Koňský domácí lékař 9: Kolika

Další fotografie (4)

Zima a mrazy nekončí a s nimi i nejedno zimní trápení, například nedostatek vody pro koně trávící den ve výbězích. Pokud se k tomu přidá větrné počasí plné srážek, může dojít k problému: kolice.

O kolice určitě každý slyšel mnoho; jistě to však nikdy nebylo nic příjemného. Statistiky říkají, že kolikami trpí každý třetí až desátý kůň na světě, každá jedna kolika z dvou set je smrtelná! Co je to vlastně za nemoc, když koně tak kosí? Problém je, že kolika není jen jedna nemoc, ale spousta různých nemocí. Kolika je totiž pouze a jen náhlé bolení břicha; to může pocházet z ledvin, močového měchýře, zanícené pobřišnice, jater, březí dělohy … a samozřejmě ze střev. Právě střevní kolika, tedy bolest břicha způsobená nějakým střevním problémem, je u koní nejčastější.

Koliku většina lidí pozná pole toho, že kůň začne být nezvykle neklidný. Může hrabat, chodit dokola v boxu, ohlížet se po slabině nebo si po ní kopat zadní nohou. Je to známka toho, že ho bolí břicho a on se snaží té bolesti nějak zbavit. Neklid a snaha vyhnout se bolesti se často projevují i opakovaným leháním a vstáváním, jeho válením, které se v těžších případech může proměnit ve zběsilé zmítání a kopání kolem sebe doslova ohrožující zdraví a život koně i lidí v jeho bezprostředním okolí. Koně trpící kolikou se často velmi silně potí, pot z nich doslova teče proudem. Mohou i flémovat. Dá se říct, že čím jsou projevy neklidu dramatičtější, tím větší bolestí kůň trpí a tím je i celá situace vážnější. Jen výjimečně se kolika projevuje výrazným či naprostým znehybněním koně, který může stát jako „zkamenělý“, například v poloze houpacího koně.

Pokud máte podezření na koliku – třeba právě na základě chování – je dobré provést ještě další jednoduché vyšetření, pokud to kůň dovolí. Velmi důležitý ukazatel stavu koně je jeho tepová frekvence. Čím rychleji mu srdce tluče, tím je bolest větší a zdravotní stav vážněji ohrožen, čili tím je kolika závažnější. Běžná tepová frekvence koně je přibližně 28–42 tepů za minutu. Pokud se zvýší na 50–60, znamená většinou mírnější koliku, pokud jde k 70–80 tepům za minutu, situace je závažná, pokud jde nad 100 tepů za minutu, je skutečně zle!

Dalším důležitým ukazatelem stavu koně a závažnosti koliky je střevní peristaltika. Normální je slyšet v břiše škrundání, které jako by startuje, pak se rozjede naplno a skončí, následuje ho pauza ticha, než se rozběhne další peristaltický cyklus. Pokud je břicho silně rozbouřené (tzv. na dva křížky), jedná se často o střevní křeče, větší problém může vznikat v případě, že je peristaltika příliš tichá a málo slyšitelná nebo úplně vymizí.

Tip:

Pokud má kůň koliku, proveďte co nejdříve základní vyšetření: zjistěte tepovou frekvenci, střevní peristaltiku a barvu sliznice v dutině ústní. Vše zapište a uveďte i dobu měření. Pak zavolejte veterináře, sdělte mu naměřené hodnoty, a než dojede, každou půlhodinku koně opět měřte a vše zapisujte. Velmi důležitou informací je i to, zda se koni nezhoršuje stav (zvyšuje se tepová frekvence, zhoršuje peristaltika nebo blednou sliznice).

Proč je kolika nebezpečná?

Každou koliku musí vždy řešit veterinář – i pokud přejde sama, měl by koně vyšetřit a preventivně ho přeléčit. Střevní koliky totiž mívají mnoho příčin, mohou se postupně zhoršovat a měnit jedna v druhou. Nejjednodušší typy kolik, které mohou i samy odeznít a které mívají spíš mírnější příznaky, jsou například:

– křečová kolika,

– plynatost,

– lehká zácpa, především tlustého střeva.

Horší je, když se střevo s takto změněnou peristaltikou začne různě točit a přesouvat. Může vzniknout:

– jednoduché otočení,

– přesunutí,

– zasunutí nebo

– velmi nebezpečné zauzlení střeva.

V těchto případech je bolest velká a příznaky koliky dramatické, koni jde o život! Pokud je střevo zauzlené, dochází k poškození jeho stěny a může se stát, že se krev zaplaví toxickými látkami, které do ní skrze narušenou střevní stěnu pronikly. Tyto stavy koňský organismus zvládá jen velmi těžce a většinou hyne.

Koliku však může mít kůň i v případě, že se mu uskřine kýla, přeplní žaludek, zanítí střevo následkem bakteriální infekce (např. salmonelóza) či parazitů (velký počet malých strongylidů či tasemnic) nebo například kus střeva přestane být prokrvován (střevní infarkty).

Protože některé z těchto příčin vyžadují specifickou léčbu, jiné dokonce náročnou operaci, je vždy třeba, aby veterinář koně vyšetřil a zjistil, co se mu v břiše skutečně děje.

Proč u koní dochází ke střevní kolice

Koně jsou od přírody velmi citliví na jakoukoli změnu krmení; jejich trávicí trakt je uzpůsoben na pravidelný příjem téměř stále stejné vláknité potravy. Protože jejich trávení – a s ním i jejich zdraví a vlastně i život – závisí na bakteriální rovnováze v zadním střevě (slepé a tlusté střevo), každá náhlá změna krmení změní i tuto rovnováhu a způsobí i změnu střevního obsahu, většinou jeho okyselení, a podráždí či naruší střevní stěnu a její peristaltiku. Následkem toho ze střeva uniká i více vody, takže jeho obsah houstne a dochází k zácpě, hromadí se plyn a to vše společně s narušenou peristaltikou může vést ke změně polohy části střeva.

Nutné je proto vyhnout se jasným a častým příčinám kolik, kterými jsou:

– náhlá změna krmení,

– nekvalitní, zkažená či pro koně nevhodná krmiva,

– podávání velkých dávek jádra (více než asi 2 kg najednou),

– nedostatek vlákniny (sena, pastvy …),

– nedostatek vody,

– požírání hlíny či písku,

– dlouhodobé intervaly hladovění (už 4 hodiny bez příjmu potravy mohou způsobit zdravotní problémy žaludku a střev!),

– začervení,

– špatné zuby (nedostatečně rozmělní potravu, která ve střevech může způsobit zácpu),

ale také dalším prohřeškům proti správnému chovu koní, jako je

– stres,

– nedostatek pohybu,

– nepravidelná či nadměrná zátěž.

Zajímavé také je, že kolikami většinou trpí sportovní koně. Jednak je to dáno jejich ne příliš přirozenou výživou, ustájením, které většinou omezuje pohyb a působí stresově, ale i tréninkem, který zvyšuje citlivost koňských střev na jakékoli podráždění. Do jisté míry může na vznik koliky působit i klima či počasí.

Co dělat, když má kůň koliku

Pokud máte dojem, že kůň dostal koliku, můžete mu výrazně pomoci správným jednáním:

• Znemožněte mu žrát a ideálně i pít (většinou koně o krmení ani nejeví zájem).

• Zjistěte aspoň tři základní zdravotní ukazatele (tep, peristaltiku a barvu sliznic) a

• volejte hned veterináře.

• Než přijede, je dobré koně vodit, nejlépe jeho vlastním tempem, a to asi 30 minut. Pak mu dejte na chvíli klid (mezitím opět změřte základní ukazatele a zapište) a případně ve vodění pokračujte.

• Pokud je kůň zpocený, přikryjte ho dekou a udržujte jeho tělo v teple; teplo uvolňuje břišní křeče a bolest.

• Někdy je dobré koně vytřít slámových víchem; tato masáž zároveň pomáhá uklidnit rozbouřenou peristaltiku. Samozřejmě pokud kůň na sebe nechá sáhnout.

• Pokud si kůň chce lehnout, nechte ho, odpočinek mu může pomoct. Stejně tak ho nechte se vyválet. Zajistěte jen, aby ležel na měkkém a v dostatečně velkém prostoru (výběh, jízdárna, hala nebo hodně velký box), protože pokud by se měla bolest stupňovat a válení zintenzivňovat, kůň se může doslova umlátit o zeď.

• Někdy pomohou i masáže ucha či bylinné kapky; nelze se však na ně spolehnout a vždy je nutné nechat koně vyšetřit a ošetřit veterinářem!

Co dělat, aby koliku nedostal

A jsme u toho: kolika je velmi ošemetná záležitost a lepší je vyhnout se jí! Člověk to skutečně může velmi významně ovlivnit, například:

• Bude koně správně krmit (co nejvíce sena, ideálně nonstop, popřípadě dávkovat víckrát denně v pravidelných intervalech).

• Jádro bude dávat víckrát denně rozdělené do malých dávek.

• Zajistí, aby kůň nebyl nikdy delší dobu (než asi 4 hodiny) bez možnosti si něčeho „kousnout“ (například sena).

• Kůň se bude co nejvíce pohybovat, a to buď ve výběhu, nebo na pastvině.

• Koně vždy musí mít dostatek čisté pitné vody (i v zimě!) a každou změnu krmení je třeba předem připravit a provádět ji aspoň 14 dní.

Za těchto podmínek mohou i intenzivně pracující koně prožívající stresy například ze závodů, náročných tréninků či časté přepravy mít zdravé trávení bez kolik! Skutečně záleží jen na člověku, do jaké míry umožní koni být koněm.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře