Bažant Edwardsův – každý z vás může přispět k záchraně druhu!

Další fotografie (5)

V tomto krátkém článku vám chci představit své dosavadní zkušenosti s chovem tohoto krásného, kriticky ohroženého druhu. O koho se jedná?

Bažant Edwardsův (Lophura edwardsi) je středně velký zástupce nejbohatšího rodu bažantů, a to rodu Lophura, čítajícího v současné době 11 druhů. Zde je řazen do podrodu Hierophasis. Kromě bažanta sedlatého (L. swinhoii) sem patří tři taxony z Viet­namu, jejichž status je relativně nejistý. Víceméně jediným jistým je právě bažant Edwardsův ze středního Vietnamu (střední Annam) popsaný francouzským zoologem, profesorem Oustaletem v roce 1896. Bažant „vietnamský“ bývá někdy uváděn jako poddruh bažanta Edwardsova (L. e. hatinhensis) nebo povyšován na samostatný druh. Nyní je pokládán za výsledek inbreedingu, tedy za neplatný taxon. Poslední, bažant císařský označovaný jako Lophura imperialis, je aktuálně pokládán za křížence bažanta Edwardsova a bažanta stříbrného annamského (L. n. annamensis), ačkoli některé předběžné studie DNA tvrdí, že tyto tři endemické druhy nemohou být výsledkem hybridizace.
Popisovat zbarvení druhu je vzhledem k přiloženým fotografiím poměrně zbytečné. Délka činí 58–65 cm. Samec i samice váží lehce nad jeden kilogram.
Obývá lesnaté oblasti na rovinatých a mírně zvlněných kopcích východních svahů Annamského pohoří a také pobřežní pláně. Byl pozorován i v nadmořské výšce 300–400 m, v sekundárním nížinném stálezeleném lese s do­bře vyvinutým podrostem ratanu a jiných palem a bambusu. Zvyky tohoto druhu jsou známy pouze od jedinců chovaných v lidské péči. Informace o potravě z přírody chybějí, stejně jako platné informace o hnízdění. Snůška v chovech činí 4–7 vajec, inkubace 21–22 dní.
V přírodě byl od roku 1928 pokládán za vyhubeného až do roku 1996 (nejistá pozorování lovců v roce 1988 v provincii Thua Thien Hue). Nyní je tedy označován jako kriticky ohrožený, stav populace je klesající. V roce 2012 byl také zařazen mezi 100 nej­ohroženějších organismů na planetě. Populace, dle iucnredlist.org, je odhadována na 50–249 jedinců. Hlavním důvodem úbytku byla ztráta habitatu, významný je však také odchyt. Do doby znovuobjevení byl znám prakticky jen z 20–30 jedinců dovezených do Evropy (1924–1928). Z těchto jedinců vznikla populace chovaná v lidské péči, i když některé linie zřejmě nemusí být geneticky „čisté“. Ke znovuobjevení v srpnu 1996 došlo ve čtvrti Phong Dien, kde byl chycen pár, oba ptáci bohužel uhynuli. Naštěstí byl o 3–4 měsíce chycen kohout severně od národního parku Bach Ma. Byl přesunut do Zoo Hanoj, kde se doufá v novou krev pro populaci v chovech.
Původně jsem chtěl do článku začlenit také popis projektu, který probíhá na záchranu tohoto druhu. Nakonec jsem usoudil, že by to bylo kontraproduktivní. Tuto problematiku dostatečně, velmi dobře a detailně popsal koordinátor tohoto projektu Ing. Jiří Mrnka, jednatel WPA CZ–SK. Jedná se o články „Záchranný projekt bažanta“, „První zpráva o projektu bažanta Edwardsova“ zveřejněné ve Fauně či o popis projektu nebo článek „Vyhynutí prvního bažantího druhu?“ na webu wpacz–sk.com.

Můj chov
S chovem bažanta Edwardsova jsem začal prakticky po vstupu do WPA CZ–SK, kdy jsem se přihlásil do projektu Bažant Edwardsův. Vstup a účast v tomto projektu jsem považoval doslova za morální povinnost, v červnu 2013 jsem tedy vyplnil přihlašovací formulář. V roce 2014 jsem získal slepici, jejíž chov byl zcela bezproblémový. Chována byla, a dodnes je, ve voliéře o rozměrech 3×3×2 m (dך×v) ve společnosti kurů bambusových (Bambusicola thoracica), hrdliček jihoasijských (Streptopelia tranquebarica), holoubků pruhovaných (Geopelia striata), holubů černotemenných (Ptilino­pus melanospilus), drozdů černoprsých (Turdus dissimilis) a rýžovníků šedých (Padda oryzivora). Všechny ostatní druhy, s výjimkou drozdů, zde i ve společnosti bažantů úspěšně hnízdily. V roce 2016 k ní přibyl kohout, jehož připojení nečinilo žádný problém. Kohout krásně přepeřil – a přišel začátek roku 2017.
Pár krásně harmonizoval a několikrát jsem i slyšel typické víření křídel za toku (viděl jsem jej až v listopadu tohoto roku). Samice si vybrala místo v rohu voliéry schované za bambusem. Zde vyhloubila důlek a 21. 3. snesla první vejce, a snášela je přesně obden (s výjimkou devátého vejce, kdy byla mezi osmým a devátým vejcem pauza tři dny) a nakonec jich snesla deset. První vejce byla několikrát z hnízda vykutálena, proto jsem měl strach a nahradil je vejci bažantů stříbrných. Ta byla sice o něco větší, ale slepice je bez problémů přijala a 16. 4. na ně zasedla. Vejce bažantů Edwardsových byla umístěna do líhně a slepici byla ponechána vejce bažantů stříbrných. Vzorně na nich seděla, avšak 18. 4. přišlo prudké ochlazení pod bod mrazu a slepice snůšku opustila. 22. 4. se po oteplení na snůšku vrátila. Má naděje v konečné vrácení vlastních vajec v den líhnutí, či kuřat, tak nekončila. Uhasla však 28. 4., kdy celý den vydatně pršelo a voda se slila právě do rohu, do hnízda. Slepice se již na vejce nevrátila. „Pravá“ vejce však byla dál úspěšně inkubována v líhni. Zde se ukázalo, že šest z nich je oplozených. Líhnutí začalo v noci 10. 5., kdy jsem pozoroval první prasklinku na vejci. Kuřata se líhla následující den, 11. 5., od rána až do 21.00. Líhnivost byla 100 %, vylíhlo se všech šest. Až do následujícího dne byla ponechána v líhni, poté byla přemístěna do klícky, kde jim byla nabídnuta keramická výhřevná lampa, a sama si tak mohla vybrat vhodnou teplotu. „Ubytování“ jim bylo samozřejmě stále zvětšováno a do doby opuštění mého chovu byla nakonec chována v jedné voliéře v zimovišti.
Kuřat se vylíhlo šest, odchována však nakonec byla pouze čtyři. První z nich uhynulo čtyři dny po vylíhnutí v důsledku nezvládnuté fixace jedné z nožek ujíždějící stranou. Další pak v den stěhování do většího prostoru, kdy při odchytu narazilo hlavou do stropu. Po přepeření se ukázalo, že se jedná o tři kohouty a jednu slepičku. Toto kuře však bylo od prvních dnů podstatně menší. Zájem o jejich nové umístění koordinátorem projektu byl velký a na konci října tak všechna kuřata odcestovala.
Chov těchto ptáků opravdu není nijak náročný. Chovný pár je chován ve výše zmíněné voliéře, která je zarostlá asijskými dřevinami a travinami, ve společnosti výše zmíněných ptáků. Z voliéry nakonec ubyli pouze kurové bambusoví. Jejich pár jsem přesunul ještě před příchodem kohouta do jiné voliéry. Letos jsem chtěl zvýšit jejich počet a zakoupil jsem lichého samečka. Den po přidání do voliéry jsem jej však nalezl mrtvého. Nebyl nijak oškubán, pobit. Úhyn jsem tedy přisuzoval stresu. Později, na přelomu podzimu a zimy, jsem zakoupil trio. Den po přidání do voliéry jsem také nalezl jednoho mrtvého a zbylí dva se schovávali ve větvích. Po slétnutí na zem je okamžitě pronásledovala slepice, kohout si jich nevšímal, samozřejmě jsem předpokládal opak. Starší samice se tak zřejmě chtěla ukázat před mladým kohoutem. Konflikt s žádným jiným druhem jsem doposud nezaznamenal. V období aviární influenzy v roce 2017 s nimi byl chován i chovný pár krasek červenozobých (Urocissa erythroryncha).
Krmeni jsou granulemi pro bažanty (dle věku a roční doby), směsí zrnin (Deli Nature 32 a 7/43 Elite enzymix) a v době od jara do konce podzimu míchanicí. Tu připravuji z ovesných vloček, vařené rýže, strouhané kořenové zeleniny (mrkev, červená řepa, petržel a celer), jablek, zeleného krmení (sezonní zelené krmení, rukola, řapíkatý celer) a sušených krevet a gammarusů. Dle článků Ph.D. Prombergerové se ji snažím pravidelně obohatit a různé doplňky jako chilli, skořici, aromatické bylinky atd. V oblibě mají překrojená jablka, naopak nepřijímají žádné bobuloviny (jako maliny, rybíz) vypěstované na zahradě. V oblibě jsou samozřejmě také mouční červi a především zofobasi.
Doufám, že můj článek splní alespoň trochu toho, v co doufám. Přesvědčí některé chovatele, že tento klenot je opravdu nenáročný, a oni začnou uvažovat o jeho chovu. Naše řady se rozšíří a bažant Edwardsův tak bude zase o krůček blíž k tomu, aby z naší planety nezmizel!

 

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře