Kakariki rudočelý - Cyanoramphus novaezelandiae
Tento papoušek pochází z Nového Zélandu a některých přilehlých ostrovů. Je známo 8 zeměpisních forem (Vašíček). Živí se semeny, ovocem, ořechy, bobu...
Tento papoušek pochází z Nového Zélandu a některých přilehlých ostrovů. Je známo 8 zeměpisních forem (Vašíček). Živí se semeny, ovocem, ořechy, bobulemi, květy, pupeny a mladými výhonky stromů a keřů. Rád se zdržuje na zemi. Svým převážně zeleným zbarvením splývá s prostředím.
První dovoz do Evropy se datuje rokem 1874. V německém časopise AZ 3/02 píše A. Phillips toto: Kakariki rudočelý je stále velice čilý až „hyperaktivní“, obratně létá a šplhá. Jeho hlas je podobný mečení kozy.
Krmení: celoročně se podává směs pro papoušky, bílá a žíhaná slunečnice, různé druhy prosa, zelené podle ročního období, mrkev, jablka. Na doplnění naklíčené zrniny, které mají kakarikové velice rádi. Chybět nesmějí minerální kameny a sepiová kost.
Kakarikové musí mít trvale k dispozici misku s vodou na koupání. A. P. používá misky o průměru 15 cm a 5 cm hloubky. Každodenní čištění těchto misek je nezbytné. Časté koupání prospívá kvalitě peří.
Pohlavní dospělosti dosahují kakarikové sice již ve stáří 6 měsíců, ale chovatel A. P. jim umožňuje hnízdění až po dosažení stáří jednoho roku. Pro jeden pár používá celokovovou klec o rozměrech 150×100×200 cm. V chovné místnosti přisvěcuje a prodlužuje dobu aktivní činnosti na 15 hodin. V noci svítí orientační světlo o intenzitě 15 W.
V každé voliéře je umístěn žebříček ze tří bidélek, která se mírně houpou. Dále je zde umístěno bidlo z lísky nebo jabloně, kde se mohou kakarikové bez nesnází pářit.
Pokud jde o hnízdění, používá A. P. dva typy budek a to horizontální a vertikální, oba typy ptáci ochotně vyhledávají. Velikost je 40×25×25 cm, vletový otvor o průměru 7 cm.
Krmení předkládá A. P. na stolečku, který je dosažitelný otvorem ve vstupních dveřích voliéry. Není nutno vstupovat denně do voliéry a v době hnízdění ptáky zbytečně rušit.
Po sestavení páru začne samice zakrátko navštěvovat budku, odkud se ozývá plačtivými zvuky. Snůška čítá 4–6, vyjímečně i deset vajec. Samice se nyní v budce zdržuje trvale a samec ji krmí. Doba inkubace je 20–21 dnů. Vylíhlá mláďata jsou pokrytá nejprve šedavým chmýřím, které se po uplynutí asi 7 dnů přebarví na intenzivně tmavošedé zbarvení. V tuto dobu je možno mláďata kroužkovat kroužky o průměru 4,5 mm. Při každé kontrole vkládá chovatel do budky klas senegalského prosa. A. P. se přesvědčil, že rizikovým obdobím v době odchovu je 21 den po vylíhnutí mladých, kdy ojediněle dochází i ke ztrátám. Proč tomu tak je není jasné, protože jsou mláďata vždy dobře nakrmena a závady nejsou patrné.
Mláďata vyletují z budky ve stáří 6 týdnů a jsou dokrmována samcem, protože samička se již připravuje na druhé hnízdění. Po uplynutí 14 dnů je nutno samostatná mláďata od rodičů odchytit.
V průběhu jedné sezóny zahnízdí kakarikové dvakrát, ve výjimečných případech i třikrát, když nebyly odchovy v prvním i druhém hnízdění příliš početné.
Kakariki rudočelý je družný a zvědavý pták, není plachý. Na burzách a výstavách v Německu jsou nabízeny především různé mutace, přírodně zbarvení a kvalitní jedinci jsou vzácností.
Rudolf Vít
