Krmné doplňky, díl 11 – Aby se kůň nebál (?)
Nejčastěji lidé chtějí uklidnit koně při přepravě, na závodech, při různých veterinárních zákrocích, při stříhání, ale někdy mohou mít pocit, že koně jsou celkově příliš nervózní či ustrašení nebo moc „horkokrevní“. Než se blíže seznámíme s možnými krmnými doplňky, které by měly pomoct, ráda bych majitele takových koní upozornila na celou řadu příčin nadměrné ustrašenosti či nervozity – nebo „jen“ až příliš bujného temperamentu jejich koně:
lekavý kůň může mít zhoršený zrak, může ho něco bolet nebo ho tlačí výstroj. Pokud se bojí v určité situaci, možná má špatné zážitky z minulosti nebo mu člověk dává nejasné či rozporuplné signály, popřípadě ho svým chováním ještě více znervózňuje. Některé koně je třeba na určité životní situace dobře připravit, natrénovat. Na pohodu, a tedy i chování koní má vliv i přítomnost jeho koňských „kamarádů“, dostatek volného pohybu a život v harmonickém stádě. V neposlední řadě je třeba si uvědomit i to, že každý kůň je jedinečný, jeden je odvážnější, jiný ustrašenější a vliv na charakter i temperament může mít i plemenná příslušnost.
Krmením ke klidu
Ano, vyvážená krmná dávka a množství a složení jednotlivých živin sladěné s pohybovým režimem koně patří mezi faktory, které velmi výrazně ovlivní případnou „ohnivost“ koně. Obecně platí, že velký obsah lehce stravitelných cukrů může podporovat u koní „strach“ a podobné „nervózní“ chování. Cukry jsou rychle metabolizovány, a jsou tedy „rychlým“ zdrojem energie, což je na jednu stranu dobře, pokud má kůň podávat dynamický výkon, ale na druhou stranu to může škodit, potřebujeme-li koně klidného a rozvážného. Cukry se totiž štěpí v tenkém střevě na glukózu, která se dostane do krve. Tam, když jí je hodně, může skutečně zapříčinit „návaly energie“. Někdy pomůže snížit dávku jádra nebo ho úplně odebrat. Kdyby pak kůň hubl nebo nepodával dobré sportovní výkony, lze mu místo jádra podávat tuky. Odborné studie prokázaly, že plnokrevníci krmení dietou bohatou na vlákninu a tuky byli v tréninku klidnější než plnokrevníci krmení jádrem.
Říká se také, že krmení ovsem může způsobit u citlivých koní nadměrnou nervozitu, „horkokrevnost“. Může za to údajně avenin, látka obsažená v ovsu a dráždící nervová zakončení. Proto mnoho lidí doporučuje nedávat nervózním a vystrašeným koním žádný oves.
Bylo zjištěno, že i nedostatek vlákniny, tedy málo možností žvýkat, pást se apod., zvyšuje celkovou nervozitu koní. Aby se koně zabavili – a tím i uklidnili – lze jim podávat seno v tzv. „zpomalovačích krmení“, například v sítích s menšími oky.
Sedativa
Před některými konkrétními úkony, například před přepravou, stříháním či náročnějším vyšetřením, lze koně uklidnit sedativy. Jsou to látky, které otupují vnímání – musí je koni doporučit nebo přímo podat veterinář. Mají totiž celou řadu vedlejších účinků a ne vždy je lze bezpečně použít.
Krmné doplňky
V současné době na trhu najdeme nepřeberné množství krmných doplňků, které slibují, že koně uklidní, zlepší jeho soustředěnost na práci či celkovou ovladatelnost v obtížných situacích. Některé se podají jednorázově, například před naložením do přepravníku, jiné se koni přidávají do krmení dlouhodobě, například u koní, kteří jsou celkově nervóznější při práci. Je třeba si však uvědomit, že mnohé z nich se nacházejí na seznamu zakázaných látek (čili jsou doping), proto je nelze koni podávat určitou dobu před závody nebo během nich. Je třeba si dávat pozor i na to, že některé z těchto látek mohou být při nesprávném použití nebezpečné. Na druhé straně – jako u mnoha jiných krmných doplňků – je jen velmi málo odborných studií, které by potvrdily jejich účinek na koně. Majitelé se tak musí spolehnout na tvrzení výrobců, která často vycházejí pouze z výzkumů na lidech či jiných zvířatech, nebo dokonce jen na zkušenostech jiných majitelů. A protože strach či nervozita jednoho koně můžou mít úplně jiné příčiny než u koně druhého, není žádný z těchto doplňků stoprocentně účinný a „spolehlivý“.
Hořčík
Známým a velmi často používaným prostředkem na uklidnění nervózních a „horkokrevných“ koní je hořčík. Pomáhá tlumit nadměrné nervové vzruchy a někteří koně ho skutečně mohou mít ve své krmné dávce málo. Odborné studie však zjistily, že hořčík snižuje tendence se plašit a zlepšuje ovladatelnost i těch nervózních koní, kteří jeho nedostatkem netrpí. Čili ho lze podávat ve zvýšené dávce, a to raději dlouhodobě.
Hořčík se v levnějších krmných doplňcích vyskytuje ve formě oxidu nebo síranu, které mají horší vstřebatelnost a mohou být silně dráždivé pro trávicí trakt. Kvalitnější doplňky ho proto nabízejí v podobě lépe stravitelného chalátu nebo aspartátu hořečnatého.
Thiamin (vitamin B1)
Thiamin je důležitý pro správnou funkci nervového systému a metabolismus cukrů. Koně si ho dokážou vyrobit sami a kromě toho se v dostatečně velkém množství nachází v zelené píci a pivovarských produktech.
Souvislost mezi nedostatkem vitaminu B a nervozitou nebo ustrašeností koní nebyla zatím nijak zdokumentovaná. Existuje však jedna studie popisující, jak se chování lidí trpících nedostatkem vitaminu B zlepšilo po jeho přidání. Thiamin se proto velmi často podává pro uklidnění nervózních koní, ale nefunguje to spolehlivě. Pravděpodobně uklidní pouze ty koně, kteří mají skutečně (a vzácně) nedostatek thiaminu nebo jeho zvýšenou potřebu.
Tryptofan
Je to aminokyselina, z níž si tělo vyrábí neurotransmiter zvaný serotonin. Pomocí něho může mozek přirozeně potlačit agresi, strach a stres. Protože se předpokládá, že podávání tryptofanu (konkrétně jeho L–formy) pomáhá uklidnit vystresované koně, najdeme tuto sloučeninu v různých uklidňujících přípravcích, například pastách, které se koním podávají před přepravou nebo odstavem od matky. Podle výzkumu však jedna jediná dávka koně spolehlivě neuklidní. Otázkou zůstává, zda by nepomohlo podávat tuto sloučeninu opakovaně a dlouhodobě.
Taurin
Je to další aminokyselina, která má celou řadu příznivých účinků na organismus od antioxidačních až po úlevu od svalových bolestí. Kromě jiného působí na sympatikus a ovlivňuje reakci „boj, nebo útěk“, takže má uklidňující účinek ve stresových situacích. Ve výzkumech prováděných na myších podporoval soustředěnost na požadovanou činnost v rušivém prostředí; u koní se proto využívá především k uklidnění během přepravy či na závodech.
Inositol
Inositol patří mezi cukry a někdy se mu říká vitamin B8. Je důležitým prostředkem mezibuněčné „komunikace“ a nachází se především v mozku a míše. Zjistilo se, že u lidí pomáhá při léčbě některých psychických poruch, například strachu, obsedantně kompulzivních poruch a depresí, proto se někdy přidává do krmných doplňků určených pro uklidnění nervózních koní.
GABA
Dostihový průmysl je věčný pátrač po látkách na uklidnění koní, které by se jim mohly podat několik hodin před dostihem. Chtějí, aby nervózní plnokrevníci v plné kondici nemysleli na strach a svoji energii vložili pouze a jen do dostihu. Není to tak dlouho, kdy se používala gama–aminobutyrová kyselina (GABA), která slouží jako přirozený neurotransmiter v mozku a která má ve vyšších koncentracích uklidňující efekt. Kvůli celé řadě negativních účinků (až ztrátě vědomí) však patří k dopingu.
Kozlík lékařský (neboli baldrián, kočičí kořen)
Jedná se o rostlinu rozšířenou v mírném pásmu severní polokoule. Jeho obsahové látky nacházející se především v kořenech a oddencích se po staletí používají k mírné sedaci a uklidnění, protože mají tlumivý vliv na centrální nervový systém. Výtažky kozlíku lékařského je nutno dobře dávkovat, protože nesprávně podané mohou mít naopak povzbuzující účinky nebo mohou způsobit celou řadu zdravotních nepříjemností (od dráždění žaludku až po poruchy srdeční činnosti). Kromě toho mají poměrně charakteristický zápach, který může koním hodně vadit. Přesto se tato bylinka či její extrakt často používá v „přírodních“ uklidňovacích prostředcích pro lidi i zvířata – jistě vám něco říká pojem „valeriánské kapky“. Je třeba si jen dát pozor na to, že patří k zakázaným látkám.
Mučenka
Mučenky jsou nejenom okrasné rostliny, ale používají se i v potravinářství a medicíně. Plody řady mučenek jsou jedlé (např. známá maracuja nebo granadilla), kromě jogurtů se zpracovávají do šťáv, džusů nebo marmelád. V lécích se používají pro svoje mírné analgetické, sedativní a spasmolytické účinky, například u lidí na léčbu neurotických příznaků.
Kava (pepřovník opojný)
Kava je bylina pocházející z ostrovů v jižním Pacifiku. Látky získané z kořene (souhrnně nazvané kavalactony) byly už dávno známé pro svůj uklidňující účinek na centrální nervový systém. U lidí mírní bolesti, pomáhají při úzkostech a nespavosti, snižují pocity stresové zátěže, uvolňují svalové napětí a křeče. Se stále větší oblibou se proto podávají i zvířatům.
Zelený čaj
O zeleném čaji se ví, že má na lidi mnoho příznivých účinků. Vděčí za to celé řadě obsahových látek. Několik odborných studií zjistilo, že kombinace kofeinu a L–theaninu snižuje u lidí ostražitost a reakční rychlost; jinými slovy uklidňuje nervózní chování a pocity stresu. S výtažky ze zeleného čaje se proto můžeme setkat i v krmných doplňcích určených k uklidnění nervózních koní. I on však patří mezi dopingové látky, proto nejsou tyto doplňky vhodné pro aktivně závodící koně.
Další bylinky
Pro lidi se k uklidnění čili proti stresu, depresi či nervozitě doporučují i výtažky z rozmarýnu, třezalky, anděliky (andělský kořen), puškvorce, mateřídoušky, meduňky, aloe vera, brutnáku lékařského, chmele, levandule, heřmánku a mnoha dalších. Určitě se s těmito bylinkami setkáte i u některých přírodních přípravků pro uklidnění koní.
Homeopatika
Někdo raději než po „chemii“ či bylinkách (což je zase jen chemie) sáhne po homeopaticích. I koním lze podat přípravky používané v boji proti strachu u lidí – například argentum nitricum a/nebo gelsemium. Argentum nitricum je především lék působící proti strachu, uspěchanosti, neklidu. Homeopati ho podávají studentům v období zkoušek, berou si ho chirurgové a zubaři, kteří se potřebují psychicky připravit na závažnou operaci. Základní indikací pro homeopatikum gelsemium je zase tréma, neschopnost člověka veřejně vystoupit. Doporučuje se u dětí, které ve škole trpí trémou a při zkoušení v důsledku trémy selhávají, i když všechno umí. Otázkou zůstává, zda i koně trpí podobnými pocity a problémy, nebo zda spíš jejich strach pramení z něčeho jiného – třeba z reálného pocitu ohrožení života či neschopnosti kontrolovat svoji životní situaci.
Jak je vidět, pro uklidnění koní najdeme na trhu poměrně dost různých více či méně zázračných přípravků. Přesto, než po některém z nich sáhnete, doporučuji začíst a zamyslet se nad prvními odstavci článku a kriticky vyhledat skutečnou příčinu strachu nebo nervozity svého koně a v první řadě řešit ji. Až pak sáhnout po nějakém krmném doplňku, bude-li vůbec potřeba.
Zdroje informací:
TheHorse.com
Webové stránky KER – Kentucky Equine Research
Bylinkopedie.cz
