Protože nemáme možnost zajistit plnohodnotný život všem koťatům, která jsou schopny kočky vyprodukovat, je naší povinností zabránit jejich přemnožení. Menší plemena koček jsou plně vyvinuta kolem dvou let, velká plemena – mainská mývalí, norská lesní – až kolem tří let. Ale malá roztomilá koťátka si budou už od pěti měsíců stále více uvědomovat svou sexualitu a jejími projevy mohou obtěžovat nás i sousedy. Pak je nutno se rozhodnout, k jakému účelu jsme si kočku pořídili.

Pokud jsme chtěli milého a přítulného společníka na hraní a mazlení, je zapotřebí ukončit frustraci zvířete a zamezit případným zdravotním následkům z opakovaných říjí. Proto je vhodné kočky i kocoury, kteří jsou chováni jako domácí mazlíčci a nejsou určeni k chovu, sterilizovat. Je to mnohem méně zatěžující zákrok než fyzické i psychické trápení pro nemožnost sexuálního vyžití. Kastráti jsou pohodoví a také se dožívají vyššího věku. Pokud nejste rozhodnuti, jestli odchovávat koťata, nebo mít bezstarostného domácího mazlíčka, domluvte se s veterinářem na potlačení sexuálních projevů na omezenou dobu (tablety, injekce, implantát).

Dlouhodobé oddalování říje nebo její potlačování hormonálními nebo jinými preparáty však není zcela bez negativních dopadů na pozdější zdravotní stav. U koček chovaných ve skupině nebo polovolně či volně není efekt takového odstranění nežádoucího rozmnožování 100%. Kastrace rozhodně není poškozením kočky, krátký chirurgický zákrok v narkóze je menším zlem než zabíjení nechtěných koťat nebo jejich ponechání těžkému osudu bezprizorných zvířat. V kočičích smečkách je obvykle hlavou „rodiny“ kočka-kastrát. Kastrovaná zvířata se i vystavují a soutěží v kráse mezi sebou.

Kastrace kocourů i koček je technicky proveditelná v kterémkoliv věku, často chovatelé dávají z domu koťata, která nejsou určena k dalšímu chovu, již kastrovaná. Zvířata kastrovaná až pohlavně dospělá, tj. ve stáří kolem jednoho roku, si již zachovají typický samčí nebo samičí výraz, ale často i některé zlozvyky. Kočky kastrované před pohlavní dospělostí mohou mít méně výrazný pohlavní dimorfismus, to znamená, že na první pohled není výrazně poznat, jestli je to kocour, nebo kočka. Povaha a psychika nejsou nijak změněny nebo narušeny. Nižším nebo vyšším věkem není kastrace limitována, jen by kočky měly vážit minimálně jeden kilogram.

Vlastní zákrok

Solidní člověk, pokud nemá možnost zajistit klidný život všem potomkům koček, které chová, případně se o ně stará, zajistí, aby se nemohly rozmnožovat. V současné době je jedinou plnohodnotnou a nevratnou metodou chirurgická kastrace, sterilizace, tj. odstranění pohlavních žláz, varlat nebo vaječníků. Provádí se v narkóze. U kocourů se jedná o malý zákrok, ranky se zhojí během několika dnů. U koček je nutno otevírat dutinu břišní, ovšem řez je malý a do týdne je kočka opět fit. Před zákrokem je vhodné zvíře odčervit, zbavit zevních parazitů, překontrolovat vakcinaci. Vlastní provedení kastrace je v rukou veterinárního lékaře, který provede předoperační vyšetření, převážně i s odběrem a vyšetřením krve. Někdy se preventivním vyšetřením mohou zjistit skryté zdravotní problémy, pro které je nutné kastraci odložit do vyléčení nebo vést narkózu s vědomím možných komplikací. Někdy, pokud se jedná o kritickou situaci, je nutno kastrovat kočku i se zdravotními problémy (zbytnění prostaty, zánět dělohy aj.). Po kastraci kočka zůstává na hospitalizaci do úplného probuzení z narkózy, tj. několik hodin. Veterinární lékař vysvětlí individuální postup péče o pacienta v závislosti na způsobu provedeného zákroku. Kočka má jeden nebo více stehů na kůži břicha, překrytých, a břicho má obvykle opatřené elastickou „košilkou“. Dvě drobné ranky u kocourů není nutno zevně šít.

Po přinesení operované kočky domů není vhodné ji ihned dát do společnosti ostatních koček, protože není ještě v dokonalé kondici a také má zcela jiný, možná nepříjemný nemocniční pach. Při více kočkách v domácnosti je dobré mít připravenou klec, do které je možno kočku na krátkou dobu počátku rekonvalescence umístit. Menší množství lehkého krmiva i vodu je možno podat kočce až po několika hodinách po příchodu domů, kdy už je zcela v pořádku. Běžně jsou kočky i kocouři zváni za dva dny po operaci na kontrolu, kočka pak za týden až deset dnů na odstranění stehů.

Vliv kastrace

Po určitou dobu po kastraci přetrvává pohlavní pud, zvláště u kocourů, kteří byli kastrováni ve vyšším věku. Někteří nadále značkují a dokážou krýt kočky v říji, samozřejmě bez oplodnění. Povaha kastrátů se nemění, agresivita, pokud nebyla podmíněna sexuální konkurencí, se nijak výrazně nezmenší. Kastrovaná zvířata žijící volně nemají problémy s konkurencí jiných koček, myši chytají stejně jako dříve. Více se drží při domě, protože nemají potřebu si rozšiřovat teritorium. Moč kastrátů nemá tak výrazný pach. Sklon k tloustnutí má na svědomí spíše chovatel.

Kočky, i kastrované, chované volně téměř nikdy nejsou tlusté. Mají dostatek pohybu, loví a konzumují jen přiměřené množství kořisti. Kočky, které žijí s člověkem, jsou pohodlnější, nemají potřebu velkého pohybu, nemusí lovit a obvykle je jim předkládáno nadměrné množství potravy. Také kastráti mají často tendenci k většímu příjmu krmiva, proto je optimální jim podávat krmivo určené pro sterilizované kočky. To obsahuje v přiměřeném množství všechny látky potřebné k pohodovému životu koček s menší potřebou energie.

Obezita je nejen méně estetická, zvláště pokud kočka ztloustne do neforemné koule, ale zatěžuje cirkulační aparát, navozuje patologické ztučnění jater, často cukrovku a kočce zkracuje život. Kočka prakticky nikdy není tlustá vlastní vinou, ale vinou majitele.

Vliv kastrace na močové problémy kocourů je diskutabilní, vývin „úzké“ močové roury časně kastrovaných kocourů nebyl rozsáhlými vědeckými pracemi potvrzen. Častější výskyt kamínků v moči kocourů-kastrátů je zapříčiněn spíše nevhodným jednostranným krmením, překrmováním, nedostatkem tekutin a pohybu.

V civilizovaných zemích jsou kocouři i kočky žijící volně nebo polovolně všichni kastrováni, stejně tak zvířata, která již nejsou vhodná k dalšímu chovu. Je otázkou osvěty upozorňovat na to, že prevence je lepší, a finance věnovat spíše na omezení nechtěného množení než na krmení stále narůstajícího počtu bezprizorných ubohých koček.