Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.

Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod).

 
iFauna.cz » Články » Okrasné ptactvo »

Když si papoušek škube peří

Škubat peří si papoušek zpravidla začne, když je s jeho psychikou či zdravotním stavem něco v nepořádku. Peří si škube zobákem, kam až dosáhne, ale může si ho škubat i prsty na spáncích. Zjištění příčiny takového chování bývá nesnadné a bez vyšetření zvěrolékařem, specialistou na exotické ptactvo, se papoušek škubání peří jen tak nezbaví. Postižení tímto problémem se nevyhýbá mnoha druhům papoušků a častěji se projevuje u žaků, arů, kakadu a nemusí se vyhnout ani například agapornisům. Nejčastěji dochází k sebepoškozování papoušků jednotlivě chovaných v domácí péči a náchylní jsou k němu ptáci uměle vylíhnutí, upínající se k jediné osobě. Odolnější zde bývají amazoňané. V přírodě nebývá tento jev pozorován.

Fotografie:

 

 

 

"Příčina" škubání

Psychická příčina může spočívat v nedostatku zájmu věnovaného stále zavřenému papouškovi v jeho osamělosti opatrovníkem, v chybějících pozitivních podnětech z prostředí, stimulujících jeho mentální schopnosti, což se nutně projeví jako hluboká nuda. Ptákovi chybí jakákoli motivace, podněty vyvolávající uspokojení potřeb od základních podmínek existence až po nemateriální psychickou pohodu. U člověka může podobný stav vyústit v tzv. agitovanost, která se projevuje neklidným, zmateným a bezcílným pohybem, často s patrnou úzkostí. Podle MVDr. V. Tukače může jít u podobného neurotického chování papouška o tzv. obsedantně-kompulzivní poruchu – OCD (Obsessive Compulsive Disorder). Papoušek, který od mláděte nedostal možnost prožít pevný, stabilní a citově angažovaný vztah s opatrovníkem, prožívá v zátěžových situacích (změny prostředí, odloučení, stres apod.) úzkostné pocity. Takové pocity se pohybují jakoby „v bludném kruhu“, a proto papoušek musí vykonávat nějaký rituál – škube si peří nebo křičí, aby zmírnil pociťovaný strach nebo úzkost. Charakteristikou poruchy OCD je vtíravá myšlenka nebo představa – obsese a nutkavé jednání, tzv. kompulze (u člověka jde zpravidla o poškození bazálních ganglií a jejich vztahu k některým oblastem čelních laloků).

Mnozí chovatelé mohou považovat takové neurotické chování papouška (obvykle jedináčka) za zlozvyk a budou se snažit zabránit mu v sebepoškozování natíráním peří něčím s hořkou příchutí nebo navlečením speciálního límce – namísto toho, aby se zamysleli nad příčinou možného narušení psychického či tělesného zdraví. Je třeba zvážit, jestli v prostředí, na které byl papoušek navyklý, nedošlo k nějaké pro něj stresující změně, na niž se nedokáže adaptovat. Narůstající vnitřní napětí se může snažit uvolnit – jakoby přehlušit ho – právě škubáním. Roli zde hraje zpravidla například: frustrace z poklesu zájmu opatrovníka, ztráta takové osoby, úhyn partnera, nedostatek příležitosti k volnému pohybu, trvající osamělost, kdy pták ztrácí obrazně řečeno „smysl své existence“, nemá čím zaměstnat zobák (absence hraček, větviček na okusování), příchod miminka nebo nového zvířete, jemuž je dávána přednost, nedostatek podnětů z prostředí apod. Řešením někdy může být častější a delší volný pohyb papouška mimo klec, jeho častý kontakt s opatrovníkem, a musíme-li ho občas nechávat déle o samotě, nechme mu alespoň puštěné rádio (naslouchání zvukům), umístěme klec, aby měl výhled z okna (pozorování dění), nebo mu zpestřeme život partnerem (ptáci se budou zabývat sebou navzájem).

 

Zdravotní důvody

Zdravotních příčin škubání peří může být mnoho. Mívá ho na svědomí hormonální kolísání, porucha metabolismu nejčastěji z jednostranné potravy, narušená funkce některého z vnitřních orgánů. Latentně probíhající infekční onemocnění, napadení vnitřními nebo vnějšími parazity, svědění pokožky růstem nového peří. Při bolestivé poruše některého z vnitřních orgánů může být zpravidla škubání zaměřeno právě do místa jeho vnitřní polohy v těle. Přesto je lokalizace a diagnostika postiženého orgánu obtížná, vyžadující si různá vyšetření pro nasazení vhodné terapie. Při škubání po celém těle může jít o celkové infekční postižení.

Někdy neopominutelnou příčinou škubání, která papouška zneklidňuje, bývá přítomnost ektoparazitů, vyžadující pečlivé vyšetření peří, také kůže, o což se lze pokusit i v domácím prostředí pomocí lupy. Odhalit tak lze například všenky (podobají se drobnému mravenci), čmelíky (jsou velmi pohybliví, barvy bílé až černé), kteří sají papouškovi krev a mohou tak přenášet různá infekční onemocnění. Pro jejich velkou odolnost je vyhubení velmi obtížné. Oba tyto druhy se vyskytují především v chovech, odkud si je může papoušek přinést do domácí péče. Jako antiparazitikum je používán Biokil, Frontlline a jako bezpečný, kůži ani dýchací trakt nedráždící lze použít přípravek ve spreji Arpalit neo.

Dále to mohou být okem neviditelní mikroskopičtí roztoči napadající vnitřek brku a prapor pera, což je viditelné jako rozcuchané peří, prořídlý prapor se ztrátou barvy a jako poškozená pera ocasní a letek jejich překousáním. Šíří se nejen stykem mezi ptáky, ale i vzduchem. Dráždí pokožku, perové folikuly až do stadia zánětu. Roztoč prachový (Dermatophagoides pteronyssinus), vyskytující se ve zbytcích krmiva, hnízdech, prachu, v posteli člověka na papouškovi zpravidla neparazituje, ale dostane-li se do peří, může ho zneklidňovat. Pro hubení roztočů je používán Ivermectin v kombinaci s antiparazitikem ve spreji Arpalit neo. U papoušků v domácí péči se může stát jejich časté hlazení příčinnou vzniku plísně přenesením zbytku potu a nečistot z prstů až na jejich pokožku. Jde o plíseň rodu Aspergillus, jejíž spory se šíří i vzduchem a lze je prokázat jen laboratorním vyšetřením. Plísňové onemocnění může papouška zneklidňovat, dráždit a provokovat ke škubání peří.

 

Nesprávné krmení

Velmi častou příčinou škubání je potravní nedostatečnost, tzv. karenční stav vyvolaný nedostatkem některých živin, např. vitaminů, minerálních látek, aminokyselin, mastných kyselin, flavonoidů apod. Jejich nedostatečný přísun vyplývá z toho, že takto postižení papoušci přijímají často jednostrannou a málo pestrou potravu s přemírou zrnin. Přílišné podávání bílkovin zatěžuje játra a ledviny, jako zejména vaječná směs, tvaroh, sýr a maso, což také může přispět ke škubání. Vhodnější je poskytnout bílkoviny ve formě kuchyňsky upravených luštěnin a rostlinné potravy. Pro papoušky chované v bytě jsou živočišné bílkoviny méně vhodné (vyjma období pelichání).

 

Koupání

Papoušci ve voliéře či v kleci by měli mít možnost se také koupat, což patří k péči o peří a ke komfortnímu chování. Jsou to druhy, jejichž domovem je deštný tropický les, to se týká nejčastěji ptáků původem z Jižní Ameriky. Ptáci pocházející ze suchých oblastí se koupou ve svém biotopu příležitostně (v dešti, v mokrém listí či orosené trávě). Přeschlé peří a kůže se stávají příčinou svědění, které také může vyústit ve škubání. Moji kakarikové se koupali velmi rádi, důkladně a pravidelně. Samička mníška šedého měla ráda teplou vodu a koupala se se mnou ve vaně. Senegalka Bety se koupe nejraději při slunném počasí a nevynechá příležitost, kdykoli vidí, že si někdo nalil vodu do sklenice na pití, namočit si aspoň hlavu.

 

PBFD

Od škubání peří z nějaké psychosomatické příčiny, a kdy pták jen pelichá, je třeba včas odlišit poruchu opeření při onemocnění PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease). Onemocnění se projevuje růstem peří ve formě zakrnělých per, která si papoušek škube, a než zahyne, má holé tělo, kam si zobákem dosáhne. K tomuto postižení jsou vnímavá zejména mláďata žaků mezi 3–6 měsícem věku.

 

Sebepoškozování

Vedle škubání peří si může pták také vykusovat vlastní tkáň na zádech, prsou či ramenou. Příčinou bývá svědivá dermatitida, vnitřní onemocnění, ale i neuspokojení pohlavního pudu v období páření, neboť vysoká hladina pohlavních hormonů v krvi zvyšuje samečkovu agresivitu, kterou může obrátit i proti vlastnímu tělu. Není vyloučeno, že k podobné reakci dojde u ptáka emočně závislého na svém opatrovníkovi, který začal papouška zanedbávat. Jev automutilace (sebepoškozování) ještě není dostatečně prozkoumán, má mnoho příčin, a proto se jako nezbytné jeví komplexní vyšetření zvěrolékařem. Například u žaků bývá příčinou vykusování vlastní tkáně častý výskyt metabolických poruch z přemíry konzumace tuk obsahující slunečnice a ze vzniku hypokalcemického stavu. Někdy může příznivě zaúčinkovat podání červeného palmového oleje v dávce 5 kapek po 3 týdny denně, rovněž pro komplexní terapii je vhodný pupalkový olej, měl by však být podáván s antioxidanty (např. vitamin E), chránícími esenciální mastné kyseliny linolovou a alfa-linolenovou omega-3, omega-6, podporujícími funkci a růst buněk celého těla (podle MVDr V. Tukače).

Nezbývá než svým papouščím svěřencům odpovědně věnovat pozornost, poskytnout jim hodnotnou výživu a v případě podezření z onemocnění i včasnou pomoc ptačího zvěrolékaře, potom si jistě nebudou v zoufalství škubat peří či vykusovat tkáň z těla. Člověk by možná v podobné a trvající stresové situaci spáchal i sebevraždu.

Miloslav Josefovič

Diskuze k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.
Za desetiletí chovu jsem nějaké škubače zažil. Nechovám mazlíky. Vše napsané je pravda a někdy, kdyby se člověk rozkrájel, tak se to nezlepší. Někdy se mně to podařilo, někdy ne. Je to dlouhodobá složitá záležitost.
Trochu to zlehčím. Jeden člověk žije zdravě a zemře v šedesáti. Druhý pije a kouří a umře v osmdesáti. A proč?
U lidí hraje roli psychická vyrovnanost, nežít v dlouhodobém stresu. Co když něco podobného platí i u škubačů? Jen to odhalit.
U mých pyrur je problém se štípáním peří. Nejdříve si štípal jeden letky na jednom křídle až nemohl létat, po pořízení partnera přestal, ale kompletně se oštípal včetně ocasních pér a letek na obou křídlech druhý... Údajně to je psychické (řečeno veterinářem), zkouším neustále různé vitamíny, změnu krmiva, změnu hraček apod. ale jen čas ukáže jak účinné to je... Všimla jsem si, že ale jsou období, kdy jsou nervóznější a ten sklon k tomuto chování je větší...Ostatně oba začali když přicházeli do puberty...
corvuscorax napsal(a):
Pane Josefoviči, v přírodě neuvidíte oškubaného ptáka, protože nelétá a stane se v krátké době kořistí nějakého predátora. Bohužel tato věta nebyla příliš šťastná.
Je fakt, že v přírodě oškubaného ptáka neuvidíme. Je to proto, že spokojený pták se neškube a v přírodě na to nemá ani čas. Myslím, že škubání je z 90% psychická záležitost. Domácí mazlové jsou znudění a frustrovaní, nešťastní bez partnery, jelikož člověk jim nikdy partnera nemůže nahradit. Z mé zkušenosti - pokud se papoušek z nějakého důvodu začne škubat (výše zmíněné narození dítěte, pořízení dalšího zvířete apod.) a i když včas odhalíme důvod, tak i když se následně situace stabilizuje, tak se škubání může, a často tomu tak je, stát zlozvykem a závislostí. Třeba jako jsou u nás drogy, gamblerství, poruchy příjmu potravin a podobně. On ví, že je to špatně, ale prostě si nemůže pomoci. U nás to je tak, že u papouška sedím, hladím, povídáme se, ale on se prostě i tak přede mnou škube, respektive uštípává si peří, ví, že je to špatně, podává mi na usmířenou nožku, ví že mi to vadí, ale prostě nemůže přestat. I si chudák sám nadává... Hrozné. Jo a ještě bych dodala, že pořízení partnera nepomohlo, ale to by bylo na samostatný článek. Vlastně to, jak jsme postupovali, aby se neškubal, by bylo na samostatný článek. Takže prosím, chovejte papoušky v párech.
Pane Josefoviči, v přírodě neuvidíte oškubaného ptáka, protože nelétá a stane se v krátké době kořistí nějakého predátora. Bohužel tato věta nebyla příliš šťastná.
Komerční sdělení Vytvořit zde reklamu
ANIMAL FRUIT 100% ovocné pyré ptáci hlodavci
Balení 120g kapsičky a 2L, tropické a naše ovoce i zelenina pro ptáky,hlodavce,plazy.Lze smíchat s ptačími granulemi .
OBCHOD-RYBARENI.CZ
Rybářské potřeby, prodejna a e-shop se spoustou akčních nabídek pro rybáře. Slevový program, doprava zdarma.
DNA analýzy
DNA testy psov od 30 € (od cca 630 Kč). Pohlavie vtáctva od 7 € (od cca 189 Kč) alebo Poukazy na 20/50/80/100 vzoriek.
AnimalShop
Nabízíme široký sortiment chovatelských potřeb pro psy, kočky, hlodavce a také pro akvaristiku, teraristiku.Doprava 56Kč