Lotrinský kaštanový

Lotrinský kaštanový z Evropské výstavy zvířat Nitra (2009)
Detail hlavy samce lotrinského kaštanového ukazuje, že toto plemene má mít typologické odlišnosti ve srovnání s většinou jiných malých plemen králíků.
Obsah
  1. Historické údaje o plemeni
  2. Popis plemene
  3. Rozšíření
  4. Genetické založení

Plemeno lotrinský kaštanový patří mezi starší zahraniční plemena králíků. Ve Francii a přilehlých státech je plemeno známé s přestávkami již téměř 100 let, avšak do dalších států pronikalo jen velmi pozvolna. Od roku 2020 je toto plemeno uznáno také v českém Vzorníku plemen králíků 2020, čímž je předpoklad jeho budoucího rozšíření také v tuzemsku.

Lotrinský kaštanový (zkratka Lotr) je malé plemeno jemnější konstituce s optimální hmotností okolo 2,3kg a charakteristickým divoce ohnivým zbarvením s hnědavým nádechem.

Historické údaje o plemeni

Lotrinský kaštanový je zástupcem celé řady králičích plemen francouzského původu. Je to starší plemeno s charakteristikami méně prošlechtěné typičnosti. Vyšlechtění plemene dosáhl mezi lety 1921–1925 chovatel švýcarského původu Charles Kauffmann z města Vitry-sur-Orne (Moselle) z oblasti Lotrinska. Ke křížení využil neušlechtilé divoce zbarvené králíky (tzv. Garenne) a tříslové černé. Plemeno bylo prvně vystaveno na výstavě v Metz v roce 1925, ale uznáno bylo až v roce 1931. Šlechtitel tyto králíky pojmenoval v originále jako BrunMarron de Lorraine, neboť jejich krycí barva mu připomínala barvu kaštanu. Po válečných letech se plemeno považovalo za vyhynulé, a proto bylo z tamního vzorníku v roce 1948 vyřazeno. Zbytky zástupců plemene soustředil zejména francouzský chovatel Oscar Müller, který plemeno regeneroval tak, že se lotrinský kaštanový v roce 1958 dostal nazpět do francouzského vzorníku (Whitman, 2004;Menigoz, 2009). Rozšiřování do dalších zemí probíhalo pouze postupně. Prvně bylo toto plemeno v Německu vystaveno v roce 1995 ve Stuttgartu, jeho první německý standard byl publikován v roce 2004. Ve střední Evropě je plemeno více známé až v posledních 15 letech v souvislosti s jeho pravidelnou propagací na evropských výstavách zvířat.

Popis plemene

Rámcově se jedná o malé plemeno rustikálního typu. Český standard plemene všeobecně vychází z francouzského a evropského standardu. Hmotnost dospělých lotrinských kaštanových je 2,00 – 2,50 kg s tím, že minimální přípustná hraniceje1,50 kg. 

Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. Co se týče znaků typičnosti, je žádoucí, aby plemeno mělo jemnější znaky než většina jiných malých plemen králíků. Tělo je mírně protáhlé, štíhlejší, harmonicky stavěné, s dobře osvalenou pánevní částí. 

Pohlavní výraz samce i králice je podobný, především ve stavbě hlavy, která působí poněkud menším dojmem, proporcionálně je spíše delší, trojúhelníkovitého tvaru s užší nosní partií a výraznýma očima.

Uši jsou 8–12 cm dlouhé, jemnější stavby a nesené lehce ve tvaru písmene V. Končetiny jsou poněkud delší, jemnější, ale pevné s polovysokým postojem. 

Charakteristiky srsti jsou u plemene lotrinský kaštanový rovněž specifické – jedná se o kratší a velmi přiléhavou a pružnou srst, podobnou srsti plemene zaječí. Plemeno má charakteristické zbarvení – jedná se o divoce ohnivou barvu, avšak ne tak červenohnědých odstínů jako v případě plemene dailenár či zaječí divoce zbarvený ohnivý. Krycí barva Lotra je kaštanově hnědá, vyrovnaná, bez projevů výrazné ohnivosti. Tmavší konečky pesíků jsou pravidelně rozmístěné a netvoří známé housenkování – stínování. Uši jsou jemně černě lemované s modrým nádechem na vnitřní obrubě. Barva na břiše je u lotrinského kaštanového nahnědle žlutá s tmavšími skvrnami u pohlaví as modrou břišní podsadou (pro srovnání – u plemene dailenár je barva na břiše sytě tříslová, břišní podsada je modrá, ale tříslová barva podsady je předností). Podsada na povrchu těla je modrá se žlutohnědou mezibarvou. 

Drápy jsou rohovité, oči jsou tmavě hnědé.

Rozšíření

Na minulé Evropské výstavě zvířat v dánském Herningu (2018) bylo vystaveno celkem 36 lotrinských kaštanových. Nutno podotknout, že je jednalo o velmi kvalitní zvířata (několik kolekcí 386,0 b.), řada z nich byla určena pro prodej. Z nám bližšího zahraničí lze uvést např. rakouské anebo německé chovatele. V roce 2019 bylo na rakouské národní výstavě ve Welsu přihlášeno celkem 12 lotrinských kaštanových od dvou chovatelů (Gerhard Brandl, Joachim Rainher). Co se týče Německa, plemeno tam v poslední době na mírném vzestupu; na minulé spolkové výstavě v Karlsruhe (2019) bylo přihlášeno celkem 160 zástupců tohoto plemene a mistrovský titul si odnášela Rosemarie Schecková (385,5 b.).

Lotrinský kaštanový je vhodnějším spíše pro zkušenější chovatele, kteří již mají s chovem králíků základní zkušenosti. Zájemce o jejich chov bude muset brát v potaz dosavadní užší krevní základnu a dostupnost plemene (pravidelné dovozy ze zahraničí). Šlechtění by mělo být směřováno k udržení, a především rozvoji původních typologických charakteristik plemene, které jej odlišují od většiny malých plemen králíků.

Genetické založení

Plemeno má charakteristické zbarvení odlišné od barvy např. dailenára, což je nutné vnímat při šlechtitelské činnosti. Jedná se však o zbarvení náležející k tzv. aguti řadě, což znamená, že se v praxi chovu setkáváme s odstínovou variabilitou. Při chovu tohoto plemene lze proto více než kdy jindy doporučit pravidelné konzultace s vybranými posuzovateli znalými zahraniční situace v plemeni anebo se Standardovou komisí, která zájemci pomůže s nastavením selekční práce v chovu.

 

V případě zájmu o chov lotrinského kaštanového poskytne více informací a kontaktů autor článku.

Použitá literatura je k dispozici u autora.

 

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D., vlastik.cuniculus@seznam.cz

Vlastimil Šimek se narodil v roce 1988. Jeho chovatelská dráha se vyprofilovala na chov králíků, zejména zakrslých plemen. Dlouhodobě se věnuje zejména chovu zakrslých beranů divoce zbarvených. V roce 2009 úspěšně složil zkoušky na posuzovatele králíků; později splnil podmínky pro statut mezinárodního (evropského) posuzovatele králíků. Publikuje odborné články v tuzemsku (časopisy Chovatel, Fauna) i v zahraničí. Je vedoucím autorského kolektivu, který připravuje nový Vzorník plemen králíků.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře