Koňský domácí lékař 16: Kulhání

Nohy jsou pro koně životně důležitá část těla, stejně tak pro jezdce. Bez nich by nebylo pohybu, natož toho rychlého. Jenže právě proto jsou nemoci končetin nejčastějšími zdravotními problémy těchto zvířat a jsou i jednou z hlavních příčin předčasného odchodu koně do výslužby, či dokonce jeho utracení. Zdravotní problém s nohama se většinou projevuje takzvaným kulháním.

Pohyb koní má určité zákonitosti. Například krok je čtyřdobý chod s charakteristickým kýváním hlavy a vlněním hřbetu, klus je dvoudobý chod, kdy společně vykračují vždy dvě protilehlé (diagonální) končetiny a hlava a krk jsou poměrně nehybné, ve cvalu, třídobém chodu, se kůň zase houpe zepředu dozadu a pomáhá si v tom opět pohyby hlavy nahoru a dolů.

Každá končetina v každém chodu opisuje neustále se opakující pohyb nezávislý na ostatních končetinách: došlápnutí, přenesení váhy, podepření, posunutí těla dopředu, odraz od země a oblouk vzduchem směrem dopředu s pokrčenými klouby, aby se zase narovnala a došlápla na zem. Každá fáze tohoto pohybu má určitý prostor a trvá určitou dobu. Navzájem se tyto končetiny zvedají a došlapují v předem dané harmonii, která tvoří charakteristické nohosledy každého chodu koně.

Pokud se některá končetina začne pohybovat jinak než ostatní, a než by měla, mluvíme o kulhání. Znamená to tedy, že kůň zkracuje některou fázi pohybu končetiny (opatrný došlap, nedostatečné přenesení váhy, omezené posunutí těla, rychlé zvednutí končetiny ze země, krátký oblouk apod.) a urychluje ji, aby jinou fázi prodloužil. Jde nepravidelně, kulhá. Ve snaze odlehčit postiženou končetinu se mění i pohyby hlavy a krku, aby se zatížení přeneslo na druhou, zdravou končetinu.

Proč kůň kulhá, proč nechodí „normálně“?

Příčin může být více, ale jedna je rozhodně nejčastější:

1. Daná noha ho bolí. Může mít poškozenou některou z tkání (nataženou šlachu, zvrtlý kloub, otlačené kopyto, prasklou kost …), může někde probíhat bolestivý zánět (šlachy, kloubu, okostice, škáry …), bolest může způsobit probíhající artróza, natažený vaz, ale třeba i nějaký novotvar nebo přetížená část kloubu.

Méně časté jsou další dvě příčiny:

2. Mechanické překážky, které brání noze udělat určitý pohyb, například různé srůsty šlach či šlachových pochev, volná tělíska v kloubu, přerostlá kopyta apod.

3. Obrny periferních nervů, kdy poškozená nervová vlákna nedokážou vést z mozku nebo míchy impulzy do určitého svalu, který zajišťuje konkrétní pohyb končetiny.

Druhé dvě příčiny je třeba potvrdit speciálním vyšetřením; dokud potvrzené nejsou, je nutné postavit se ke kulhání tak, že koně prostě noha bolí.

Jak poznat, že kůň kulhá

Kulhání je třeba sledovat na pohybujícím se koni, a to v kroku a klusu na rovném pevném povrchu (ideální je rovná asfaltová cesta nebo rovně dlážděný prostor). Někdo koně povede na ohlávce nebo uzdečce, důležité je, aby otěže či vodítko byly stále lehce prověšené a vodič tak neovlivňoval pohyb hlavy koně. Pokud kůň nechce jít dopředu, nelze ho za sebou táhnout, ale je třeba, aby ho někdo další pobídl zezadu bičíkem. Bohužel pokud je kůň příliš bujný a místo spořádaného kroku a klusu cválá nebo skáče, kulhání se příliš posuzovat nedá.

Kůň se tedy vede na rovném pevném podkladu. Nejdříve si ho necháte vést směrem k sobě, abyste mohli sledovat pohyb hlavy a předních nohou, potom od sebe a sledujete pohyby zádě a zadních nohou. Je možné předvést si koně i okolo sebe, abyste sledovali, jak dlouhé dělá nohama kroky, jak vysoko končetiny zvedá a jaký oblouk jimi opisuje. Toto už je ale složitější pozorování a má smysl si ho nahrát na video a opakovaně – možná i zpomaleně – pouštět.

Kromě sledování pohybu lze také poslouchat údery kopyt koně, zda jsou pravidelné a stejně silné.

V této souvislosti rozlišujeme dva typy kulhání:

1. Kulhání ve fázi podpěru, což znamená, že kůň má problém na končetinu došlápnout, zatížit ji a/nebo s ní posunout tělo vpřed. Proto má tendenci ji odlehčit, držet ji na zemi kratší dobu, později ji položit a dříve ji zvednout. Naopak zdravou končetinu zatíží víc (přenese na ni váhu) a delší dobu s ní podepírá a sune tělo vpřed.

Toto kulhání poznáme následujícím způsobem:

– pokud kůň kulhá na přední končetinu (např. levou přední), ve chvíli, kdy ho vedou směrem k vám, vidíte, že na bolavou (levou) došlapuje lehčeji a má tendenci zvednout hlavu. Když pak došlápne na zdravou (pravou) přední končetinu, její dopad na zem je silnější a hlasitější a hlava koně jde výrazněji dolů a směrem k této končetině (doprava);

– pokud kulhá na zadní končetinu (např. levou zadní), sledujete pohyby jeho zádě, když jde od vás. Levá polovina zádě se bude při došlápnutí levé (bolavé) končetiny zvedat nahoru na kratší dobu než pravá polovina zádě při došlápnutí pravé (zdravé) zadní končetiny.

Příčinou tohoto kulhání bývají nejrůznější poranění kostí, kloubů, ale i vazů, bolest v kopytě či poruchy motorických nervů.

2. Kulhání ve fázi kmitu tedy koně bolí nebo mu vadí končetinu ohnout, zvednout a opsat s ní ve vzduchu oblouk dopředu. Pozná se to při sledování koně z boku, postiženou končetinou přitom opisuje nižší, plošší oblouk, dělá s ní kratší kroky, příliš rychle ji zvedá nebo naopak zase pokládá, nekrčí klouby apod.

Příčinou tohoto typu kulhání bývá většinou postižení kloubního pouzdra, svalů, šlach, šlachových pochev či tíhových váčků.

3. Často se stává, že kulhání je smíšené, kdy má kůň problémy končetinu zatížit i zvednout.

4. V případech, že kůň kulhá už dlouho nebo velmi silně, se může stát, že přenáší zatížení na ostatní končetiny a osvojuje si úplně jiné pohybové vzorce, takže se může zdát, jako by kulhal na jinou končetinu, než která je ve skutečnosti nemocná. Tyto stavy, kterým říkáme nepravé kulhání, mohou být matoucí i pro odborníky.

Předvedení koně v pohybu slouží především k tomu, aby člověk zjistil, na kterou nohu kůň kulhá, popřípadě jak kulhá. Aby se zjistilo, co mu skutečně je, jsou obvykle potřebná další vyšetření, která většinou provádí už odborník:

– kůň se nechá pohybovat na malém kroužku, na svahu, pod sedlem či předvádí další cviky a podle toho, při jakém pohybu se snaží noze ulevit, lze odhadnout, kde je jaký problém;

– klouby na postižené končetině lze různě ohýbat či natahovat (provokační zkoušky) a podle toho, zda se kulhání zvýrazní, nebo ne, se usuzuje, zda je problém v daném kloubu;

– lze provést diagnostické znecitlivění, například svodné, kdy se dočasně umrtví určité nervy a sleduje se, zda se pohyb koně zlepšil, nebo ne;

– rentgenologickým vyšetřením lze zobrazit, jak vypadají kosti a klouby v končetině, na nich se mohou zjistit změny, které by mohly být příčinou kulhání;

– ultrazvuk neboli „sono“ ukazuje strukturu vazivových tkání, především šlach, vazů a kloubních pouzder, a lze podle něho určit, zda by narušené normální struktury nemohly být příčinou kulhání;

– na různých klinikách lze zajistit i další vyšetření, ať už nukleární scintigrafii, magnetickou rezonanci, či počítačovou tomografii, které odhalí další změny ukryté v hloubi těla,

– termokamery mají schopnost zachytit vyzařované teplo; protože akutní zánět hřeje, lze s jejich pomocí odhalit zanícená, a tedy i bolavá místa;

– artroskopie je metoda, která se dívá přímo do kloubu a může tam odhalit změny, jež jiné zobrazovací techniky nezachytí;

– velkou část problémů mohou svýma rukama odhalit fyzioterapeuti nebo ji pomocí jehliček zjistí akupunkturisté.

Proč koně kulhají?

Pokud zjistíte, že váš kůň kulhá, vždy bude třeba v první řadě odstranit příčinu, tedy zajistit, aby nedocházelo k dalšímu poškozování jeho končetiny a zhoršování celého stavu i vyhlídek na uzdravení. Někdy to vůbec není snadná práce a pomoct mohou některé indicie. Mnoho koní začne kulhat, protože:

– jsou nuceni pracovat na tvrdém povrchu, popřípadě hlubokém či nerovném, klouzajícím; ve všech případech, především pokud na to nejsou zvyklí, trpí jejich končetiny;

– jsou nuceni pracovat i přes svoji únavu, kterou však „zatím“ nedali příliš najevo a jezdec si toho nevšiml; v tomto případě se unavily svaly a nechrání již šlachy a klouby před nadměrným nebo neobvyklým zatížením;

– mají nevyvážená kopyta, nedošlapují rovně, nemůžou jimi dostatečně pružit či se správně odrážet; přitom nezáleží na tom, zda jsou okováni, nebo bosí;

– nemají dostatečnou fyzickou kondici na prováděnou práci a jejich pohyby nejsou dostatečně zkoordinované; snadno tak dojde k přetažení a poškození některé z tkání;

– jsou nevhodně trénováni či ježděni, ve výcviku se postupuje příliš rychle nebo nedostávají dostatečně často možnost si odpočinout; chodí po předku, s prohnutým hřbetem, s příliš fixovanou polohou hlavy;

– jsou buď ještě mladí a jejich tkáně jsou měkčí a náchylnější k poškození, nebo jsou už starší a jejich tkáně se stávají křehčími.

Zajímavost:

• Tři ze čtyř kulhajících koní kulhají na předek.

• Pokud kůň kulhá na předek, až z 95 % je problém někde od zápěstního (karpálního) kloubu dolů.

• Pokud kulhá na zadek, je problém hodně často v koleni nebo hlezně.

Příčinou kulhání tak mohou být různé:

– záněty kloubů a artrózy (= poškození kloubní chrupavky),

– poškození šlach, ať už jejich natažení, či natržení,

– poškození vazů,

– záněty a bolesti kopytní škáry, prstního polštáře, podotrochleárního aparátu či kopytních chrupavek a kostí,

– záněty, namožení a ztuhlosti svalů, poškození svalových povázek.

Je třeba myslet na to, že kůň může kulhat i z jiných důvodů, například ho jezdec příliš bere za hubu, tlačí ho sedlo, bolí zuby apod.

Co dělat s kulhajícím koněm

Pokud zjistíte, že váš kůň kulhá či „nechodí čistě“, je rozhodně důležité přestat na něm jezdit a dopřát mu klid, a to buď v boxu, nebo v prostorově velmi omezeném výběhu. Důležité je, aby neběhal, nechodil, neposkakoval. Možná pomůže, když s ním bude jeho stádový kamarád.

Další postup bude záležet na tom, jak ten kůň kulhá, především jak silně. Lze totiž říct, že čím je kulhání silnější, tím je postižení končetiny pravděpodobně větší a je nutné přistoupit k odborné léčbě. Proto se podívejme na takzvané stupně kulhání.

Kulhání I. stupně:

– nejmírnější kulhání, viditelné pouze v klusu – v kroku jde kůň čistě;

– na zdravou končetinu kůň v klusu trochu silněji dopadá (mírný pokles hlavy nebo kyčelního hrbolu/zádě), mírně odlehčuje končetinu nemocnou (trochu zvedá hlavu nebo na kratší dobu poklesne kyčelní hrbol/záď);

– toto kulhání může někdy vypadat jako „kulhá–nekulhá“ nebo „chodí divně, nečistě“;

– obvykle jsou příčinou mírné poškození, dlouhodobější problémy, ztuhlost pro nedostatek pohybu apod.

Kulhání II. stupně:

– kulhání (tedy odlehčování nemocné a zatěžování zdravé končetiny) je vidět i v kroku, v klusu je zřetelné;

– přestože kůň nemocnou nohu odlehčuje, je schopen ji zatížit, tedy došlápne na celé chodidlo a přenese na ni váhu;

– způsobuje ho většina akutních zranění a nemocí končetin (záněty kloubu, šlachy, poranění vazů, otlaky kopyt apod.).

Kulhání III. stupně:

– kůň kulhá velmi výrazně, dokonce nezatěžuje celou chodidlovou plochu postižené končetiny, čili došlapuje pouze na část kopyta, a to především v klusu;

– výrazný pohyb hlavou lze vidět i tehdy, když kulhá na zadní nohu (nepravé kulhání na přední nohu);

– těžké poškození končetin, silná bolest v kopytě apod.

Kulhání IV. stupně:

– kůň končetinu nechce zatížit;

– většinou při zlomeninách, kopytních abscesech, těžkém poškození šlach či kloubů apod.

Pokud tedy určíte aspoň přibližně stupeň kulhání koně, měli byste postupovat následovně:

Kulhání 3. a 4. stupně:

– koně nechat v naprostém klidu;

– pokud to zvládnete, končetinu můžete fixovat například dobře vypodloženým pevným obvazem či vypodloženou bandáží;

– případně končetinu chladit;

– vždy volat veterináře k další diagnostice a léčbě.

Kulhání 1. a 2. stupně

– koně nechat v klidu;

– případně končetinu chladit, pokud se jedná o akutní kulhání (včera nekulhal, dnes kulhá);

– do 2 dnů by se měl stav zlepšit – pak lze začít koně provádět a postupně zvyšovat zatížení;

– asi 7 až 10 dní dávat mírnou zátěž a sledovat, zda se kulhání nevrátí.

Volat veterináře, pokud:

– se kulhání zhorší během prvních dvou dnů;

– se kulhání nezlepší do dvou dnů;

– se kulhání vrátí / zhorší během následného zatěžování koně.

Kulhání koně je vždy velmi ošemetný problém, který se někdy velmi dlouho diagnostikuje, a najít příčinu může být téměř detektivní práce. Přesto by se tento příznak nikdy neměl podcenit, i slabé kulhání by se mělo hned řešit. Každý případ, kdy se nepřeléčilo byť jen mírné poškození končetiny, totiž může jednou přerůst ve vážný problém ukončující sportovní, či dokonce životní kariéru koně.