Zdravotní problémy v chovu králíků 6. – Základy výživy a krmení králíků

Další fotografie (7)

Výživa je nejvýznamnějším vlivem, který působí na živý organismus. Správně sestavená krmná dávka a rovněž technika krmení hrají klíčovou roli v růstu, vývinu, produkci a také zdravotním stavu. Přesto se však u nás stále setkáváme se základními dietetickými chybami, které se odrážejí především ve zdraví králíků jak v produkční sféře, tak ve sféře čistě zájmového chovu králíků.

Téma výživy a krmení králíků by vydalo minimálně na samostatný seriál. Účelem tohoto krátkého příspěvku je shrnout ta nejpodstatnější fakta, která se k výživě králíků vztahují. Právě výživě a technikám krmení je aktuálně v králíkářské oblasti věnován velký prostor ve výzkumu.


Anatomické zvláštnosti králíka

Anatomie králíka ve vztahu k trávení vykazuje určité zvláštnosti, které se odrážejí v přístupu ke krmení. Králík je striktní herbivor, a proto je tomu uzpůsoben poměrně dlouhý zažívací trakt. Účelem tohoto rozsáhlého gastrointestinálního komplexu je dostatečně využít živiny, což je podloženo původním přirozeným prostředím králíka, kde se králík živil téměř výhradně objemnými krmivy. Z těchto předpokladů je nutné vycházet a respektovat je, protože v opačném případě snadno dochází k trávicím poruchám, které se velmi rychle projeví na celkovém zdravotním stavu králíka.

V rámci dutiny ústní je vhodné poukázat na chrup králíka. Vzhledem k anatomii chrupu jsou zuby bezkořenné a neustále dorůstají, přibližně intenzitou 2 mm za týden. Příjmem vhodné, běžné pevné potravy dochází k jejich přirozenému obrušování. Není nezbytně nutné předkládat tvrdé pečivo. To je navíc z nutričního hlediska pro králíka nepříliš vhodné a/nebo může často vykazovat zdravotní závadnost (zaplísnění). Jsou však i situace, kdy chrup králíka vykazuje vrozené a poměrně dědičné vady (vztahující se zejména ke konformaci lebky králíka). V takovém případě dochází k nekorektnímu skusu, a tedy nemožnosti obrušování. Terapie je možná (pravidelné obrušování speciální bruskou u veterinárního lékaře, příp. extrakce), avšak v ohledu čistokrevného chovu králíků u takovýchto zvířat provádíme negativní selekci s cílem eliminace rozšíření vady v populaci.

Žaludek králíka je jednokomorový a jeho účelem je zejména sterilizace zažitiny v kyselém prostředí. Z hlediska fyziologie je nemožné, aby králík zvracel, což je jeden z aspektů, který v domácím chovu králíka hraje proti nám i proti králíkovi samotnému. Pokud obecně něco králík sežere, musí to projít celým jeho trávicím traktem. A to se, bohužel, týká i nevhodných či jinak škodlivých krmiv či těles.

Tenké střevo králíka se z anatomického hlediska dělí do několika sekcí a je místem vstřebání mnoha živin. Unikátní je imunitní funkce tenkého střeva systému králíka (tzv. Peyerovy plaky, sacculus rotundus).

Tlusté střevo je segmentováno na slepé střevo a kolon a úkolem je zejména trávení vlákniny a získání energetických substrátů, což je pro králíka charakteristické. Z tohoto důvodu dokáže králík využít i vlákninu, čehož většina monogastrických savců není schopna. V tzv. proximálním kolonu dochází k separaci částeček zažitiny podle velikosti. Ve slepém střevě králíka se nachází unikátní mikroflóra (bakterie, kvasinky, prvoci), která umožňuje využití stravitelné vlákniny. S ohledem na správný pohyb střev je důležitá i nestravitelná frakce vlákniny. Králík přirozeně produkuje výkaly dvojího typu. Noční, tzv. Cékotrofy, jsou jakýmsi meziproduktem, který králík znovu pozře a je z nich schopen v žaludku získat aminokyseliny, enzymy i vitaminy B a K. Za fyziologického stavu chovatel cékotrofy neuvidí, králík je žere v noci přímo u řitního otvoru. Druhým typem jsou klasické kulovité, tvrdé výkaly.

Krmná technika

Klíčovou roli nehraje jen složení a množství krmné dávky, ale i samotná technika krmení.

Z podmínek drobného zájmového chovu králíků je známo „zlaté pravidlo“ – králík by měl předloženou krmnou dávku (jádro) přijmout do 15–30 minut.

Případný zbytek by se měl odstranit a do dalšího krmení by králík měl mít neustále k dispozici jen kvalitní seno, slámu a samozřejmě pitnou vodu. Tím se výrazně eliminují dietetické problémy spjaté s kontaminací krmiva vodou či výkaly a močí. Správné množství krmné dávky zkušený chovatel odhadne v závislosti na věku králíka a účelu chovu. Bohužel, tento jednoduchý prvek techniky krmení není aktuálně příliš v drobnochovech rozšířený, což může souviset s větším výskytem dietetických poruch.

Specifické nároky

Každá konkrétní skupina králíků má většinou více nebo méně specifické nároky na složení krmné dávky a množství. Významnými aspekty vzhledem ke zdraví a/nebo produkci jsou zejména:

  • Věk králíků

Jedna z oblastí, které se nedávno začaly u výživy králíků řešit, je fázová výživa s ohledem na věk králíků. Kritickou věkovou kategorií jsou mladí králíci do zhruba 3 měsíců. Nejvíce exponovaní jsou králíci ve věku cca 4–5 týdnů a pak při odstavu (cca 8–9 týdnů). Přechod na pevnou potravu je plně realizován okolo jednoho měsíce věku mláďat. Do cca 3 týdnů získávají mláďata živiny pouze z mléka králice. Vrchol laktace králice je zhruba ve 3 týdnech po porodu a pak už jen klesá. To se odráží ve faktu, že mláďata se musí naučit přijímat pevnou potravu. V tomto věku může snadno dojít k průjmovým onemocněním, pokud by krmná dávka vykazovala nutriční a/nebo zdravotní závadnost. Po stránce nutriční je vhodné u mladých králíků snížit obsah škrobu v krmné dávce (typickým zdrojem jsou obiloviny), protože aktivita příslušných enzymů je zatím nižší než u dospělých jedinců. Nadměrné množství nestráveného škrobu, které by se dostalo do tlustého střeva, by působilo škodlivě. Proto je vhodné se vyvarovat, minimálně u mladých králíků, předkládání tvrdého pečiva. Dalším faktem je méně rozvinutá mikroflóra slepého střeva. Mládě se rodí v ohledu střevní mikroflóry de facto sterilní. Tu až postupně získají od králice. I proto bychom zejména u mladých králíků neměli příliš experimentovat a měnit zaběhlou krmnou dávku. Především náhlé střídání většího množství zeleného krmiva (hlavně v letním období) není vhodné. U odstavených mladých králíků je krátkodobě vhodné poněkud zvýšit množství objemného krmiva (podpora střevní motility) na úkor jadrného krmiva. Odstav je obecně stresem pro mladý organismus králíka. Často využívaná technika ze snížení podstavového stresu je oddělení samice a ponechání skupiny mláďat v původním kotci, po dobu cca 2 týdnů. Mláďata zůstanou v kotci, který znají. V rámci jejich krmné dávky je vhodné ponechat původní krmnou dávkou a až po cca 2 týdnech postupně přecházet na dávku, kterou budou běžně přijímat. Samotnou kapitolou je hygiena krmení a napájení (viz publikovaný díl seriálu).

  • Účel chovu

Výživa konkrétní kategorie králíků je běžně praktikovanou technikou. Obecně, jsou dostupné kompletní diety pro rostoucí králíky, chovné králíky a rovněž pro výkrmové králíky. Diety se liší především obsahem konkrétních živin, kdy konkrétní kategorie mají vyšší, nebo menší nároky. Mimoto, některé krmivářské firmy mají i hlubší diferenciaci svého portfolia pro výživu králíků. Základní komponenty diet jsou většinou velmi podobné. Zásadní roli hraje jejich složení a také kvalita surovin. Speciální kategorií jsou zakrslí králíci, většinou chovaní v domácnostech jako společenská zvířata.

  • Genofond

Rovněž konkrétní genofond hraje svou roli při výživě a krmení králíků. Velká plemena jsou náročná především z pohledu množství krmné dávky. U těchto plemen je více než u plemen jiných důležitý správný poměr minerálů v ohledu korektního vývinu silné a velké kostry. Pro dlouhosrstá plemena (angory) se vyplatí krmnou dávku vybalancovat především v ohledu produkce srsti – vybrané aminokyseliny, vyšší obsah tuku. Králíci určení pro masnou produkci mají vyšší nároky na zejména dusíkaté látky (tvorba svaloviny), pokud mají vykazovat žádoucí hmotnostní přírůstky. Zřetelně jiné požadavky má genofond zakrslých králíků. Zde stojí v popředí jejich striktně mimoprodukční význam upevněný desítkami let systematického šlechtění. Cílem je především dlouhý život podložený dobrým celkovým zdravotním stavem. V ohledu typických pet králíků je zásadní především optimální podíl vlákniny a jejich specifických frakcí. Naopak vysloveně vyšší podíl dusíkatých látek a škrobu se jeví jako nevhodný. Mimo výživu je u zejména zakrslých králíků velký význam přisuzován i zootechnickým a zoohygienickým faktorům (možnost volného pohybu, instalace technologických prvků, udržení vhodného mikroklimatu apod.).

Máte správnou kondici králíků?

S výživou a krmením souvisí i dosažení konkrétní kondice. Kondici charakterizujeme jako aktuální připravenost zvířete ke konkrétnímu účelu s ohledem na zejména živou hmotnost a celkový dojem. Kondici lze posoudit pohledem a pohmatem na vybraných místech. Určení správné kondice je zásadní situací pro chovatele a přesnost odhadu se zpřesňuje se zkušenostmi chovatele.

Kondice chovná (plemenná) – účelem je připravenost k reprodukci. V ohledu chovu králíků se řeší především u králic. Ve všeobecnosti, správný králík v chovné kondici „není ani tlustý, ani hubený“. Podkladem pro správnou chovnou kondici králic je dobře utvářená kostra s muskulaturou a delší a širší tělo umožňující správný vývin plodů v době březosti. Králice přetučnělé (výrazně zmnožené podkožní pojivo v laloky a rovněž velké ukládání tuku v dutině břišní) mají často problémy se zabřezáváním. Opakem jsou králice podvyživené, u kterých jejich zdravotní stav většinou nedovoluje zapuštění. Obdobně je to u samců králíků, kde to má vliv předně na kvalitu semene a pohlavní pud.

Kondice výstavní – účelem je připravenost na výstavu, soutěž. Jedná se o „vylepšenou“ chovnou kondici. Zvíře je celkově na pohled líbivé, harmonické a působí připraveným dojmem. Zde je v našich podmínkách, bohužel, většinou znát určitá rezerva. Správné načasování výstavní kondice králíků je především v ohledu kvality srsti. Mimoto, králík by měl mít zastřižené drápy a být v mírně nadprůměrné výživové kondici. Králík ve výstavní kondici by aktuálně neměl línat. Srst by měla být hustá, pružná, vyrovnaná, přiměřeně lesklá a přiléhavá. Mnohých těchto znaků lze docílit vyváženější krmnou dávkou (aminokyseliny, vyšší obsah tuku) a pravidelným vyčesáváním staré srsti. V opačném případě je zkreslen celkový dojem a takové zvíře se nemůže rovnat zvířeti dolínanému. Právě vliv výživy na dosažení výstavní kondice je aktuálně čím dál více zřejmý a dostává se do povědomí i naší chovatelské veřejnosti. Domnívám se, že správné výstavní kondici bude i na našich výstavách přikládán u králíků čím dál větší význam, což je odrazem situace v zahraničí. Z praxe chovu a výstav je rozšířený fakt, že králíci jsou ve výstavní kondici především v prvním roce života, kdy absolvují výstavy a získají ocenění. Vystavování starších králíků je většinou sporadické, i s ohledem na to, že většina z nich jen obtížně dosáhne po delší dobu zpětně výstavní kondice. I proto se však lze domnívat, že ve šlechtění bude u králíků víc přikládán význam těm zvířatům, která si znaky výstavní kondice zachovají i během reprodukční fáze a/nebo do vyššího věku.

Kondice žírná (výkrmová) – účelem je porážka jatečného králíka. Cílem je, aby králík dokázal ve zvýšené intenzitě konvertovat živiny z krmiva do produktu, především masa. K tomuto účelu existují vybraná plemena králíků, u nichž je známa dobrá konverze živin a charakteristiky jatečné hodnoty. Mimoto, nejlepších výsledků ale dosahují tzv. výkrmoví králíci, resp. meziplemenní a mezilinioví hybridi. Jedná se o systematicky vzniklé křížence z toho nejlepšího genofondu v ohledu produkce masa, rychlého růstu, senzorických vlastností masa apod. U králíků je projev této kondice navenek spjat především s celkově vyšším osvalením, relativně méně výraznou hlavou, distálními končetinami a tenkou kůží. Vše výše uvedené je směřováno ke šlechtění na hlavně dobrou jatečnou výtěžnost. Kondice žírná není žádoucí u chovných králíků (ztučnění u starších jedinců) a už vůbec ne u králíků pro výstavy (výrazné srážky bodů až vyloučení dotyčného jedince). Zejména u zakrslých králíků je výskyt obezity spjat s predispozicí k vybraným zdravotním problémům.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře