Rosela penant

Pro své krásné zbarvení je u chovatelů velice oblíbená. Rozšířena je v Austrálii (Viktorie, N. J. Wales, J. Qeensland, Jižní Austrálie) ve vlhkých a...

Pro své krásné zbarvení je u chovatelů velice oblíbená. Rozšířena je v Austrálii (Viktorie, N. J. Wales, J. Qeensland, Jižní Austrálie) ve vlhkých a polovlhkých pobřežních lesích od mořského pobřeží až po nejvyšší hory. Všude je velice hojná. Živí se semeny trav, keřů a stromů, zvláště eukalyptů, dále různými plody, bobulemi, nektarem, hmyzem a jeho larvami. Hnízdní sezóna trvá od září do ledna až února. K hnízdění si vybírá vyhnilé otvory ve větvích nebo kmenech stromů. První odchov v zajetí byl docílen ve Francii v roce 1874. V Praze byli penanti vystaveni poprvé v letech 1879 a 1880.

K hnízdění stačí menší voliéra, např. 4x1x2 m. V době hnízdění jsou samci velice agresivní nejen vůči vlastní samici, ale zvláště vůči ostatním druhům rozel. Penanti dospívají pohlavně ve druhém roce svého života.

Snůška čítá 4-6 vajec, inkubace je 21 nebo 22 dnů. Mladí po vylíhnutí mají světle šedé prachové peří. Rodiče se o ně dobře starají. Hnízdo opouštějí za 28 až 34 dnů a jsou rodiči, nejčastěji samcem, 3 - 4 týdny dokrmováni do úplné soběstačnosti.

Penanty krmíme slunečnicí, prosem, lesknicí, ovsem, pšenicí v suchém, naklíčeném i ve stavu mléčné zralosti. Pokud dáváme také semenec, lze ho dávat jen v omezeném množství. Kukuřici máčenou nebo polozralou mají penanti velice rádi. Kdybychom chtěli přidávat do měkkého krmení kukuřičný šrot, dbejme úzkostlivě na to, aby byl bezvadný, nenarušený, nezatuchlý. S takovým krmením jsem se v průběhu let setkal v obchodech. Ohrožuje zdraví jak mláďat, tak i dospělých jedinců!

Zelené krmení je nezbytné, např. ptačinec žabinec, heřmánek, smetánka lékařská, lebeda, špenát, salát, pastuší tobolka, listy petržele, různé druhy trav a plevelů. Dále je vhodná mrkev, jablka, hrušky, třešně, borůvky, hloh, jeřabiny, bobule černého bezu aj. Minerálie (také vitaminy a stopové prvky) nesmějí v krmení chybět v kterémkoliv ročním období. Živočišné krmení - moučné červy a čerstvé kukly lučních mravenců - jsem dával po celou sezónu, ale jen v omezeném množství.

V době krmení dáváme vaječnou míchanici (vařené vejce na tvrdo, piškoty, strouhanka, strouhaná mrkev, sekané zelené) s přídavkem životně důležitých látek a doplňků. Samozřejmě musím upozornit na možnost používat hotové suché vaječné směsi, případně vlhké s medem, které usnadňují přípravu a penanti je mají velice rádi.

U penantů se podařilo odchovat žluté a stříbrné mutace, které jsou velice atraktivní.

Pokud někteří autoři v literatuře uvádějí, že jsou penanti odolní a mohou být proto přes zimu chováni ve venkovních voliérách, musím tento způsob chovu odmítnout. Pro své penanty a jiné druhy papoušků (především australských) jsem měl vybudovány kombinované voliéry. Vnitřní část byla dobře izolovaná, bylo zde zavedeno elektrické topení řízené termostatem, bylo zde samozřejmě také elektrické osvětlení ovládané spínacími hodinami, což umožňovalo regulaci délky dne ptáků. Z vnitřní části vyletovali penanti do výletu menším okénkem, které jsem mohl podle potřeby denně uzavírat nebo podle počasí v ranních hodinách otevírat. Takové řešení voliér mohu vřele každému doporučit.

Podle různých pramenů
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5

Autor textu Redakce Fauny

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře