Malá encyklopedie nemocí koní: G

Gastritis

Jedná se o zánět žaludku, buď povrchový nebo hluboký. U koní je gastritis považovaná za vzácnější onemocnění.

Nejčastější příčiny jsou tyto:
– při zácpě nebo jiném funkčním onemocnění tenkého střeva se do žaludku dostávají žlučové kyseliny a pankreatické enzymy, které naruší sliznici žaludku a způsobí její zánět, který může být velmi závažný,
– vzácně mohou gastritis vyvolat těžké kovy, fosfáty a nitráty, některé léky, které se nanášejí na kůži a kůň je slíže (kantaridinová mast),
– dlouhodobé zkrmování zkaženého krmiva nebo krmiva s větším obsahem písku, hlíny, bahna,
– žaludeční parazité, Gastrophilus a Trichostrongylus axei,
– poruchy ledvin a následné nahromadění škodlivých zplodin v krvi (urémie) – tato příčina je častá u psů a koček, u koní je mnohem vzácnější,
– následkem poruch sekrece a funkce žaludku se v něm mohou usadit baktérie a plísně, vyvolávající záněty; i to je vzácná příčina,
– při překrmování krmiv bohatých na sacharidy se účinkem baktérií uvolňují těkavé mastné kyseliny, které způsobí zánět a tvorbu vředů (především při akutním přeplnění žaludku).

Zvláštní formou gastritidy jsou tzv. žaludeční vředy. Také na jejich vzniku se podílí několik příčin:
– stres, tzv. stresový syndrom,
– některé léky, především protizánětlivé – kortikosteroidy, salicyláty (aspirin!!!), fenylbutazon či flunixin megluminát,
– u hříbat je může vyvolat nějaké jiné chronické, popř. bolestivé onemocnění,
– vzácněji silná invaze larev parazita Gastrofilus,
– chyby v krmení nebo zkrmování převážně jadrného (hlavně peletovaného) krmiva,
– infekce některými viry nebo baktériemi.

Příznaky:
Chronická gastgritis:
– pokles výkonnosti, hubnutí (následek nechutenství), matná srst, otoky na končetinách i po těle (následkem nedostatku bílkovin), někdy i přerušované kolikové záchvaty.
Žaludeční vředy:
– nechutenství, časté zívání, flémování, slinění, někdy krkání, koliky, skřípání zuby; ale někdy mohou být vředy plně bez příznaků. Pokud je vřed perforující (tedy projde skrz stěnu žaludku), dochází rychle k zánětu pobřišnice, šoku a často úhynu koně.

V současné době už je u nás k dispozici dostatečně dlouhý endoskop (gastroskop), kterým je možné doslova se podívat až do žaludku koně. Je to nejlepší metoda, jak zjistit jakékoli změny v tomto orgánu.
K léčbě existují určité léky, které veterinář určí, nejlepší však zůstává prevence, kterou je snížení stresu – vhodné ustájení, vhodný trénink (především mladých koní), správné krmení (často, malé dávky, hodně píce).

Glaukom

Glaukom je zvýšení tlaku uvnitř oka. U koní se vyskytuje vzácně.

Dva typy glaukomu podle příčiny vzniku:

1. Následkem zánětu vnitřních struktur oka, změny polohy čočky nebo poranění.
Při těchto změnách může dojít ke srůstům tkání v oku a znemožní se tak cirkulace očního moku, který se v oku začne hromadit a postupně zvyšuje nitrooční tlak. Poměrně častou příčinou toho bývá „měsíční slepota“ (viz odpovídající kapitola).
Zvýšení nitroočního tlaku může vést až k úplnému oslepnutí.
Prevence je mnohem účinnější než léčba glaukomu, který je často sám o sobě neléčitelný nebo se musí řešit odstraněním očního bulbu. Je třeba včas a důkladně léčit jakékoli záněty v oku nebo jeho okolí.

2. Vrozený glaukom, jehož příčinou je vývojová vada v oku (změněný komorový úhel). Postižené může být jedno nebo obě oči. Oční bulbus je už hned po porodu zvětšený a bolestivý, rohovka jakoby „vystupuje do popředí“ a hříbě proto nemůže ani zavřít víčka – rohovka začne vysychat. Následkem toho se na ní mohou tvořit vředy, které rohovku úplně perforují. U této vrozené formy je přítomen i zákal čočky a také poruchy nervového systému. Tento stav se léčí pouze v případě postižení jednoho oka, kdy se odstraní celý oční bulbus.

Grass sickness neboli pastevní choroba

Toto se vyskytuje ve Velké Británii, Skandinávii, Německu a ojediněle v Austrálii. U nás se tato nemoc neobjevuje, ale přesto je dobré o její existenci vědět.

Příčina této nemoci
– není úplně jasná, předpokládá se, že má virový původ nebo vzniká následkem působení bakteriálních toxinů (Clostridium perfringens).

O co se jedná
Dochází k postižení vegetativního nervového systému, především sympatiku (ovlivnění funkce např. vnitřních orgánů, srdce, oka apod.).

Onemocnění se projevuje
nejdříve kolikou,
obrnou v oblasti hltanu a jícnu, takže kůň nemůže polykat,
nato se mu roztahuje žaludek,
ochrne střevo a následkem toho se v něm hromadí střevní obsah, způsobující zácpu. Kůň je apatický, třese se a potí, má suché sliznice, zúžené zornice.

Průběh nemoci
Nemoc se vyvíjí většinou velmi rychle a kůň hyne za jeden až dva dny. Někdy je nemoc chronická, způsobuje dlouhodobou obrnu trávicího traktu a kůň uhyne za několik týdnů na podvýživu. Bohužel není známý způsob, jak tuto nemoc úspěšně a spolehlivě vyléčit.

Gravidita neboli březost

Přestože se nejedná o onemocnění, můžeme si zde o graviditě něco říct.
Gravidita klisen trvá zhruba 333–350 ± 10 dní. Toto rozmezí je dost široké; příčinou může být tzv. vývojová pauza plodu, která se objevuje asi 16.–35. den po oplodnění a trvá 3–5 týdnů.
Je zajímavé že až u 25 % připuštěných klisen lze pozorovat dva zárodky, mezi 7.–11. dnem však přirozeně jeden zárodek zaniká. Pokud se tomu tak nestane, vyvíjejí se v děloze klisny dva plody – dvojčata – což u koní není žádoucí (to je asi jen ve 2 % březostí, z nichž 80 % končí zmetáním v 8.–9. měsíci). Řešením je včasný veterinární zásah, kdy se jeden zárodek „zamáčkne“, nejlépe za kontroly ultrazvukem a to do 38. dne březosti.
U klisen je také poměrně častý jev „embryonální mortalita“, tedy odumření plodu. Postižené bývají většinou starší klisny s nějak poškozenou sliznicí dělohy, obvykle k mortalitě plodu dochází do 60.–100. dne březosti (proto je třeba v tomto období zopakovat vyšetření na březost).

Jak poznat, že je klisna březí:
Vnější příznaky, které naznačují graviditu:
– pozorovaný akt páření,
– vynechání pravidelně se opakující říje (více, než 21 dní),
– od 5. měsíce březosti zvětšení břicha,
– od 7. měsíce viditelné nebo hmatné pohyby plodu,
– předporodní otok mléčné žlázy,
– od 10. měsíce povolení pánevních vazů, otok pochvy.

Tyto příznaky však nejsou spolehlivé, proto je třeba zavolat veterináře, který graviditu potvrdí nebo vyloučí pomoci jiných metod:
– zárodek je možné ultrazvukem zachytit už 8.–9. den po oplodnění (má průměr 0,5–1 cm), toto vyšetření je pak spolehlivé 13.–50. den po oplození.
– Zkušený veterinář může rektálním vyšetřením potvrdit graviditu asi 20. den po oplození, spolehlivě pak od 35. dne. Jednotlivé části plodu pak může vyhmatat asi do 90.–120. dne březosti. Pak děloha klesá hlouběji do břicha.

Graviditu lze stanovit i jinak, tzv. nepřímými metodami.
Jedná se o
– stanovení hormonu PMSG v krvi klisny mezi 40.–120. dnem březosti; v tomto případě ale tato bílkovina zůstává v krvi do 120. dne i po potratu, takže tato metoda není úplně spolehlivá.
– Od 120. dne březosti může veterinář stanovit z moči hormony estrogeny, které jsou tvořené v placentě.