Pozdní opeřování

Před třemi lety jsem zakoupil dvouletý pár rýžovníků plavých. Každým rokem mi spolehlivě vyvedou 2 až 3 odchovy silných mláďat. U posledních dvou le...

Před třemi lety jsem zakoupil dvouletý pár rýžovníků plavých. Každým rokem mi spolehlivě vyvedou 2 až 3 odchovy silných mláďat. U posledních dvou letošních odchův se mi však vyskytl problém. Mláďata se zdárně vylíhnou, rodiči jsou naplno krmena, tělesně se rozvíjejí zcela normálně, budku opouštějí mezi 25.-30. dnem života. Potud by bylo vše v pořádku, ovšem - při prvním vylétnutí jsou ještě napůl holá. Týl hlavičky, vrchní část krku a mezikřídelní partie zad jsou neopeřené. V kůži jsou národky peří, pisky, sice již dost vyvinuté a velké, ale dost řídké, peří dorůstá pomalu a neochotně. Ostatní partie těla mají opeření zcela normální. Kožní parazité nebyli vyšetřením zjištěni.

Krmná dávka sestává ze žlutého prosa, zeleného krmení - zde podávám směs rozsekaného řebříčku, žabince, salátu, mladé vojtěšky, heřmánku lékařského i terčovitého, vočence apod. (dle ročního období, co je právě i dispozici) - a klasického měkkého krmení, tedy natvrdo uvařeného vejce, tvrdého tvarohu a mrkve, nastouhané dohromady. Toto zahušťuji šrotovou směsí, kterou si připravuji dle následující receptury: 1 díl chlebové strouhanky (není tak tučná) k 3 dílům šrotů (1 díl pšeničného : 1 díl ječného : 1 díl ovesného šrotu). Tuto směs obohacuji - objemově - 5 % kopřivové moučky, 3 % mletých skořápek, 2 % Roboranu D (pro drůbež), 0,5 % sušeného mléka, 0,5 % rybí moučky, přidávám 1 promile jemně mletého Pangaminu. Dále zkrmuji máčené celé zrniny - pšenici a oves.

Zelené i vaječné krmivo podávám „ad libitum“.

Kromě toho přidávám těmto rýžovníkům ob den do pití 2% roztok směsi Pangaminu a B komplexu.

Vitamínový program mám vypracovaný (a vyzkoušený) následující: vždy první tři dny v měsíci přidávám do pití 2% roztok Combinalu AD3 a Combinalu E, což jednou za dva měsíce nahradím - též 2% roztokem Supervitu D.

Dostatek gritu a praného písku je pro ptáky samozřejmostí.

Teprve nyní si kladu otázku, čím může být toto pomalé a pozdní dopeřování způsobeno. Chovem se zabývám přes dvacet let a dosud jsem se s takovým jevem nesetkal. Je na vině věk rodičů? Domnívám se, že ne, neboť jsou ve vynikající kondici. Může to být způsobeno nedostatkem v krmné dávce, nebo ve způsobu krmení? Lze usoudit, nejde-li o metabolickou poruchu? Nevím. Kdo zná odpověď?!

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Autor textu Josef Pekárek

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře