Sallander

Sallander s optimálním zbarvením
Hlava sallandera
Podsada má být všude bílá.
Nežádoucí – tmavší – závoj
Z českého chovu sallanderů (foto Petr Fasora)
Chovný samec sallandera s žádaným zbarvením (foto Petr Fasora)
Obsah
  1. Historické údaje o plemeni
  2. Popis plemene
  3. Rozšíření
  4. Genetické založení

Nizozemské plemeno sallander patří mezi mladší zahraniční plemena králíků. O to více je s podivem a uznáním, že se plemeni aktuálně daří obsazovat „vysoká místa v žebříčku hitparády“ hned v několika evropských zemích. Od roku 2020 se v ČR mohou tito králíci řádně registrovat s předpokladem bodového hodnocení od přibližně druhé poloviny roku.

Sallander (zkratka Sall) je středním plemenem s optimální hmotností okolo 3,5 kg, s perleťově bílou barvou doplněnou o sytě tmavé kamzičí znaky vynikající kvalitou srsti.

Historické údaje o plemeni

Plemeno sallander je nizozemského původu, jedná se o poněkud mladší plemeno. Za tvůrce nového plemene je označován tamní posuzovatel D. J. Kuiper z města Olst v regionu Salland. Za vznikem plemene stojí durynští králíci a činčily, které šlechtitel záměrně křížil. Nové plemeno bylo v rodném Nizozemsku uznáno v roce 1975. Od roku 1994 je uznáno i v britském vzorníku plemen králíků (Whitman, 2004). S ohledem na prostorovou izolovanost od hlavního králíkářského dění v Evropě byl sallander zařazen do evropského vzorníku plemen králíků až v roce 2012, přičemž v roce 2016 byla realizována úprava tohoto standardu.

Popis plemene

Jedná se o plemeno, které vhodně kombinuje užitkový tělesný rámec s netradičním zbarvením srsti. Český standard plemene vychází především z evropského a německého standardu. Sallander představuje střední plemeno jemnějšího typu (3,25–4,00 kg) s minimální přípustnou hranicí u dospělých zvířat 2,75 kg. Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. Co se týče znaků typičnosti, plemeno má střední tělesný rámec se zavalitým tělem válcovitého tvaru. Zejména hřbetní a pánevní partie mají velmi dobré osvalení. Hlava je silná, široká v čele i nose. Hlava králic přirozeně vykazuje jemnější stavbu. Délka uší je 11,0–13,0 cm. Srst je hustá v podsadě se stejnoměrně výraznými pesíky a přibližnou délkou 3 cm. Typickým znakem plemen je mimořádná přiléhavost srsti daná pružnými a lesklými pesíky. Barva krycí srsti je perleťově bílá, lesklá, se světle šedočernými konečky pesíků, které vytvářejí velmi jemný nádech – tzv. závoj. Tato základová barva je doplněna o tzv. kamzičí znaky, jež mají kontrastní, tmavě sazovitou barvu. Jedná se o nosní masku maximálně do výše očí, oční kroužky, uši, skráňové skvrny, boční pruhy, břicho, vnitřní strany končetin a spodinu pírka. Kamzičí pruhy zasahují vysoko ke slabinám. Duhovka očí je tmavě hnědá, zornice černá. Drápy mají tmavě rohovitou barvu. Podsada je všude bílá.

Rozšíření

Po několik desetiletí byl sallander pouze krajovým plemenem vystavovaným zejména v oblasti Beneluxu. Zprávy o tomto netradičním plemeni k nám občas zprostředkovaně pronikly už v minulosti, nicméně na hlavní „boom“ si plemeno muselo počkat. Za zcela zásadní lze označit Evropskou výstavu zvířat konanou v listopadu 2015 ve francouzském městě Metz (Méty). Tam bylo plemeno předvedeno v počtu deseti jedinců, z nichž vynikala kolekce francouzského chovatele Fréderika Steibela, která obdržela 386,5 bodu. Krátce po této prezentaci plemene byl zaznamenán obrovský zájem, a to zejména u německých, rakouských a posléze i českých, polských i slovenských chovatelů. Zejména v Německu a Rakousku vznikla díky tamní početné chovatelské základně poměrně agilní skupina chovatelů sallanderů. Čeští chovatelé však nezaostávali, první odchovy od importovaných sallanderů náleželi Milanu Kudrovi, Ing. Jiřímu Fárovi a několika dalším. Značné popularity jejich chov začal dosahovat od roku 2019, kdy přibyla značná část nových chovatelů. V témže roce bylo toto plemeno prezentováno i na mezinárodním školení posuzovatelů králíků v německém Berchingu. Krásou sallanderů se nechali uchvátit i dlouholetí chovatelé králíků a v počátku roku 2020 se jejich počet pohybuje okolo jedné desítky. Lze konstatovat, že právě tento základní počet chovatelů je nutný pro další rozvoj a budoucí udržení plemene. K tomu bude však nezbytné realizovat základní prvky selekčního výběru chovných zvířat se zaměřením nejen na požadované zbarvení (zejména sytost tmavě sazovitých kamzičích znaků), ale i na specifickou kvalitu srsti, která patří rovněž mezi plemenné znaky reprezentativních sallanderů. V tomto ohledu lze jako žádoucí hodnotit případné – budoucí – založení speciálního chovatelského klubu.

Genetické založení

Po genetické stránce zbarvení se jedná o tzv. vybělené durynské zbarvení. Důsledkem činčilového faktoru je veškerý rezavě hnědý pigment v základní barvě světle šedobílý, konečky pesíků jsou lehce znatelné a vytvářejí velmi lehký závoj. V ideálním stavu se hovoří o tzv. perleťové barvě, samozřejmě doplněné intenzivními sazovitými kamzičími znaky.

V případě zájmu o chov sallandera poskytne více informací a kontaktů autor článku.

 

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (6x):

1
2
3
4
5

Autor textu MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D.

Vlastimil Šimek se narodil v roce 1988. Jeho chovatelská dráha se vyprofilovala na chov králíků, zejména zakrslých plemen. Dlouhodobě se věnuje zejména chovu zakrslých beranů divoce zbarvených. V roce 2009 úspěšně složil zkoušky na posuzovatele králíků; později splnil podmínky pro statut mezinárodního (evropského) posuzovatele králíků. Publikuje odborné články v tuzemsku (časopisy Chovatel, Fauna) i v zahraničí. Je vedoucím autorského kolektivu, který připravuje nový Vzorník plemen králíků.

Autoři fotografií MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D. , Petr Fasora

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře