Felinoterapie, 4. díl – Kočky přicházejí za klienty

Další fotografie (2)

Nadešel den návštěvy v cílovém zařízení. Kočičky neomylně poznají, kdy „se jde do práce“, a dávají svým majitelům najevo, že se velmi těší. Některé škrábají na dveře, jiné skočí do přepravního kočárku, další naopak věrny svým rituálům shlížejí na přípravy ze škrabadla či jiné vyvýšené plochy.

Příprava, doprava
Jejich lidský parťák zatím chystá vše potřebné, co patří do výbavy kočičích ranhojičů. Samo­zřejmostí je čistá poduška nebo deka, miska na vodu a krmení, vlhčené ubrousky a papírové utěrky, hračky, případně kartáč – a hlavně postroj a vodítko. Některé týmy používají pro přesun přepravní boxy, jiné kočárek pro přepravu zvířat. Záleží samozřejmě na vzdálenosti a způsobu dopravy. Velmi užitečný je i přepravní vak.
Pokud máme cílové zařízení v místě bydliště a nejde o velkou vzdálenost, je kočárek neocenitelnou pomůckou. Kočička či kočičky v něm mají pohodlí, jsou bezpečně zajištěny sítí všitou k boudičce, a je-li nutné klienty doprovodit například na toaletu, kočička na nás v kočárku bezpečně počká. Velkou výhodou je kočárek i v případě, kdy doprovázíme klienty na procházce. Kočárek má navíc úložný prostor, což umožňuje pohodlné uložení nezbytných potřeb.
Když musíme cestovat autem či prostředky hromadné dopravy, je praktičtější přepravní box. Nejvhodnější přepravní boxy jsou takové, které se dají snadno udržovat a dezinfikovat. Velmi důležitým požadavkem je spolehlivé uzamykání takovéhoto boxu. V přepravním boxu musí mít kočička dostatek prostoru a přísun čerstvého vzduchu.

Setkání s klientem
Vstupujeme do zařízení, například domova seniorů či stacionáře, kde je předem domluvená návštěva. Protože respektujeme welfare kočiček, jejich požadavky a návštěvu přizpůsobujeme tomu, nač jsou zvyklé do­ma – – tedy volíme komornější prostředí s nevelkým počtem klientů, snažíme se dodržovat rituály, které si kočka s klienty vytvořila. Nejprve se pozdravíme s klientem, zeptáme se, zdali si přeje nalít čaj či vodu, případně uvařit kávu či doprovodit na místo, kde bude návštěva s kočičkou probíhat. Když zabezpečíme všechny potřeby klienta, připravíme vše potřebné pro kočičku. Jsme-li na pokoji, umístíme podušku pro kočku do lůžka, připravíme kočičce krmivo, je-li zvyklá je u klientů přijímat, případně hračku a poté ji na kšírkách vezmeme z přepravního boxu či kočárku a umístíme do lůžka. Někteří klienti mají velkou radost, mohou-li kočičce dát krmivo sami, a dokonce ho již mají na pokoji připravené, jiným klientům můžeme nabídnout krmivo, které jsme kočičce donesli a o němž víme, že je má ráda. Důležité je, aby kočička vždy dostala kvalitní potravu – salámek, byť nabízený s dobrým úmyslem, není vhodnou variantou.
Jsme-li na zahradě či balkoně zařízení, postupujeme obdobně, navíc bývá někdy třeba před návštěvou takový prostor připravit, aby měli všichni zúčastnění dostatek pohodlí. Samozřejmostí je též bezpečí všech zúčastněných.
Návštěva s kočičkami je většinou příjemným posezením s klienty. Toto posezení je naplněno povídáním, vzpomínáním, prohlížením fotografií či posloucháním hudby a kočička je tu s námi, užívá si hlazení, pozornost a pomáhá nám navodit příjemnou a uvolněnou atmosféru. Když rozveselí klienty svou hravostí a bezprostředností, je to bonus navíc. Samo­zřejmě že doteky srsti při hlazení mohou uvolňovat spastické sevření rukou, ale podstatou návštěv zejména v zařízeních pro seniory či v LDN je přinášet dobrou pohodu, zlepšit psychický stav rezidentů a aktivizovat je. Úsměv klientů při loučení a spokojená kočka v kočárku či přepravním boxu je nejlepší odměnou.
Zcela mimořádné je nasazení kočiček u některých pacientů v LDN, kteří jsou v apalickém stavu. I když klient budí dojem, že nevnímá, doteky s hebkou srstí, prohřívání končetin a sama přítomnost kočky mohou pomoci bazální stimulaci.

Návštěva v mateřské škole
Pokud probíhá návštěva s kočičkou v mateřské škole či školském zařízení, jedná se povětšinou o vzdělávací program, kdy děti seznamujeme s jednotlivými plemeny koček, s péčí o kočku, s vývojovými stadii v životě kočky, veterinární péčí a zároveň se zaměřujeme na situace, které mohou nastat, setkají-li se děti s toulavou kočičkou či najdou-li opuštěnou kočku. I zde bývají návštěvy doprovázeny prohlížením fotografií, videí či je možné děti zasvětit do tajů výstav koček a umožnit jim zažít tuto atmosféru „v malém“. Někdy se návštěvy v dětských kolektivech kombinují s výtvarnou činností – děti mohou malovat obrázky, modelovat kočičky z modelovacích hmot či jiných materiálů, pokusit se vytvořit originální hračku pro kočku či soutěžit ve znalostních soutěžích zaměřených na chov koček. Na závěr takové návštěvy si většinou smějí kočičky pohladit. Většinou jsou to velmi veselé akce a navzdory většímu počtu dětí je kočky dobře zvládají, zejména takové, které milují pozornost a rády se předvádějí.

Pomoc handicapovaným
Zcela mimořádné nasazení koček ve felinoterapii je v rodinách s jedním nebo více mentálně či fyzicky handicapovaným členem. Zde kočička žije trvale a podstatné je, aby potřeby rodiny i kočičky byly ve vzájemné harmonii. Tato forma felinoterapie klade na kočku největší nároky, protože se jedná o trvalou situaci. Zkušenosti však ukazují, že pokud je rodina proškolena a ví, jak o kočku pečovat, je soužití v rodině přítomností kočky výrazně obohaceno, protože kočka nehodnotí a je vděčná za pohlazení a lidské teplo, ať už je člověk zdravý, či handicapovaný. Poskytuje nám blízkost, možnost taktilních dotyků, možnost o někoho pečovat a prakticky okamžitě dostáváme zpětnou vazbu o jejích pocitech, což je velmi důležité.

Kastrace
I když v zásadě není nutné, aby kočičky pracující ve felinoterapii byly kastrované, ze zkušeností vyplývá, že je to lepší praxe. Kromě toho, že kastrované kočičky jsou celkově vyrovnanější a klidnější, jsou i odolnější a můžeme očekávat, že budou žít déle. Někdo považuje kastraci za nepřirozené omezení – ten, kdo zažil kočku či kocoura v říji, však může potvrdit, že nekastrovaná zvířata jsou často otroky vlastních hormonů, což způsobuje velké problémy ve společném soužití s člověkem. Není asi mnoho lidí, kteří by byli nadšeni nočním vyzpěvováním toužících koček a kocourů a jejich značkováním. 

Možností využití felinoterapie je mnoho. Záleží na konkrétní situaci v daném zařízení, na věku klientů, případně jejich handicapech. Každé zařízení má svá specifika a je třeba, aby návštěvní služba byla „ušita na míru“ všem zúčastněným. Nezbytná je spolupráce nejen ve felinoterapeutickém týmu, ale též spolupráce a fungující komunikace s pracovníky cílových zařízení. I když se v naší republice praktikuje felinoterapie již 16 let, stále se vyvíjí a otevírají se nové a nové možnosti.

Daniela Hypšová

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře