Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 18  –  tyrkysová mutace

Zcela přepeřený samec papouška zpěvavého tyrkysové mutace. Povšimněte si tmavě modrého zbarvení peří v ohbí křídel a pozměněnou červenou barvu v kostrči – chovatel Petr Heřmanský
Buňky peří tyrkysové mutace mají psittacin částečně zredukován. Kresba Peter Lukáč
Některé odchovy po tyrkysových rodičích vykazují v mládí značné změny ve fenotypu. Foto Peter Lukáč
Samice tyrkysová opalinová, foto Peter Lukáč
Obsah
  1. Interakce

Mutace tyrkysová představuje ojedinělý stav z pohledu genetického fungování mutací. Nejenom, že u ní dochází k redukci hladiny psittacinu, ale navíc má i vzájemnou interaktivní souvislost s modrou mutací, která je zcela umístěna pouze na modrém genu. Základní změnou v barvě peří, kterou můžeme pozorovat u papoušků zpěvavých v mutaci tyrkysová, je viditelná redukce žlutého a červeného psittacinu do světlejších forem. 

Snížení této hladiny psittacinu přibližně v rozmezí 40-60%, má zcela zásadní vliv na výslednou barvu peří.

Zde je vhodné zdůraznit, že redukcí psittacinu se chovatelům barevných kombinací otevírá značně široká variabilita odchovů. Redukovaný psittacin v peří vytváří  i předpoklad vzniku nerovnoměrně mnohobarevných odchovů. Tyrkysová je umístněná na stejném genu jako gen modrý, který je zodpovědný za vytvoření standardní modré mutace. Modrý gen musí být ale částečně aktivován (sdílen) s genem zeleným. Výsledkem je barevný ráz, který nelze jednoznačně zařadit ani do zelené, ani do modré řady. 

Když vezmeme v úvahu existenci zákonů dědičnosti o nezávislosti segregaci genů a zároveň i nezávislost těchto genů ve smyslu jejich vlivu na výsledný fenotypový projev (tj. jakou výslednou barvu bude mít papoušek v dospělosti), pak je potřeba konstatovat, že tyrkysová mutace nabízí velmi velké kombinační možnosti při tvorbě nových barevných kombinací.

V minulosti byly chovateli papoušků zpěvavých pozorovány, bez hlubšího zkoumání, různé procentuální odchylky v štěpných poměrech odchovů od párů, kde pouze jeden z  rodičů byl tyrkysového zabarvení. V některých případech docházelo k ojedinělým odchovům tyrkysových jedinců a odchovů mláďat s pozměněným fenotypem. Záhadou bylo, proč u stejně sestavených párů, není možné docílit přibližně stejně barevných odchovů.

Interakce

S odstupem času bylo zjištěno, že se nejedná o žádnou záhadu, ani o výjimku ze zákonů dědičnosti. V případě tyrkysové mutace se pravděpodobně jedná o stav, který je popsán ve statích o volné kombinovatelnosti genů a jejich vzájemného spolupůsobení neboli interakce genů. Když si uvědomíme, že geny jsou umístněné v jádře jediné buňky, pak není překvapením, že projev jedné alely genu ovlivňuje projev jedné, i vícero alel jiného genu. Podle vztahu, který následně mezi zúčastněnými geny existuje, se mění i štěpný poměr u odchovů. Můžeme tedy říci, že jev, kdy jeden znak vzniká spolupůsobením dvou či vícero genů, je způsoben jejich vzájemným působením. Tento stav nazýváme genová interakce.

Tyto poznatky o genové interakci byly pak s úspěchem využity při dalším šlechtění papoušků zpěvavých ve vzájemné kombinaci mutací tyrkysová a modrá – viz kapitola modrá tyrkysová (uranová) vznikla kombinací tyrkysové s modrou při využití poznatku, že tyrkysová je multialelou modrého genu.  

Lze tedy říci, že zde existuje jistá odlišnost od „normálu“ z pohledu zařazení základních barevných struktur, kdy představuje tyrkysová mutace přechod mezi zelenou a modrou. Zmíněná odlišnost spočívá především v tom, že zatímco u předchozích kombinací byly všechny barvy každá na jiném genu, v tomto případě jsou obě, tj. modrá i tyrkysová, na společném jednom (modrém) genu, ale každá z nich se nachází na jiné alele.  Takový stav se nazývá mezi alelovou interakcí.

Tento fakt má zcela zásadní dopady na další šlechtění barevných kombinací s tyrkysovou. Obecně známým faktem je, že modré mutace jsou vždy z hlediska své dědičnosti autozomální recesivní. Tyrkysová mutace je vůči ostatním mutacím kodominantní. Existují i názory některých chovatelů, kteří nepopírají výše uvedené tvrzení a navíc jej doplňují o vlastní zkušenosti, kdy dokládají, že tyrkysová se přenáší na jednotlivé potomky vždy (100% případů), ale s rozdílným stupněm genové imprese (s různou škálou barevností). 

Z vlastních zkušeností mohu potvrdit výskyt takovýchto odchovů, které v době po odstavení, vykazovaly značně pozměněný fenotyp. Všichni po přepeření získali zpět zbarvení přírodních ptáků s menšími trvalými odchylkami ve svém zbarvení. Tito jedinci dál úspěšně přenášeli tyrkysovou barvu na své potomky.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (12x):

1
2
3
4
5

Další články z tohoto seriálu

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 22 – částečný albinismus a jeho formy (3.1.2022)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 21 – mutace žlutá (dilute – zesvětlaná) (10.12.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 20 – mutace lutino, platina, pallid, skořice (30.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 19  – Co je mezi alelová interakce?   (20.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 18  –  tyrkysová mutace (13.11.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 17 –  modrá mutace (26.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 16 –  popis jednotlivých mutací (16.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 15 – vnímání barev lidským okem (6.10.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 14 – Barevné mutace, začínáme (12.7.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 13 – Peří a jeho struktura (26.5.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 12 – Umělý odchov (30.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 11 – Odstavování odchovů (14.4.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 10 – Hnízdění, radosti a starosti (19.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 9 – Kroužkování mláďat (3.3.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 8 – Zrod nového života (8.2.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 7 – Příprava ptáků na chovnou sezonu (22.1.2021)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 6. část – Nemoci a prevence v chovu (28.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 5. část – Budky pro hnízdění (2.12.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 4. část – Hygiena chovu (14.11.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 3. část – Klec jako minimální prostor pro život papouška (19.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 2. část – Koupě papouška (7.10.2020)

Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 1. část – Výživa  (26.9.2020)

Autor textu Ing. Peter Lukáč

Ve svém chovu exotického ptactva se věnuje především druhům, u kterých lze docílit pomocí kombinací genetických mutací, ´barevně´ nové odchovy. Genetice se věnuje dlouhodobě. Své poznatky a praktické zkušenosti z chovu papouška zpěvavého představil knižně v podobě odborné publikace „Papoušek zpěvavý a jeho mutace“.

Autoři fotografií Ing. Peter Lukáč , Petr Heřmanský

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře