Výstava Exotika v Lysé nad Labem 2019
Pořadatelé a tvůrci
Sice vám opět nemohu sdělit vyčerpávající odpověď, mohu se i malinko mýlit, ale soutěžní část má na svědomí v první řadě KPEP a s ním spřátelené speciální kluby. Nějakým způsobem se tam měl angažovat i ČSCH. Situaci usnadňuje, že současný předseda KPEP je v současnosti zaměstnancem Výstaviště, a také, pochopitelně, hlavním manažerem této akce. Sám by ale asi nestačil kontaktovat všechny chovatele, aby se soutěže zúčastnili. Zvláště proto, že ve většině případů je musíte k této aktivitě přímo dokopat. Nejen pasivně někde zastrčeně oznámit, že se tady nějaká soutěž koná. To by u nás pramálo fungovalo, mám z takové činnosti svoje bohaté zkušenosti. Proto jsou obvykle jmenováni garanti jednotlivých sekcí. Drobní exoti, andulky, zebřičky, barevní kanáři a tak. Někdo musí být u příjmu ptáků a zapisovat všechny potřebné údaje. Další musí sestavit i katalog a výsledkovou listinu soutěže. Sestavit adresář vystavovatelů. Je při tom spousta odpovědné práce, za kterou se nedá očekávat nějaký vděk. Koneckonců bývá tato práce většinou zcela anonymní. Nicméně byla odvedena, a pokud ji uvádí i internetem mně dodaný katalog, chci ji také uvést. Výsledky by pak měly být i někde zveřejněny a nejlépe také uloženy k pozdějšímu možnému dohledání. Nikdy nevíte, co bude následující generace zajímat, čemu se budou divit, co budou chtít rozvíjet. V takovém případě je více než dobré znát historii.
Soutěžní část Exotiky
Soutěžní část obsadila horní patro výstavní haly C. V předepsaných výstavních klecích byli vystaveni a soutěžili ptáci rozdělení do čtyř základních kategorií: 1. drobní exoti, 2. kanáři, pěnkavovití a kříženci s kanárem, 3. papoušci, 4. korely. Tyto základní skupiny byly však ještě děleny na další výstavní třídy, u kterých je většinou širší skupina zájemců o jejich chov. Takové širší třídy byly ve skupině drobných exotů domestikované zebřičky, japonské chůvičky a amady gouldové. Ve skupině papoušků andulky, agapornisové a neofémy. Ačkoliv celkové počty vystavených ptáků jsou na naše poměry opravdu vysoké, přihlédneme-li k tomuto dalšímu dělení, je vidět, že tady jsou stále velké rezervy. Největší pravděpodobně u barevných kanárů. Tato disciplína bývá při zahraničních soutěžních výstavách vždy nejpočetněji zastoupena.
V reakci na naši výstavu jsem se doslechl, že tady bylo vystaveno na 200 kanárů. Jenže to tak nebylo. Barevných kanárů bylo ve skutečnosti méně, další počet doplnili ptáci příbuzného charakteru a samozřejmě kanáři postavoví. Česko prostě není kanárkářská země. Ačkoliv na této výstavě jsou ti nejlépe hodnocení chovatelé v jednotlivých disciplínách vyhlašováni jako mistři republiky (a kde jinde by se tak mělo dít), ve skutečnosti musíme nejlepší andulky, zebřičky a amady Gouldové hledat někde jinde, což bývá vždy klubová výstava, pro kterou si chovatelé připravují to nejlepší. Nic na tom nemění skutečnost, že jména nejlepších chovatelů se víceméně shodují na všech našich nejdůležitějších výstavách. Je však zcela viditelné, že reputace Exotiky roste. Snad se dožijeme i takového stavu, že nejlepší a nejúspěšnější chovatelé se budou muset této výstavy přirozeně zúčastnit, jinak v očích ostatních těmi nejúspěšnějšími prostě nebudou. Podívejme se však na jednotlivé oddíly soutěžní výstavy.
Drobní exoti
Garantem tohoto oddílu byl Michal Vít. Posuzovali Josef Piskora, Tomáš Osoba, Petr Hráček. Vystavených ptáků bylo 266. Podle katalogu. Ve skutečnosti jich asi bylo více, protože jsem si to sečítal podle výstavních tříd – a prostě mi to nehraje. Nejvíce bylo zebřiček, kterých mi vyšlo na 111. Potom amad Gouldové, těrch jsem napočítal na 57. Kupodivu bylo vystavováno dosti pásovníků, kterých jsem napočítal 54. Ostatní ptáci tvořili jen takový apendix. Podle pravidel však soutěžní třída vzniká, jestliže se soutěže zúčastní nejméně sedm ptáků od tří vystavovatelů, což má jistou logiku. V takovém případě lze vyhlásit vítěze mistrem ČR. Mistři ČR byli označeni v katalogu zkratkou v kolonce hodnocení a dohledal jsem to takto: zebřičky – Tomáš Strachota, rýžovníci – RNDr. Bc. Jaromír Vachutka, pásovníci – Milan Jüstel, amady Gouldové – Roman Veselka, astrildovití afrického původu – Ing. Václav Podpěra.
Kanáři, pěnkavovití a kříženci s kanárem
Jak již z nadpisu kapitoly plyne, v tomto oddílu soutěžili i ptáci kanárům příbuzní a na naše poměry jich kupodivu bylo dost. Garantem tohoto oddílu byl Vladimír Jaroš. Posuzovali Zdeněk Tomka, Michal Kuneš, Tomáš Trnobranský. Katalog uvádí 200 vystavených ptáků. V tomto případě se uváděný počet téměř shoduje. Barevných kanárů bylo vystaveno celkem 115, z toho 51 kusů světlých, lipochromových a 64 melaninových, tedy kanárů s tmavou kresbou. Potom bylo 54 kanárů postavových. A také na 28 různých pěnkavovitých ptáků – zvonků, čečetek, hýlů a exotických zvonohlíků. U postavových kanárů je jakási česká specialita, když soutěží všechna různorodá plemena společně. To se nikde jinde neděje. Je to však dáno malým počtem chovatelů těchto ptáků, a kdyby byla dodržována základní pravidla pro každé plemeno, byli by tak jejich chovatelé diskriminováni, vyloučeni ze soutěže. To by asi chov postavových kanárů moc nepodpořilo. Mistrem republiky barevných kanárů byl vyhlášen Jiří Tichý, který zvítězil s červeným kanárem. U melaninových ptáků nebyl zvlášť vyhlášen mistr ČR. Mistrem republiky v postavových kanárech se stal Oldřich Bouma. V oddílu pěnkavovitých pak Josef Piskora. Kříženci byli vystaveni pouze čtyři dvěma chovateli. Nenaplnila se tak základní klauzule pro vyhlášení vítěze.
Papoušci
Papoušků bylo vystaveno podle katalogu 133. Garantem této části výstavy byl Karel Novák. Ptáky posuzovali Ladislav Groda, René Poštulkaa Václav Blažek. V tomto oddílu soutěžili jak andulky, tak agapornisové a neofémy. Neofém zase tolik nebylo, jen jedenáct, a mistrem ČR se stal RNDr. Bc. Jaromír Vachutka. Pak bylo vystaveno šest andulek barevných a 37 andulek takzvaných postavových, kde se stal mistrem ČR, jak jinak, Ladislav Groda. Ve výstavních třídách agapornisů jsem našel dvakrát označení pro mistra ČR. V jednom případě u agapornisů růžovohrdlých, ve druhém případě u novější mutace agapornisů hnědohlavých. Mistry ČR by měli být Ondřej Nový a Jiří Vojtěch. Jak agapornisové, tak andulky a korely mají svoje vlastní chovatelské kluby a v tomto případě je asi vrcholnou soutěží vždy jejich klubová výstava.
Korely
Posledním oddílem Exotiky, co do soutěže ptáků, byly korely. Těch bylo podle katalogu vystaveno na 50. Garantem byl Jaroslav Nesvorný a posuzovatelem Miroslav Kozej. I u korel jsem našel dvakrát označení MČR neboli mistr ČR. Jednou u nejvýše hodnocené korely Reného Poštulky a potom ještě u korely pana Svobody. Nenalezl jsem bohužel u tohoto oddílu seznam vystavovatelů, což bude zřejmě opomenutí garanta tohoto oddílu. Chovatelé korel mají činorodý a fungující klub, který obsazuje větší množství výstav, což v našich zeměpisných šířkách není až tolik samozřejmé. Na kvalitě ptáků to bývá ve většině případů vidět.
Tolik tedy můj raport a dojmy, které jsem vyčetl z internetového katalogu. Sestavit něco podobného bývá dosti úmorná práce, proto bych chtěl autora a duchovního otce, kterým je Vladimír Jaroš, pochválit. Lidí na práci je totiž u nás jen pomálu. Nicméně to bývá tak, že po skončení takové akce si všichni vydechnou a dají si zase pauzu až do příští akce. Chtělo by to však nějaké ponaučení z toho, co jsem právě zažil. Proto bych doporučoval vytvořit jakýsi manuál pro jednotlivé garanty, aby přesně věděli, co se po nich chce. Ponecháte-li to na jejich vlastní vůli, bude mít každý svoji vlastní představu – a sladit to všechno dohromady je nadlidský úkol, který k dokonalosti nevede. Katalog je historickým záznamem skutečnosti, jež proběhla. Pokud bych si bral za vzor katalogy šampionátů C.O.M., tak tam je vždy uveden seznam soutěžních tříd, respektive klíč, podle kterého se hraje. V takovém případě by katalog Exotiky byl příliš rozsáhlý. Chovatelé najdou takový klíč již v návodu k přihlášce, kde jsou uvedeny výstavní třídy. Když však hledáte v katalogu, to abyste tu přihlášku měli položenou hned vedle. Z toho důvodu by bylo více než vhodné před každým oddílem posuzovaných ptáků udělat krátkou rekapitulaci, což je úkol garantů, případně posuzovatelů: Soutěžní podmínky byly naplněny u těchto tříd. Seznam vítězů pak vypíchnout. Sláva vítězům, čest poraženým. To by mělo být v tom případném manuálu, který by měl být jak pro garanty, tak pro posuzovatele. Nakonec bych chtěl říci, že tentokrát byla soutěž na naše poměry dobře obsazená a Exotika míří správným směrem. Těšme se proto na její další ročník.
