Vlastní kůň, díl 30: Na návštěvě u prodávajícího

Vlastní kůň, díl 30: Na návštěvě u prodávajícího
Stará verze průkazu koně, průkaz otevřený na stránce, kde jsou uvedeni majitelé koně.
Nová verze průkazu koně, průkaz otevřený na stránce, kde je popis koně důležitý pro identifikaci.
Obsah
  1. 1. Nespěchejte
  2. 2. Nejezděte sami
  3. 3. Nevěřte jen slovům, chtějte i „činy“
  4. 4. Nebojte se ptát a vyzvídat
  5. 5. Nekupujte koně bez platných „papírů“
  6. 6. Neupněte se na jednoho koně
  7. 7. Neberte koně hned

Máte vybráno? Zaškrtli jste si inzeráty, které vás zaujaly a ke kterým jste si případně zjistili dodatečné informace? Zapsali kontakty na chovatele a prověřili je? Skutečně víte, s kým máte co do činění a jakého koně dotyčný prodává? Pak hurá, domluvte si osobní návštěvu, nastartujte vozidlo a můžete se rozjet po světě a hledat si vašeho vysněného koně.

Protože vybraných koní byste měli mít víc, aby bylo s čím srovnávat, počítejte s tím, že nějaké kilometry projezdíte. Ano, nákupu koně byste měli obětovat svůj čas i benzín. A – jak si za chvíli řekneme – i čas někoho jiného. Pokusila jsem se sestavit seznam pár důležitých věcí, které byste při osobním výběru koně neměli dělat:

1. Nespěchejte

Čas jsou peníze. Až se to vezme z jakékoli strany. Zde ale platí jedno: domluvte si návštěvu na den, kdy máte dostatek času všichni. Nejen vy, ale i prodávající a všichni, kteří s vámi na návštěvě budou.

Když dojedete, prohlédněte si celé hospodářství, kde kůň žije, stáj, jiné koně, prohlídněte si koně ve stáji či ve výběhu, pohlaďte ho, navažte kontakt, nechejte si ho prodávajícím nebo jinou oprávněnou osobou koně předvést ve stáji/výběhu, nechejte ho před vašima očima vyčistit, nasadit ohlávku, pozvedat nohy, provést na vodítku… Nechejte si předvést vše, co považujete za důležité. Pokud se kůň má předvádět pod sedlem, nechejte si ho nasedlat a nauzdit před vašima očima, sledujte ho od začátku do konce ježdění. Popovídejte si s prodávajícím či jinými lidmi ve stáji. A to vše zabere čas.

Nenechejte se odbýt, že prodávající nemá čas. Když tak se domluvte na jindy. Pokud nemá nikdy dost času a vždy spěchá, vyškrtněte si tohoto koně (jeho prodávajícího…) ze seznamu – je to přinejmenším podezřelé.

2. Nejezděte sami

Nikdy nejezděte na „předkupní“ návštěvu sami. Vezměte si s sebou „svědka“. Mohlo by se stát, především po větším počtu návštěv u různých koní, že si některé detaily návštěvy nebudete pamatovat a prodejce může tvrdit něco jiného, než vy. Svědek vám může pomoct rozpomenout si, jak to ve skutečnosti bylo, může být důležitý v případě, že vaše tvrzení bude proti tvrzení prodávajícího.

Ale taky myslete na pořekadlo, že víc očí víc vidí. Vy si nemusíte všimnout nějaké skutečnosti, váš kamarád ano.

Když si s sebou někoho berete, je dobré, aby to byl člověk, který koním rozumí. Jste-li začátečníci nebo nemáte příliš zkušeností, pak si s sebou určitě vezměte někoho (klidně i víc lidí najednou), kdo se orientuje ve zdravotní problematice a chovu koní, kdo vyhodnotí chování i vzhled a pohyb koně, kdo dokáže posoudit prostředí, „papíry“ koně, ale je dobré mít s sebou i jezdce, který si na koně i sedne. Můžete si rovnou vzít i veterináře, ale to není pro první návštěvu nutné (viz dále).

3. Nevěřte jen slovům, chtějte i „činy“

Jinými slovy, dobře se během celé návštěvy dívejte, poslouchejte, vnímejte… Když se přijedete podívat na svého potenciálního koně, je jasné, že budete chtít vidět hlavně jeho. Důkladně si prohlédněte prostředí, ve kterém žije, ptejte se na jeho denní režim a na to, jak probíhá péče o něho.

Sledujte jeho chování a pohyb ve volnosti ve výběhu, v boxe, při manipulaci na ruce (vedení z výběhu), uvázání, čištění, ustupování, podávání a držení nohou, reakce na vás jakožto cizí lidi, reakce na „své“ lidi, nasazování ohlávky, uzdečky, sedla či jiné výstroje. Sledujte, zda je kůň klidný, přátelský, zda neklopí uši, nenaznačuje kopnutí či kousnutí – pokud ano, ptejte se, proč to tak dělá – zda neuhýbá například před udidlem či sedlem, zda se nebojí bičíku, vodítka, prudších pohybů, hlasitějšího slova, zda okolo sebe nechá chodit lidi, zda se ho lze dotýkat po celém těle. Sledujte, zda se netváří ustrašeně, překvapeně, nebo naopak agresivně, popřípadě zda lidi neignoruje, zda není netečný, spavý…

Sami si koně osahejte, sami mu nasaďte ohlávku, proveďte si ho, zkuste nasedlat, vezměte mu nohy. Zkuste si s ním udělat vše, co budete se svým budoucím koněm dělat, a sledujte, jak to přijímá, jak reaguje. Může vás zajímat, zda se nebojí vody z hadice, sprejů, deky, psů, dětí… Určitě se ptejte, jak je to s jeho přepravováním. Pokud něco nezná, nemusí to vadit, některé povely či úkony ho můžete naučit, až bude váš. Je třeba sledovat jeho celkový přístup k lidem a ochotu nechat s sebou manipulovat.

Dalším bodem bude ježdění. Většinou je dobré nechat si koně předvést pod jeho obvyklým jezdcem. Chtějte vidět vše, co po něm budete i vy požadovat – pokud chcete skákat, ať před vámi skáče, pokud chcete jezdit do terénu, možná s ním půjdete na procházku. Pak si můžete na koně sednout vy a vyzkoušet vše, co potřebujete. Můžete nechat na koni jezdit i svého kamaráda, aby vám řekl svůj názor a své postřehy. Zkušený jezdec či trenér vám řekne, zda případné jezdecké nedostatky koně budou vadit, nebo je to něco, co se kůň ve vaší péči hravě naučí a nyní to není na překážku.

Po ježdění si nechejte koně před vlastníma očima odsedlat, oduzdit, vyčistit či jinak opečovat a zase pustit do jeho normálního prostředí.

Nebojte si ho před i po ježdění prosahat, jeho hřbet a nohy, zda se nezměnily jeho reakce na váš dotyk a tlak. Sledujte, jak se po ježdění pohybuje ve volnosti, a porovnejte to s pohybem před ježděním. Stejně tak porovnejte jeho chování a ochotu nechat sebou manipulovat.