Prosím napište mam tu takovou anketu ohledně elaphe guttata a lampropeltis t. s.
Dobrý den!
Mám tu takovou záhadu, od chovatele od kterého mám údajně křížence elaphe guttata a lampropeltis triangulum sinoale, ale dva páni kteří se také zajímají o hady říkali že elaphe+lampropeltis nejde.A ten jeden pán pracuje jako hlavní zoolog v zoo tak mi sem prosim řekněte váš názor, podle mně mne pán jen ošidil protože stál 1000 a klasika guttata stojí 400 Kč.
Moc vám děkuji.
vedris
napsal(a):
Dobrý den!
Mám tu takovou záhadu, od chovatele od kterého mám údajně křížence elaphe guttata a lampropeltis triangulum sinoale, ale dva páni kteří se také zajímají o hady říkali že elaphe+lampropeltis nejde.A ten jeden pán pracuje jako hlavní zoolog v zoo tak mi sem prosim řekněte váš názor, podle mně mne pán jen ošidil protože stál 1000 a klasika guttata stojí 400 Kč.
Moc vám děkuji.
Křížit je lze, ale rozhodně nejsou tito kříženci cennější, naopak jde o bezcenné a možná i neplodné bastardy, takže tě ošidil tak jako tak. Takové paskvily, pokud k nim už dojde by se měli maximálně darovat někomu, kdo se nebude pokoušet dál o nějaké množení a nebo zamrazit.
Prosím tě, můžu se zeptat z jaké zoo byl ten pan hlavní zoolog (což mimochodem není žádná záruka, že rozumí zrovna plazům)?
krokodyl
napsal(a):
Křížit je lze, ale rozhodně nejsou tito kříženci cennější, naopak jde o bezcenné a možná i neplodné bastardy, takže tě ošidil tak jako tak. Takové paskvily, pokud k nim už dojde by se měli maximálně darovat někomu, kdo se nebude pokoušet dál o nějaké množení a nebo zamrazit.
Prosím tě, můžu se zeptat z jaké zoo byl ten pan hlavní zoolog (což mimochodem není žádná záruka, že rozumí zrovna plazům)?
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". Proč se musíš vyjadřovat ke všemu, když o tom nemáš ani páru? To, nač se tazatel ptal je tzv. sinacorn, což je běžný kříženec mezi elaphe guttata a lampropeltis t. sinaloe a obdobně jako řada dalších mezidruhových či dokonce mezirodových kříženců je plodný! Tak jako jsou plodní kříženci obsolet a guttat, tak jsou plodní kříženci guttat a korálovek. Kdybys jen netrávil čas "razením" kde se dá, tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci (např. guttata x alterna x campbelli x mexicana..), jakým způsobem dle Tvého názoru vznikla taková zvířata? Jmenovat zde křížence mezi campbelli a guttatami, guttata x calligaster, křížence známé i z přírody mezi pituophis a lampropeltis (konkrétně catenifer x californiae z Yolo County) je předpokládám jen výkřikem do tmy. S odpovědí, že je to paskvil jak jsi psal výše se neobtěžuj, jednak to čekám, jednak to nic nezmění na tom, že ta zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. Už několikrát se to dokonce probíralo tady, psalo o tom více lidí, kteří k tématu mají co říci, ale opětně to zmizelo ve studnici zapomění... S Tvou poslední větou naprosto souhlasím....
uragus
napsal(a):
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". Proč se musíš vyjadřovat ke všemu, když o tom nemáš ani páru? To, nač se tazatel ptal je tzv. sinacorn, což je běžný kříženec mezi elaphe guttata a lampropeltis t. sinaloe a obdobně jako řada dalších mezidruhových či dokonce mezirodových kříženců je plodný! Tak jako jsou plodní kříženci obsolet a guttat, tak jsou plodní kříženci guttat a korálovek. Kdybys jen netrávil čas "razením" kde se dá, tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci (např. guttata x alterna x campbelli x mexicana..), jakým způsobem dle Tvého názoru vznikla taková zvířata? Jmenovat zde křížence mezi campbelli a guttatami, guttata x calligaster, křížence známé i z přírody mezi pituophis a lampropeltis (konkrétně catenifer x californiae z Yolo County) je předpokládám jen výkřikem do tmy. S odpovědí, že je to paskvil jak jsi psal výše se neobtěžuj, jednak to čekám, jednak to nic nezmění na tom, že ta zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. Už několikrát se to dokonce probíralo tady, psalo o tom více lidí, kteří k tématu mají co říci, ale opětně to zmizelo ve studnici zapomění... S Tvou poslední větou naprosto souhlasím....
To, že se něco stát může, bych ještě neoznačoval slovem běžný. Ano máš pravdu stává se to i v přírodě. Pravda, plodný zřejmě vzhledem k blízké příbuznosti druhů bude, to mi fakt ulítlo. I když se neplodnost nebo snížená plodnost u kříženců druhů objevuje, ale jde o jiné případy. Takže vlastně ani nejsem tou plodností v dalších generacích překvapen. Nicméně si stojím za tím, že je to zajímavý případ v přírodě, kde se některé populace výše uvedených druhů setkávají, ale nepříliš vhodné je křížení v teráriích, kde bychom se měli spíš snažit udržovat druhy v čistých populacích. Už proto, že ne vždy končí kříženci, co by chovný materiál pro studium příbuzenských vztahů druhů, ale v rukou lidí, kteří připustí cokoli na cokoli. Ovšem je mi jasné, že komerce a pets chovatelé na to mají poněkud jiný náhled. A největší pravdu máš v tom: mluviti stříbro... Občas prostě při brouzdání netem reaguji ukvapeně, ale snad ani ty ukvapené názory nikomu neublíží. Všem, kteří museli číst mou nefundovanou odpověď se omlouvám. S pozdravem Krokodýl.
P.S.: Jdu studovat bariéry (ne)zabraňující křížení různých druhů.
krokodyl
napsal(a):
To, že se něco stát může, bych ještě neoznačoval slovem běžný. Ano máš pravdu stává se to i v přírodě. Pravda, plodný zřejmě vzhledem k blízké příbuznosti druhů bude, to mi fakt ulítlo. I když se neplodnost nebo snížená plodnost u kříženců druhů objevuje, ale jde o jiné případy. Takže vlastně ani nejsem tou plodností v dalších generacích překvapen. Nicméně si stojím za tím, že je to zajímavý případ v přírodě, kde se některé populace výše uvedených druhů setkávají, ale nepříliš vhodné je křížení v teráriích, kde bychom se měli spíš snažit udržovat druhy v čistých populacích. Už proto, že ne vždy končí kříženci, co by chovný materiál pro studium příbuzenských vztahů druhů, ale v rukou lidí, kteří připustí cokoli na cokoli. Ovšem je mi jasné, že komerce a pets chovatelé na to mají poněkud jiný náhled. A největší pravdu máš v tom: mluviti stříbro... Občas prostě při brouzdání netem reaguji ukvapeně, ale snad ani ty ukvapené názory nikomu neublíží. Všem, kteří museli číst mou nefundovanou odpověď se omlouvám. S pozdravem Krokodýl.
P.S.: Jdu studovat bariéry (ne)zabraňující křížení různých druhů.
Myslim ze nereagujes ukvapene. Z toho jak si mi ted nedavno radil (s tim terkem, cetl jsem i tve jine reakce na jine veci..) myslim ze mas vse o teraristice v hlave v poradku. Takze takovito panove kteri si umi najit na kazdem jen nejaky omyl, ukvapenost... at se jdou bodnout. Jinak s tebou souhlasim takovito kriznci jsou k nicemu.
krokodyl
napsal(a):
To, že se něco stát může, bych ještě neoznačoval slovem běžný. Ano máš pravdu stává se to i v přírodě. Pravda, plodný zřejmě vzhledem k blízké příbuznosti druhů bude, to mi fakt ulítlo. I když se neplodnost nebo snížená plodnost u kříženců druhů objevuje, ale jde o jiné případy. Takže vlastně ani nejsem tou plodností v dalších generacích překvapen. Nicméně si stojím za tím, že je to zajímavý případ v přírodě, kde se některé populace výše uvedených druhů setkávají, ale nepříliš vhodné je křížení v teráriích, kde bychom se měli spíš snažit udržovat druhy v čistých populacích. Už proto, že ne vždy končí kříženci, co by chovný materiál pro studium příbuzenských vztahů druhů, ale v rukou lidí, kteří připustí cokoli na cokoli. Ovšem je mi jasné, že komerce a pets chovatelé na to mají poněkud jiný náhled. A největší pravdu máš v tom: mluviti stříbro... Občas prostě při brouzdání netem reaguji ukvapeně, ale snad ani ty ukvapené názory nikomu neublíží. Všem, kteří museli číst mou nefundovanou odpověď se omlouvám. S pozdravem Krokodýl.
P.S.: Jdu studovat bariéry (ne)zabraňující křížení různých druhů.
Tak tedy podrobněji, v chovech je to běžné, není to žádné křížení pomocí zkumavek, ale naprosto spontánní. V přírodě, kde selhává řada barier, zejména s postupem některých druhů na nové lokality, ať už vlivem přirozeným, nebo vlivem lidské činnosti k němu dochází také. Osobně nesouhlasím s odsuzováním těchto zvířat, mimochodem v chovech je spousta takových kříženců (mezipoddruhových, druhových) o nichž už nikdo dnes ani jako o hybridech neuvažuje nebo se o nich jako o křížencích teprve uvažuje (rohatky, pogony, leguáni, některé druhy sklípkanů..). Jak skončí odchovy, která vzejdou z takových spojení moc řešit nemusíme. Skončí tak, jak s ním může naložit daná osoba dle své povahy. Slušný chovatel jej nabízí dál jako křížence, načež je za \"pravdu\" odsouzen lidmi, kteří nemají o dané věci šajn (viz zdejší již přes minimálně rok stará diskuse nad člověkem, jenž vědomě nabízel samce obsoleta x guttata). Pokud by ho přitom prodával jako guttatu, tak si nemusel dělat hlavu s \"kritiky\", kteří paradoxně dělají pro danou věc opak. Kolik lidí bude pak nabízet své křížence jako křížence, když jsou okamžitě pranýřováni, co že to dělají za paskvily, kteří se přitom nacházejí i v přírodě, dokonce reprodukují s některým z rodičovských druhů a zase v něm zanikají... A pokud je někdo záměrně prodává jako čistý druh, tak bohužel, ale opět záleží na tom konkrétním člověku a jeho svědomí. V cizích zemích je normální prodej kříženců a jejich chov jako konkrétní odvětví, tak jako je známé např. u chovatelů ptactva, kde se chov takových zvířat stal specielní a uznávanou disciplínou. Zvláštní, že někde to lze, jinde je z toho oheň na střeše. Abys pochopil dobře: když napíše člověk jako Ty, že jsou příklad neplodní, tak se toho řada lidí chytá a prezentuje to dál, jako názor odborníka...myslím, že jsi mi dobře porozuměl.
uragus
napsal(a):
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". Proč se musíš vyjadřovat ke všemu, když o tom nemáš ani páru? To, nač se tazatel ptal je tzv. sinacorn, což je běžný kříženec mezi elaphe guttata a lampropeltis t. sinaloe a obdobně jako řada dalších mezidruhových či dokonce mezirodových kříženců je plodný! Tak jako jsou plodní kříženci obsolet a guttat, tak jsou plodní kříženci guttat a korálovek. Kdybys jen netrávil čas "razením" kde se dá, tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci (např. guttata x alterna x campbelli x mexicana..), jakým způsobem dle Tvého názoru vznikla taková zvířata? Jmenovat zde křížence mezi campbelli a guttatami, guttata x calligaster, křížence známé i z přírody mezi pituophis a lampropeltis (konkrétně catenifer x californiae z Yolo County) je předpokládám jen výkřikem do tmy. S odpovědí, že je to paskvil jak jsi psal výše se neobtěžuj, jednak to čekám, jednak to nic nezmění na tom, že ta zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. Už několikrát se to dokonce probíralo tady, psalo o tom více lidí, kteří k tématu mají co říci, ale opětně to zmizelo ve studnici zapomění... S Tvou poslední větou naprosto souhlasím....
Uragus: Jen bych ještě doplnil, že v přírodě existuje množství bariér zabraňujících mezidruhové reprodukci a občas se tyto bariéry některým sympatricky žijícím blízkým druhům podaří překonat, často jsou tyto bariéry prolomeny uměle působením třeba antropogenních vlivů, ale rozhodně nejde o běžnou záležitost. A severní a střední Amerika se nehemží nekonečným množstvím hybridů. A už rozhodně ne 4-5 druhů. Dokazuje to pouze blízkou fylogenetickou příbuznost těchto druhů a rodů, které se za "normálních" okolností nekříží.
ursus
napsal(a):
Myslim ze nereagujes ukvapene. Z toho jak si mi ted nedavno radil (s tim terkem, cetl jsem i tve jine reakce na jine veci..) myslim ze mas vse o teraristice v hlave v poradku. Takze takovito panove kteri si umi najit na kazdem jen nejaky omyl, ukvapenost... at se jdou bodnout. Jinak s tebou souhlasim takovito kriznci jsou k nicemu.
Milý medvěde, je hezké se někoho zastávat. Z toho co píšeš bohužel nelze usuzovat jaké jsou Tvoje znalosti k dané problematice a zda je fér se k ní vyjadřovat. Protože jinak bys nenapsal, že kříženci jsou k ničemu, když z některých vznikají nové formy, nebo druhy...tolik k tomuto. Za další, dnešní výtka byla oprávněná právě z důvodu, že se stále častěji setkávám s tím, že si někde někdo něco vybájí a pak klidně napíše na net. Když se k té infomaci dostane začátečník, nebo řekněme někdo, kdo se tomu nevěnuje, jaký myslíš, že si z toho odnese pocit, jaký si udělá obrázek??? Ti chytřejší se k tomu, čemu nerozumí nevyjadřují, Ti druzí jej prezentují dál, jako "názor někoho způsobilého". V dobách, kdy se nepsalo na net, kam může kdejaký člověk napsat cokoliv, aniž by za to nesl zodpovědnost, by jsi se rozhodoval déle než pár minut, zda máš zmáčknout tlačítko uložit. Musel jsi totiž čekat daleko ostřejší kritiku a nikdy sis nemohl dovolit napsat něco, o čem jsi si nebyl vědom, nestál si za tím a neměl k tomu podklady. Nevím, jestli si to pochopil, Krokodýl mi ale porozuměl určitě...
krokodyl
napsal(a):
Uragus: Jen bych ještě doplnil, že v přírodě existuje množství bariér zabraňujících mezidruhové reprodukci a občas se tyto bariéry některým sympatricky žijícím blízkým druhům podaří překonat, často jsou tyto bariéry prolomeny uměle působením třeba antropogenních vlivů, ale rozhodně nejde o běžnou záležitost. A severní a střední Amerika se nehemží nekonečným množstvím hybridů. A už rozhodně ne 4-5 druhů. Dokazuje to pouze blízkou fylogenetickou příbuznost těchto druhů a rodů, které se za "normálních" okolností nekříží.
Jistě, nekříží, protože se k sobě nedostanou. Klasický případ např. Archocentrus nigrofasciatus a saica, kteří se spolu nepotkají. Taktéž druhy rodu Psalmopoeus. Jenže svět se mění, tam kde stál neprostupný les, který dané druhy nepřekračovaly pro nevyhovující podmínky je pryč, skála vytěžena, s kamionem se převezou zvířata kilometry daleko na nové lokality. Nikdo netvrdí, že v přírodě narazíš na 5ti násobné křížence, to jsem psal pro pochopení, že i tací jsou nadále plodní. V přírodě jsou známí kříženci různých krajt, užovek, zmijí, dokonce želv...někteří plodní jsou, jiné zničí predace, nebo prostě nemají štěstí. Jiní to štěstí ale mají... Není to tak dávno, kdy se objevily údaje o jedné z hypotéz zvyšování toxicity některých druhů rodu Crotalus právě na základě hybridizace...
krokodyl
napsal(a):
Uragus: Jen bych ještě doplnil, že v přírodě existuje množství bariér zabraňujících mezidruhové reprodukci a občas se tyto bariéry některým sympatricky žijícím blízkým druhům podaří překonat, často jsou tyto bariéry prolomeny uměle působením třeba antropogenních vlivů, ale rozhodně nejde o běžnou záležitost. A severní a střední Amerika se nehemží nekonečným množstvím hybridů. A už rozhodně ne 4-5 druhů. Dokazuje to pouze blízkou fylogenetickou příbuznost těchto druhů a rodů, které se za "normálních" okolností nekříží.
Tak si byl s barierama rychlejší. Já to primárně neodsuzuju a je poctivé, že byl had takto prodáván (jako kříženec). Popel jsem si na hlavu už nasypal, s tou plodností mi to ulítlo a je fakt, že se o hybridizaci nijak moc nezajímám a v hodně případech mi to přijde jako zvěrstvo (ptáčkaři, akvaristika) dotažené přes zdravou míru. Křižence LampropeltisxElaphe (i většinu ostatních výše popsaných) jsem znal, ale pravda nikdy jsem se nepídil po podrobnostech, spíš jsem to bral právě jako zajímavost (v přírodě) a nebo nehodu (v teráriu). Přenášení albino genu z ruthveini na mexicanu mi taky zrovna po chuti není. Ale ať si to každý dělá podle svého gusta. Rozhodně nejsem inkvisitor pálící hybridoidní neznabohy ani nekamenuji lidi odlišných názorů.
krokodyl
napsal(a):
Tak si byl s barierama rychlejší. Já to primárně neodsuzuju a je poctivé, že byl had takto prodáván (jako kříženec). Popel jsem si na hlavu už nasypal, s tou plodností mi to ulítlo a je fakt, že se o hybridizaci nijak moc nezajímám a v hodně případech mi to přijde jako zvěrstvo (ptáčkaři, akvaristika) dotažené přes zdravou míru. Křižence LampropeltisxElaphe (i většinu ostatních výše popsaných) jsem znal, ale pravda nikdy jsem se nepídil po podrobnostech, spíš jsem to bral právě jako zajímavost (v přírodě) a nebo nehodu (v teráriu). Přenášení albino genu z ruthveini na mexicanu mi taky zrovna po chuti není. Ale ať si to každý dělá podle svého gusta. Rozhodně nejsem inkvisitor pálící hybridoidní neznabohy ani nekamenuji lidi odlišných názorů.
Uraqus: Mimochodem máš nějaké info o tom, jak dlouho trvá než se ztratí znaky hybridizace při křížení zpět na jeden rodičovský druh. Předpokládám, že půjde jen o několik málo generací. Jinak bych ti ještě chtěl poděkovat za uvedení problematiky plodnosti "sincorna" na pravou míru, přestože jsem se zde slušně znemožnil, myslím, že správná informace má větší váhu než hrdost na nepravém místě. A majiteli křížence se omlouvám za poplašnou zprávu. Jak je vidno z diskuze má s největší pravděpodobností plodného jedince.
krokodyl
napsal(a):
Uraqus: Mimochodem máš nějaké info o tom, jak dlouho trvá než se ztratí znaky hybridizace při křížení zpět na jeden rodičovský druh. Předpokládám, že půjde jen o několik málo generací. Jinak bych ti ještě chtěl poděkovat za uvedení problematiky plodnosti "sincorna" na pravou míru, přestože jsem se zde slušně znemožnil, myslím, že správná informace má větší váhu než hrdost na nepravém místě. A majiteli křížence se omlouvám za poplašnou zprávu. Jak je vidno z diskuze má s největší pravděpodobností plodného jedince.
Pro Krokodýla: Uznávám tě,jako odborníka a cením si tvých rad nejen začátečníkům.Jediné,co mi trochu na tobě vadilo byl vždycky tvůj razantně záporný názor na barevné formy,křížence a přenášení albino genů na jiné druhy.Proto mě dost překvapilo když jsi vložil do vlákna Vaše korálovky fotky L.t.hondurensis hetero Albino a krásného aberanta Lampropeltis ruthveni-snad tvoje zvířata,a myslím,že ani jedno bys do mrazáku nedal.Sám se už mnoho let věnuji chovu a šlechtění barevných forem korálovek a jsem moc rád,že ti to tady Uragus popsal a vysvětlil tak,jak bych asi já sám nedokázal,i když jsem se o to chtěl už několikrát pokusit.Snad to trochu rozšíří tvé znalosti z teraristiky(která je také o barevných formách a genetice),které máš bezesporu hodně vysoké a popravdě myslím,že málokdo se s tebou může v tomto rovnat.Ještě jednou dík Uragusovi(kterého mimochodem neznám) za perfektní a fundované vysvětlení této problematiky.
moreliabredli
napsal(a):
Pro Krokodýla: Uznávám tě,jako odborníka a cením si tvých rad nejen začátečníkům.Jediné,co mi trochu na tobě vadilo byl vždycky tvůj razantně záporný názor na barevné formy,křížence a přenášení albino genů na jiné druhy.Proto mě dost překvapilo když jsi vložil do vlákna Vaše korálovky fotky L.t.hondurensis hetero Albino a krásného aberanta Lampropeltis ruthveni-snad tvoje zvířata,a myslím,že ani jedno bys do mrazáku nedal.Sám se už mnoho let věnuji chovu a šlechtění barevných forem korálovek a jsem moc rád,že ti to tady Uragus popsal a vysvětlil tak,jak bych asi já sám nedokázal,i když jsem se o to chtěl už několikrát pokusit.Snad to trochu rozšíří tvé znalosti z teraristiky(která je také o barevných formách a genetice),které máš bezesporu hodně vysoké a popravdě myslím,že málokdo se s tebou může v tomto rovnat.Ještě jednou dík Uragusovi(kterého mimochodem neznám) za perfektní a fundované vysvětlení této problematiky.
Morelia bredli: Uznávám, že jsem v některých věcech asi až přiliš konzervativní a musím přiznat, že barevné mutace mají i své kouzlo, některé formy jsou opravdu nádherně zbarvené. I mě se před několika lety zalíbili tenkrát poměrně nové formy hondurensisek a když potřeboval jeden známý hotovost, tak jsem si tenkrát od něj odkoupil pár heteroalbinů hondurensisek, po hříchu za tolik peněz, že bych za to dneska měl 3-4 albíny. Ruthvenka byla zvláštní případ, takový nepodařený odchov ze zoo Plzeň, kde bylo trio ruthvenek, která každá vypadala trochu odlišně, samec byl klasický, jedna samice vzhledem něco mezi campbellkou a triangulum thayerkou a druhá samice něco mezi nimi. Byli jen 2 oplozená vajíčka, z jednoho se vylíhl ten aberantík a v druhém byla mrtvé dvojhlavé mládě. Zajímavost to byla, ale pořád to bylo v rámci druhu. Nejsem odpůrce barevných forem, vím, že všechny původně vychází z přírody, spíš se mi nelíbí takové to umělé křížení druhů v teráriu za účelem získání nějakého odlišného vzhledu jedince nebo za účelem třeba právě získání albino genu u druhu, u kterého nebyl zatím nalezen. Nelíbí se mi ta účelovost křížení. Jinak se na tvá zvířata dívá moc hezky, to jo.
Neregistrovaný uživatel

krokodyl
napsal(a):
Morelia bredli: Uznávám, že jsem v některých věcech asi až přiliš konzervativní a musím přiznat, že barevné mutace mají i své kouzlo, některé formy jsou opravdu nádherně zbarvené. I mě se před několika lety zalíbili tenkrát poměrně nové formy hondurensisek a když potřeboval jeden známý hotovost, tak jsem si tenkrát od něj odkoupil pár heteroalbinů hondurensisek, po hříchu za tolik peněz, že bych za to dneska měl 3-4 albíny. Ruthvenka byla zvláštní případ, takový nepodařený odchov ze zoo Plzeň, kde bylo trio ruthvenek, která každá vypadala trochu odlišně, samec byl klasický, jedna samice vzhledem něco mezi campbellkou a triangulum thayerkou a druhá samice něco mezi nimi. Byli jen 2 oplozená vajíčka, z jednoho se vylíhl ten aberantík a v druhém byla mrtvé dvojhlavé mládě. Zajímavost to byla, ale pořád to bylo v rámci druhu. Nejsem odpůrce barevných forem, vím, že všechny původně vychází z přírody, spíš se mi nelíbí takové to umělé křížení druhů v teráriu za účelem získání nějakého odlišného vzhledu jedince nebo za účelem třeba právě získání albino genu u druhu, u kterého nebyl zatím nalezen. Nelíbí se mi ta účelovost křížení. Jinak se na tvá zvířata dívá moc hezky, to jo.
Podle mě se na těchto barevných mutacích hlavně dělaj prachy. Dost lidem se to určitě i líbí," tito hadi jsou neobvyklí, jedineční", "co mi asi vyleze z této snůšky" atd. Přiznám se že i mě se líbí některé odchylky jako salmon, striped boas nebo spider P.regius. Ale popravdě, líbí se mi zcela bílý hroznýš nebo užovka? Různě "odsavované" korálovky, regiuska, která je z poloviny bílá a z poloviny má "divoké" zbarvení? Ne, a pokud si je koupím do chovu, jde mi o výdělek na hlodavce, energie atd. Pokud se vyskytnou v přírodě, nemají moc šanci přežít a předat dál tento gen. O prospěšnosti náhodného mezidruhového křížení v přírodě jsem nevěděl a je to dost možné a zajímavé, s komerčním, účelovým šlechtěním zvířat k prodeji, navíc plném inbreedingu, to ale nemá mnoho společného a takováto zvířata opravdu lze označit "nehodnotnými bastardy" v porovnání s lokalitními zvířaty. Snad mi(hlavně autor, který tu za drobnou neznalost "nemilosrdně ničil" Krokodýla) porozumíte jak to myslím. A přirozené zbarvení je hezčí.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mě se na těchto barevných mutacích hlavně dělaj prachy. Dost lidem se to určitě i líbí," tito hadi jsou neobvyklí, jedineční", "co mi asi vyleze z této snůšky" atd. Přiznám se že i mě se líbí některé odchylky jako salmon, striped boas nebo spider P.regius. Ale popravdě, líbí se mi zcela bílý hroznýš nebo užovka? Různě "odsavované" korálovky, regiuska, která je z poloviny bílá a z poloviny má "divoké" zbarvení? Ne, a pokud si je koupím do chovu, jde mi o výdělek na hlodavce, energie atd. Pokud se vyskytnou v přírodě, nemají moc šanci přežít a předat dál tento gen. O prospěšnosti náhodného mezidruhového křížení v přírodě jsem nevěděl a je to dost možné a zajímavé, s komerčním, účelovým šlechtěním zvířat k prodeji, navíc plném inbreedingu, to ale nemá mnoho společného a takováto zvířata opravdu lze označit "nehodnotnými bastardy" v porovnání s lokalitními zvířaty. Snad mi(hlavně autor, který tu za drobnou neznalost "nemilosrdně ničil" Krokodýla) porozumíte jak to myslím. A přirozené zbarvení je hezčí.
Omlouvám se, min.reakce je ode mě..zase jsem nějak nebyl přihlášen..
krokodyl
napsal(a):
Křížit je lze, ale rozhodně nejsou tito kříženci cennější, naopak jde o bezcenné a možná i neplodné bastardy, takže tě ošidil tak jako tak. Takové paskvily, pokud k nim už dojde by se měli maximálně darovat někomu, kdo se nebude pokoušet dál o nějaké množení a nebo zamrazit.
Prosím tě, můžu se zeptat z jaké zoo byl ten pan hlavní zoolog (což mimochodem není žádná záruka, že rozumí zrovna plazům)?
JO ten pán je z Liberecké zoo a sám chová hady a zkoušel to rozmnožit a nešlo mu to.Takže tomu rozumí
vedris
napsal(a):
Dobrý den!
Mám tu takovou záhadu, od chovatele od kterého mám údajně křížence elaphe guttata a lampropeltis triangulum sinoale, ale dva páni kteří se také zajímají o hady říkali že elaphe+lampropeltis nejde.A ten jeden pán pracuje jako hlavní zoolog v zoo tak mi sem prosim řekněte váš názor, podle mně mne pán jen ošidil protože stál 1000 a klasika guttata stojí 400 Kč.
Moc vám děkuji.
Chtěl bych se zeptat ugaruse jak myslel tuto pasáž:
"...tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci..."
Ti 4-5 násobní kříženci byli tedy dosažení čistě bez backcrossů na rodiče? Čili F1 > F2 > F3 > F4 > F5 přímých kříženců? Můžeš prosím uvést nějaký příklad 2 druhů z různých rodů se kterými se tohoto dosáhlo a jaké to mělo následky na oplozenost/líhnivost/životaschopnost těch následujících generací kříženců? Nebo jsem si dal do kupy jen 2 nesouvisející věty?
Četl jsem, jak se o něco podobného pokoušeli se zelenýma Lacertama a na F2 kříženců se tuším ani nedostali, přičemž už oplozenost u P generace byla hodně špatná. Proto mě tyhle, ještě navíc mezirodové, několikanásobné křížení překvapují, byť to je asi tím, že se o to moc nezajímám :-)
Díky.
navay
napsal(a):
Chtěl bych se zeptat ugaruse jak myslel tuto pasáž:
"...tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci..."
Ti 4-5 násobní kříženci byli tedy dosažení čistě bez backcrossů na rodiče? Čili F1 > F2 > F3 > F4 > F5 přímých kříženců? Můžeš prosím uvést nějaký příklad 2 druhů z různých rodů se kterými se tohoto dosáhlo a jaké to mělo následky na oplozenost/líhnivost/životaschopnost těch následujících generací kříženců? Nebo jsem si dal do kupy jen 2 nesouvisející věty?
Četl jsem, jak se o něco podobného pokoušeli se zelenýma Lacertama a na F2 kříženců se tuším ani nedostali, přičemž už oplozenost u P generace byla hodně špatná. Proto mě tyhle, ještě navíc mezirodové, několikanásobné křížení překvapují, byť to je asi tím, že se o to moc nezajímám :-)
Díky.
Pardon, mělo to být samozřejmě "uraguse".
uragus
napsal(a):
Milý medvěde, je hezké se někoho zastávat. Z toho co píšeš bohužel nelze usuzovat jaké jsou Tvoje znalosti k dané problematice a zda je fér se k ní vyjadřovat. Protože jinak bys nenapsal, že kříženci jsou k ničemu, když z některých vznikají nové formy, nebo druhy...tolik k tomuto. Za další, dnešní výtka byla oprávněná právě z důvodu, že se stále častěji setkávám s tím, že si někde někdo něco vybájí a pak klidně napíše na net. Když se k té infomaci dostane začátečník, nebo řekněme někdo, kdo se tomu nevěnuje, jaký myslíš, že si z toho odnese pocit, jaký si udělá obrázek??? Ti chytřejší se k tomu, čemu nerozumí nevyjadřují, Ti druzí jej prezentují dál, jako "názor někoho způsobilého". V dobách, kdy se nepsalo na net, kam může kdejaký člověk napsat cokoliv, aniž by za to nesl zodpovědnost, by jsi se rozhodoval déle než pár minut, zda máš zmáčknout tlačítko uložit. Musel jsi totiž čekat daleko ostřejší kritiku a nikdy sis nemohl dovolit napsat něco, o čem jsi si nebyl vědom, nestál si za tím a neměl k tomu podklady. Nevím, jestli si to pochopil, Krokodýl mi ale porozuměl určitě...
Kamaráde, tvoje výtka Krokodýlovi je především sáhodlouhé rozmazávání nepodstatného pšouku. Hlavně proto, že jsi v Krokodýlově stručné odpovědi poněkud přehlédl, že napsal " ..a možná i neplodné bastardy...".
Neregistrovaný uživatel

navay
napsal(a):
Chtěl bych se zeptat ugaruse jak myslel tuto pasáž:
"...tak bys minimálně jako "herpetolog", měl být překvapený, že taková zvířata plodná jsou a to dokonce i v dalších liniích a následně nemusí být použit ani zpětný cross na rodiče. Jsou známi i 4-5ti násobní kříženci..."
Ti 4-5 násobní kříženci byli tedy dosažení čistě bez backcrossů na rodiče? Čili F1 > F2 > F3 > F4 > F5 přímých kříženců? Můžeš prosím uvést nějaký příklad 2 druhů z různých rodů se kterými se tohoto dosáhlo a jaké to mělo následky na oplozenost/líhnivost/životaschopnost těch následujících generací kříženců? Nebo jsem si dal do kupy jen 2 nesouvisející věty?
Četl jsem, jak se o něco podobného pokoušeli se zelenýma Lacertama a na F2 kříženců se tuším ani nedostali, přičemž už oplozenost u P generace byla hodně špatná. Proto mě tyhle, ještě navíc mezirodové, několikanásobné křížení překvapují, byť to je asi tím, že se o to moc nezajímám :-)
Díky.
Ahoj, tuto informaci mám ze zahraničních webů, kde lze taková zvířata nalézt, včetně přesných popisů rodičů (což se dělá už s ohledem na to, že použité guttaty bývají záměrně konkrétních mutací, aby se už v dalších generacích dosáhlo např. amelano zbarvení). Nerad bych vykrádal fotografie odjinud, skutečně stačí hledat pod názvy sinacorn, junglecorn apod..nebo se rovnou podívat na jedny ze stránek, jež se uvedeným zabývají, mohu zmínit http://forums.kingsnake.com/forum.php?catid=17. Výhodou řady z těchto stránek není polemika nad tím, co lze či nelze, ale je zde vidět mraky výsledků podobných křížení od superballs, bateaterů, carponder, zmiňovaných kříženců korálovek a užovek a dalších... Ať se to zdá sebezvláštnější, pak mám fotografii křížence následných rodičů pyromelana x mexicana thayeri x mexicana greeri x californiae x guttata nebo ruthveni x campbelli apricot x guttata případně asi nejdelší, co jsem zaznamenal pyromelana x mexicana greeri x ruthveni x alterna x holbrooki (což, je ovšem stále v rámci jednoho rodu). Informace o plodnosti bohužel nepodám, ale s ohledem na to, že život je krátký a většina chovatelů nemá kapacity na to, testovat desítky zvířat na plodnost, tak jak se to činí třeba u ptáků, nebude nízká. Vím dobře z případů z ČR o plodnosti kříženců právě F2 sinacornů, kde je plodnost více než vysoká, resp. rovná původním rodičovským druhům. Obdobně plodnost obsolet a guttat. Bohužel jak to bývá, spousta kříženců je předem smetena ze stolu jako neplodná a takřka nikdo je na plodnost netestuje. U ptáků se např. již dávno zjistilo, že to, co bylo považováno za neplodnost v letech, kdy jsou již mláďata rodičovských druhů plodná, nebyla neplodností - tito kříženci (např. stehlík x kanár, zvonek x kanár) dospívají později a tudíž je vhodné je testovat ve dvou, třech letech. Další věcí, která není tak snadnou je, že někdy bývá jedno pohlaví plodné a druhé nikoliv. Takže podat zde konkrétní informace je velmi těžké. Např. u kříženců velkých kočkovitých šelem (tigonů, ligerů, liopardů..) jsou plodné samice a to vždy, zatímco kříženci samčího pohlaví nikoliv. U ptáků je to zase jinak, např. kříženci zvonků a kanárů bývají plodní jen někteří (proto uvedené testování), samice nikoliv. Zde se ovšem dále používá křížení zpětně na jeden rodičovský druh, čímž se v F2 generaci zvýší počet plodných samců a objeví se již některé plodné samice. U hadů to ovšem nebude tak žhavé. Mám záznamy o dalších potomcích F1 a dalších generací, kde výsledky jsou různé. U kříženců např. Python regius x python curtus, kde bylo dosaženo F2, byla zjištěna v této generaci vysoká úmrtnost, zatímco
u kříženců python sebae x molurus k ničemu takovému nedochází. Obdobně jsou takoví kříženci dále pouštěni např. na python reticulatus a opětně plodí potomstvo (zájemci nechť navšítíví stránky Boba Clarka, který je nabízí dalším zájemcům očipované). Taktéž už mám v "evidenci" výsledky křížení carponder (morelia viridis x morelia spilota), tedy dosažení minimálně F2 a opětně v přímé linii. A zmiňovaní kříženci guttat a korálovek, včetně následných generací, kteří jsou pilířem tohoto chovatelského odvětví, jsou tak častí, že pochybovat o jejich plodnosti netřeba. Skutečně doporučuji se přesvědčit na některých ze stránek...fotky mám, svrbí mi ruka, ale nerad bych překračoval svoje pravidla.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, tuto informaci mám ze zahraničních webů, kde lze taková zvířata nalézt, včetně přesných popisů rodičů (což se dělá už s ohledem na to, že použité guttaty bývají záměrně konkrétních mutací, aby se už v dalších generacích dosáhlo např. amelano zbarvení). Nerad bych vykrádal fotografie odjinud, skutečně stačí hledat pod názvy sinacorn, junglecorn apod..nebo se rovnou podívat na jedny ze stránek, jež se uvedeným zabývají, mohu zmínit http://forums.kingsnake.com/forum.php?catid=17. Výhodou řady z těchto stránek není polemika nad tím, co lze či nelze, ale je zde vidět mraky výsledků podobných křížení od superballs, bateaterů, carponder, zmiňovaných kříženců korálovek a užovek a dalších... Ať se to zdá sebezvláštnější, pak mám fotografii křížence následných rodičů pyromelana x mexicana thayeri x mexicana greeri x californiae x guttata nebo ruthveni x campbelli apricot x guttata případně asi nejdelší, co jsem zaznamenal pyromelana x mexicana greeri x ruthveni x alterna x holbrooki (což, je ovšem stále v rámci jednoho rodu). Informace o plodnosti bohužel nepodám, ale s ohledem na to, že život je krátký a většina chovatelů nemá kapacity na to, testovat desítky zvířat na plodnost, tak jak se to činí třeba u ptáků, nebude nízká. Vím dobře z případů z ČR o plodnosti kříženců právě F2 sinacornů, kde je plodnost více než vysoká, resp. rovná původním rodičovským druhům. Obdobně plodnost obsolet a guttat. Bohužel jak to bývá, spousta kříženců je předem smetena ze stolu jako neplodná a takřka nikdo je na plodnost netestuje. U ptáků se např. již dávno zjistilo, že to, co bylo považováno za neplodnost v letech, kdy jsou již mláďata rodičovských druhů plodná, nebyla neplodností - tito kříženci (např. stehlík x kanár, zvonek x kanár) dospívají později a tudíž je vhodné je testovat ve dvou, třech letech. Další věcí, která není tak snadnou je, že někdy bývá jedno pohlaví plodné a druhé nikoliv. Takže podat zde konkrétní informace je velmi těžké. Např. u kříženců velkých kočkovitých šelem (tigonů, ligerů, liopardů..) jsou plodné samice a to vždy, zatímco kříženci samčího pohlaví nikoliv. U ptáků je to zase jinak, např. kříženci zvonků a kanárů bývají plodní jen někteří (proto uvedené testování), samice nikoliv. Zde se ovšem dále používá křížení zpětně na jeden rodičovský druh, čímž se v F2 generaci zvýší počet plodných samců a objeví se již některé plodné samice. U hadů to ovšem nebude tak žhavé. Mám záznamy o dalších potomcích F1 a dalších generací, kde výsledky jsou různé. U kříženců např. Python regius x python curtus, kde bylo dosaženo F2, byla zjištěna v této generaci vysoká úmrtnost, zatímco
u kříženců python sebae x molurus k ničemu takovému nedochází. Obdobně jsou takoví kříženci dále pouštěni např. na python reticulatus a opětně plodí potomstvo (zájemci nechť navšítíví stránky Boba Clarka, který je nabízí dalším zájemcům očipované). Taktéž už mám v "evidenci" výsledky křížení carponder (morelia viridis x morelia spilota), tedy dosažení minimálně F2 a opětně v přímé linii. A zmiňovaní kříženci guttat a korálovek, včetně následných generací, kteří jsou pilířem tohoto chovatelského odvětví, jsou tak častí, že pochybovat o jejich plodnosti netřeba. Skutečně doporučuji se přesvědčit na některých ze stránek...fotky mám, svrbí mi ruka, ale nerad bych překračoval svoje pravidla.
jaksi se tam nevložil podpis...UraguS
krokodyl
napsal(a):
Uraqus: Mimochodem máš nějaké info o tom, jak dlouho trvá než se ztratí znaky hybridizace při křížení zpět na jeden rodičovský druh. Předpokládám, že půjde jen o několik málo generací. Jinak bych ti ještě chtěl poděkovat za uvedení problematiky plodnosti "sincorna" na pravou míru, přestože jsem se zde slušně znemožnil, myslím, že správná informace má větší váhu než hrdost na nepravém místě. A majiteli křížence se omlouvám za poplašnou zprávu. Jak je vidno z diskuze má s největší pravděpodobností plodného jedince.
Bohužel v tomto nebude moje odpověď nijak fundovaná, takže bych byl rád, aby byla brána jen jako úvaha. U hadů se křížení nikdo nevěnuje tak dlouho, jako v jiných chovatelských odvětvích a tudíž se můžeme opřít maximálně o výsledky jiných těchto disciplín. U ptáků (záměrně je používám, jelikož zde je křížení zakořeněno skutečně desetiletí a má dokonce svou výstavní třídu) je považován za křížence jedinec do F3 generace, za předpokladu, že jsou předchozí generace kříženy zpětně na jednoho z rodičů. Ukázkovým vzorem je v tomto případě červený kanár. Kanár v přírodě nemá v genotypu červenou barvu a nikdy mít nebude. Abychom mohli v dnešní době chovat červené kanáry, byl použit na křížení a přenesení vlohy pro červenou barvu na kanára čížek ohnivý. Podle pravidel, jež jsem nahoře zmiňoval se ubíralo páření prvního křížence dále jen na kanáry a jeho potomci opětně na kanára, až do F3, kdy již je tento pták považovaný za čistokrevného kanára. Od té doby uplynulo již několik desetiletí, přesto je červený kanár stále horší zpěvák než kanáři (údajně vliv právě čížka) a pak stále nosí a případně štěpí na červenou barvu, tedy zbarvení, jež divoký pravý kanár nemá. Přesto, že již není mnoho let považován za křížence, musí zákonitě nějaké testy DNA (?)prokázat vliv i přimíšeného druhu. Je to skutečně jen domněnka, ale myslím, že u hadů to bude podobné. Tedy, že kříženec, byť má za sebou třeba 10 generací zpětného křížení na jeden rodičovský druh, stále bude mít v genotypu \"odkaz\" na \"přistěhovalce\", byť ve zbytkovém procentu. Jen na okraj bych si dovolil poznámku, že kanár i čížek jsou nebo byli (jelikož nevím, jak se vyvíjí v dnešní době taxonomie u těchto dvou druhů) považováni za druhy dvou různých rodů - Serinus a Spinus.
Uživatel s deaktivovaným účtem

uragus
napsal(a):
jaksi se tam nevložil podpis...UraguS
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?To je asi jediné,co bych vrátil zpět-neskutečnou NEZIŠTNOU snahu zkušených chovatelů pomoci začátečníkům.Dnes se dokážeme pouze hádat a závidět druhému že on je ten,který je víc vidět a víc považován za odborníka.Budu reagovat na Váš první příspěvek"uragus":------------
uragus:
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". ------------
agamida:
...kolego,rád bych si zde přečetl Vaše rady kterými pomáháte ostatním chovatelům.Kdyby byly tak časté jako rady které zde předává krokodýl,můžete vzít jed na to,že byste byl brzy trnem v oku mnoha teraristů,kteří se sice sami nesnaží poradit,ale kdoví proč u nich vzbuzuje řevnivost každý kdo se o to pokusí-pak už stačí jen chyba či nepřesnost a člověk který se snaží poradit je"sestřelen"ze zálohy.
uragus:
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. ----------
agamida:
takže jestliže najdu na"cizích webech"informace které potvrzují Vaši teorii,že mezidruhové,či dokonce mezirodové křížení je naprosto normální jev,je to prostě pravda a není o čem diskutovat??Tohle můžete napsat pro lidi bez vlastního názoru,kteří pouze přejímají názory jiných.Dnes je spousta nádherných,velmi dobře "udělaných"webů,které snadno mnoho lidí díky své propracovanosti přesvědčí i o nesmyslech.Ten kdo umí vytvořit dobrý web ještě zdalaka nemusí být chovatel či herpetolog na úrovni-o tom se přesvědčuji dnes a denně.Poznámka,že je mezidruhové,nebo dokonce i mezirodové křížení normálním jevem který se běžně projevuje v přirozeném biotopu je snad pro každého rozumně uvažujícího člověka zcestná.Nepotřebuji cizí weby abych se šel projít po břehu Berounky,kde vidím desítky užovek rodu Natrix obou našich druhů a světe div se-žádného křížence.Za celý svůj život jsem v přírodě neviděl jediného křížence.Není to divné?Vždyť v podstatě na všech lokalitách spolu žijí příbuzné druhy.Netvrdím,že se to nemůže stát,ale v žádném případě nejde o normální jev jak to zde prezentujete.
Prosím,budete-li reagovat na můj příspěvek,buďte tak hodný a podepište se jako jsem to udělal já.Děkuji.
uragus
napsal(a):
Bohužel v tomto nebude moje odpověď nijak fundovaná, takže bych byl rád, aby byla brána jen jako úvaha. U hadů se křížení nikdo nevěnuje tak dlouho, jako v jiných chovatelských odvětvích a tudíž se můžeme opřít maximálně o výsledky jiných těchto disciplín. U ptáků (záměrně je používám, jelikož zde je křížení zakořeněno skutečně desetiletí a má dokonce svou výstavní třídu) je považován za křížence jedinec do F3 generace, za předpokladu, že jsou předchozí generace kříženy zpětně na jednoho z rodičů. Ukázkovým vzorem je v tomto případě červený kanár. Kanár v přírodě nemá v genotypu červenou barvu a nikdy mít nebude. Abychom mohli v dnešní době chovat červené kanáry, byl použit na křížení a přenesení vlohy pro červenou barvu na kanára čížek ohnivý. Podle pravidel, jež jsem nahoře zmiňoval se ubíralo páření prvního křížence dále jen na kanáry a jeho potomci opětně na kanára, až do F3, kdy již je tento pták považovaný za čistokrevného kanára. Od té doby uplynulo již několik desetiletí, přesto je červený kanár stále horší zpěvák než kanáři (údajně vliv právě čížka) a pak stále nosí a případně štěpí na červenou barvu, tedy zbarvení, jež divoký pravý kanár nemá. Přesto, že již není mnoho let považován za křížence, musí zákonitě nějaké testy DNA (?)prokázat vliv i přimíšeného druhu. Je to skutečně jen domněnka, ale myslím, že u hadů to bude podobné. Tedy, že kříženec, byť má za sebou třeba 10 generací zpětného křížení na jeden rodičovský druh, stále bude mít v genotypu \"odkaz\" na \"přistěhovalce\", byť ve zbytkovém procentu. Jen na okraj bych si dovolil poznámku, že kanár i čížek jsou nebo byli (jelikož nevím, jak se vyvíjí v dnešní době taxonomie u těchto dvou druhů) považováni za druhy dvou různých rodů - Serinus a Spinus.
Uragus: Díky za odpověď, měl jsem samozřejmě na mysli fenotyp, tedy vzhled hada, který podle mě "reaguje nejrychleji", samozřejmě je jasné, že v genotypu se nějaká ta "příměs" dá zřejmě prokázat mnoho generací zpětně, pokud tedy bude genetická informace u jednotlivých druhů řádně zpracovaná a známá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?To je asi jediné,co bych vrátil zpět-neskutečnou NEZIŠTNOU snahu zkušených chovatelů pomoci začátečníkům.Dnes se dokážeme pouze hádat a závidět druhému že on je ten,který je víc vidět a víc považován za odborníka.Budu reagovat na Váš první příspěvek"uragus":------------
uragus:
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". ------------
agamida:
...kolego,rád bych si zde přečetl Vaše rady kterými pomáháte ostatním chovatelům.Kdyby byly tak časté jako rady které zde předává krokodýl,můžete vzít jed na to,že byste byl brzy trnem v oku mnoha teraristů,kteří se sice sami nesnaží poradit,ale kdoví proč u nich vzbuzuje řevnivost každý kdo se o to pokusí-pak už stačí jen chyba či nepřesnost a člověk který se snaží poradit je"sestřelen"ze zálohy.
uragus:
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. ----------
agamida:
takže jestliže najdu na"cizích webech"informace které potvrzují Vaši teorii,že mezidruhové,či dokonce mezirodové křížení je naprosto normální jev,je to prostě pravda a není o čem diskutovat??Tohle můžete napsat pro lidi bez vlastního názoru,kteří pouze přejímají názory jiných.Dnes je spousta nádherných,velmi dobře "udělaných"webů,které snadno mnoho lidí díky své propracovanosti přesvědčí i o nesmyslech.Ten kdo umí vytvořit dobrý web ještě zdalaka nemusí být chovatel či herpetolog na úrovni-o tom se přesvědčuji dnes a denně.Poznámka,že je mezidruhové,nebo dokonce i mezirodové křížení normálním jevem který se běžně projevuje v přirozeném biotopu je snad pro každého rozumně uvažujícího člověka zcestná.Nepotřebuji cizí weby abych se šel projít po břehu Berounky,kde vidím desítky užovek rodu Natrix obou našich druhů a světe div se-žádného křížence.Za celý svůj život jsem v přírodě neviděl jediného křížence.Není to divné?Vždyť v podstatě na všech lokalitách spolu žijí příbuzné druhy.Netvrdím,že se to nemůže stát,ale v žádném případě nejde o normální jev jak to zde prezentujete.
Prosím,budete-li reagovat na můj příspěvek,buďte tak hodný a podepište se jako jsem to udělal já.Děkuji.
Kde přesně uragus napsal, že mezidruhové nebo mezirodové křížení je naprosto normální jev?
Uživatel s deaktivovaným účtem

navay
napsal(a):
Kde přesně uragus napsal, že mezidruhové nebo mezirodové křížení je naprosto normální jev?
výsek jeho tvrzení je v mém příspěvku
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?To je asi jediné,co bych vrátil zpět-neskutečnou NEZIŠTNOU snahu zkušených chovatelů pomoci začátečníkům.Dnes se dokážeme pouze hádat a závidět druhému že on je ten,který je víc vidět a víc považován za odborníka.Budu reagovat na Váš první příspěvek"uragus":------------
uragus:
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". ------------
agamida:
...kolego,rád bych si zde přečetl Vaše rady kterými pomáháte ostatním chovatelům.Kdyby byly tak časté jako rady které zde předává krokodýl,můžete vzít jed na to,že byste byl brzy trnem v oku mnoha teraristů,kteří se sice sami nesnaží poradit,ale kdoví proč u nich vzbuzuje řevnivost každý kdo se o to pokusí-pak už stačí jen chyba či nepřesnost a člověk který se snaží poradit je"sestřelen"ze zálohy.
uragus:
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. ----------
agamida:
takže jestliže najdu na"cizích webech"informace které potvrzují Vaši teorii,že mezidruhové,či dokonce mezirodové křížení je naprosto normální jev,je to prostě pravda a není o čem diskutovat??Tohle můžete napsat pro lidi bez vlastního názoru,kteří pouze přejímají názory jiných.Dnes je spousta nádherných,velmi dobře "udělaných"webů,které snadno mnoho lidí díky své propracovanosti přesvědčí i o nesmyslech.Ten kdo umí vytvořit dobrý web ještě zdalaka nemusí být chovatel či herpetolog na úrovni-o tom se přesvědčuji dnes a denně.Poznámka,že je mezidruhové,nebo dokonce i mezirodové křížení normálním jevem který se běžně projevuje v přirozeném biotopu je snad pro každého rozumně uvažujícího člověka zcestná.Nepotřebuji cizí weby abych se šel projít po břehu Berounky,kde vidím desítky užovek rodu Natrix obou našich druhů a světe div se-žádného křížence.Za celý svůj život jsem v přírodě neviděl jediného křížence.Není to divné?Vždyť v podstatě na všech lokalitách spolu žijí příbuzné druhy.Netvrdím,že se to nemůže stát,ale v žádném případě nejde o normální jev jak to zde prezentujete.
Prosím,budete-li reagovat na můj příspěvek,buďte tak hodný a podepište se jako jsem to udělal já.Děkuji.
Zdravím pane Tomášku,
maličko jsem zaražený, že zrovna Vy reagujete něčím takovým, jakože na břehu Berounky, kde nalézáte pospolu Natrix natrix a natrix tessellata, jste nikdy neviděl křížence. Já mám občas problém vůbec nalézt jednu z nich, lhostejno kde, natož zaznamenat křížence. Navíc jsme zde spolu s krokodýlem probírali právě bariery, jež za normálních okolností nepovolují páření mezi dvěma, byť příbuznými, druhy. Křížence mezi natrix natrix a tessellata popisuje nejen zahraniční "psaná" literatura, ale i česky psaní autoři, pro zmínku snad postačuje Rehák. Souhlasím s tím, že weby má dnes kde kdo. Zde jsem byl maličko nepochopen. Právě proto, že dnes na netu najdu informace o křížení hroznýšů a krajt a dokonce debaty o jejich potomcích, které patří do říše bájí (byť mám fotografie páření a.dumerilli a pmb, stejně jako v AT byl před lety zveřejněn článek s fotografií páření Thamnophisky s e.c.maurus), tak naleznete mimo těchto zbytečných debat i cennější, za což považuji dokumentaci, tedy fotografie. Netvrdil jsem vůbec, že není o čem diskutovat, pokud by jste pročetl moje předchozí příspěvky, tak už jsem tu vypsal poměrně mnoho a zdůraznil, že nelze aplikovat totožné poznatky z páření jedněch kříženců do světa jiných. Asi jsem se vyjádřil špatně, když tu vyznělo, že co uvidím, tomu hned věřím. Tak to ovšem není. Uvedenému se věnuji poměrně dlouhou dobu a informace sbírám průběžně. Ještě donedávna jsem nevěřil o tom, že se povedlo křížení pmb a p.regius. Před půlrokem jsem musel změnit svůj názor. Co se týká mezidruhového či mezirodového křížení, pak je poměrně běžné v chovech (kolega nechtěným způsobem takto získal při čištění terária, kdy byl nucen přesunout k 1,1 guttat samici alterny následného křížence a mohou říci, že nebyl nijak nadšený), kde se kombinuje i to co se nemá. Popravdě, když někdo byť neúmyslně míchá ofiofágní korálovky s jinými hady, taky to nepovažuji za normální, pokud znám potravní návyky chovanců. Co se týká křížení v přírodě, pochopitelně není na takové úrovni, ale to snad netřeba zdůrazňovat. Jen jsem tím poukazoval na to, že když něco odsuzuji, tak bych si měl uvědomit, že z přírody jsou poměrně dobře známí kříženci nejrůznějších skupin (užovek, ploskolebců, chřestýšů, želv,...). Vím, že vaší oblastí jsou ještěři, zde jsem krátký já, uvedené oblasti se věnuji jen okrajově a tak Vám ztěžka nabídnu nějaké konkrétní případy, mimo snad informací o křížencích mezi gekony, konkrétně rhacodactyly. Reakce měla být pochopena ve smyslu, že odsuzovat křížence jako produkt "lidského faktoru" je zcestná, jelikož k tomu dochází i v přírodě, stejně tak, jako když odsuzuji mutace a ony mají z 95% původ tamtéž a že většina linií mutačních zvířat měla svůj start na jedinci odchyceném v přírodě.
A závěrem bych se rád vyjádřil k tomu, čím jste započal, tedy tím, jestli si smím brát do úst Krokodýla. Vážím si kohokoliv, kdo prezentuje teraristiku na úrovni, posouvá její hranice a je nápomocný nejen začátečníkům. Vzhledem k tomu, že už si tu sypal popel na hlavu, to co napíšu nebude fér, ale kdybych to nezmínil, nepochopil byste. Tedy Krokodýl promine. K řadě témat, ať tady nebo jinde, se vyjadřuje a podává rady. V řadě věcí lze souhlasit, ale je mnoho témat, kde je znát, že "střílí od boku" a sám pro sebe by udělal lépe, kdyby se nevyjádřil, nebo vedl diskusi jiným směrem, tedy ne z pozice člověka, jež má v dané věci jasno. Můj příspěvek je završením některých takových témat a jak jsem řekl, dělám to právě proto, že se pak setkávám s názory začínajících, kteří operují s informacemi, které se bohužel nezakládají na pravdě a právě proto, že ke Krokodýlovi vzhlíží, mají to za "bernou minci". Já bych si třeba nikdy netroufl rozepisovat se po tom, co jsem četl od Vás o trnorepech, agamách, dohadovat se s Vámi, že vím v dané oblasti víc, když tomu tak není. Vím, více než dobře, že bych se znemožnil a nikomu by moje rady nebyly k užitku, potažmo bych možná byť nechtěně způsobil někomu škodu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

uragus
napsal(a):
Zdravím pane Tomášku,
maličko jsem zaražený, že zrovna Vy reagujete něčím takovým, jakože na břehu Berounky, kde nalézáte pospolu Natrix natrix a natrix tessellata, jste nikdy neviděl křížence. Já mám občas problém vůbec nalézt jednu z nich, lhostejno kde, natož zaznamenat křížence. Navíc jsme zde spolu s krokodýlem probírali právě bariery, jež za normálních okolností nepovolují páření mezi dvěma, byť příbuznými, druhy. Křížence mezi natrix natrix a tessellata popisuje nejen zahraniční "psaná" literatura, ale i česky psaní autoři, pro zmínku snad postačuje Rehák. Souhlasím s tím, že weby má dnes kde kdo. Zde jsem byl maličko nepochopen. Právě proto, že dnes na netu najdu informace o křížení hroznýšů a krajt a dokonce debaty o jejich potomcích, které patří do říše bájí (byť mám fotografie páření a.dumerilli a pmb, stejně jako v AT byl před lety zveřejněn článek s fotografií páření Thamnophisky s e.c.maurus), tak naleznete mimo těchto zbytečných debat i cennější, za což považuji dokumentaci, tedy fotografie. Netvrdil jsem vůbec, že není o čem diskutovat, pokud by jste pročetl moje předchozí příspěvky, tak už jsem tu vypsal poměrně mnoho a zdůraznil, že nelze aplikovat totožné poznatky z páření jedněch kříženců do světa jiných. Asi jsem se vyjádřil špatně, když tu vyznělo, že co uvidím, tomu hned věřím. Tak to ovšem není. Uvedenému se věnuji poměrně dlouhou dobu a informace sbírám průběžně. Ještě donedávna jsem nevěřil o tom, že se povedlo křížení pmb a p.regius. Před půlrokem jsem musel změnit svůj názor. Co se týká mezidruhového či mezirodového křížení, pak je poměrně běžné v chovech (kolega nechtěným způsobem takto získal při čištění terária, kdy byl nucen přesunout k 1,1 guttat samici alterny následného křížence a mohou říci, že nebyl nijak nadšený), kde se kombinuje i to co se nemá. Popravdě, když někdo byť neúmyslně míchá ofiofágní korálovky s jinými hady, taky to nepovažuji za normální, pokud znám potravní návyky chovanců. Co se týká křížení v přírodě, pochopitelně není na takové úrovni, ale to snad netřeba zdůrazňovat. Jen jsem tím poukazoval na to, že když něco odsuzuji, tak bych si měl uvědomit, že z přírody jsou poměrně dobře známí kříženci nejrůznějších skupin (užovek, ploskolebců, chřestýšů, želv,...). Vím, že vaší oblastí jsou ještěři, zde jsem krátký já, uvedené oblasti se věnuji jen okrajově a tak Vám ztěžka nabídnu nějaké konkrétní případy, mimo snad informací o křížencích mezi gekony, konkrétně rhacodactyly. Reakce měla být pochopena ve smyslu, že odsuzovat křížence jako produkt "lidského faktoru" je zcestná, jelikož k tomu dochází i v přírodě, stejně tak, jako když odsuzuji mutace a ony mají z 95% původ tamtéž a že většina linií mutačních zvířat měla svůj start na jedinci odchyceném v přírodě.
A závěrem bych se rád vyjádřil k tomu, čím jste započal, tedy tím, jestli si smím brát do úst Krokodýla. Vážím si kohokoliv, kdo prezentuje teraristiku na úrovni, posouvá její hranice a je nápomocný nejen začátečníkům. Vzhledem k tomu, že už si tu sypal popel na hlavu, to co napíšu nebude fér, ale kdybych to nezmínil, nepochopil byste. Tedy Krokodýl promine. K řadě témat, ať tady nebo jinde, se vyjadřuje a podává rady. V řadě věcí lze souhlasit, ale je mnoho témat, kde je znát, že "střílí od boku" a sám pro sebe by udělal lépe, kdyby se nevyjádřil, nebo vedl diskusi jiným směrem, tedy ne z pozice člověka, jež má v dané věci jasno. Můj příspěvek je završením některých takových témat a jak jsem řekl, dělám to právě proto, že se pak setkávám s názory začínajících, kteří operují s informacemi, které se bohužel nezakládají na pravdě a právě proto, že ke Krokodýlovi vzhlíží, mají to za "bernou minci". Já bych si třeba nikdy netroufl rozepisovat se po tom, co jsem četl od Vás o trnorepech, agamách, dohadovat se s Vámi, že vím v dané oblasti víc, když tomu tak není. Vím, více než dobře, že bych se znemožnil a nikomu by moje rady nebyly k užitku, potažmo bych možná byť nechtěně způsobil někomu škodu.
Děkuji za slušnou reakci-byť nepodepsanou.To,že krokodýl občas "ustřelí" je jasná věc,protože mimo svých vlastních zkušeností má i spoustu informací z netu.Sám jsem ho ve věcech o které se zajímám nejvíce občas opravil,ale nikoliv způsobem jakým jste to udělal Vy.To ale asi již nebudu rozebírat-každý občas"ujedeme".Díky Bohu za lidi jako je krokodýl,protože jejich informace,byť občas škobrtnou jsou daleko,daleko fundovanější než články většiny pravidelných přispěvatelů tištěné fauny nad jejischž články mi často zůstává rozum stát.Takže buďme rádi,že tu našeho krokodýla máme,protože předpokládám,že ani Vy,stejně jako já nemáte čas věnovat se začátečníkům.Svým zaměřením je" univerzál"a je jasné,že my co se orientujeme převážně na jednu skupinu plazů občas můžeme jeho příspěvky doplnit.Jde to však snad i bez emocí a přátelsky.Je fakt,že od klukovských let se zaměřuji na to,vytvořit svým chovancům co nejpřirozenější životní prostor,protože na rozdíl od savců a ptáků jsou plazi mnohem více spjati s mikroklimatem svého přirozeného prostředí a proto příliš nesleduji snahy o různé křížení a"šlechtění"plazů které se mi zdá opravdu nevhodné.Neznamená to však,že Vás,nebo kohokoliv jiného budu díky tomuto jednání zatracovat.Rozhodně však nejde o přirozenou věc a vznik nových druhů spočívá v drtivé většině případů v přizpůsobování se přírodním podmínkám,nikoliv v křížení jednotlivých druhů,či dokonce rodů.
P.S.:na ty natrixky musíte vědět kam a hlavně v jakém období jít se podívat.Možná už jich tam dnes desítky nebudou...ale doufám,že stále jsou.
Uživatel s deaktivovaným účtem

navay
napsal(a):
Obávám se, že ani tam nic takového není. Pokud ano, tak by mě zajímalo kde? (pokud možno citovat)
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě.....tohle je přímé tvrzení nehledě na to,že celý příspěvek je psán v duchu\"vždyť je to zcela normální a přirozené a vznikají tak nové druhy\" s takovým postojem na veřejném Webu nemohu souhlasit.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?To je asi jediné,co bych vrátil zpět-neskutečnou NEZIŠTNOU snahu zkušených chovatelů pomoci začátečníkům.Dnes se dokážeme pouze hádat a závidět druhému že on je ten,který je víc vidět a víc považován za odborníka.Budu reagovat na Váš první příspěvek"uragus":------------
uragus:
Krokodýle občas z Tebe a to ještě slušně řečeno "nemůžu". Na jednu stranu se snažíš podávat lidem pomocnou ruku, nejen tady, ale všude, kde se jen slovo tera vyskytne. Potud vpořádku, spousta lidí k Tobě vzhlíží jako k odborníkovi. Proto mě ale doráží některé Tvoje odpovědi, nad kterými zůstává rozum stát. Už si někdy uvažoval nad tím, proč se říká "mluviti stříbro, mlčeti zlato". ------------
agamida:
...kolego,rád bych si zde přečetl Vaše rady kterými pomáháte ostatním chovatelům.Kdyby byly tak časté jako rady které zde předává krokodýl,můžete vzít jed na to,že byste byl brzy trnem v oku mnoha teraristů,kteří se sice sami nesnaží poradit,ale kdoví proč u nich vzbuzuje řevnivost každý kdo se o to pokusí-pak už stačí jen chyba či nepřesnost a člověk který se snaží poradit je"sestřelen"ze zálohy.
uragus:
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě. V době, kdy není problém navštěvovat cizí weby a ověřovat si, zda píšu "pravdu", je tohle odpovídání naslepo hraní s ohněm. ----------
agamida:
takže jestliže najdu na"cizích webech"informace které potvrzují Vaši teorii,že mezidruhové,či dokonce mezirodové křížení je naprosto normální jev,je to prostě pravda a není o čem diskutovat??Tohle můžete napsat pro lidi bez vlastního názoru,kteří pouze přejímají názory jiných.Dnes je spousta nádherných,velmi dobře "udělaných"webů,které snadno mnoho lidí díky své propracovanosti přesvědčí i o nesmyslech.Ten kdo umí vytvořit dobrý web ještě zdalaka nemusí být chovatel či herpetolog na úrovni-o tom se přesvědčuji dnes a denně.Poznámka,že je mezidruhové,nebo dokonce i mezirodové křížení normálním jevem který se běžně projevuje v přirozeném biotopu je snad pro každého rozumně uvažujícího člověka zcestná.Nepotřebuji cizí weby abych se šel projít po břehu Berounky,kde vidím desítky užovek rodu Natrix obou našich druhů a světe div se-žádného křížence.Za celý svůj život jsem v přírodě neviděl jediného křížence.Není to divné?Vždyť v podstatě na všech lokalitách spolu žijí příbuzné druhy.Netvrdím,že se to nemůže stát,ale v žádném případě nejde o normální jev jak to zde prezentujete.
Prosím,budete-li reagovat na můj příspěvek,buďte tak hodný a podepište se jako jsem to udělal já.Děkuji.
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?
Nemyslím, že by šlo o závist. Co také závidět? Myslím, že šlo pouze o to, že člověk, který je všeobecně známý a jeho slovo spousta lidí bere jako \"slovo boží\" by měl být opatrnější na to, jaké informace podává. Přeci jen, když někdo méně viditelný v teraristice napíše něco, co není až tak zcela pravdou, tak se tolik nestane. Ovšem k Ondrovi vzhlíží opravdu spoustu \"mladých\" teraristů a jeho slovo je pro ně svátostí. Pak laburují s informacemi, které berou za bernou minci, I když to tak třeba nemusí být. Tak jsem to s prvního příspěvku Uraguse vyčetl já. I když to bylo psáno peprněji. :-) A mám pocit, že stejně tak to vyčetl Ondra a tak to sportovně vzal.
A kde jsou předrevoluční časy Vám řeknu naprosto přesně. Jsou v ....... Tak ne,radši domyslete.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě.....tohle je přímé tvrzení nehledě na to,že celý příspěvek je psán v duchu\"vždyť je to zcela normální a přirozené a vznikají tak nové druhy\" s takovým postojem na veřejném Webu nemohu souhlasit.
Dovolil bych si oponovat, protože tohle je vytažené z kontextu celého mého příspěvku a aby to bylo pochopeno, nesmí tam chybět ani předchozí slova:
"Jmenovat zde křížence mezi campbelli a guttatami, guttata x calligaster, křížence známé i z přírody mezi pituophis a lampropeltis (konkrétně catenifer x californiae z Yolo County) je předpokládám jen výkřikem do tmy. S odpovědí, že je to paskvil jak jsi psal výše se neobtěžuj, jednak to čekám, jednak to nic nezmění na tom, že ta zvířata spolu plodí reprodukceschopné potomky, kteří tak činí jak v zajetí, tak v přírodě"...tolik citace. Nikde tam nestojí, že je to až tak běžné, jen jak se budu opakovat, jsem poukazoval na to, že "házení kříženců do mrazáku", protože vznikají jen v chovech je nesmysl. Za vším, co jsem napsal si stojím. Mimochodem, bylo by vhodné, kdyby se do diskuse zapojilo i pár osob, jež tu před nedávnem rozebíralo křížení a plodnost některých druhů krajt a kde mimojiné padlo i pár zajímavých informací, jež jsou v dnešní době považovány za "nejčerstvější". Za všechny z nich lze uvést jednu, kde si dovolím citovat vcelku:" Teoreticky by neměli být plodní, ale Carpondra jsou, to napovídá o příbuznosti těchto dvou druhů, podle jedné teorie pochází ze stejného předka. Už se podařilo odchovat dvě Carpondra, časem uvidíme co z nich bude. Křížení zbořilo jednu z uznávaných teorií a to, že mezi krajtami jsou dvě samostatné linie, krajty rodu Python tzv. austropapuánské krajty ostatních rodů, které nejdou křížit mezi sebou. Tuto teorii zničila Boma či
The Wall, kříženec A. ramsayi a P. regius. Podobně se předpokládalo, že druhy rodu Aspidites jsou nejpůvodnější z austropapuánských krajt a krajty rodu Morelia zase ty nejmladší, což by teoreticky znamenalo nemožnost tyto rody křížit, čemuž odporuje The Coma, kříženec A. ramsayi s australskou M. s. variegata. Samozřejmě ke křížení dochází i v přírodě a dokonce díky němu vznikají nové druhy. Předpokládá se, že jeden z nových druhů anakond (Eunectes beniensis) původně vznikla jako kříženec E. murinus a E. notaeus. První výše zmiňovaný Bateater byl také nalezen v přírodě v jeskyni na Borneu. Je potřeba se na takovéto problémy podívat také z druhé strany, než je rovnou odsuzovat, jejich přínos pro vědu je nesporný". Osobně jsem narazil na další takové případy, kdy dnes jedna stále poměrně drahá austropapuánská krajta je momentálně považována za "bastarda", což by mimochodem vysvětlovalo variabilitu vzhledu jednotlivých populací (asi něco na způsob našeho kleptonu Rana esculenta, kde zvířata vypadají podle toho, k jakému z rodičovských druhů, resp. jeho populaci, mají blíže). Ona stačí koneckonců jen taxonomie na to, aby se přes noc stal z mezipoddruhového křížence kříženec druhový, jak se stalo nedávno s Elaphe guttata a původní E.guttata emoryi, která je nyní brána jako samostatný druh a tudíž např. mutace creamsicle, již není jen produktem křížení forem Elaphe guttata (nyní vlastně Pantherophis), ale moderně druhů. Znovu však opakuji, že nepovažuji křížení v přírodě za tak běžnou záležitost (lhostejno zda druhové, či rodové), nicméně k němu dochází. Stejně tak zmínka o tom, že tak vznikají nové druhy...opět vytažené z kontextu, zde konkrétně odpověď pro medvěda:" Protože jinak bys nenapsal, že kříženci jsou k ničemu, když z některých vznikají nové formy, nebo druhy...". Pokud jste dobře četl, tak psal, že jsou k ničemu. Jenže, co se v přírodě narodí není nikdy k ničemu. Spousta lidí nás krmí informacemi, že např. skvrnité zbarvení jaguára je přirozené a tudíž "hezké", zatímco ostatní nikoliv. Jaksi se pozapomíná, že existuje jaguár a obdobně i levhart ve formě melanické, což není nic jiného než barevná mutace, která se v jeho prostředí osvědčuje, dává svému nositeli jistý užitek, jelikož nebyla vytlačena, nebo potlačena a v populaci tvoří poměrně vysoké procento. Obdobně jsem tu v minulosti zmiňoval vipera berus morpha prester, kde jsou černí jedinci zvýhodňováni oproti normálně zbarveným pro lepší termoregulaci, rychlejší metabolismus a úspěšnost při páření, na druhou stranu pochopitelně podléhají snáze predačnímu tlaku. Přesto tu jsou, udržují se a v některých populacích jsou silně zastoupeny. O hypomelanických populacích boa constrictor už jsme tu také psali. Proč to píšu? I mutace jsou zde považovány za nepřirozené, lidmi vyprodukované tvory, kteří spatřili světlo světa v genetických laboratořích, což každý, kdo se měl vůbec snahu zajímat velmi rychle smete ze stolu. Pokud někdo oponuje, že kříženci nemohou a nebo nemají vliv na přírodní populace, pak bohužel neoperuje s nejnovějšími znalostmi z terénu. Už dávno se nespoléháme jen na počítání štítků a technika překvapuje víc a víc. Mimochodem, kdopak ví, čím je momentálně ohrožován Crocodylus rhombifer? Nemám na mysli životní prostředí, nebo jeho lov.. ano, odpověď je opět "v genetice"...
halapremek
napsal(a):
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?
Nemyslím, že by šlo o závist. Co také závidět? Myslím, že šlo pouze o to, že člověk, který je všeobecně známý a jeho slovo spousta lidí bere jako \"slovo boží\" by měl být opatrnější na to, jaké informace podává. Přeci jen, když někdo méně viditelný v teraristice napíše něco, co není až tak zcela pravdou, tak se tolik nestane. Ovšem k Ondrovi vzhlíží opravdu spoustu \"mladých\" teraristů a jeho slovo je pro ně svátostí. Pak laburují s informacemi, které berou za bernou minci, I když to tak třeba nemusí být. Tak jsem to s prvního příspěvku Uraguse vyčetl já. I když to bylo psáno peprněji. :-) A mám pocit, že stejně tak to vyčetl Ondra a tak to sportovně vzal.
A kde jsou předrevoluční časy Vám řeknu naprosto přesně. Jsou v ....... Tak ne,radši domyslete.
Navayi, Přemku a další, rád bych Vám poděkoval za to, že čtete mé příspěvky pozorně a že alespoň někdo si z nich nebere jen část, ale chápe jejich podstatu a dokáže číst mezi řádky. To, co mi štve na řadě diskusí nejvíc je, že si tu člověk vyplácá játra, napíše poměrně nedostupné informace, které zmizí v dohadech o tom, co kdo napsal, nebo nenapsal, zda slovo bylo takové nebo nebylo. Místo diskuse, která by nás posunula dál, kde by byla šance dozvědět se více, válčíme mezi sebou a mnohdy se neozývají ani osoby, které k dané problematice mohou co říct. Všichni se učíme, nikde není řečeno, že něco z toho, co píšu již není překonáno a já bych byl vděčný, kdybych se projednou také dozvěděl nějaké novinky já. Každopádně ještě jednou děkuji, že jste mi alespoň Vy porozuměli.
uragus
napsal(a):
Navayi, Přemku a další, rád bych Vám poděkoval za to, že čtete mé příspěvky pozorně a že alespoň někdo si z nich nebere jen část, ale chápe jejich podstatu a dokáže číst mezi řádky. To, co mi štve na řadě diskusí nejvíc je, že si tu člověk vyplácá játra, napíše poměrně nedostupné informace, které zmizí v dohadech o tom, co kdo napsal, nebo nenapsal, zda slovo bylo takové nebo nebylo. Místo diskuse, která by nás posunula dál, kde by byla šance dozvědět se více, válčíme mezi sebou a mnohdy se neozývají ani osoby, které k dané problematice mohou co říct. Všichni se učíme, nikde není řečeno, že něco z toho, co píšu již není překonáno a já bych byl vděčný, kdybych se projednou také dozvěděl nějaké novinky já. Každopádně ještě jednou děkuji, že jste mi alespoň Vy porozuměli.
Zdravim panove, vidim, ze se tu strhla pomerne slusna diskuze, necekane na urovni.Ac sam jsem chovatelem koralovek ( i albinotickych forem ) nesouhlasim s jejich dalsim mezidruhovym krizenim- to je ovsem jen muj nazor, ktery nikomu nevnucuji. Co bych od vas ale chtel vysvetlit: Jak je mozne ze se takovy bastard (ano nazyvejme veci pravymi jmeny) prodava draze nez ciste poddruhy...Tohle proste nepochopim....Sice chapu zakon trhu, nabidka a poptavka, ale sam bych se stydel jit s takovyma bastardikama na burzu kde je pysne nabizet za tezke prachy....
S pozdravem Redsnake
Uživatel s deaktivovaným účtem

halapremek
napsal(a):
Jak vidět,závist a řevnivost kvete v teraristice jak pampelišky na jarní louce.Kde jsou ty předrevoluční časy?
Nemyslím, že by šlo o závist. Co také závidět? Myslím, že šlo pouze o to, že člověk, který je všeobecně známý a jeho slovo spousta lidí bere jako \"slovo boží\" by měl být opatrnější na to, jaké informace podává. Přeci jen, když někdo méně viditelný v teraristice napíše něco, co není až tak zcela pravdou, tak se tolik nestane. Ovšem k Ondrovi vzhlíží opravdu spoustu \"mladých\" teraristů a jeho slovo je pro ně svátostí. Pak laburují s informacemi, které berou za bernou minci, I když to tak třeba nemusí být. Tak jsem to s prvního příspěvku Uraguse vyčetl já. I když to bylo psáno peprněji. :-) A mám pocit, že stejně tak to vyčetl Ondra a tak to sportovně vzal.
A kde jsou předrevoluční časy Vám řeknu naprosto přesně. Jsou v ....... Tak ne,radši domyslete.
To halapremek: Vaši reakci ani nebudu komentovat,protože jestli někdo něco nepochopil,jste to Vy.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To halapremek: Vaši reakci ani nebudu komentovat,protože jestli někdo něco nepochopil,jste to Vy.
To Agamida:Bohužel musím konstatovat,že se plně shoduji s reakcí halapremek a naopak si myslím to pochopil velmi dobře.A mimochodem,nikdy bych se nechtěl vrátit do doby před revolucí,kterou Vy tak opěvujete.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To halapremek: Vaši reakci ani nebudu komentovat,protože jestli někdo něco nepochopil,jste to Vy.
Honzo, teda koukám, jak si tady dáváte do těla. Po dlouhé době koukám na iFaunu a už je tady vcelku solidní diskuzní kroužek. Takovou diskuzi bych osobně rád viděl třebas i naživo. Co tak připravit nějakou debatu? Co?
Pavel
Uživatel s deaktivovaným účtem

moreliabredli
napsal(a):
To Agamida:Bohužel musím konstatovat,že se plně shoduji s reakcí halapremek a naopak si myslím to pochopil velmi dobře.A mimochodem,nikdy bych se nechtěl vrátit do doby před revolucí,kterou Vy tak opěvujete.
To moreliabrendli: to jak o mě píšete,že opěvuji minulý režim je nejlepší známkou toho,že sám jste tuhle diskusi pochopil ješně méně než halapremek.Bylo mi jasné,že mezi diskutující se přimíchají i lidé Vašeho ražení.Domníval jsem se,že můj příspěvek je pro všechny jasně pochopitelný-pro někoho evidentně ne...
Uživatel s deaktivovaným účtem

kratas
napsal(a):
Honzo, teda koukám, jak si tady dáváte do těla. Po dlouhé době koukám na iFaunu a už je tady vcelku solidní diskuzní kroužek. Takovou diskuzi bych osobně rád viděl třebas i naživo. Co tak připravit nějakou debatu? Co?
Pavel
Ahoj Pavle.Také jsem se sem přimíchal náhodou a vlastně až po ukončení diskuse,kterou jsem znovu otevřel.Po pravdě-naživo diskutuji s velkou chutí...ale jen na témata týkající se biologie plazů v přírodě a v péči člověka a na vše co s tím souvisí.Z příspěvků je jistě znát,že uragus se zabývá genetikou opravdu do hloubky-a takových lidí si cením,přestože se vydali směrem který mě nezajímá.Naše diskuse naživo by probíhala tak,že slova by se ujal uragus,zatímco já bych pospával při jeho popisu použití mendelových zákonů v praxi.Poté bych se ujal slova já a uragus by patrně tvrdě usnul při mém výkladu jaká vlnová délka světelného vlnění ovlivňuje životaschopnost zárodků heliofilních ještěrů.Do toho by občas vpadl halapremek s poznámkou úplně mimo mísu a potom bychom se rozešli každý svou cestou absolutně neobohaceni novými znalostmi:-)
Na druhou stranu bych se velmi rád zúčastnil setkání lidí zaměřených stejným,nebo podobným směrem.Občas se mi podaří-jako zrovna na poslední burze v Ládví opravdu kvalitně podebatovat s člověkem se kterým je radost mluvit o teraristice.I zde na diskusi jsou lidé se kterými bych se rád setkal a pohovořil.Ještě najít člověka s organizačními vlohami...Pavle,co Ty na to?:)
Neregistrovaný uživatel

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ahoj Pavle.Také jsem se sem přimíchal náhodou a vlastně až po ukončení diskuse,kterou jsem znovu otevřel.Po pravdě-naživo diskutuji s velkou chutí...ale jen na témata týkající se biologie plazů v přírodě a v péči člověka a na vše co s tím souvisí.Z příspěvků je jistě znát,že uragus se zabývá genetikou opravdu do hloubky-a takových lidí si cením,přestože se vydali směrem který mě nezajímá.Naše diskuse naživo by probíhala tak,že slova by se ujal uragus,zatímco já bych pospával při jeho popisu použití mendelových zákonů v praxi.Poté bych se ujal slova já a uragus by patrně tvrdě usnul při mém výkladu jaká vlnová délka světelného vlnění ovlivňuje životaschopnost zárodků heliofilních ještěrů.Do toho by občas vpadl halapremek s poznámkou úplně mimo mísu a potom bychom se rozešli každý svou cestou absolutně neobohaceni novými znalostmi:-)
Na druhou stranu bych se velmi rád zúčastnil setkání lidí zaměřených stejným,nebo podobným směrem.Občas se mi podaří-jako zrovna na poslední burze v Ládví opravdu kvalitně podebatovat s člověkem se kterým je radost mluvit o teraristice.I zde na diskusi jsou lidé se kterými bych se rád setkal a pohovořil.Ještě najít člověka s organizačními vlohami...Pavle,co Ty na to?:)
Milý pane Tomášku.
Jak vidno, jste tuto diskusi uvedl mimo mísu právě Vy. Celá debata vznikla na tom, zdali jsou ty zvířata pouze "neplodní bastardi", nebo jestli jsou schopné se naopak množit a dál křížit. Pak jste sem vpadl jak rytíř na bílém koni na podporu krokodýla, který celou diskusi pojal jak vidno sportovně (snad se nepletu) a vidíte za vším jen "závist a řevnivost". Proto jsem reagoval, že to nemusí být závistí a řevnivostí, ale pouze jen poupravení mylných informací. To, že jste odpůrcem křížení je věc druhá a snad i na nové vlákno. Pokud Vám ten příspěvek připadal mimo mísu, a tenhle tedy určitě také, tak se Vám omlouvám. Osobně Vás neznám a ani Vám nic nezávidím a už vůbec nemám v plánu rozdmývat zde jakousi teraristickou řevnivost.
Přeji krásný den
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ahoj Pavle.Také jsem se sem přimíchal náhodou a vlastně až po ukončení diskuse,kterou jsem znovu otevřel.Po pravdě-naživo diskutuji s velkou chutí...ale jen na témata týkající se biologie plazů v přírodě a v péči člověka a na vše co s tím souvisí.Z příspěvků je jistě znát,že uragus se zabývá genetikou opravdu do hloubky-a takových lidí si cením,přestože se vydali směrem který mě nezajímá.Naše diskuse naživo by probíhala tak,že slova by se ujal uragus,zatímco já bych pospával při jeho popisu použití mendelových zákonů v praxi.Poté bych se ujal slova já a uragus by patrně tvrdě usnul při mém výkladu jaká vlnová délka světelného vlnění ovlivňuje životaschopnost zárodků heliofilních ještěrů.Do toho by občas vpadl halapremek s poznámkou úplně mimo mísu a potom bychom se rozešli každý svou cestou absolutně neobohaceni novými znalostmi:-)
Na druhou stranu bych se velmi rád zúčastnil setkání lidí zaměřených stejným,nebo podobným směrem.Občas se mi podaří-jako zrovna na poslední burze v Ládví opravdu kvalitně podebatovat s člověkem se kterým je radost mluvit o teraristice.I zde na diskusi jsou lidé se kterými bych se rád setkal a pohovořil.Ještě najít člověka s organizačními vlohami...Pavle,co Ty na to?:)
Veselý a vtipný jako vždy. Rád bych Tě zase viděl, tedy pokud přijedeš v prosinci na burzu v Ládví. A příležitost by byla. Můj webový projekt zaujal jednoho človíčka, který buduje jakési centrum plazů na severu Čech, zaměřuje se převážně na vodní želvy a krokodýly. Sem tam něco tvoří pro Animal planet a on nabídl, že až dodělají všechny venkovní práce, rád by se mnou uspořádal nějaké setkání pro milovníky plazů a havěti vůbec. Takže bych k němu rád zajel ještě v prosinci a dohodl, co by se dalo příští rok zorganizovat. Navíc by nám rádi pomohli s obsahem webu. Takže třebas bude něco moc zajímavého. No a když Tebou zmiňovaní přijedou, tak ten uspávací dýchánek můžeme klidně realizovat.
Možná to Vaše podřimování všechny pobaví :-).
Pavel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milý pane Tomášku.
Jak vidno, jste tuto diskusi uvedl mimo mísu právě Vy. Celá debata vznikla na tom, zdali jsou ty zvířata pouze "neplodní bastardi", nebo jestli jsou schopné se naopak množit a dál křížit. Pak jste sem vpadl jak rytíř na bílém koni na podporu krokodýla, který celou diskusi pojal jak vidno sportovně (snad se nepletu) a vidíte za vším jen "závist a řevnivost". Proto jsem reagoval, že to nemusí být závistí a řevnivostí, ale pouze jen poupravení mylných informací. To, že jste odpůrcem křížení je věc druhá a snad i na nové vlákno. Pokud Vám ten příspěvek připadal mimo mísu, a tenhle tedy určitě také, tak se Vám omlouvám. Osobně Vás neznám a ani Vám nic nezávidím a už vůbec nemám v plánu rozdmývat zde jakousi teraristickou řevnivost.
Přeji krásný den
Omlouvám se za nepodepsání.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milý pane Tomášku.
Jak vidno, jste tuto diskusi uvedl mimo mísu právě Vy. Celá debata vznikla na tom, zdali jsou ty zvířata pouze "neplodní bastardi", nebo jestli jsou schopné se naopak množit a dál křížit. Pak jste sem vpadl jak rytíř na bílém koni na podporu krokodýla, který celou diskusi pojal jak vidno sportovně (snad se nepletu) a vidíte za vším jen "závist a řevnivost". Proto jsem reagoval, že to nemusí být závistí a řevnivostí, ale pouze jen poupravení mylných informací. To, že jste odpůrcem křížení je věc druhá a snad i na nové vlákno. Pokud Vám ten příspěvek připadal mimo mísu, a tenhle tedy určitě také, tak se Vám omlouvám. Osobně Vás neznám a ani Vám nic nezávidím a už vůbec nemám v plánu rozdmývat zde jakousi teraristickou řevnivost.
Přeji krásný den
Milý pane Hálo(?),
velice se omlouvám,že jsem si dovolil nezajímat se o to jestli jde o neplodné bastardy,nebo plodné křížence,velice se omlouvám za to,že jsem si dovolil prohlásit,že mezidruhové,natožpak mezirodové křížení je v podmínkách přirozeného biotopu věc naprosto vyjimečná,nikoliv normální.Velice se omlouvám,že jsem si dovolil postesknout si nad tím,že dnes si již navzájem nepomáháme a když se o to už někdo pokusí,přemýšlíme tak dlouho jak jej\"sestřelit\"až se nakonec nějaká příležitost najde.Velice se omlouvám,že jsem si dovolil upozornit na to,že opravit krokodýla šlo zcela jiným způsobem.Přes to všechno Vám také přeji hezký den a ti kdo mne znají vědí,že to myslím upřímě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

kratas
napsal(a):
Veselý a vtipný jako vždy. Rád bych Tě zase viděl, tedy pokud přijedeš v prosinci na burzu v Ládví. A příležitost by byla. Můj webový projekt zaujal jednoho človíčka, který buduje jakési centrum plazů na severu Čech, zaměřuje se převážně na vodní želvy a krokodýly. Sem tam něco tvoří pro Animal planet a on nabídl, že až dodělají všechny venkovní práce, rád by se mnou uspořádal nějaké setkání pro milovníky plazů a havěti vůbec. Takže bych k němu rád zajel ještě v prosinci a dohodl, co by se dalo příští rok zorganizovat. Navíc by nám rádi pomohli s obsahem webu. Takže třebas bude něco moc zajímavého. No a když Tebou zmiňovaní přijedou, tak ten uspávací dýchánek můžeme klidně realizovat.
Možná to Vaše podřimování všechny pobaví :-).
Pavel
Pavle moje podřimování by patrně všechny rušilo,neboť většinou spím velice nahlas:)
Domluvíme se tedy v Ládví-měl bych tam mít stůl.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Milý pane Hálo(?),
velice se omlouvám,že jsem si dovolil nezajímat se o to jestli jde o neplodné bastardy,nebo plodné křížence,velice se omlouvám za to,že jsem si dovolil prohlásit,že mezidruhové,natožpak mezirodové křížení je v podmínkách přirozeného biotopu věc naprosto vyjimečná,nikoliv normální.Velice se omlouvám,že jsem si dovolil postesknout si nad tím,že dnes si již navzájem nepomáháme a když se o to už někdo pokusí,přemýšlíme tak dlouho jak jej\"sestřelit\"až se nakonec nějaká příležitost najde.Velice se omlouvám,že jsem si dovolil upozornit na to,že opravit krokodýla šlo zcela jiným způsobem.Přes to všechno Vám také přeji hezký den a ti kdo mne znají vědí,že to myslím upřímě.
Teda pane Tomášku to jste opravdu až tak arogantní? Nikde jsem nevyčetla, že by po Vás halapremek chtěl nějakou omluvu.. Nebo už Vám došly slova a nevíte jak argumentovat?? To bych se radši příště jakýchkoli reakcí zdržela. Popravdě sama vím o genetice prd, stejně jako o ještěrech, kterými se zřejmě zabýváte, jak jsem vyčetla. Tudíž se k tématu nevyjadřuji. Ale nemohla sem si pomoci po přečtení Vašich reakcí reagovat aspoň na to. Připadáte mi, že máte rád poslední slovo, že? Vaše povrchnost nad ostatními je udivující. Myslím, že nejspíš neznáte osobně ani jednoho z těch, které tady "napadáte" a povyšovat se nad nimi Vašimi řečmi o nudné diskuzi jsou ubohé.
Každopádně po přečtení celé diskuze plně souhlasím s názory uraguse, halapremka i morelia bredli. Těším se na další Vaši "upřímnou" odověď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ashanti
napsal(a):
Teda pane Tomášku to jste opravdu až tak arogantní? Nikde jsem nevyčetla, že by po Vás halapremek chtěl nějakou omluvu.. Nebo už Vám došly slova a nevíte jak argumentovat?? To bych se radši příště jakýchkoli reakcí zdržela. Popravdě sama vím o genetice prd, stejně jako o ještěrech, kterými se zřejmě zabýváte, jak jsem vyčetla. Tudíž se k tématu nevyjadřuji. Ale nemohla sem si pomoci po přečtení Vašich reakcí reagovat aspoň na to. Připadáte mi, že máte rád poslední slovo, že? Vaše povrchnost nad ostatními je udivující. Myslím, že nejspíš neznáte osobně ani jednoho z těch, které tady "napadáte" a povyšovat se nad nimi Vašimi řečmi o nudné diskuzi jsou ubohé.
Každopádně po přečtení celé diskuze plně souhlasím s názory uraguse, halapremka i morelia bredli. Těším se na další Vaši "upřímnou" odověď.
ashanti:protože člověk už neví jak jasněji vysvětlit o co mu šlo,aby mi někdo zase nepodsouval lásku k minulému režimu,nebo to,že se šťourám v genetice které jsem se přitom vůbec svými přispěvky nedotkl,napsal jsem to co jsem napsal a jestli v tom vidíte aroganci a nějaké povyšování se či co,pak se znovu omlouvám.Každopádně "nejhustější" přispevek je právě ten Váš.Od ženy mě to víc než překvapilo.A abych neměl poslední slovo,končím s touto diskusí ať už odepíšete cokoliv.
P.S. co mne udivuje vůbec nejvíce je to,že lidé kteří si stojí za svými názory a nestydí se za ně,nejsou schopni se pod své příspěvky podepsat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pavle moje podřimování by patrně všechny rušilo,neboť většinou spím velice nahlas:)
Domluvíme se tedy v Ládví-měl bych tam mít stůl.
Zdravím všechny zúčastněné, jediný den zde nejsem a nestíhám se divit, jak se nám diskuse zvrhla, bohužel obvyklým způsobem. Pane Tomášku, naposledy se vyjádřím k "opravě" krokodýlova výkladu některých údajů. Má, pro Vás "ostrá reakce", je vyvrcholením některých jeho rad a reakcí k dotazům, k nimž se vyjádřil zbytečně horlivě a bez adekvátních znalostí. Nevím jak často s ním polemizujete Vy, nicméně já pár diskusí absolvoval a k některým jsem nakonec ani neměl chuť se dovyjádřit, protože ....důvody už jsem psal a již jsem to sem kvůli Vám tahal znovu, aby jste pochopil, že nebylo cílem "ukázat, kdo je kde pánem", ale že "pohár přetekl". Skutečně nemám zapotřebí ho shazovat, mám své práce dost a to byť jsem to nezmínil a jak jste se předtím mezi slovy tázal, jak se začínajícími, tak pokročilými. Není má potřeba se tímto tvrzením zviditelňovat, stejně jako se nepotřebuji podepisovat, od toho je tu nick a každý má právo se přihlásit jak chce, což nemění nic na tom, že si za svými prezentovanými informacemi stojím. Je lhostejno, jestli budu napaden pod svým jménem, nebo pod nickem, nevidím v tom sebemenší rozdíl. Již v minulosti jsem se podepsal pod své názory v jedné z podobných diskusí a žádný přínos skutečně nevidím a to právě proto, že pro své názory, které má málokdo možnost vyvracet, stávám na pomyslné "hranici", kterou podpalují lidé, jež se dané problematice nevěnují a bohužel k ní mají potřebu přesto se vyjadřovat. Byť jste to tak možná pochopil, nevěnuji se křížencům s takovým zápalem. Od malička mám zájem o veškeré skupiny, takže se nespecializuji jen na plazy (byť jsou v mé zálibě více než dominantní). Nepropaguji chov kříženců, ani křížení jako takové a -naposledy to opíšu-netvrdím a žádný z mých příspěvků nevyznívá jako tvrzení, že je to běžné. Nevím, kde to stále čtete, na mou reakci, že je to vytažené z kontextu a koneckonců i důvod, proč jsem to napsal, jste nezareagoval. Na příkladech (mimojiné i z naší přírody...Rana esculenta, poměrně časté křížení Bombin bombina a bombina variegata u nás i jiných areálech, ...) jsem ukazoval, že "podceňování" kříženců a jejich vlivu se nevyplácí a že budoucnost nám ukáže daleko víc, než jsou si někteří ochotni doposud připustit. Ale především, mělo to ukázat, že se tak děje také v přírodě a v některých případech to dokonce až tak vzácným jevem není, že se tak neděje jen v chovech, kde podobná zvířata vznikají záměrně nebo náhodou při "nevhodné" kombinaci. Z hlediska teraristiky i herpetologie má křížení význam, pokud je vedeno s konkrétním cílem, ať šlechtitelským nebo vědeckým. Ohledně křížení bych byl schopen rozvést debatu na jejíž konci byste neodcházel odpočinutý, že jste ignoroval, co Vás nezajímá, jak jsem pochopil. Taktéž nevím, kde berete jistotu, že bych "prochrápal" Vaší přednášku, byť by se jednalo o přednášku, která se týká problematiky, do níž jsem doposud nebyl zasvěcen. V životě platí, že vše souvisí se vším a už se mi řada zkušeností z chovu jiných skupin vyplatila u plazů a naopak... Osobně bych nikdy nezavrhl Vaší přednášku, když nemohu tušit, co mi dá, zda nezmění můj pohled na některé aspekty, které bych mohl v chovu aplikovat. A i kdyby byla sebevíc nudná, pak jsem slušně vychovaný a musel bych se propadnout, abych tam odpočíval stylem, jaký mi podsouváte. Bohužel z vývoje zdejší diskuse nevidím sebemenší důvod činit takovéto "živé" debaty, jelikož by skončila jako některá z přednášek v Národním muzeu u nichž jsem byl přítomen a která obsahovala "až moc neuvěřitelného" pro přítomné, kteří se nehodlají posunout vědomostmi dál a spokojení opustí tento svět se svou "pravdou". Toto není žádný osobní útok na kohokoliv ze zúčastněných, to je jen povzdechnutí nad tím, že místo kvalitní diskuse je opět hlavní téma přehlíženo a budeme se vzájemně drtit...
S úctou všem, kteří se konstruktivně zúčastnili, všem, kteří pochopili, co jsem se snažil vyjádřit a pro něž nejsou některá témata teraristiky nadřazenější jiným, ale zajímají se o vše, co je s teraristikou spjaté. Miluji diskuse, které nám všem tolik dávají a tolik si z nich odnášíme...
UraguS
uragus
napsal(a):
Zdravím všechny zúčastněné, jediný den zde nejsem a nestíhám se divit, jak se nám diskuse zvrhla, bohužel obvyklým způsobem. Pane Tomášku, naposledy se vyjádřím k "opravě" krokodýlova výkladu některých údajů. Má, pro Vás "ostrá reakce", je vyvrcholením některých jeho rad a reakcí k dotazům, k nimž se vyjádřil zbytečně horlivě a bez adekvátních znalostí. Nevím jak často s ním polemizujete Vy, nicméně já pár diskusí absolvoval a k některým jsem nakonec ani neměl chuť se dovyjádřit, protože ....důvody už jsem psal a již jsem to sem kvůli Vám tahal znovu, aby jste pochopil, že nebylo cílem "ukázat, kdo je kde pánem", ale že "pohár přetekl". Skutečně nemám zapotřebí ho shazovat, mám své práce dost a to byť jsem to nezmínil a jak jste se předtím mezi slovy tázal, jak se začínajícími, tak pokročilými. Není má potřeba se tímto tvrzením zviditelňovat, stejně jako se nepotřebuji podepisovat, od toho je tu nick a každý má právo se přihlásit jak chce, což nemění nic na tom, že si za svými prezentovanými informacemi stojím. Je lhostejno, jestli budu napaden pod svým jménem, nebo pod nickem, nevidím v tom sebemenší rozdíl. Již v minulosti jsem se podepsal pod své názory v jedné z podobných diskusí a žádný přínos skutečně nevidím a to právě proto, že pro své názory, které má málokdo možnost vyvracet, stávám na pomyslné "hranici", kterou podpalují lidé, jež se dané problematice nevěnují a bohužel k ní mají potřebu přesto se vyjadřovat. Byť jste to tak možná pochopil, nevěnuji se křížencům s takovým zápalem. Od malička mám zájem o veškeré skupiny, takže se nespecializuji jen na plazy (byť jsou v mé zálibě více než dominantní). Nepropaguji chov kříženců, ani křížení jako takové a -naposledy to opíšu-netvrdím a žádný z mých příspěvků nevyznívá jako tvrzení, že je to běžné. Nevím, kde to stále čtete, na mou reakci, že je to vytažené z kontextu a koneckonců i důvod, proč jsem to napsal, jste nezareagoval. Na příkladech (mimojiné i z naší přírody...Rana esculenta, poměrně časté křížení Bombin bombina a bombina variegata u nás i jiných areálech, ...) jsem ukazoval, že "podceňování" kříženců a jejich vlivu se nevyplácí a že budoucnost nám ukáže daleko víc, než jsou si někteří ochotni doposud připustit. Ale především, mělo to ukázat, že se tak děje také v přírodě a v některých případech to dokonce až tak vzácným jevem není, že se tak neděje jen v chovech, kde podobná zvířata vznikají záměrně nebo náhodou při "nevhodné" kombinaci. Z hlediska teraristiky i herpetologie má křížení význam, pokud je vedeno s konkrétním cílem, ať šlechtitelským nebo vědeckým. Ohledně křížení bych byl schopen rozvést debatu na jejíž konci byste neodcházel odpočinutý, že jste ignoroval, co Vás nezajímá, jak jsem pochopil. Taktéž nevím, kde berete jistotu, že bych "prochrápal" Vaší přednášku, byť by se jednalo o přednášku, která se týká problematiky, do níž jsem doposud nebyl zasvěcen. V životě platí, že vše souvisí se vším a už se mi řada zkušeností z chovu jiných skupin vyplatila u plazů a naopak... Osobně bych nikdy nezavrhl Vaší přednášku, když nemohu tušit, co mi dá, zda nezmění můj pohled na některé aspekty, které bych mohl v chovu aplikovat. A i kdyby byla sebevíc nudná, pak jsem slušně vychovaný a musel bych se propadnout, abych tam odpočíval stylem, jaký mi podsouváte. Bohužel z vývoje zdejší diskuse nevidím sebemenší důvod činit takovéto "živé" debaty, jelikož by skončila jako některá z přednášek v Národním muzeu u nichž jsem byl přítomen a která obsahovala "až moc neuvěřitelného" pro přítomné, kteří se nehodlají posunout vědomostmi dál a spokojení opustí tento svět se svou "pravdou". Toto není žádný osobní útok na kohokoliv ze zúčastněných, to je jen povzdechnutí nad tím, že místo kvalitní diskuse je opět hlavní téma přehlíženo a budeme se vzájemně drtit...
S úctou všem, kteří se konstruktivně zúčastnili, všem, kteří pochopili, co jsem se snažil vyjádřit a pro něž nejsou některá témata teraristiky nadřazenější jiným, ale zajímají se o vše, co je s teraristikou spjaté. Miluji diskuse, které nám všem tolik dávají a tolik si z nich odnášíme...
UraguS
Copak je tak špatného na podepisování?
kratas
napsal(a):
Copak je tak špatného na podepisování?
Matně si vzpomínám na tento příspěvek:
www.ifauna.cz/rubriky/mdiskuse/ show.php?tema=177&r=3&m=2078
(odstranit mezeru před show)
a napadá mě, co je tak dobrého na podepisování?
Možná někteří lidé něchtějí své jméno vláčet podobně smysluplnými diskusemi. Jak souvisí jméno s tím co člověk napíše? Odkdy platí, že anonym (nebo pseudonym) nemůže psát pavdu? Kolik našich (cizích) spisovatelů radši nepsali/nemohli psát pod svým jménem?