Chov pyrury zelenolícího (Pyrrhura molinae)

Chov pyrury zelenolícího (Pyrrhura molinae)
Chovný pár i s odchovem.
Loňský odchov tyrkysové mutace v budce po amazoňanech modročelých.
Chovné voliéry v létě.
Zajímavé zbarvení ručně dokrmené samičky.
Momentálně dokrmujeme pyrurky opalínové.
Prckové pyrury přírodní, které jsme dokrmovali na jaře.
Ručně dokrmený sameček, který je na volno i venku.

V článku se budu věnovat chovu těchto jihoamerických papoušků, kterým jsem plně propadl. Jsou to nenároční a nekonfliktní papoušci velmi vhodní k ochočení. Jejich povaha je přátelská a důvěřivá. I proto jsou to velice klidní a nebojácní ptáci. V mém chovu se v současné době nachází dvacet párů v různých mutacích. Tímto bych se s vámi chtěl podělit o své zkušenosti získané chovem těchto papoušků. Velkou inspirací mi byl Američan Steve Garvin, jehož stránky bych chtěl doporučit všem, kteří se o chov pyrurů zelenolících zajímají. Odkaz na stránky je: http://www.feathert.com/. Jsou zde k vidění opravdu nádherné mutace, které se k nám ještě nedostaly.

Z chovu pyrurů patří pyrura zelenolící (Pyrrhura molinae) spolu s mutací opalinovou, taktéž nazývanou žlutoprsou, kterou dříve literatura nazývala hypoxantha, k nejčastěji chovaným druhům u nás. Snad je to i tím, že se jako jeden z mála pyrurů vyskytuje v mnoha barevných mutacích. Dále známou mutací chovanou v Česku je mutace skořicová, kombinací skořicové a opalínové vznikla mutace pineapple. Další barevné mutace jsou: tyrkysová, tyrkysová opalínová, tyrkysová skořicová a tyrkysová skořicová opalína (pine), a dokonce už i mutace misty.

Chovné zařízení

Pyrury chovám v klecích i voliérách. Jsou to nenároční ptáci, proto se jejich chov daří i v klecích 1×1 metr. V klecích o takových rozměrech ptáky zimuju. Teplota v zimních ubikacích se pohybuje kolem 15 °C. Ptáky schovávám podle počasí, obvykle až když přijdou první mrazy. Do venkovních voliér je přesunuji většinou koncem března. Chovám je v různých typech voliér o velikostech proletu 1,5 až 3 metry. Jsou to brilantní letci, proto je krásné pozorovat jejich letecké umění.

Krmení

Základní směs krmení se skládá ze suchých směsí semen. Složení suché směsi u mě tvoří slunečnice (černá, žíhaná, bílá), oves (hnědý, loupaný bílý) a směs prosa – proso žluté, zelené, červené a samozřejmě proso senegalské, které milují asi jako všechny druhy papoušků. Toto všechno podávám ve stejném poměru.

Dále jako doplněk přidávám lesknici, semenec, kardi, ostropestřec, čirok a pohanku. V letním období dávám mléčnou kukuřici v klasech, po které se můžou utlouct, taktéž zelené proso dozrávající v klasech.

V mnoha článcích věnovaných chovu pyrurů jsem se dočetl, že pyrurové proso berou jen neochotně anebo ho brát vůbec nechtějí. Toto tvrzení bych razantně vyvrátil! Nebo aspoň u mých pyrurů to rozhodně neplatí. Proso mají opravdu rádi a při odchovu mladých jako jedno z prvních zmizí z krmných pultů.

Pyrurové jsou milovníci ovoce a zeleniny. Neznám žádný druh ovoce ani zeleniny, kterým by opovrhli. Krmím sezonně jak čerstvým, tak sušeným ovocem: jablka, angrešt, rybíz, třešně, višně, jahody, banán, pomeranč, hrušky, hrozny, broskve, meruňky, nektarinky, trnky, špendlíky a mirabelky. Ze zeleniny je to: mrkev, okurka, zelí, čínské zelí, paprika a hrách. Mrkev a jablka dostávají denně. Na podzim dávám velké množství jeřabin: aronie černoplodá, červená jeřabina (jeřáb ptačí), jeřáb moravský sladkoplodý a rakytník řešetlákový.

Jako zelené krmení používám špenát, různé saláty, pampelišku, ptačinec žabinec.

Na okus dávám větve borovice a ovocných stromků. Extrémně pyrurům chutnají i květy akátu.

Nezbytným doplňkem stravy je bezpochyby grit, který mají v miskách po celý rok. Z vitaminů podávám Vitamix 1x týdně.

Odchov

Zhruba měsíc před začátkem chovné sezony podávám každý druhý den naklíčené zrní. Klíčím slunečnici, oves a čočku. Ptáky umísťuju do voliér po párech. Venku začínají hnízdit počátkem dubna. Papoušci bez problémů odchovávají už v prvním roce svého života. Páření u tohoto druhu je velice intenzivní. Dokážou se pářit několikrát denně. Některé páry se páří snad všude, na bidlech, na zemi, na krmných pultech i v budkách. Naopak některé páry jsem ani venku pářit neviděl, poněvadž se pářily jenom v budce. Budky dávám větší, než uvádí odborná literatura, jelikož snůška čítá 5 až 7 vajec v průměru a většinou i odchov bývá početný. Holátka se klubou 20. až 22. den od zasednutí na snůšku. Budky jsou většinou kmenové, 50 cm vysoké a o průměru 35 cm. Do budek dávám na dno směs rašeliny a hoblovaček, kterou hodně navlhčím vodou. Pyrurové v boudách zdatně hrabou, proto dávám 10 cm vysokou vrstvu. Některé samičky dokonce hobliny vynáší z budek ven a vyhazují je. Pyrurové ale nejsou moc vybíraví a ochotně zahnízdí snad ve všech typech budek. Dokonce mi vyvedli mladé i v budce po amazoňanech modročelých.

Když rodiče krmí mladé, dávám 3× denně navlhčené bílé pečivo a piškoty, které okamžitě zmizí, a staří ihned krmí. Míchanice ani vaječné směsi nepodávám. Mladé kroužkuju 12. den, a to kroužky o velikosti 5,5 mm. Pyrurové jsou jedni z nejlepších rodičů. Bez problémů můžu podsadit mladé od jiného páru a ochotně je přijmou a dokrmí k úplné samostatnosti. Dokonce se mi stalo, že jsem od rodičů odebral 4 mladé na ruční dokrmení, ale po 3 dnech jsem byl donucen je vrátit zpátky. Rodiče, kteří byli 3 dny bez mladých, je ochotně přijali a hned začali krmit. Některé páry ochotně hnízdí i dvakrát do roka.

Letos se mi podařilo odchovat velice zajímavě zbarvenou samičku pyrury. Její zbarvení připomíná straku. Je abnormálně červená a červená pírka má po celém těle. Ovšem dle mého názoru a také po konzultaci se známými chovateli pyrurů to vypadá, že jde zřejmě o modifikaci, a ne o mutační gen.

Ručně dokrmení pyrurové

Pyrury k ručnímu dokrmení odebírám kolem 20. dne. Okamžitě a bez problémů přijímají umělou výživu. Jsou to vděční strávníci. Někdy mi připadá, že by se snad ujedli k smrti. Nevědí, kdy mají přestat. Krmím směsí NutriBird A 21, která se mi osvědčila jako nejlepší. Kolem 50. dne začínám podávat ovoce a máčené zrní. Pyrurové bez problémů přejdou na pevnou stravu. Ručně dokrmení pyrurové jsou velcí mazlové a nebojácní průzkumníci, kteří musí všechno prozkoumat a ničeho se nebojí. Jsou to neskuteční komedianti. To však může potvrdit opravdu jen ten, kdo má ochočeného, vymazleného pyruru doma. Ten ví, o čem píšu. Momentálně s přítelkyní dokrmujeme tři pyrurátka opalínová, takže je to opravdu aktuální. Několik ručně dokrmených pyrurů mám zařazených i v chovu a ptáci bez problémů odchovávají.

Závěr

Doufám, že tímto článkem někoho inspiruji k chovu těchto překrásných papoušků. Na jakýkoliv dotaz rád odpovím a snad i poradím. Chovu zdar!

Tento článek bych chtěl věnovat svému pradědečkovi, který mě k chovu exotického ptactva před 20 lety přivedl.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (17x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

6.12.2017 14:51

Dobry den mam paru pyrhur a uz asi tretím rokem a ne a ne se zadarit aby zasedli nebo nanesly mohl by jste mi poradit co delam blbe dekuji

16.9.2014 15:04

Dobrý den. Pěkný článek a souhlasím se vším. Také chovám pyrury zelenolící a vím, o čem píšete. Jsou to bezvadní ptáci a je škoda, že mezi laickou veřejností málo známí. Určitě jsou vhodnější jako mazlíci než andulky, korely, alexandři, aratingy a nevím co ještě lidé chovají. Je možné je chovat ve velkém počtu pěkných mutací a každý si může vybrat dle vlastního vkusu. Vřele doporučuji k chovu. Ing. Miroslav Zedlitzer, Ústí nad Labem.smajlík