Korunáček karmínový

(Rhodospingus cruentus)

Pokládám za vhodné připomenout, že tento ptačí druh najdete v odborné literatuře také pod názvem Korunáček červenohřbetý s vědeckým jménem Coryphospingus cucullatus.

• ilustrační foto
• korunáček vínorudý (Coryphospingus cristatus)

Používané německé názvy jsou: Rotrücken - Kronfink nebo Purpurkronfink.

Zprávy o prvním dovozu do Německa jsou z let 1880. Okolo roku 1930 byl tento druh často dovážen a chován. V současné době se na trhu objevuje vzácně a požadovaná cena je dosti vysoká. Z tohoto důvodu mají o něj chovatelé malý zájem.

Chtěl bych naše čtenáře seznámit se zkušenostmi chovatele Stahla, které uveřejnil německý časopis Gefiederte Welt č. 3/99. V dubnu 1997 získal z německého odchovu samce a dvě samičky korunáčků. Ihned je umístil do voliéry 4x4x2,8 m (d x h x v) s přilehlým vnitřním prostorem o rozměrech 2x2x2,2 m (d x h x v). Voliéra je vybavena několika tůjemi (v kbelících), její dno je pokryto říčním pískem. K sedění jsou připraveny větve a bidla. Krmení se podává ve vnitřním prostoru. Společně s korunáčky byli ve voliéře umístěni čížkové, čečetky, stehlíci a rehkové domácí. Korunáčkové se zde zřejmě cítili dobře a již po týdnu začala jedna ze samiček přenášet stavivo a snažila se ho ukládat v zadní části voliéry na větev. Chovatel upevnil na toto místo ihned císařské hnízdo s kokosovou vložkou, maskované trochou umělé zeleně. Hnízdo bylo na základ postaveno z bavlněné cupaniny, sisálových a kokosových vláken. Bylo nápadné, že průměr hnízda byl 45 mm a hloubka 35 mm. Hnízdo bylo hotové za tři dny a den na to se v něm objevilo první vejce. Snůška čítala 3 vejce, která zahřívala pouze samice po dobu 14 dnů. Vylíhlá mláďata měla tmavou kůži, na hlavě a zádech s trochou bílého chmýří. Samička zahřívala mladé neobvykle dlouho, ještě den před tím, než mláďata hnízdo opustila a to i přes to, že panovala teplota přes 30°C (1998). Chovatel se domnívá, že tímto způsobem svá mláďata chránila.

První mládě opustilo hnízdo 25. května a zdržovalo se ve vnitřní voliéře na zemi. Opeření nebylo ještě úplné, ale ruční letky měly dostatečnou délku, která umožňovala mláďatům kratší trati létat. Jistě bylo zajímavé, že hnízdící samička korunáčka trpěla ve vnitřní voliéře lichou nehnízdící samičku.

• ilustrační foto
• korunáček vínorudý (Coryphospingus cristatus)

Týden poté, co mláďata hnízdo opustila, začala samička se stavbou druhého hnízda. Uvedu několik údajů o průběhu hnízdění: samička začíná se zahříváním po snesení druhého vejce, mláďata se proto líhnou v průběhu dvou dnů. Doba inkubace je 11 dnů. Mláďata jsou krmena výhradně živočišnou potravou a vyletují z hnízda již za 10-11 dnů. Dojde-li k vyletování dříve, bývá to důsledek nějakého rušení. Oplozenost i líhnivost byla ve sledovaném chovu 100%.

Korunáčky krmíme směsí semen pro stehlíky, které nakličujeme od jara do podzimu. Larvy moučných červů a buffalo dáváme porcované. V době odchovu mladých musí být trvale k dispozici a v dostatečném množství. Část živočišného krmení se zvlhčí několika kapkami rostlinného oleje a potom se popráší vitamíny a mineráliemi. Výsledkem této praxe jsou zdravá a vitální mláďata. Zelené krmení, např. ptačinec žabinec, smetánka a listy čekanky nemají na jídelníčku chybět. Moučné červy staří postupně uštipují a dávají přímo do zobáčku mláďat. Musíme pamatovat na to, že odstaveným mláďatům je nutno i nadále dávat živočišnou potravu a teprve postupně je navykat na zrniny.

Zhodnocení zkušeností: chovný pár korunáčků zahnízdí během chovné sezóny až šestkrát. Snůška čítá 2 až 3 vejce, která zahřívá pouze samička. Mladí se líhnou za 11 dnů a v hnízdě zůstávají rovněž 11 dnů. Mláďata se líhnou během dvou dnů. Soběstačná jsou ve stáří tří týdnů. K odchovu mladých je živočišná potrava naprosto nutná, právě tak jako vitaminy, minerálie a stopové prvky. Odborná literatura se zmiňuje o agresivitě korunáčků. Ta je ale individuální a plně odvislá od společnosti současně chovaných druhů. Jakmile v době přepeřování rozeznáme samečky, musíme je od sebe oddělovat neboť u nich je agresivita běžná.