Seriál o amadách: AMADA ZELENOMODRÁ

Německy: Forbes-Papageiamadine, Blaugrüne Papageiama- dine
Anglicky: Tanimbar Parrot-finch, Three-coloured Parrot- finch
Nevytváří subspécie.

Popis:
Délka 10 cm. Tato amada, chovateli často nazývaná “Forbeska”, má zelenou barvu, typickou pro celý rod Erythrura, pouze na křídlech, hřbetě a bocích. Hlava, krk, prsa a celá spodní část těla jsou nádherně tmavomodré. Ocas, vrchní krovky ocasní a kostřec karmínově červené.
Samička má méně intenzivní zabarvení, modrá barva je světlejší a na břiše je modrá barva s šedozeleným nádechem.

Výskyt a životní prostředí:
Obývá indonéské ostrovy Timor, Wetar, Babar, Damar a Romang.
Žije na okrajích eukalyptových lesů, v křoví travnatých stepí, bambusovém porostu do nadmořské výšky 1500 m.n.m. Velmi málo je známo o jejich chování v přírodě. Nejčastěji byly viděny v párech nebo malých rodinných skupinkách. Hnízdo staví ve vrcholcích stromů.
Potravu shání především na okrajích lesů, kde hledá semínka v hustém travnatém porostu, v němž se může při vyrušení rychle ukrýt.

Výživa:
Jako u ostatních amad je základním krmením směs pro drobné exoty v suchém i naklíčeném stavu. Doplňkem této diety je směs travních semen, směs pro lesní a divoké ptáky a směs pro kanáry, vše opět v suchém i naklíčeném stavu. Velmi rády přijímají klíčené Padda rýži a loupaný oves. Oblíbeným doplňkem jsou kousky různého ovoce, např. jablek, dále salátová okurka, strouhaná mrkev, ptačinec žabinec atd. Někteří jedinci přijímají listy pampelišky. V době dozrávání travních semen je velmi vhodné předkládat polozralé klasy různých trav, jejichž sortiment se v průběhu roku pochopitelně mění, stejně jako stadium zralosti. Pravidelně předkládáme vařené strouhané vejce, jako zdroj živočišných bílkovin. Hmyz někteří chovatelé předkládají, především v době odchovu mladých, jiní chovatelé hmyz nedoporučují.
Všechny amady obývají především lesní prostředí a jeho okolí, bambusové porosty a pod. Zde se potulují v závislosti na dozrávajících semenech. Vždy jsou však v blízkosti vody, na které jsou velmi závislé. V zajetí je voda také velmi důležitá. Denně musí mít dostatek vody nejen k pití, ale také ke koupání. Je to velmi důležité pro udržení dobré kondice a dobrého zdravotního stavu. Naopak můžeme říci, že ptáci, kteří se denně nekoupou, přesto, že mají ke koupání příležitost, nejsou v dobré kondici nebo se necítí zdrávi. Na vodu tedy nesmíme nikdy zapomenout stejně jako u ostatních amad.

Chov:
K chovu jsou využívány klece o minimální délce 120 cm nebo voliéry, které jsou vhodnější vzhledem k živosti a temperamentu Forbesek. Většího prostoru a eventuálních úkrytů využívá samička v době toku, kdy jí sameček divoce prohání.
Na nízké teploty nejsou citlivé. V zimním období stačí teploty mezi 12 - 18°C (T.Falk).
Hnízdo staví někdy v houští, častěji však v polootevřené budce. Jako hnízdní materiál vezmou seno, sisálová a kokosová vlákna. Snůška činí 5 - 6 vajec, doba sezení je 13 - 14 dní. Mladí hnízdo opouští ve stáří 21 - 23 dní, podle Bielfelda již v 19 dnech. Plně přepeření jsou za 3 - 4 měsíce.

Forbesky patří mezi ptáky, jejichž chov není zcela bez obtíží. Prvním správným krokem k úspěchu je umožnění výběru páru z více jedinců. Harmonie chovného páru je důležitým předpokladem úspěchu. Neúspěchy v chovu se projevují u Forbesek snůškou neoplozených vajec, opuštěním snůšky, postavení nového hnízda a snesením nové snůšky, vyhazováním mladých nebo jejich opuštěním, popřípadě úhynem mladých krátce po vylétnutí z hnízda bez zjevných příčin a při maximální péči. To vše může mít několik příčin. Ovlivnit tuto situaci můžeme krmením tak, že po započetí hnízdění omezíme množství klíčeného zrní a ostatních doplňků. Jejich množství opět zvýšíme před předpokládaným líhnutím mladých. Vždy však vhodné dávky jednotlivých složek krmení musíme přizpůsobit každému páru. Velice se zde projevuje individualita jednotlivých ptáků. My tedy musíme u každého páru dávky klíčeného zrní a živočišných bílkovin vyzkoušet.
V inzerátech se v Německu i Holandsku v poslední době objevují odchované Forbesky. Je to však vykoupeno poměrně velkým množstvím chovaných párů vzhledem k relativně početným importům a za přijatelné ceny, pohybující se okolo 95 -100 DM ( před 10 lety byla cena páru 1600 DM, v roce 1995 cca 200 - 250 DM.).
Ke svým spoluobyvatelům jsou v mimohnízdním období snášenliví. Objevují se však také informace o nesnášenlivých jedincích a občasné agresivitě hnízdícího samečka, který neúměrně odháněl ostatní ptáky od svého hnízda. Byl také pozorován sameček agresivně reagující na přítomnost mláďat z předešlého hnízdění (T.Falk). Chceme-li Forbesky chovat a pravidelně, nesmíme podceňovat žádnou z informací, kterých není mnoho.
U nás se již odchov podařil minimálně M.Jüstelovi, p. Šindlerovi a p. Piskorovi. Bohužel však nemůžeme říci, že se je u nás daří pravidelně odchovávat. Je to samozřejmě také tím, že u nás nejsou ( ? ), alespoň pokud já vím, specialisté na chov amad. Specializace nám umožní soustředit se na úzkou skupinu ptáků, chovanou obvykle ve více párech od jednoho druhu. Pouze tento způsob chovu umožňuje udržování chovných linií. Jejich výhodou je zase především možnost sestavování nepříbuzných párů z vlastních odchovů, tedy maximální vyloučení imbreedingu, tedy sestavování párů z příbuzných jedinců.
Zajímavé a pro amady a astrildy nezvyklé bylo pozorování T.Falka. Oba rodiče vynášeli trus mláďat z hnízda, které tím udržovali v čistotě. Podobné chování jsem pozoroval pouze u Kubánek malých a velkých.
Úspěšný chov Forbesek, předpokládám, bude úspěšnější, bude-li chovný pár umístěn ve voliéře samostatně. Toto pravidlo ostatně platí pro všechny amady, s výjimkou A. modrolících, event. A. červenohlavých. Je vhodné a pro ptáky stimulující, slyší-li se chovní ptáci navzájem. Samostatné umístění umožní lepší dávkování potravy a vyloučí případné šarvátky mezi hnízdícími ptáky. Ve společné voliéře se krmení musí přizpůsobit více párům. Krmí-li jeden pár mladé v prvních dnech po vylíhnutí, potřebuje hmyz, který může u jiného páru, sedícího např. na vejcích, způsobit předráždění hnízdního pudu a opuštění snůšky atd.
Je to o to složitější, že se mění nároky na živočišné bílkoviny i v průběhu krmení mladých. Vyšší nároky jsou v prvních cca sedmi dnech krmení. Později potřeba živočišných bílkovin klesá a jejich přebytek může způsobit vyhození mladých či jejich opuštění. Ale jako vždy, každý pár je jiný a je na nás vhodné dávkování vypozorovat.

Mutace:

1/ Se žlutými vrchními krovkami ocasními
Žlutá barva nahrazuje barvu červenou. O tom, zda se vyskytuje tato mutace i v přírodě není nic známo.

2/ Pasteloví
Ti se v přírodě již objevili. Tato mutace byla poprvé objevena v jedné zásilce ptáků odchycených v přírodě. Nejsou zprávy o množství takových ptáků. Není nic známo o způsobu dědění této mutace, ale takto zbarvení ptáci nedávají stejně zbarvená mláďata.

3/ Mořská zeleň
Tato barva byla pozorována na bocích u samičky se žlutými krovkami ocasními.

4/ Straky
Ze dvou normálně zbarvených jedinců vznikla strakatá samička. Její mláďata byla normálně zbarvena až na jednoho samečka se dvěma žlutými pírky. Při spojení tohoto samečka s matkou matka po snesení prvního vejce uhynula.

Literatura:
T.Falk, Gefiederte Welt, 9/00, str. 299-301
M.Ullrich, AZ Nachrichten, 5/97, str. 350-352
H.Mayer, Gefiederte Welt, 1/96, str. 6-9
Prof., Dr. H.Schwalke, Gefiederte Welt, 6/99, str. 218-220