou důležitost.Tím neříkám, že k doinkubaci vajec u mne dochází na suchu, ale chybou asi je; v tuto dobu zaměřovat pozornost jen na kvalitu vajec.

to,že příspěvky Jana Knížka jsou vždy přínosem je z mého pohledu jisté.Co mne mrzí je fakt,že stále hledáte chyby v inkubaci vajec.Tímhle obdobím jsem si také prošel a musím se přiznat,že jsem měl doby kdy jsem díky své přípravě inkubačních substrátů,výběrem a upravováním inkubačních nádob(tehdy jsem používal vlhký inkubátor a nádoby z pálené hlíny) i dalším šílenstvím kolem inkubátorů připadal svému okolí spíše jako alchymista než terarista.Dnes bez pochyb vím ,že inkubace je ten nejjednodušší úkon-vše záleží na tom,jak samice vytvoří vejce.Jak vidět,Vás o tom těžko přesvědčím a už se o to ani pokoušet nebudu:)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to,že příspěvky Jana Knížka jsou vždy přínosem je z mého pohledu jisté.Co mne mrzí je fakt,že stále hledáte chyby v inkubaci vajec.Tímhle obdobím jsem si také prošel a musím se přiznat,že jsem měl doby kdy jsem díky své přípravě inkubačních substrátů,výběrem a upravováním inkubačních nádob(tehdy jsem používal vlhký inkubátor a nádoby z pálené hlíny) i dalším šílenstvím kolem inkubátorů připadal svému okolí spíše jako alchymista než terarista.Dnes bez pochyb vím ,že inkubace je ten nejjednodušší úkon-vše záleží na tom,jak samice vytvoří vejce.Jak vidět,Vás o tom těžko přesvědčím a už se o to ani pokoušet nebudu:)

Nejdříve bych chtěl podotknout, že problém s proříznutím vaječného obalu mládětem hada jsem měl letos poprvně.Je možný, že příští rok se to opakovat již nebude.Za 22 let, co hady chovám jsem odchoval X kusů od X druhů hadů a nikdy jsem problémy tohoto druhu neměl.Tím nechci říct, že se nemám čemu učit. A rád bych se pokusil v chovu hadů něco pozměnit, ale nemám vůbec představu co by se v podmínkách chovu těchto zvířat (alespoň těch druhů co chovám) dalo vylepšit.Celý průběh chovu všech druhů zvířat která chovám (a která jsem dosud choval) si pečlivě zaznamenávám (teploty,krmení, ekdyze,páření, líhnutí atd.).Když sleduju chovy stejných zvířat u kamarádů, kteří je chovají v totožných podmínkách jako já a tento problém s líhnutím nemají, pak nevím kde bych měl jinde hledat chybu než v inkubaci.Problém je v tom, že většina rad tady na ifauně není vedena konkrétně k danému problému, ale v obecné rovině.Vím, že jsou tyto rady pravdivé a kolikrát vedeny i dobrými úmysly, ale ke konkrétnímu problému jsou většinou k ničemu.Jako příklad mohu uvést problém ,,mumifikace" mláďat Epicrates striatus.Tyto hady jsem choval více než 13 let. Celý tento problém jsem podrobně uveřejnil v AkváriumTerárium již v dubnu roku 2001.Probíral jsem to bezvýsledně s X chovateli i veterináři.Přestože záznamů s onoho chovu mám dostatek; jsem přesvědčen, že na takovéto konkrétní téma, i když si s tím dám práci a dopodrobna ho tu popíšu - dostanu nulovou odpověď.Chtělo by to tu více rad, vycházejících více z osobních zkušeností.

kladno napsal(a):
Nejdříve bych chtěl podotknout, že problém s proříznutím vaječného obalu mládětem hada jsem měl letos poprvně.Je možný, že příští rok se to opakovat již nebude.Za 22 let, co hady chovám jsem odchoval X kusů od X druhů hadů a nikdy jsem problémy tohoto druhu neměl.Tím nechci říct, že se nemám čemu učit. A rád bych se pokusil v chovu hadů něco pozměnit, ale nemám vůbec představu co by se v podmínkách chovu těchto zvířat (alespoň těch druhů co chovám) dalo vylepšit.Celý průběh chovu všech druhů zvířat která chovám (a která jsem dosud choval) si pečlivě zaznamenávám (teploty,krmení, ekdyze,páření, líhnutí atd.).Když sleduju chovy stejných zvířat u kamarádů, kteří je chovají v totožných podmínkách jako já a tento problém s líhnutím nemají, pak nevím kde bych měl jinde hledat chybu než v inkubaci.Problém je v tom, že většina rad tady na ifauně není vedena konkrétně k danému problému, ale v obecné rovině.Vím, že jsou tyto rady pravdivé a kolikrát vedeny i dobrými úmysly, ale ke konkrétnímu problému jsou většinou k ničemu.Jako příklad mohu uvést problém ,,mumifikace" mláďat Epicrates striatus.Tyto hady jsem choval více než 13 let. Celý tento problém jsem podrobně uveřejnil v AkváriumTerárium již v dubnu roku 2001.Probíral jsem to bezvýsledně s X chovateli i veterináři.Přestože záznamů s onoho chovu mám dostatek; jsem přesvědčen, že na takovéto konkrétní téma, i když si s tím dám práci a dopodrobna ho tu popíšu - dostanu nulovou odpověď.Chtělo by to tu více rad, vycházejících více z osobních zkušeností.

PS: neměl jsem v úmyslu zpochybňovat Vaše zkušenosti, ale potřeboval byl poradit konkrétně. Rady v obecné rovině jsou v tomto případě bezcené. Co bych měl zlepšit?
.......teplotní režim?,vlhkost?,krmení?, atd.

kladno napsal(a):
PS: neměl jsem v úmyslu zpochybňovat Vaše zkušenosti, ale potřeboval byl poradit konkrétně. Rady v obecné rovině jsou v tomto případě bezcené. Co bych měl zlepšit?
.......teplotní režim?,vlhkost?,krmení?, atd.

Konkrétní radu lze dát jen na konkrétní dotaz. Vy jste zmínil problém s líhnutím korálovek, aniž byste specifikoval druh, resp. poddruh, podmínky chovu, podmínky inkubace. A na konkrétní dotaz - jaký je náš názor na nastřihávání vajíček? - jste odpovědi dostal.

krokodyl napsal(a):
Konkrétní radu lze dát jen na konkrétní dotaz. Vy jste zmínil problém s líhnutím korálovek, aniž byste specifikoval druh, resp. poddruh, podmínky chovu, podmínky inkubace. A na konkrétní dotaz - jaký je náš názor na nastřihávání vajíček? - jste odpovědi dostal.

Tak dobře: Já to zkusím: Protože zde byla zmíňka o upravení chovných podmínek rodičovských zvířat, aby se zvýšila líhnivost mláďat z vajec, tak zde zadávám konkrétní problém u altern:Chovný pár chovám v nádrži: 80 x 50 x 45 cm. Zvířata jsem zimoval při 15-ti °C dva měsíce.Na jaře teploty pomalu zvyšuji až do klasických: 26 -30°C/den a 22°C/noc. V udávaném rozpětí denních teplot si mohou zvířata sama vybrat co jim momentálně vyhovuje.Počet zkrmených hlodavců (myší) za letošní rok je u samce 28 kusů. U samice je to 34 kusů.Jako substrát je použita jedlová kůra.Zvířata jsou obden rosena.Ještě nějaký údaj chcete znát? Co mám zlepšit v chovných podmínkách hadů?

kladno napsal(a):
Tak dobře: Já to zkusím: Protože zde byla zmíňka o upravení chovných podmínek rodičovských zvířat, aby se zvýšila líhnivost mláďat z vajec, tak zde zadávám konkrétní problém u altern:Chovný pár chovám v nádrži: 80 x 50 x 45 cm. Zvířata jsem zimoval při 15-ti °C dva měsíce.Na jaře teploty pomalu zvyšuji až do klasických: 26 -30°C/den a 22°C/noc. V udávaném rozpětí denních teplot si mohou zvířata sama vybrat co jim momentálně vyhovuje.Počet zkrmených hlodavců (myší) za letošní rok je u samce 28 kusů. U samice je to 34 kusů.Jako substrát je použita jedlová kůra.Zvířata jsou obden rosena.Ještě nějaký údaj chcete znát? Co mám zlepšit v chovných podmínkách hadů?

PS: Úplně prvotní dotaz byl; zda má někdo nějakou zkušenost s vylíhnutým mládětem korálovky (u mne L.t.hondurensis), které by nemělo zcela zatažený žloutkový váček.

kladno napsal(a):
Tak dobře: Já to zkusím: Protože zde byla zmíňka o upravení chovných podmínek rodičovských zvířat, aby se zvýšila líhnivost mláďat z vajec, tak zde zadávám konkrétní problém u altern:Chovný pár chovám v nádrži: 80 x 50 x 45 cm. Zvířata jsem zimoval při 15-ti °C dva měsíce.Na jaře teploty pomalu zvyšuji až do klasických: 26 -30°C/den a 22°C/noc. V udávaném rozpětí denních teplot si mohou zvířata sama vybrat co jim momentálně vyhovuje.Počet zkrmených hlodavců (myší) za letošní rok je u samce 28 kusů. U samice je to 34 kusů.Jako substrát je použita jedlová kůra.Zvířata jsou obden rosena.Ještě nějaký údaj chcete znát? Co mám zlepšit v chovných podmínkách hadů?

Například se mi zdají dost vysoké teploty. 30 už je dost, předpokládám, že takto vysoké máte jen lokálně. Ve zbytku terária stačí okolo 20 až 22. Rosení bych trochu omezil na jednou až dvakrát denně, stačí miska s vodou a u ní kus mechu (vlhčí úkryt). ale problém asi nebude přímo v těchto věcech, tam bude určitá tolerance fungovat. Zimování může být i drsnější (až k 10 st.) a klidně i delší (3 až 4 měsíce). Ale jak říkám i váš způsob je ještě v tolerancích tohohle druhu. Pokud byl v předchozích letech odchov bezproblémový, musí být nějaký faktor, který tentokrát zapůsobil v neprospěch. Používal jste stejný inkubační substrát a teploty? Nemohlo dojít k výjimečným výkyvům teplot či vlhkosti při inkubaci?

kladno napsal(a):
PS: Úplně prvotní dotaz byl; zda má někdo nějakou zkušenost s vylíhnutým mládětem korálovky (u mne L.t.hondurensis), které by nemělo zcela zatažený žloutkový váček.

Většinou se to řeší umístěním mláděte do plastové bedýnky s podkladem vlhkého hadru (nejlépe bavlněná plena) a do teplot okolo 26 až 28 st. C. V podstatě pokračujete v inkubaci. Preventivně bych ošetřil váček růžovým roztokem hypermanganu. Váček se po několika dnech zcela zatáhne a pupík zacelí.

krokodyl napsal(a):
Například se mi zdají dost vysoké teploty. 30 už je dost, předpokládám, že takto vysoké máte jen lokálně. Ve zbytku terária stačí okolo 20 až 22. Rosení bych trochu omezil na jednou až dvakrát denně, stačí miska s vodou a u ní kus mechu (vlhčí úkryt). ale problém asi nebude přímo v těchto věcech, tam bude určitá tolerance fungovat. Zimování může být i drsnější (až k 10 st.) a klidně i delší (3 až 4 měsíce). Ale jak říkám i váš způsob je ještě v tolerancích tohohle druhu. Pokud byl v předchozích letech odchov bezproblémový, musí být nějaký faktor, který tentokrát zapůsobil v neprospěch. Používal jste stejný inkubační substrát a teploty? Nemohlo dojít k výjimečným výkyvům teplot či vlhkosti při inkubaci?

30 je opravdu teplota lokální.Jinak zvířata mají možnost si vybrat teplotu ve dne od 26°C. Toto je ale letní rozpětí teplot.Od zimního odzimování postupně tyto teploty zvedám do těchto hodnot.Těchto nejvyšších hodnot, které jsem uvedl dosahuje v měsících: červen; červenec a srpen. Pak už zase postupně klesá.Koncem září a hlavně během října držím už teploty v rozpětí: 23 - 27°C/den (zase si zvíře může vybrat vyhovující) a 21 - 22°C v noci.Inkubační substrát je vermikulit. Teplota při inkubaci 29°C +-.Tento inkubační substrát, i tyto teploty mi stačily na hondurensisky, sinaloiky, californiae i na E. schrencki.Termostat mám dobrý.Chovná zvířata mám od V.CH.Takže kvalita zvířat je taky dobrá.

krokodyl napsal(a):
Většinou se to řeší umístěním mláděte do plastové bedýnky s podkladem vlhkého hadru (nejlépe bavlněná plena) a do teplot okolo 26 až 28 st. C. V podstatě pokračujete v inkubaci. Preventivně bych ošetřil váček růžovým roztokem hypermanganu. Váček se po několika dnech zcela zatáhne a pupík zacelí.

To jsem udělal; tedy místo pleny jsem použil vlhký ubrousek. Zvíře jsem umístil v plastové krabičce zpět do inkubátoru.Druhý den jsem ho našel, s vyhřeznutým celým žloutkovým váčkem. Ten se totiž přilepil na stěnu, a jak se mládě zmítalo, celý si ho opět vytahlo.Nakonec, po cca 4 dnech jsem ho podvázal a odstřihnul.Ošetřil jsem to akorát slabým roztokem hypermanganu.A čekal jsem že to nepřežije.K mému překvapení, to zaschlo, a ikdyž mu z původního žloutkového váčku v břišní dutině nezůstalo takřka nic; po dvou svlecích to nebylo ani znát na pupeční jizvě.Dokonce se cca po měsíci i samo rozežralo (holátka).Takže asi to bude v pohodě.

kladno napsal(a):
30 je opravdu teplota lokální.Jinak zvířata mají možnost si vybrat teplotu ve dne od 26°C. Toto je ale letní rozpětí teplot.Od zimního odzimování postupně tyto teploty zvedám do těchto hodnot.Těchto nejvyšších hodnot, které jsem uvedl dosahuje v měsících: červen; červenec a srpen. Pak už zase postupně klesá.Koncem září a hlavně během října držím už teploty v rozpětí: 23 - 27°C/den (zase si zvíře může vybrat vyhovující) a 21 - 22°C v noci.Inkubační substrát je vermikulit. Teplota při inkubaci 29°C +-.Tento inkubační substrát, i tyto teploty mi stačily na hondurensisky, sinaloiky, californiae i na E. schrencki.Termostat mám dobrý.Chovná zvířata mám od V.CH.Takže kvalita zvířat je taky dobrá.

Dobrý den, já bych v každém případě doporučil americká fora, tam mají mnohaleté chovatelské zkušenosti s celým rodem.

kladno napsal(a):
30 je opravdu teplota lokální.Jinak zvířata mají možnost si vybrat teplotu ve dne od 26°C. Toto je ale letní rozpětí teplot.Od zimního odzimování postupně tyto teploty zvedám do těchto hodnot.Těchto nejvyšších hodnot, které jsem uvedl dosahuje v měsících: červen; červenec a srpen. Pak už zase postupně klesá.Koncem září a hlavně během října držím už teploty v rozpětí: 23 - 27°C/den (zase si zvíře může vybrat vyhovující) a 21 - 22°C v noci.Inkubační substrát je vermikulit. Teplota při inkubaci 29°C +-.Tento inkubační substrát, i tyto teploty mi stačily na hondurensisky, sinaloiky, californiae i na E. schrencki.Termostat mám dobrý.Chovná zvířata mám od V.CH.Takže kvalita zvířat je taky dobrá.

Ta US fora mohu také jen doporučit.Víte ono je to stále dokola-právě na téma mumifikace mláďat ve vejcích jsme myslím diskutovali spolu a nikdy se nedobrali výsledku i když jsem možné příčiny problému popsal.Nebudu uvádět některé postupy,které by podle mého soudu mohli vest k vyřešení situace(u ještěrů rozhodně ano) prostě jsou asi věci na které musí chovatel přijít sám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ta US fora mohu také jen doporučit.Víte ono je to stále dokola-právě na téma mumifikace mláďat ve vejcích jsme myslím diskutovali spolu a nikdy se nedobrali výsledku i když jsem možné příčiny problému popsal.Nebudu uvádět některé postupy,které by podle mého soudu mohli vest k vyřešení situace(u ještěrů rozhodně ano) prostě jsou asi věci na které musí chovatel přijít sám.

Díky.Na US fora určitě kouknu.