Odpovídáme na dotazy čtenářů

Obsah
  1. Vytvoření vlastní linie Z. Vegera
  2. Tipy od Jo Mannese
  3. Kontakt

Často se na naši redakci obrací čtenáři s prosbami o rady. Pokud je to v našich silách, rádi jim vyhovujeme. Dnes pojednáme na téma vytvoření vlastní linie. Jako podklad nám posloužily údaje z knížky Zdeňka Vegera "ANDULKY" /2.vydání 1988, SZN/ a tipy německého chovatele JO MANNESE, které byly uveřejněny v prospektu belgické firmy Versele Laga /vydání 1998/.

Vytvoření vlastní linie Z. Vegera

Z. Veger napsal: Vycházejme z toho, že na všem, co patří k vysoké kvalitě výstavního ptáka se větší měrou podílí samec. První naší starostí musí být získat do chovu samce, oceněného nejvyšším počtem bodů. Jemu pak přidělíme samičku, kterou v chovu máme. V následné generaci sestavíme páry takto:

k chovnému samci dáme jeho nejlepší dceru

k chovné samici dáme jejího nejlepšího syna.

Podobným způsobem párujeme následující nejbližší příbuzné mezi sebou, abychom zdvojnásobili požadované vlastnosti výchozích ptáků. Mysleme na to, že zesíleny mohou být nejen pozitivní, ale také negativní vlastnosti.

Z druhé generace opět vybíráme jen ty nejlepší ptáky a nepřihlížíme k tomu, od kterého páru pocházejí. Robustní a zdravé samice znovu spojíme s dědem, nejlepším výchozím ptákem.

Je ještě jedna cesta, snad lepší, ale rozhodně obtížnější. Jde o párování nejlepšího zakladatele chovné linie s několika dobrými nepříbuznými samicemi hned v prvním roce. Měnit samice během jedné hnízdní sezóny není totiž vůbec snadné. Zde se nám naskýtá možnost přidělovat mláďata z početných hnízd na vychování pěstounům. Do podzimu odchováme řadu příbuzných, které budeme moci v příštím roce mezi sebou párovat a to nejlépe dceru s otcem. Matky, pokud nejsou výjimečně dobré, nebudeme v této lini dále používat. Bude-li náš odchov na výstavách úspěšný, vytvořili jsme kvalitní základ chovu. Dalším párováním těchto ptáků můžeme již mluvit o vlastním kmenu. Vyskytnou-li se nám nějaké degemerační jevy, musíme okamžitě zařadit chovné ptáky jiné linie. Neučiníme-li tak, mohli bychom o nadějný kmen přijít.

Tolik ze stručných doporučení pana Zd. Vegera.

Tipy od Jo Mannese

Nyní si všimneme názorů a doporučení německého specialisty v chovu výstavních andulek JO MANNESE. V některých bodech se mírně liší od údajů Z. Vegera. Jo Mannes je již léta světovou jedničkou v tomto oboru. Je deseti násobným mistrem Evropy, mnohonásobným mistrem SRN. Je často zván k účasti na odborných gremiích.

"Pro vybudování silného kmene saďte podle možnosti na liniový chov, chraňte se příbuzenské plemenitby. Křížením jedinců z odchovaných linií můžeme sice získat jedinečné exempláře, ty jsou však pro další budování kmene bezcenné. Odchovejte dostatek ptáků pro potřebu vlastního chovu, abyste z nich mohli podle libosti vybírat. Až si vybudujete vlastní kvalitní kmen, nedávejte do něho podle možnosti příliš mnoho "nové krve".

Nejsou-li z genetického hlediska žádné pochybnosti, doporučuji ponechat pár, který se spontáně vytvořil, spolu. Většina mých vítězných jedinců pochází právě z takového spojení z lásky.

Mojí zásadou je, nikdy nedávat " stejné ke stejnému" i když zde je perfektní podobnost. K sobě nepatří ptáci stejných barev, kreseb, velikostí, délky peří a pod. Nejlepší ptáci jistě nepocházejí od nejlepších rodičů. Než sestavíte pár, měli byste zvažovat, zda se od sebe co do velikosti a dékly peří dostatečně odlišují. Dobrého výstavního ptáka k chovu nikdy nepoužívám.

Po celý rok krmím všechny své andulky směsí tohoto složení: 50% lesknice, 20% bílé proso, 20% drobné japonské proso, 5% proso plata s vysokým obsahem glycidů a 5% proso mana /senegálské/. Dále krmím vaječnou směsí zn.ORLUX /suchá/ smíchanou s nabobtnalým vlhkým ovsem. Tuto míchanici dostávají chovné páry dvakrát denně. Jakmile skončí hnízdění, snižuji dávky této míchanice, poněvadž v letních měsících je nebezpečí zkysnutí. Příležitostně dávám všem andulkám kousky čerstvé mrkve. Stále mají k dispozici grit a minerální kámen. Když ptáky obsluhuji, mám vždy v kapse připraveny klásky senegálského prosa, které dostávají jako pochoutku.

Co říci k mému profilu mistra chovatele - již 20 roků žádná neděle ani svátek, žádná dovolená. Téma rozhovorů: stále o ptácích, výměny názorů a zkušeností. Stále myslím jako andulka."

Tolik tedy pan JO MANNES.

Kontakt

Pokud by měl některý z našich chovatelů vážný zájem navázat s tímto úspěšným a uznávaným odborníkem v chovu andulek kontakt, zde je adresa: Jo Mannes, Habsburger Str. 92, D-791 08, Freiburg.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor textu Redakce Fauny

Kolektiv autorů redakce iFauna.cz

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře