Geochelone pardalis - pyramidování

max napsal(a):

max napsal(a):

max napsal(a):

Maxi,
prosím jaká je teplota a vlhkost v teráriu. Také mne zajímá typ substrátu a jeho výška.

max napsal(a):

Ahoj to je nádhera, nic podobného jsem nikdy veviděl. Úžasný! Grassel

grassel ii napsal(a):
Ahoj to je nádhera, nic podobného jsem nikdy veviděl. Úžasný! Grassel

Já znám testudo hermanni, které jsou už odmala živené hlavně zeleninou, ovocem a občas i masem (okousávají kosti) a mají krásný klenutý krunýř. Žádné známky pyramidy, i když podle chovatelů a literatury je to potrava nevhodná.

nika napsal(a):
Já znám testudo hermanni, které jsou už odmala živené hlavně zeleninou, ovocem a občas i masem (okousávají kosti) a mají krásný klenutý krunýř. Žádné známky pyramidy, i když podle chovatelů a literatury je to potrava nevhodná.

Ahoj Gerry.
V teráriu je zhruba 6 cm vysoká vrstva směsi zeminy s menším množstvím rašeliny. Teplota pod žárovkou je 35°C, jinak je v teráriu teplota 30°C. Na nejchladnějším místě je 27 °C. Údaje o vlhkosti nemám, ale prostředí je spíše sušší.
Nevím, jestli to může mít vliv na růst krunýře, ale jako vhodnější podklad by se mi zdál písek. Jaký je tvůj názor?
Max.

max napsal(a):
Ahoj Gerry.
V teráriu je zhruba 6 cm vysoká vrstva směsi zeminy s menším množstvím rašeliny. Teplota pod žárovkou je 35°C, jinak je v teráriu teplota 30°C. Na nejchladnějším místě je 27 °C. Údaje o vlhkosti nemám, ale prostředí je spíše sušší.
Nevím, jestli to může mít vliv na růst krunýře, ale jako vhodnější podklad by se mi zdál písek. Jaký je tvůj názor?
Max.

Maxi,
správný substrát a vlhkost v teráriu jsou pro perfektní růst naprosto nezbytné. Nové poznatky o chovu se získávají velmi těžko a sám jsem kolikrát musel zkoušet metodu pokus/omyl, než jsem nalezl správnou cestu.
Proto nyní mohu doporučit následující, což považuji za opravdu velmi důležité: pokud pominu správnou potravu, o které jsem kdysi napsal pár řádků na nemoderované diskuzi, tak pro bezchybný růst u většiny suchozemských želv je zapotřebí poměrně vysoká vlhkost. U takových druhů jako G.sulcata či G.pardalis je nutné, aby se želvy mohly zahrabat do substrátu, který bude mírně vlhký a chladnější, než celková teplota v teráriu. Velice dobře také funguje např. "zasypání želv" na noc mokrou trávou, kterou mohou ráno spást.
Při dodržení těchto podmínek rostou věškerá mláďata druhů rodu Testudo, Geochelone, Asterochelys a mnoho jiných naprosto bezchybně.
Nemusíte se proto bát poskytnout konstantní vyšší vlhkost vzduchu i druhům z aridních oblastí, zvláště pak v nočních hodinách.
Např. u druhu T.kleinmanni dokonce používám rosící zařízení a mlhovače, abych mohl suplovat přírodní podmínky. Pravidelné odchovy jen potvrzují správnou hypotézu,

gerry napsal(a):
Maxi,
správný substrát a vlhkost v teráriu jsou pro perfektní růst naprosto nezbytné. Nové poznatky o chovu se získávají velmi těžko a sám jsem kolikrát musel zkoušet metodu pokus/omyl, než jsem nalezl správnou cestu.
Proto nyní mohu doporučit následující, což považuji za opravdu velmi důležité: pokud pominu správnou potravu, o které jsem kdysi napsal pár řádků na nemoderované diskuzi, tak pro bezchybný růst u většiny suchozemských želv je zapotřebí poměrně vysoká vlhkost. U takových druhů jako G.sulcata či G.pardalis je nutné, aby se želvy mohly zahrabat do substrátu, který bude mírně vlhký a chladnější, než celková teplota v teráriu. Velice dobře také funguje např. "zasypání želv" na noc mokrou trávou, kterou mohou ráno spást.
Při dodržení těchto podmínek rostou věškerá mláďata druhů rodu Testudo, Geochelone, Asterochelys a mnoho jiných naprosto bezchybně.
Nemusíte se proto bát poskytnout konstantní vyšší vlhkost vzduchu i druhům z aridních oblastí, zvláště pak v nočních hodinách.
Např. u druhu T.kleinmanni dokonce používám rosící zařízení a mlhovače, abych mohl suplovat přírodní podmínky. Pravidelné odchovy jen potvrzují správnou hypotézu,

Gerry, pokud jsi musel své poznatky získávat metodou pokus/omyl, tak to teď už musíš mít doma alespoň padesát až sto rachitických nebo "pěkně" pyramidových Geochelone pardalis, A. radiata nebo T. kleinmanni.

gerry napsal(a):
Maxi,
správný substrát a vlhkost v teráriu jsou pro perfektní růst naprosto nezbytné. Nové poznatky o chovu se získávají velmi těžko a sám jsem kolikrát musel zkoušet metodu pokus/omyl, než jsem nalezl správnou cestu.
Proto nyní mohu doporučit následující, což považuji za opravdu velmi důležité: pokud pominu správnou potravu, o které jsem kdysi napsal pár řádků na nemoderované diskuzi, tak pro bezchybný růst u většiny suchozemských želv je zapotřebí poměrně vysoká vlhkost. U takových druhů jako G.sulcata či G.pardalis je nutné, aby se želvy mohly zahrabat do substrátu, který bude mírně vlhký a chladnější, než celková teplota v teráriu. Velice dobře také funguje např. "zasypání želv" na noc mokrou trávou, kterou mohou ráno spást.
Při dodržení těchto podmínek rostou věškerá mláďata druhů rodu Testudo, Geochelone, Asterochelys a mnoho jiných naprosto bezchybně.
Nemusíte se proto bát poskytnout konstantní vyšší vlhkost vzduchu i druhům z aridních oblastí, zvláště pak v nočních hodinách.
Např. u druhu T.kleinmanni dokonce používám rosící zařízení a mlhovače, abych mohl suplovat přírodní podmínky. Pravidelné odchovy jen potvrzují správnou hypotézu,

Maxi,

máš zkušenosti s chovem G. sulcata? Koupila jsem si roční sulcatu - jsem začátečník, takže sbírám info kde se dá. Dík Len

len napsal(a):
Maxi,

máš zkušenosti s chovem G. sulcata? Koupila jsem si roční sulcatu - jsem začátečník, takže sbírám info kde se dá. Dík Len

Něco na tom asi bude, já mám pardalisku zhruba stejně velikou a v podobném stavu. Udržoval jsem ji v suchu - podle všech dostupných informací, dokonce jsem četl, že zvýšená vlhkost vzduchu způsobuje závažné dýchací potíže. Začala silně pyramidovat. Teď ji už asi půl roku držím ve vlhkém substrátu - rašelina + rašeliník + písek, pokrytém senem, aby nevysychal. Pyramidy už se nezvětšují, ale bohužel asi zůstanou napořád vystouplé, s tím už zřejmě nic nenadělám. Chybama se holt člověk učí, ale želvy za ně platí.

hambun napsal(a):
Něco na tom asi bude, já mám pardalisku zhruba stejně velikou a v podobném stavu. Udržoval jsem ji v suchu - podle všech dostupných informací, dokonce jsem četl, že zvýšená vlhkost vzduchu způsobuje závažné dýchací potíže. Začala silně pyramidovat. Teď ji už asi půl roku držím ve vlhkém substrátu - rašelina + rašeliník + písek, pokrytém senem, aby nevysychal. Pyramidy už se nezvětšují, ale bohužel asi zůstanou napořád vystouplé, s tím už zřejmě nic nenadělám. Chybama se holt člověk učí, ale želvy za ně platí.

Neznám chovatele, který by vše udělal dobře napoprvé. Každý se musel své způsoby chovu nějak naučit a před lety nebyl vůbec k dispozici Internet či tolik informací, jako dnes.
Proto pokud jedna věc nefunguje úplně dobře, je třeba zkusit jinou, která bude 100%. Tím mám na mysli veškeré otázky chovu, krmení, stavba výběhů, stimulace zvířat k páření, odchov mláďat apod. I přes to však jsou v mém chovu pouze dvě rachitické želvy, které jsem jako velmi malý chlapec odchoval léta zpátky. Tehdy jsem opravdu ještě nevěděl, jak na to. Myslím, že jste také musel ve svém chovu hodně vyzkoušet, pozměnit, zlepšit, podle aktuálních poznatků.
Pokud bych sečetl pouze chovná zvířata těch jmenovaných tří druhů, tak se padesátce skutečně přiblížím, ovšem žádné ze zvířat není rachitické.

len napsal(a):
Maxi,

máš zkušenosti s chovem G. sulcata? Koupila jsem si roční sulcatu - jsem začátečník, takže sbírám info kde se dá. Dík Len

Len, sulcaty bohužel nechovám.

max napsal(a):
Len, sulcaty bohužel nechovám.

Gerry, velice děkuji za tvé rady. Ode dneška jsem změnil v teráriu podmínky a želvy budou nocovat ve vlhčím a chladnějším prostředí. Doufám, že se ten krunýř dá ještě napravit a průběžně sem budu dávat fotky, jestli došlo k nějakému zlepšení.
Myslíš, že na pyramidový růst krunýře má větší vliv potrava nebo noční vlhkost?

gerry napsal(a):
Maxi,
správný substrát a vlhkost v teráriu jsou pro perfektní růst naprosto nezbytné. Nové poznatky o chovu se získávají velmi těžko a sám jsem kolikrát musel zkoušet metodu pokus/omyl, než jsem nalezl správnou cestu.
Proto nyní mohu doporučit následující, což považuji za opravdu velmi důležité: pokud pominu správnou potravu, o které jsem kdysi napsal pár řádků na nemoderované diskuzi, tak pro bezchybný růst u většiny suchozemských želv je zapotřebí poměrně vysoká vlhkost. U takových druhů jako G.sulcata či G.pardalis je nutné, aby se želvy mohly zahrabat do substrátu, který bude mírně vlhký a chladnější, než celková teplota v teráriu. Velice dobře také funguje např. "zasypání želv" na noc mokrou trávou, kterou mohou ráno spást.
Při dodržení těchto podmínek rostou věškerá mláďata druhů rodu Testudo, Geochelone, Asterochelys a mnoho jiných naprosto bezchybně.
Nemusíte se proto bát poskytnout konstantní vyšší vlhkost vzduchu i druhům z aridních oblastí, zvláště pak v nočních hodinách.
Např. u druhu T.kleinmanni dokonce používám rosící zařízení a mlhovače, abych mohl suplovat přírodní podmínky. Pravidelné odchovy jen potvrzují správnou hypotézu,

Gerry já budu reagovat na tvůj příspěvek z trochu jiného pohledu.Želvy,a ty suchozemské zvláště,nejsou ve většině případů žádné křehulky,ale naopak velmi odolní živočichové,schopní přestát ty nejtvrdší přírodní zkoušky.A i když jsem Geochelone pardalis nikdy nechoval,měl jsem to štěstí nacházet je v přírodě dost často.Mnohdy,v na první pohled neuvěřitelně náročných biotopech,ale také v biotopech naprosto rozdílných.Některé žily v relativně bohatých a travnatých savanách,jiné na železitých červených tropických půdách.Viděl jsem je ale taky na ztvrdlých kamenitých,naprosto vysušených a sluncem spálených polopouštích,kde jen bůh ví,co žraly.Zřejmě jim museli stačit,pochopitelně i mláďatům,jen zásoby nabrané v v úrodnějších měsících.A i teploty jsou odlišné od toho,co známe například ze severní Afriky.V období sucha,které trvá v Ogadenu v Etiopii téměř 7 měsíců,jen málokdy klesají noční teploty pod 20 C,většinu noci je vedro k zalknutí a ochladí se až nad ránem.Snad jen vlhkost se trochu zvedne.
Myslím,že problém pyramidismu není jen v nesprávné skladbě potravy(i když hraje velkou roli),a jen těžko se mi věří,že by zde hrála roli skladba substrátu.Ten se v terénu mění po pár kilometrech.Spíše si myslím,že dalším problémem který s pyramidismem souvisí je přílišná denodenní péče(překrmování),neměnné stereotypní podmínky chovu a nedostatek přirozeného intenzivního slunečního záření.

cislo.5 napsal(a):
Gerry já budu reagovat na tvůj příspěvek z trochu jiného pohledu.Želvy,a ty suchozemské zvláště,nejsou ve většině případů žádné křehulky,ale naopak velmi odolní živočichové,schopní přestát ty nejtvrdší přírodní zkoušky.A i když jsem Geochelone pardalis nikdy nechoval,měl jsem to štěstí nacházet je v přírodě dost často.Mnohdy,v na první pohled neuvěřitelně náročných biotopech,ale také v biotopech naprosto rozdílných.Některé žily v relativně bohatých a travnatých savanách,jiné na železitých červených tropických půdách.Viděl jsem je ale taky na ztvrdlých kamenitých,naprosto vysušených a sluncem spálených polopouštích,kde jen bůh ví,co žraly.Zřejmě jim museli stačit,pochopitelně i mláďatům,jen zásoby nabrané v v úrodnějších měsících.A i teploty jsou odlišné od toho,co známe například ze severní Afriky.V období sucha,které trvá v Ogadenu v Etiopii téměř 7 měsíců,jen málokdy klesají noční teploty pod 20 C,většinu noci je vedro k zalknutí a ochladí se až nad ránem.Snad jen vlhkost se trochu zvedne.
Myslím,že problém pyramidismu není jen v nesprávné skladbě potravy(i když hraje velkou roli),a jen těžko se mi věří,že by zde hrála roli skladba substrátu.Ten se v terénu mění po pár kilometrech.Spíše si myslím,že dalším problémem který s pyramidismem souvisí je přílišná denodenní péče(překrmování),neměnné stereotypní podmínky chovu a nedostatek přirozeného intenzivního slunečního záření.

V 90% s vámi souhlasím, Číslo 5. Těch zbylých 10% bych shrnul do dodatku, že v případě pyramidismu u želv se jedná o velmi komplexní problém. Vzhledem k informacím od Maxe jsem rozvinul pouze ty fakta, která podle mne ještě musí být brána v úvahu. Pokud bych podle vlastních pozorování a dostupných pramenů měl shrnout faktory, které ovlivňují správný růst, byly by to tyto:
- správná skladba potravy a správné dávky krmení
- dostatek kvalitního UV záření
- vhodný substrát v optimálním množství
- správné teploty a světelný režim
- možnost regulované a vyšší vlhkosti
- dostatečná hydratace
- umožnění přirozených přestávek v růstu
Opravdu považuji všechny tyto věci za velmi nutné, musí také být dodrženy všechny body ve vztahu k jednotlivým druhům. Pokud všechny tyto podmínky chovatel splní, tak mohu garantovat, že želvy nebudou od divoce žijících jedinců k rozpoznání (tedy téměř). Pokud bychom všechny tyto body chtěli rozebrat do detailů ve vztahu ke všem jednotlivým druhům, tak bychom potřebovali hodně tlustou knihu. Pro začínající chovatele na tomto fóru je myslím nejdůležitější pojmout ty základní body a snažit se je dodržet, proto záměrně nerozebírám ty nejmenší detaily, i když i tyto jsou kolikrát velmi důležité.
Myslím, že všem, kdo si zde pár příspěvků přečetli je už jasná nutnost UV záření a venkovního výběhu, stejně tak jako důležitost správné skladby potravy. Proto dále upozorňuji hlavně na nutnost hydratace, vyšší vlhkosti vzduchu zvláště u mláďat a vhodný substrát. Věřte mi, že i ten hraje nezanedbatelnou roli. Pokud byste dodržel všechny vypsané podmínky chovu, ale držel želvy např. na novinách, tak nikdy nedocílíte perfektního růstu a navíc se objeví ledvinové kameny.

gerry napsal(a):
V 90% s vámi souhlasím, Číslo 5. Těch zbylých 10% bych shrnul do dodatku, že v případě pyramidismu u želv se jedná o velmi komplexní problém. Vzhledem k informacím od Maxe jsem rozvinul pouze ty fakta, která podle mne ještě musí být brána v úvahu. Pokud bych podle vlastních pozorování a dostupných pramenů měl shrnout faktory, které ovlivňují správný růst, byly by to tyto:
- správná skladba potravy a správné dávky krmení
- dostatek kvalitního UV záření
- vhodný substrát v optimálním množství
- správné teploty a světelný režim
- možnost regulované a vyšší vlhkosti
- dostatečná hydratace
- umožnění přirozených přestávek v růstu
Opravdu považuji všechny tyto věci za velmi nutné, musí také být dodrženy všechny body ve vztahu k jednotlivým druhům. Pokud všechny tyto podmínky chovatel splní, tak mohu garantovat, že želvy nebudou od divoce žijících jedinců k rozpoznání (tedy téměř). Pokud bychom všechny tyto body chtěli rozebrat do detailů ve vztahu ke všem jednotlivým druhům, tak bychom potřebovali hodně tlustou knihu. Pro začínající chovatele na tomto fóru je myslím nejdůležitější pojmout ty základní body a snažit se je dodržet, proto záměrně nerozebírám ty nejmenší detaily, i když i tyto jsou kolikrát velmi důležité.
Myslím, že všem, kdo si zde pár příspěvků přečetli je už jasná nutnost UV záření a venkovního výběhu, stejně tak jako důležitost správné skladby potravy. Proto dále upozorňuji hlavně na nutnost hydratace, vyšší vlhkosti vzduchu zvláště u mláďat a vhodný substrát. Věřte mi, že i ten hraje nezanedbatelnou roli. Pokud byste dodržel všechny vypsané podmínky chovu, ale držel želvy např. na novinách, tak nikdy nedocílíte perfektního růstu a navíc se objeví ledvinové kameny.

Jiistě,to je vyčerpávající.S tím,že se mi nezdá důležitá skladba substrátu jsem pochopitelně nemyslel noviny,linoleum,nebo koberec,ale to,jestli je to zemina,drobnozrnný štěrk,nebo hrubší písek atd.To,že by měl být v dostatečně silné vrstvě je snad každému jasné.Jinak plně souhlasím.

cislo.5 napsal(a):
Jiistě,to je vyčerpávající.S tím,že se mi nezdá důležitá skladba substrátu jsem pochopitelně nemyslel noviny,linoleum,nebo koberec,ale to,jestli je to zemina,drobnozrnný štěrk,nebo hrubší písek atd.To,že by měl být v dostatečně silné vrstvě je snad každému jasné.Jinak plně souhlasím.

Ještě bych měl několik otázek na Gerryho.
Gerry, myslíš že pokud nejsou v teráriu žádné drobné kamínky nebo písek má to vliv na trávení želv. Potřebují určité množství písku v žaludku, aby to napomáhalo dobrému trávení a mohou z písku který požírají vstřebat nějaký vápník. Dále by mne zajímalo, jestli se při pyramidovém růstu mění i tvar kostry krunýře nebo pyramidují pouze rohovinové sťítky? Děkuji.

max napsal(a):
Ještě bych měl několik otázek na Gerryho.
Gerry, myslíš že pokud nejsou v teráriu žádné drobné kamínky nebo písek má to vliv na trávení želv. Potřebují určité množství písku v žaludku, aby to napomáhalo dobrému trávení a mohou z písku který požírají vstřebat nějaký vápník. Dále by mne zajímalo, jestli se při pyramidovém růstu mění i tvar kostry krunýře nebo pyramidují pouze rohovinové sťítky? Děkuji.

Jestli ještě někdo řešíte podobný problém, dejte sem pro porovnání fotku vaší želvy.

max napsal(a):
Chtěl bych zde otevřít diskusi na téma pyramidování želv.
Tato želva na fotografii má 10 cm dlouhý karapax. Je krmena pouze směsí různých travin a bylin např. pampeliška, menší množství jetele, jitrocel atd. Veškerá potrava je obohacována vápníkem v podobě sépiové kosti a Roboranu pro exoty. Nikdy nebylo podáváno ovoce ani zelenina. Osvětlení 40 min. denně žárovkou Osram ultra - vitalux 300 w.
Přesto je patrný sklon k tvorbě pyramidového růstu krunýře. Je zajímavé, že například želvy T. hermanni se stejnou potravou mají krunýře krásně rostlé a stejně tak G. elegans. Prosím proto o vaše názory, zkušenosti a případně i fotografie vašich chovů G. pardalis. Děkuji.

Maxi,
mám jedinou radu. Změň jídelníček. Omezit čerstvou stravu a co nejdříve ji nahradit suchým senem směsí travin a bylin. Ono se ji to po tvém ročním překrmování moc nebude líbit, ale je to jediná možnost. Dokud ještě mikroflóra v žaludku tvé pardálisky není zcela zlikvidovaná. Suché listí a sušené pampelišky tvé pardálisce budou muset chutnat. Čerstvé krmení pouze přidávej a želvu napájej cca 1x za 14 dní. Na jaře přidej čerstvé traviny ale seno nesmíš vynechat. Karapax se spraví zhruba za 3 roky a počítej s tím, že želva ti poroste tak 3x pomalej než doposud. Za substrát namíchej písek s čímkoliv. Písek je nepostradatelný!!!! Pomáhá želvám trávit. Hodně úspěchů.

cizmon napsal(a):
Maxi,
mám jedinou radu. Změň jídelníček. Omezit čerstvou stravu a co nejdříve ji nahradit suchým senem směsí travin a bylin. Ono se ji to po tvém ročním překrmování moc nebude líbit, ale je to jediná možnost. Dokud ještě mikroflóra v žaludku tvé pardálisky není zcela zlikvidovaná. Suché listí a sušené pampelišky tvé pardálisce budou muset chutnat. Čerstvé krmení pouze přidávej a želvu napájej cca 1x za 14 dní. Na jaře přidej čerstvé traviny ale seno nesmíš vynechat. Karapax se spraví zhruba za 3 roky a počítej s tím, že želva ti poroste tak 3x pomalej než doposud. Za substrát namíchej písek s čímkoliv. Písek je nepostradatelný!!!! Pomáhá želvám trávit. Hodně úspěchů.

Děkuji za radu. Jídelníček jsem změnil a seno nedělá želvě problémy. Nezdá se mi ale to napájení 1x za 14 dní. I zkušení chovatelé želv doporučují denně čerstvou vodu.

max napsal(a):
Děkuji za radu. Jídelníček jsem změnil a seno nedělá želvě problémy. Nezdá se mi ale to napájení 1x za 14 dní. I zkušení chovatelé želv doporučují denně čerstvou vodu.

doporučuji umístit v terárku misku s vodou pro všechny druhy suchozemských želv. Rozhodně to není zbytečné a želvy se napije kdykoliv bude mít potřebu. V případě krmení senem je to téměř nutnost. Koupání pak stačí jednou za 14 dní.
Milan

milan napsal(a):
doporučuji umístit v terárku misku s vodou pro všechny druhy suchozemských želv. Rozhodně to není zbytečné a želvy se napije kdykoliv bude mít potřebu. V případě krmení senem je to téměř nutnost. Koupání pak stačí jednou za 14 dní.
Milan

Přesto bi jsi měl ze začátku napájení omezit. Popřípadě želvu jen napoj a misku s vodou z terária vyndej. Při této dietě se ti nesmí stát, že se ti do vody želva vykálí a následně to zkonzumuje. Nastolíš ji prostě období sucha a to jí velmi prospěje. Hlavně potom na jaře velice opatrně začínej s čerstvou travinou, nebo ti seno přestane okamžitě přijímat a piramidování bude pokračovat. Vodu k napájení jednou za čas obohatíš o vitmíny, nejlíp Combinal AD3 ( bacha na předávkování) a vápníkem můžeš saturovat stravu neustále. ( mleté skořápky, sephiová kost......) Jakmile se ti při koupání vykálí, rychle poznáš kolik minerálů pozřela.

cizmon napsal(a):
Přesto bi jsi měl ze začátku napájení omezit. Popřípadě želvu jen napoj a misku s vodou z terária vyndej. Při této dietě se ti nesmí stát, že se ti do vody želva vykálí a následně to zkonzumuje. Nastolíš ji prostě období sucha a to jí velmi prospěje. Hlavně potom na jaře velice opatrně začínej s čerstvou travinou, nebo ti seno přestane okamžitě přijímat a piramidování bude pokračovat. Vodu k napájení jednou za čas obohatíš o vitmíny, nejlíp Combinal AD3 ( bacha na předávkování) a vápníkem můžeš saturovat stravu neustále. ( mleté skořápky, sephiová kost......) Jakmile se ti při koupání vykálí, rychle poznáš kolik minerálů pozřela.

Je mi líto, že se z časových důvodů a zejména kvůli častému cestování nemohu pravidelně účastnit zdejší chovatelské diskuze, nicméně je zde řada opravdových odborníků, kteří dokážou fundovaně poradit, za všechny jmenuji např. Milana, s jehož příspěvky se velmi často ztotožňuji.
Nicméně si dovolím nyní zareagovat, a to kvůli velmi nepřesným a zavádějícím informacím, které byly v tomto threadu uvedeny v poslední době. Předem však předesílám, že nechci v žádném případě kritizovat jednoho autora, berte prosím můj nynější příspěvek jako reakci na víceméně dlouho špatně uváděné informace.
Tedy, pokud se budeme bavit o G.pardalis, je velkou chybou doporučovat krmení pouze suchým listím, dávkovat Combinal AD3 do vody a je dokonce nebetyčnou blbostí doporučovat poskytnutí pitné vody jednou za 14 dní!
Jakýkoliv živý organismus, želvy nevyjímaje, MUSÍ mít neustále přístup k pitné vodě. Pokud zejména malým želvám neposkytneme pitnou vodu v dostatečném množství, tak právě toto je jednou z příčin špatného vývoje kostry a krunýře. Mláďata G.pardalis můžeme bez problémů krmit dostupnými travinami a bylinami (čerstvými) s přídavkem sena či slámy jako zdrojů vlákniny. Nesmíme však podávat ovoce, zeleninu a ostatní nesmysly (piškoty, granule apod.). Tato krmná dávka je naprosto v pořádku a není příčinou pyramidismu. Příčinami špatného růstu jsou zejména špatné klimatické podmínky, nedostatek minerálů a nedostatek vody. Právě proto je více než nutné, aby želvy měly přístup k vodě neustále. Jako příklad uvedu skupinu 3,2 dospělých G.p.babcocki (cca 50 cm), které každý den spotřebují dohromady 4-5 litrů vody. Tyto jsou od mládí krmeny pouze trávou, mají možnost pohybu na velkém prostoru, možnost zahrabat se do substrátu (tj. mohou využívat mikroklimatického prostředí), v jarních a letních měsících se pasou, krmná dávka je vždy doplněna o kvalitní minerální směs (nyní např. Reptosan, dříve namíchané směsi z různých komerčních přípravků) a vždy je v chovném prostoru k dispozici celá sépiová kost (tedy více kusů sépie, tito jedinci spotřebují cca 5-8 cm kousky sépie denně - každá želva). Nutností je kvalitní zdroj UV záření, v mém zařízení tedy buď Osram Vitalux 300W, nebo nyní lepší T-Rex UV Heat nebo ZooMed Power Sun. Zmíněná zvířata byste nerozlišili od dospělých jedinců ve volné přírodě.
Pro vývoj mláďat je tedy velmi důležitá optimální vlhkost a dostatečné zásobení vodou. Pokud bude zásoba vody nedostatečná a budete krmit pouze senem či suchými listy, tak docílíte maximálně odrovnání ledvin a pomalé záhuby vašich zvířat. A nyní ještě poznámka ke Combinalu AD3. Rozumní a trošku zkušení chovatelé želv jej už dlouho nepoužívají, protože je to zbytečné. Tento přípravek měl své opodstatnění v době, kdy nebyly k dispozici kvalitní zdroje UV záření. V dnešní době, kdy je pořízení takového zdroje velmi jednoduché, není důvod Combinal podávat. Jako jediný případ, kdy se tento přípravek hodí, je nemocná a špatně živená želva, která rychle potřebuje upravit tělesnou rovnováhu minerálů. Pokud poskytnete svým želvám dostatek vápníku a kvalitní UV záření, nemusíte si dělat starosti s Combinalem. A co více, jeho dávkování je velmi složité a popravdě i dosti nebezpečné, protože málokdo odhadne správnou dávku, zvláště při dávkování do pitné vody. Navíc, doporučení "podávejte Combinal AD3, ale pozor na předávkování" je stejně nesmylsné, jako říci, že se musí správně krmit, ale už nedodat čím krmit.
Věřím, že se svým příspěvkem nikoho nedotknu a má reakce bude ostatním chovatelům k užitku.

gerry napsal(a):
Je mi líto, že se z časových důvodů a zejména kvůli častému cestování nemohu pravidelně účastnit zdejší chovatelské diskuze, nicméně je zde řada opravdových odborníků, kteří dokážou fundovaně poradit, za všechny jmenuji např. Milana, s jehož příspěvky se velmi často ztotožňuji.
Nicméně si dovolím nyní zareagovat, a to kvůli velmi nepřesným a zavádějícím informacím, které byly v tomto threadu uvedeny v poslední době. Předem však předesílám, že nechci v žádném případě kritizovat jednoho autora, berte prosím můj nynější příspěvek jako reakci na víceméně dlouho špatně uváděné informace.
Tedy, pokud se budeme bavit o G.pardalis, je velkou chybou doporučovat krmení pouze suchým listím, dávkovat Combinal AD3 do vody a je dokonce nebetyčnou blbostí doporučovat poskytnutí pitné vody jednou za 14 dní!
Jakýkoliv živý organismus, želvy nevyjímaje, MUSÍ mít neustále přístup k pitné vodě. Pokud zejména malým želvám neposkytneme pitnou vodu v dostatečném množství, tak právě toto je jednou z příčin špatného vývoje kostry a krunýře. Mláďata G.pardalis můžeme bez problémů krmit dostupnými travinami a bylinami (čerstvými) s přídavkem sena či slámy jako zdrojů vlákniny. Nesmíme však podávat ovoce, zeleninu a ostatní nesmysly (piškoty, granule apod.). Tato krmná dávka je naprosto v pořádku a není příčinou pyramidismu. Příčinami špatného růstu jsou zejména špatné klimatické podmínky, nedostatek minerálů a nedostatek vody. Právě proto je více než nutné, aby želvy měly přístup k vodě neustále. Jako příklad uvedu skupinu 3,2 dospělých G.p.babcocki (cca 50 cm), které každý den spotřebují dohromady 4-5 litrů vody. Tyto jsou od mládí krmeny pouze trávou, mají možnost pohybu na velkém prostoru, možnost zahrabat se do substrátu (tj. mohou využívat mikroklimatického prostředí), v jarních a letních měsících se pasou, krmná dávka je vždy doplněna o kvalitní minerální směs (nyní např. Reptosan, dříve namíchané směsi z různých komerčních přípravků) a vždy je v chovném prostoru k dispozici celá sépiová kost (tedy více kusů sépie, tito jedinci spotřebují cca 5-8 cm kousky sépie denně - každá želva). Nutností je kvalitní zdroj UV záření, v mém zařízení tedy buď Osram Vitalux 300W, nebo nyní lepší T-Rex UV Heat nebo ZooMed Power Sun. Zmíněná zvířata byste nerozlišili od dospělých jedinců ve volné přírodě.
Pro vývoj mláďat je tedy velmi důležitá optimální vlhkost a dostatečné zásobení vodou. Pokud bude zásoba vody nedostatečná a budete krmit pouze senem či suchými listy, tak docílíte maximálně odrovnání ledvin a pomalé záhuby vašich zvířat. A nyní ještě poznámka ke Combinalu AD3. Rozumní a trošku zkušení chovatelé želv jej už dlouho nepoužívají, protože je to zbytečné. Tento přípravek měl své opodstatnění v době, kdy nebyly k dispozici kvalitní zdroje UV záření. V dnešní době, kdy je pořízení takového zdroje velmi jednoduché, není důvod Combinal podávat. Jako jediný případ, kdy se tento přípravek hodí, je nemocná a špatně živená želva, která rychle potřebuje upravit tělesnou rovnováhu minerálů. Pokud poskytnete svým želvám dostatek vápníku a kvalitní UV záření, nemusíte si dělat starosti s Combinalem. A co více, jeho dávkování je velmi složité a popravdě i dosti nebezpečné, protože málokdo odhadne správnou dávku, zvláště při dávkování do pitné vody. Navíc, doporučení "podávejte Combinal AD3, ale pozor na předávkování" je stejně nesmylsné, jako říci, že se musí správně krmit, ale už nedodat čím krmit.
Věřím, že se svým příspěvkem nikoho nedotknu a má reakce bude ostatním chovatelům k užitku.

Pro názornější ilustraci udělám výjimku a přiložím fotografii. Jedná se o dospělého jedince G.p.babcocki, samice 49 cm, která vyrostla v zajetí z velikosti 10 cm. Její původ je v Zambii.

gerry napsal(a):
Pro názornější ilustraci udělám výjimku a přiložím fotografii. Jedná se o dospělého jedince G.p.babcocki, samice 49 cm, která vyrostla v zajetí z velikosti 10 cm. Její původ je v Zambii.

Opoměl jsem ještě zareagovat na některé Maxovy otázky a připomínky v diskuzi, pokusím se to nyní napravit:
Maxi, skladba potravy a vlhkost mikroklimatického prostředí jde ruku v ruce při růstu želvy a oba tyto faktory jsou pro správný vývoj důležité, nemyslím si proto, že jde jednoznačně určit, který z nich je pro správný růst důležitější.
Želvy nejsou ptáci a nemají žaludek dělený na žláznatý a svalnatý. Jsou to býložravci a ke správnému trávení napomáhají z cizích organismů a těles jedině parazité (roupi), kteří jsou v malém množství vždy přítomni i u zdravých jedinců. Požírání substrátu či kaménků u želv se objevuje jako důsledek nedostatku některých látek, nikoli jako pomůcka k trávení. Proto poznámka, že písek je nezbytný pro správné trávení je naprosto zcestná a fatálně chybná! Naopak, větší množství zvláště písku v GIT může být pro želvy smrtelné (stejně jako je tomu např. s Lignocelem apod.). Právě proto se písek míchá se zahradní hlínou, pokud jej používáme jako substrát a chovatel by měl krmení podávat na čisté ploše, aby želva s potravou písek nepozřela.
Ještě nikdy jsem neviděl želvu požírat vlastní trus, ani trus ostatních dospělých jedinců, kteří jsou chováni ve stejném prostoru. Navíc pozření takového trusu nemůže želvě naprosto ublížit, proto musím opět a velmi důrazně odmítnout tvrzení, že by mohly při konzumaci trusu z napájecí misky vzniknout problémy. Něco jiného by ovšem bylo, pokud je trus v misce ponechán delší dobu a voda se nemění...
Jiná situace je rovněž u mláďat, které i v přírodě s nadšením požírají trus masožravců a rovněž trus dospělých jedinců vlastního druhu: i při chovu v zajetí chovatelům velmi doporučuji, aby odchovaným želvám nabídli v krmné dávce i trus jejich rodičů, pokud se ovšem jedná o zdravý chov. Neexistuje lepší způsob, jak optimálně nastartovat střevní mikroflóru malých želv.

gerry napsal(a):
Opoměl jsem ještě zareagovat na některé Maxovy otázky a připomínky v diskuzi, pokusím se to nyní napravit:
Maxi, skladba potravy a vlhkost mikroklimatického prostředí jde ruku v ruce při růstu želvy a oba tyto faktory jsou pro správný vývoj důležité, nemyslím si proto, že jde jednoznačně určit, který z nich je pro správný růst důležitější.
Želvy nejsou ptáci a nemají žaludek dělený na žláznatý a svalnatý. Jsou to býložravci a ke správnému trávení napomáhají z cizích organismů a těles jedině parazité (roupi), kteří jsou v malém množství vždy přítomni i u zdravých jedinců. Požírání substrátu či kaménků u želv se objevuje jako důsledek nedostatku některých látek, nikoli jako pomůcka k trávení. Proto poznámka, že písek je nezbytný pro správné trávení je naprosto zcestná a fatálně chybná! Naopak, větší množství zvláště písku v GIT může být pro želvy smrtelné (stejně jako je tomu např. s Lignocelem apod.). Právě proto se písek míchá se zahradní hlínou, pokud jej používáme jako substrát a chovatel by měl krmení podávat na čisté ploše, aby želva s potravou písek nepozřela.
Ještě nikdy jsem neviděl želvu požírat vlastní trus, ani trus ostatních dospělých jedinců, kteří jsou chováni ve stejném prostoru. Navíc pozření takového trusu nemůže želvě naprosto ublížit, proto musím opět a velmi důrazně odmítnout tvrzení, že by mohly při konzumaci trusu z napájecí misky vzniknout problémy. Něco jiného by ovšem bylo, pokud je trus v misce ponechán delší dobu a voda se nemění...
Jiná situace je rovněž u mláďat, které i v přírodě s nadšením požírají trus masožravců a rovněž trus dospělých jedinců vlastního druhu: i při chovu v zajetí chovatelům velmi doporučuji, aby odchovaným želvám nabídli v krmné dávce i trus jejich rodičů, pokud se ovšem jedná o zdravý chov. Neexistuje lepší způsob, jak optimálně nastartovat střevní mikroflóru malých želv.

Já jen tuhle diskuzi doplním o pár fotek z přírody.
Takže první je lokalita,kde žili G.p.babcocki na železité hlinitopísčité půdě,tak časté v tropech.Celá oblast je porostlá pouze nízkými keři a bylinami,stromy tam téměř nerostly.Voda v širokém okolí nebyla.

cislo.5 napsal(a):
Já jen tuhle diskuzi doplním o pár fotek z přírody.
Takže první je lokalita,kde žili G.p.babcocki na železité hlinitopísčité půdě,tak časté v tropech.Celá oblast je porostlá pouze nízkými keři a bylinami,stromy tam téměř nerostly.Voda v širokém okolí nebyla.

Druhá je lokalita v suché travnaté savaně,místně kamenité plochy,kde se želvy zvláště ráno vyhřívaly.Lokalitou protékala řeka.Stojatá voda zde nebyla.

cislo.5 napsal(a):
Druhá je lokalita v suché travnaté savaně,místně kamenité plochy,kde se želvy zvláště ráno vyhřívaly.Lokalitou protékala řeka.Stojatá voda zde nebyla.

Lokalita k předešlému snímku.

cislo.5 napsal(a):
Lokalita k předešlému snímku.

A poslední snímek je z domácího chovu.Želva vyrostla od mláděte do této velikosti na zahradním zavlažovaném trávníku,živila se jen tím,co zahrada dala.Pochopitelně ta zahrada je v Africe.Addis Abeba.

max napsal(a):
Chtěl bych zde otevřít diskusi na téma pyramidování želv.
Tato želva na fotografii má 10 cm dlouhý karapax. Je krmena pouze směsí různých travin a bylin např. pampeliška, menší množství jetele, jitrocel atd. Veškerá potrava je obohacována vápníkem v podobě sépiové kosti a Roboranu pro exoty. Nikdy nebylo podáváno ovoce ani zelenina. Osvětlení 40 min. denně žárovkou Osram ultra - vitalux 300 w.
Přesto je patrný sklon k tvorbě pyramidového růstu krunýře. Je zajímavé, že například želvy T. hermanni se stejnou potravou mají krunýře krásně rostlé a stejně tak G. elegans. Prosím proto o vaše názory, zkušenosti a případně i fotografie vašich chovů G. pardalis. Děkuji.

Dobrý den. Nemohu otevřít fotky, které jsou uváděny v jednotlivých příspěvcích. Chovám taky pardálku a pro porovnání by mě to zajímalo. Poraďte jak na to. Děkuji

rrebbell napsal(a):
Dobrý den. Nemohu otevřít fotky, které jsou uváděny v jednotlivých příspěvcích. Chovám taky pardálku a pro porovnání by mě to zajímalo. Poraďte jak na to. Děkuji

Take nevidim ani jeden obrazek :( Prohlizec Firefox 2.0/Linux i Konqueror/Linux :(

cijoml napsal(a):
Take nevidim ani jeden obrazek :( Prohlizec Firefox 2.0/Linux i Konqueror/Linux :(

Ahoj, chtěla jsem se zeptat Gerriho na to žraní želv kamínků.Do ted jsem si mylně myslela, že to dělají kvůli trávení, ale ted jsem se dočetla, že jim chybí nějaké látky.
A poslední dobou si všímám, že je dost žerou.Mohla bych se zeptat co jim chybí ?

gerry napsal(a):
Opoměl jsem ještě zareagovat na některé Maxovy otázky a připomínky v diskuzi, pokusím se to nyní napravit:
Maxi, skladba potravy a vlhkost mikroklimatického prostředí jde ruku v ruce při růstu želvy a oba tyto faktory jsou pro správný vývoj důležité, nemyslím si proto, že jde jednoznačně určit, který z nich je pro správný růst důležitější.
Želvy nejsou ptáci a nemají žaludek dělený na žláznatý a svalnatý. Jsou to býložravci a ke správnému trávení napomáhají z cizích organismů a těles jedině parazité (roupi), kteří jsou v malém množství vždy přítomni i u zdravých jedinců. Požírání substrátu či kaménků u želv se objevuje jako důsledek nedostatku některých látek, nikoli jako pomůcka k trávení. Proto poznámka, že písek je nezbytný pro správné trávení je naprosto zcestná a fatálně chybná! Naopak, větší množství zvláště písku v GIT může být pro želvy smrtelné (stejně jako je tomu např. s Lignocelem apod.). Právě proto se písek míchá se zahradní hlínou, pokud jej používáme jako substrát a chovatel by měl krmení podávat na čisté ploše, aby želva s potravou písek nepozřela.
Ještě nikdy jsem neviděl želvu požírat vlastní trus, ani trus ostatních dospělých jedinců, kteří jsou chováni ve stejném prostoru. Navíc pozření takového trusu nemůže želvě naprosto ublížit, proto musím opět a velmi důrazně odmítnout tvrzení, že by mohly při konzumaci trusu z napájecí misky vzniknout problémy. Něco jiného by ovšem bylo, pokud je trus v misce ponechán delší dobu a voda se nemění...
Jiná situace je rovněž u mláďat, které i v přírodě s nadšením požírají trus masožravců a rovněž trus dospělých jedinců vlastního druhu: i při chovu v zajetí chovatelům velmi doporučuji, aby odchovaným želvám nabídli v krmné dávce i trus jejich rodičů, pokud se ovšem jedná o zdravý chov. Neexistuje lepší způsob, jak optimálně nastartovat střevní mikroflóru malých želv.

mam 6 mesacnu g.pardalisku. nemam ziadne skusenosti z chovom tohoto druhu,preto mi prisli vhod informacie z diskusie o pyramidovani korytnaciek.
niektore info. su tu spomenute len skratkovite. potreboval by som obsirnejsie nazory na tieto faktory,ktore podla gerryho ovplivnuju spravny rast.

1 spravna skladba potravy a spravne davky krmenia
2 dostatok kvalitneho uv ziarenia
3 vhodny substrat v optimalnom mnozstve
4 spravne teploty a svetelny rezim
5 moznost regulovanej a vyssiej vlhkosti
6 dostatocna hydratacia
7 umoznenie prirodzenych prestavok v raste

podrobnejsie by som potrebovalfaktory c. 1,4,7, ale samozrejme budem vdacny aj za ostatne, ak si niekto da tu namahu. vopred dik za odpoved. jozefon

grassel ii napsal(a):
Ahoj to je nádhera, nic podobného jsem nikdy veviděl. Úžasný! Grassel

pěkný