Jak zlepšit líhnivost vajec agapornisů
Dodejme, nejen agapornisů, ale i jiných ptáků v chovech. Kde hledat příčinu neúspěchu, co proti tomu dělat?
V Africe
V Africe hnízdí agapornisové od dubna při teplotě 24 stupňů C a relativní vlhkosti ovzduší 83 %. V budkách si agapornisové zajišťují potřebnou vlhkost stálým doplňováním steliva ve formě čerstvé naloupané kůry.
U chovatelů
U chovatelů bylo ověřeno, že relativní vlhkost v chovné místnosti se liší od relativní vlhkosti uvnitř hnízdní budky. Pro snažší udržení potřebné vlhkosti by se měly budky zhotovovat z prken o síle 2 cm. Zjistí-li se pomocí hydrometru v budce vlhkost pod 80 %, je potřebí výstelku navlhčit tak, aby vejce zůstala suchá, přičemž je třeba postupovat velmi citlivě. Na základ hnízda (pod výstelkou, kterou si nanosí sami agapornisové) použijeme ztrouchnivělé dřevo, rašelinu, mech (např. rašeliník - Sphagnum), hrubší piliny (velmi vhodné jsou od ruční motorové pily), případně drobnější hoblovačky. Uvedené materiály snáze drží vlhkost.
Zpočátku vývoje potřebují vejce méně vlhkosti, o to více však ke konci inkubační doby. Na postavení hnízda budeme agapornisům nosit pravidelně čerstvé větve (např. vrby). Samici umožníme časté koupání. Někteří chovatelé doporučují „plavení“ vajec, jiní však před ním varují. Proč? Při ponoření vajec do vody dostane zárodek málo kyslíku, případně vůbec žádný a udusí se. V zásadě „plavení“ vajíček v teplé vodě možné je, ale pouze u těch samic, které se po tomto zákroku do hnízda ihned vracejí. Pokud některá samice s návratem otálí, mohou se vejce zachladit a zárodek odumře.
Špatné líhnutÍ a výživa
Pravé příčiny špatného líhnutí mohou být původu genetického, fyziologického (fyziologie = věda zabývající se životními pochody uvnitř těl organismů), nebo chybné výživy. Zde asi bude kořen zla.
Nejdůležitější je konstituce (tj. souhrn tělesných a povahových znaků jedince, vlastností dědičných nebo získaných vlivem prostředí) rodičovského páru, kterou lze zajistit hodnotnou a vyváženou výživou. Agapornise krmíme především semeny s vysokým obsahem glycidů (dř. uhlohydráty), jako je proso, lesknice a oves s malým přídavkem semen obsahujících tuk (slunečnice, semenec). Agaponisové jsou citliví na překromování tuky, neboť jim narušují funkci jater (časté příčiny úhynů). Současně dáváme všechna semena naklíčená, dobře omytá, zbavená choroboplodných zárodků. Při nakličování se snižuje v semenech obsah tuků asi o 10 %, proto lze zvýšit dávku slunečnice. Denní dávky zeleného krmení, travin s polozralými semeny, vitaminy, minerálie a stopové prvky v přiměřených dávkách jsou nutné. Senegalské proso (zvláště ve stavu mléčno zralosti nebo naklíčené) je pro agapornise pochoutkou. Na ovoce je nutno agapornise postupně zvykat. O mrkev, buď samotnou nebo v měkké míchanici) mají vždy zájem. Při podávání vaječné míchanice se doporučuje opatrnost. Překrmováním bílkovinami se narušuje činnost některých orgánů, jsou příčinou poruch hormonální činnosti trvalého rázu, může se projevit také kanibalismem. Oštipování peří a některých částí těla (svaloviny), také škubání peří mláďatům v hnízdě, dosahuje někdy přímo neuvěřitelných rozměrů a jen ojediněle se dá odstranit.
Při každodenní chovatelské práci a péči o naše ptáky je nutné na toto vše pamatovat! To je jediná cesta jak dosáhnout nejen krásných ptáků na pohled, ale také mít jedince zdravé a vitální, od nichž budeme získávat bezvadné odchovy.
