Není poník, jako poník!

Několik posledních let navštěvuji většinu výstav a prezentací malých koní u nás i v zahraničí. Někdy jako divák, jindy zase se svými koňmi. Jsem chovatelkou shetlandských poníků typu mini. Na zahraničních výstavách žádný problém se záměnou plemen není. Za to u nás v České republice jsem se nestačila divit. Ne jednou jsem se setkala s tím, že komentátor uváděl při předvádění různých plemen minikoní vše za minishetlandy, nebo ještě hůř, za jakési plemeno „pony“. Žel s tímto jsem se setkala u nás i v médiích. Naposledy v časopise JEZDECTVÍ č. 10/2005, kde v článku „Koně v akci 2005 – Pardubice“ se píše o předvedených minishetlandech a u toho je otištěna fotka britského minihorse s vodičem. Bohužel jsem zjistila, že to v naší republice má jisté kořeny z dob totality, kdy každý malý kůň byl prostě pony a pro všechny poníky platil jeden zákon a chovatelský řád. Bohužel některé normy platí ještě dnes. Nejsem určitě sama, kdo se snaží páchat osvětu v této věci a apelovat na změnu zákona. Se vstupem naší republiky do EU, ale i dříve, dovezlo několik nadšenců pro minikoně do České republiky nová, do té doby se u nás nevyskytující, plemena minikoní. Ráda bych vás alespoň s některými seznámila a uvedla základní rozdíly mezi nimi.

Shetlandský pony – typ mini – výška do 87 cm (ČR)

Již přes sto let se jeho cílevědomým chovem zabývá země jeho původu – Velká Británie. Správný minishetland musí mít stejné typické znaky plemene, jako shetland typu standardního, který je o málo vyšší – do 107 cm. Typickým znakem shetlanda je jeho robustní postava. Má mít krátkou, v týle širokou hlavu s malými oušky. Oči co nejtmavší, s živým výrazem. Krk by měl být krátký, široký a svalnatý. Kohoutek výrazný, hřbet pevný, bedra krátká, přecházející do kratší, mírně spádité zádě. Hrudník široký, nohy silné a rovné. Chody prostorné a vydatné. To, co dělá shetlanda shetlandem je také jeho bohatá, hustá hříva a ocas a samozřejmě i delší rousy na končetinách. Barvy u shetlandů jsou povoleny všechny, až na skvrnitost apaloos. Strakaté ano – skvrnité ne! Povahu by měl mít shetland klidnou, dobráckou, ale s dostatečným emperamentem. Minishetland má být souměrné postavy, bez znaků nanismu (trpasličího růstu). Občas se v chovech objevuje zkrácení nohou, degenerované hlavy s vypoulenýma očima a špatnými skusy. Degenerativní změny na kostře a vadné a deformované postoje končetin. Zvířata takto postižená by měla být vyřazena z chovu. Ale někteří chovatelé naopak spojují takto postižené jedince a produkují trpaslíky, ve snaze odchovat co nejmenšího koníka. Tudy ale správná cesta nevede!

Minihorse – výška do 86 cm

V současné době jsou u nás minihorsové američtí, kanadští a britští. Nepatrně se od sebe liší podle toho, jaké plemeno minikoní použila ta určitá země původu ke šlechtění. Minihorse je mladé stále se ještě tvořící plemeno a jak už říká jeho název, má být zmenšeninou velkých plemen koní. Ideální je lehký, jemný koník všech barev, sloužící jako domácí mazlíček nebo v zápřeži.

Miniapaloosa – výška do 86 cm

Je to prakticky barevný ráz minihorsů. Velmi módní plemeno minikoní. Jsou to koníci ve všech barevných typech skvrnitosti apaloos. Byli speciálně šlechtěni pro tuto barvu. Ve Velké Británii jsou podobní poníci chováni pod názvem SPOTTED PONIES.

Falabella – výška do 86 cm

Toto plemeno minikoní bylo vyšlechtěno rodinou Falabellů z ranče Recero de Roca u Buenos Aires v Argentině. Je rodinným tajemstvím, jak se jim to podařilo a to si také pečlivě střeží. Kolují pouze dohady o vzniku tohoto koníka. Zřejmě došlo na základě přírodních podmínek a úzké příbuzenské plemenitby ke genetické mutaci. Tito koníci jsou citlivější a choulostivější. Povahu má falabella mírnou a kamarádskou. Jsou podobně jako minihorsané zmenšeninami plemen velkých koní. Jsou chováni jako mazlíčci a nemůže si je pořídit každý, pro jejich značně vysokou cenu. Čím menší, tím dražší!
V zahraničí jsou běžně chováni kříženci těchto miniplemen a v průkazech původu mají v kolonce plemeno uváděno dle % krve chovateldkého zájmu např. – shetland Part Bred, falabella Part Bred apod. U nás zatím jsou Part Bredi u welšských poníků. Plemenné knihy „Part Bred“ u minikoní nemáme a tak doporučuji chovatelům držet si své miniplemeno koní v čisté formě, nechtějí-li mít potomstvo bez původu.
V současné době je již v České republice založena při ASCHK–ČR plemenná kniha u shetlandských poníků pro standardní a mini typ. Ostatní miniplemena koní u nás zatím samostatné plemenné knihy nemají a pouze „minihorsové“ se začlenili do klubu SHP. Je ale jasné, že by neměli být zapisováni v plemenné knize SHP, neboť to jsou dvě různá plemena minikoní a každé musí vykazovat svoje specifické plemenné znaky.
Nynější legislativa ovšem nedovoluje založení samostatných plemenných knih u ostatních plemen minikoní, jelikož jsou zatím málopočetná.
Tím vzniká jejich chovatelům velký problém se zapisováním potomstva. Věřím, že se nám ale podaří s pomocí pánů z Ministerstva zemědělství ČR to vyřešit ke spokojenosti všech. Byla by velká škoda, aby importy těchto plemen minikoní, za které jejich majitelé vynaložili nemalé částky v zahraničí, byli nuceni produkovat bezpůvodové potomky. Kříženců pony je v naší republice už dost.
O to více, podle mého názoru, měli být podpořeni chovatelé minikoní s PP, protože čistokrevný chov si zaslouží více pozornosti a měl by být cílem každého správného chovatele.
Je mně jasné, že spousta lidí, kteří chovají poníky bez PP může namítnout, že mu to stačí a že svoje levnější koně lépe prodají. Je fakt, že mnoho zájemců chce levné koníčky pro děti na zahrádky. Takoví lidé byli, jsou a budou. To je ale u všech plemen zvířat. Komu to stačí, nechť v tom klidně pokračuje.
Potěšitelné však je, že začíná stoupat počet chovatelů, kteří začínají chovat na shetlandech s původy a snaží se odchovat koně kvalitního exteriéru a povahy. Chtějí prostě dosáhnout víc.
S tímto názorem se ztotožňuji i já. Je každého věc, pro co se rozhodne a jakou cestou se vydá. Ta první je asi jednodušší. Množit bezpůvodové koně za co nejnižších nákladů. Ta druhá je trnitější. Chovat na kvalitním materiálu a tím i s vyššími náklady. Myslím ale, že i s větším uspokojením při prezentaci koníků na výstavách i z odchovu kvalitního potomstva.
Na výstavách koní se již objevuje více chovatelů s minikoníky. Začínají také prezentovat svá zvířata v jezdectví a v poslední době stoupá zájem o vozatajství. Takové spřežení minikoníků je přece nádherné a pro děti přímo ideální. Děti malé koníky lépe zvládnou a hodně se s nimi naučí. Až vyrostou a budou jednou možná řídit spřežení velkých koní, tak si na své malé koňské kamarády jistě vzpomenou.
Ještě bych chtěla upozornit zájemce, kteří chtějí dovézt minikoně ze zahraničí, aby se nejprve seznámili se standardem v ČR daného plemene, které chtějí. Standardy plemen se v různých zemích nepatrně liší (jsou povoleny národní úpravy) a tak by se mohlo stát, že by za nemalý peníz dovezli koníčka, který by u nás nemohl být zařazen do čistokrevného chovu nebo by byl tak nekvalitní, že chovat na něm by nebylo asi to pravé a vynaložené prostředky a úsilí by byly na nic.
Mějte na paměti, že „venku“ (v zahraničí), ale již i u nás je vše o penězích. Za málo peněz, málo muziky! Nenechte se oklamat nízkými cenami. Ty jsou tam i u nás. Oni vědí proč. Nikdo vám neprodá kvalitního koně za pár korun. Proč by to dělal? A různé řeči typu: „Mám tam známého a on mně udělá cenu“, to snad může být jednou, ale nebuďme naivní. Mikuláše nám nikdo dělat nebude. Vše je byznys a ta omáčka okolo je součástí obchodní taktiky.
Za špičkové koně chtějí v zahraničí skutečně vysoké ceny. Nevozte prosím levné nekvalitní koně s hrubými exteriérovými vadami. Zakládat chov na odpadu ze zahraničí, to opravdu není to pravé.
Já také nemám balík peněz na koupi špičkových koní. Držím se ale jedné zásady. Kupuji koně v lepším průměru bez hrubých exteriérových vad a snažím se s použitím běžných chovatelských zásad o zlepšení svého chovu. Cenová relace v této kategorii už není tak astronomická, i když je určitě stále vyšší než v tuzemsku.
Když chceme v čemkoliv něčeho dosáhnout, musíme přinášet oběti. Je to jen otázka priorit. Já se rozhodla chovat minishetlandy, tak vše podřizuji jim. Jiní třeba závodně lyžují, tak musí samozřejmě, chtějí-li něčeho dosáhnout, mít kvalitní lyžařskou výstroj. Všechno chce své a je jen na vás, pro co se rozhodnete.
Na závěr bych chtěla popřát všem chovatelům minikoní hodně úspěchů v chovu, aby se nenechali odradit prvními neúspěchy a vytrvali ve svém úsilí. Naši malí kamarádi za to stojí a věřte, že vám to několikanásobně vrátí. Jsou úžasní!