Chov ledňáků modrokřídlých (Dacelo leachii)
K hnízdění má dominantní pár k dispozici tři hnízdní budky o rozměrech 0,65×0,60×0,64 m (vך×h), 0,75×0,50×0,45 (vך×h), 0,55×0,45×0,80 (vך×h), s vletovým otvorem o průměru 0,30 m. Budky jsou vystlány směsí rašeliny s dřevěnými štěpky a hoblinami až do výše vletového otvoru, aby jedinci mohli kontrolovat okolí. Hnízdní budky jsou umístěny po obvodu vnitřní ubikace ve výši 1,80 metru nad zemí. V zimních měsících je v chovném zařízení udržována teplota 15 °C, v letních měsících přebírá teplotu okolí.
Venkovní voliéra o rozměrech 5×3,5×12,0 m (vך×d) je obehnána pozinkovaným pletivem o rozměrech ok 1,9×1,9 cm. Vrchní a spodní část voliéry je z vnější strany zabezpečena třístupňovým vedením elektrického ohradníku proti predátorům. Substrát voliéry je tvořen zeminou s dřevěnými štěpky a kůrou stromů. Výsadbu tvoří keře tamaryšků (Tamarix sp.), bezu černého (Sambucus nigra), dřínu obecného (Cornus mas), dřišťálu obecného (Berberis vulgaris), které slouží ve spodním patře jako úkryt dytíkům velkým (Burhinus grallarius). Horní patro venkovní voliéry spolu s ledňáky modrokřídlými obývá jeden samec kakadu žlutočečelatého (Cacatua galerita).
Chovná skupina
Ostravská zoologická zahrada chová ledňáky modrokřídlé od roku 2009, kdy získala ze Zoo Praha samce vylíhlého 26. 7. 2008 a samici vylíhlou 11. 8. 2008. Po dvou měsících chovu musel být samec utracen. Přes pletivo venkovní voliéry byl během noci napaden šelmou, byla mu vytržena levá noha z oblasti pánevního kloubu. V roce 2010 zahrada přivezla nového samce vylíhlého 2. 5. 2009, opět ze Zoo Praha.
Hnízdní období ledňáků modrokřídlých v Zoo Ostrava bylo zaznamenáno v měsících březen až říjen, páření chovného páru od konce března do začátku června, snůška oplozených vajec probíhala od začátku dubna do začátku června, krmení mláďat následující měsíce po vylíhnutí. Mláďata byla dokrmována ještě tři měsíce po vylétnutí z boudy dominantní samicí a mláďaty z předešlých hnízdění.
První hnízdění se uskutečnilo ve stáří 13 měsíců samce a 12 měsíců samice. Samec se samicí zahnízdili již v roce 2009, následně v roce 2010, ale mláďata nebyla úspěšně vyvedena. První hnízdní úspěchy dominantního páru v podobě odchovaných mláďat byly zaznamenány v období 2011–2013. Samec a samice před snůškou budku upravovali. Samice obvykle inkubovala od snesení prvního vejce po dobu 23–25 dní, snůšku opouštěla pouze v době příjmu potravy, po tuto dobu se inkubace účastnil samec dominantního páru. Pokud samec neinkuboval, sedával v blízkosti budky a plnil funkci ochranáře.
V chovu v ostravské zoo byl od počátku zásadní handicap chovného samce v podobě špatně vyvinutého zobáku – překřížení čelistí. Kvůli tomu nedokázal nakrmit potomky. Po prvních neúspěšných hnízděních v letech 2009–2010, kdy vylíhlá mláďata byla v budce nalezena nenakrmená a uhynulá, byla v dalších letech zvolena strategie odebírání vajec a nahrazování dřevěnými podkladky stejné barvy a tvaru. Mláďata ve věku 8–10 dní byla zpět podkládána dominantnímu páru, který mezitím inkuboval podkladky 34–36 dní, tedy déle, než je přirozená doba inkubace, která trvá 24–26 dní. Chovný pár zásahy respektoval.
V období 2011–2013 byla odchována čtyři mláďata, která byla poskytnuta dalším zoologickým zahradám. Líhnutí mláďat bylo asynchronní. Rozpětí líhnutí mezi mláďaty bylo dva až tři dny.
V roce 2014 se vylíhlo pět mláďat – samic. Jedna samice byla poskytnuta do Zoo Magdeburg v Německu, čtyři samice zůstaly v chovu zoologické zahrady v Ostravě.
V roce 2015 chovnou skupinu tvořil chovný pár a čtyři samice. V tomto roce se začala projevovat pomoc mladých samic, především během inkubace. V rozmezí sedmi dnů byla dominantní samicí snesena dvě vejce do dvou budek. První budku s jedním oplozeným vejcem obsadila dominantní samice, v druhé budce se na vejci střídaly dvě samice z roku 2014. Vylíhla se dvě mláďata – samice. Strategie odchovu zůstávala stejná jako v předešlých letech, dokrmování mláďat chovateli bylo ukončeno ve věku 15 dní. Od té doby zůstávala veškerá péče na dominantní samici a pomocnících, tzv. „helprech“, což jsou jedinci z předešlých generací.
Na začátku roku 2016 tvořilo chovnou skupinu osm jedinců – dominantní pár a šest samic. V březnu a dubnu byly obsazeny tři budky. V jedné budce byla snesená oplozená vejce, v druhé budce byla podložena mláďata 10–12 dní stará a ve třetí budce již byla mláďata ve věku 28 dní. Do chovného systému byla zapojena celá skupina. Dominantní samice byla většinou pozorována během inkubace vajec. Pomocníci pečovali o mláďata v hnízdních budkách, inkubovali a krmili. Strategie odchovu mláďat v prvních deseti dnech byla opět zachována, od 15. dne po vylíhnutí mláďat péči převzali pomocníci. Celkem bylo vyvedeno šest mláďat, čtyři samci a dvě samice. Jeden samec a jedna samice zůstali v ostravské skupině, další tři mláďata jsme poskytli Zoo Parc des Oiseaux ve Francii.
V roce 2017 byla chovná skupina tvořena deseti jedinci: dominantním párem, čtyřmi samicemi z roku 2014, dvěma samicemi z roku 2015 a mladým párem z roku 2016. Zvyšování počtu jedinců ve skupině nebylo záměrné, ale vedl k němu nedostatek prostoru a nezájem jiných zoo o jedince ledňáků modrokřídlých. V roce 2017 bylo sneseno 24 neoplozených vajec. V květnu 2017 byla skupina zredukována na šest jedinců, dominantní pár a čtyři samice. Do konce roku již nebylo sneseno žádné oplozené vejce.
V roce 2018 nebyla odchována žádná mláďata, přestože bylo sneseno šest oplozených vajec. Zárodky ve vejcích postupně odumíraly, což mohlo být způsobeno vyšším věkem chovného páru.
Krmení adultních jedinců
V zimním období byli ledňáci modrokřídlí krmeni ve vnitřní ubikaci na tři vyvýšená místa 0,5–1 metr nad zemí. Nádoba s vodou byla umístěna na zemi. V letním období byla skupina krmena ve venkovní voliéře na tři vyvýšená krmná místa a jedno místo na zemi. Důvodem bylo špatné přepeřování jedné ze samic, která se neustále na zemi zdržovala. Dvě napájecí místa byla taktéž na zemi.
Ledňáci modrokřídlí jsou krmeni různorodou potravou dle sestaveného týdenního krmného řádu, který obsahuje myš domácí (Mus musculus), mláďata kura domácího (Gallus gallus) ve stáří jeden až tři dny, saranče všežravé (Schistocerca gregaria), saranče stěhovavé (Locusta migratoria), cvrčka domácího (Acheta domesticus), švába obecného (Blatta orientalis), larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor), larvy potemníka brazilského (Zoophobas morio) a různé druhy malých plotic (Rutilus sp.).
Krmná dávka pro ledňáka modrokřídlého se liší v mimohnízdním a hnízdním období. V období mimo hnízdění (listopad – konec února) není v krmné dávce zastoupen hmyz, jeden den v týdnu ptáci nedostávají žádnou potravu. Krmná dávka pro období hnízdění je obohacována od března a podávána až do října. Po snesení posledního vejce jsou z krmné dávky vyřazena jedno– až třídenní kuřata, aby nedošlo k záměně a usmrcení vlastních mláďat v budce.
Každý druh potravy je podáván čerstvě usmrcen či rozmrazen. Myši, jejich mláďata a kur domácí jsou usmrceni těsně před podáním, zmrazený hmyz je rozehříván na teplotu 35 °C.
Vitaminy a minerální látky, které jsou doplňkem potravy, pravidelně dostává celá skupina několikrát týdně. Mezi přijímané minerální látky patří Roboran pro exoty, vitaminovo–minerální přípravek působící na zvýšení odolnosti a celkové tělesné kondice, zejména v zimním a jarním období, po dobu hnízdění a při stresových stavech. Obsahuje vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík a stopové prvky jako železo, kobalt, mangan, flor, zinek, selen, jod. Dále je podáván přípravek Complejo B–8, který obsahuje vitaminy skupiny B včetně vitaminu B15, Calci–lux, což je doplňkové krmivo pro ptáky, zdroj vápníku rozpustného ve vodě. Vápník je nezbytný především v období rozmnožování pro tvorbu vaječné skořápky, v období růstu mláďat k vývinu zdravé kostry. Po celou dobu chovu mají ledňáci k dispozici grit a minerální kameny, které jsou důležité pro tvorbu kostí, chrupavek, zobáku a opeření.
Chovnému páru je před obdobím snášení vajec (únor, březen) preventivně podáván přípravek Panacur proti vnitřním parazitům. Začátkem března, v době hnízdního období, je v intervalech dvou týdnů do krmiva aplikován přípravek Promotor L47, který obsahuje vitaminy skupiny B, především B1 thiamin, zodpovědný za biooxidaci cukrů, B2 riboflavin, který vyvolává zvýšení intenzity reprodukce a zajišťuje dobrou funkci jater, a vitamin B6 pyridin, který působí jako kofaktor enzymů a pomáhá urychlovat metabolické reakce.
Inkubace vajec
Snesené vejce bylo chovné skupině odebráno, nahrazeno dřevěným podkladkem stejné barvy a tvaru vejce přirozeného. Nepoškozené vejce bylo označeno, zváženo, popřípadě změřeno a vloženo do líhně, kde bylo zajištěno automatické otáčení vejce. Inkubace probíhala při teplotě 37,1–37,2 °C a vlhkosti 60 %. Po sedmi dnech inkubace byla provedena kontrola vývoje zárodku prosvětlením vejce. Oplozené vejce bylo vráceno zpět do líhně, neoplozené vejce bylo vyřazeno. Oplozené vejce zůstalo v líhni až do 22. dne, 23. den bylo přemístěno do líhně s vyšší relativní vlhkostí až 90 % a o 0,5 °C nižší teplotou než v době celé inkubace. Pokud je v dolíhni nižší vlhkost, mohou blány uvnitř vejce přischnout ke skořápce a utvoří se krunýř, který ztěžuje líhnutí. Automatické otáčení vajec se v této době vypíná, protože mládě si hledá pozici k vylíhnutí a zobák se dostává do vzduchové komůrky vejce. Líhnutí vejce ledňáka modrokřídlého v Zoo Ostrava probíhá 23.–25. den inkubace. Je dobré poslouchat i pípání uvnitř vejce, které prozradí kondici mláděte. Po vylíhnutí podáváme mláděti Ringerův roztok, který mláděti dodá energii.
Odchov mláďat
Po vylíhnutí je mládě zváženo a umístěno do inkubátoru s teplotou 36,7 °C po dobu prvního týdne. Váha mláděte je zapsána do záznamového sešitu. Mládě je umístěno do nádoby s papírovou vystýlkou, která vstřebává nečistoty, zároveň můžeme odečíst tvar, velikost a barvu trusu, což je důležité pro vyhodnocení celkového zdravotního stavu mláděte. Pro čerstvě vylíhlé mládě je žloutkový váček dostačujícím zdrojem výživy pro prvních 12–24 hodin. Během prvních 24 hodin může ztratit na hmotnosti 1–2 gramy. Každodenním ranním vážením získáme data, která používáme při určování správného hmotnostního množství potravy. Na jedno krmení je stanovena krmná dávka přibližně na 10 % tělesné hmotnosti z váhy jedince. Pokud hmotnost jedince překročí 15 % denního vážení, je nutné množství krmení snížit. Od druhého dne je mládě krmeno 5× denně v 4hodinových intervalech, kdy první krmení probíhá v 6 hodin ráno a poslední ve 20 hodin večer. Jsou podávána především 1–3denní rozdrcená myšata bez ledvin a močového měchýře. V inkubátoru musí být udržována vlhkost 50–60 %, pokud je vlhkost nižší, kůže mláděte vykazuje známky odlupování. Vyšší vlhkost má pozitivní vliv i na úspěšné rašení peří.
Mládě ve váhovém rozpětí 60–80 g, což odpovídá 8.–10. dni stáří, je vráceno do hnízdní budky. Dřevěné podkladky jsou odebrány a nahrazeny mládětem. Mládě je denně kontrolováno, váženo, popřípadě dokrmováno. Vždy záleží na denní váze jedince, která je srovnávána s váhou z předchozího dne. Pokud mládě zhubne, je to signál k dokrmení, váha vzroste-li váha nebo je stejná, mládě je vráceno zpět do budky bez nakrmení. Kontrola mláděte probíhá v době, kdy žádný člen skupiny neinkubuje a mládě je opuštěné. Intervaly kontroly mláděte se snižují s jistotou nakrmení rodiči.
Ontogeneze mláďat
Mláďata ledňáků modrokřídlých jsou krmivá (altriciální), a tedy zcela odkázaná na péči rodičů. Líhnou se bez prachového peří, holá. Tělo je růžové barvy, pokožka volná. Hmotnost vylíhlých mláďat v prvním dni života se pohybovala mezi 14 a 25 g, v průměru u samců 19,7 g a u samic 21,0 g.
Ve třetím dni pokožka začíná být napjatá, viditelně je tvořeno peří pod pokožkou na křídlech, v sedmém dni peří začíná rašit i z kůže, k otevírání očí dochází v osmém dni. Ve 13. dni mají oči z poloviny otevřené a 21. den jsou oči zcela otevřené. Duhovka mláďat je světle hnědá, přibližně ve stáří jednoho roku je duhovka tmavá. Zobák je při vylíhnutí krémové barvy s černou špičkou a vaječným zubem. V sedmém až osmém dni vrchní i spodní část zobáku začíná tmavnout, od 11. dne se zobák prodlužuje. Zobák zčerná, jak spodní, tak vrchní část, do konce 55. dne vývoje mláděte, kdy ještě stále přetrvává vaječný zub. Vaječný zub mizí přibližně v šestém měsíci. Zobák je v dospělosti dlouhý, rovný, špičatý, na konci zobáku je háček, vrchní část zobáku tmavne, spodní část zobáku je světlá. Dospělá samice má zobák mohutnější než samec. Nohy jsou syndaktylní, krátké, se světlými drápky, které postupně tmavnou od špičky a v 55. dni jsou zcela tmavé.
Třináctý den raší krycí peří na zádech, křídlech a hlavě. Dvacátý pátý den se rozbalují letky a v 35 dnech je tělo plně opeřeno, avšak rýdovací pera stále dorůstají. Zbarvení nedospělých jedinců se neliší od dospělých ptáků. V osmi až dvanácti měsících jsou pera mláďat (neoptile) nahrazena pery dospělých ptáků. V jednom roce stáří můžeme bezpečně rozpoznat pohlaví.
Zoo Ostrava v průběhu let 2011-2016 odchovala 15 mláďat (7 samců a 8 samic). Rok 2017 a 2018 byl v odchovu mláďat neúspěšný.
