Uživatel s deaktivovaným účtem

Ahoj všem,
má někdo zkušenost se Žakem? Máme 5ti měsíčního samečka. Upnul se na mě, když odcházím z místnosti začne vřískat.
Manžel a děti na něj nemůžou sáhnout. Hned se naježí, začne vrzat zobákem a klobe.
Díky za jakoukoliv radu.
Krásný večer...
Šárka.
rostahlinka

XXX.XXX.195.189
To je u žaka normální chováni, vybere si jednoho člena rodiny jako partnera a na ostatní bude agresivní. Teď se mu musíte po zbytek života hodně věnovat a hlavně ho dlouhodobě neopouštět jinak se vám ještě navíc oškube. Stejně tak pokud na něj ostatní členové rodiny budou tlačit a budou si ho chtít ochočit.
Zvolila jste špatný druh, žako není vhodný jako mazlík.
rostahlinka
napsal(a):
To je u žaka normální chováni, vybere si jednoho člena rodiny jako partnera a na ostatní bude agresivní. Teď se mu musíte po zbytek života hodně věnovat a hlavně ho dlouhodobě neopouštět jinak se vám ještě navíc oškube. Stejně tak pokud na něj ostatní členové rodiny budou tlačit a budou si ho chtít ochočit.
Zvolila jste špatný druh, žako není vhodný jako mazlík.
Zdravím. V podstatě máte pravdu, nicméně si myslím, že postupem času bude ostatní členy rodiny alespoň tolerovat. Ale taky nemusí.
rostahlinka
napsal(a):
To je u žaka normální chováni, vybere si jednoho člena rodiny jako partnera a na ostatní bude agresivní. Teď se mu musíte po zbytek života hodně věnovat a hlavně ho dlouhodobě neopouštět jinak se vám ještě navíc oškube. Stejně tak pokud na něj ostatní členové rodiny budou tlačit a budou si ho chtít ochočit.
Zvolila jste špatný druh, žako není vhodný jako mazlík.
Mohl bych se zeptat jaký druh je podle vás vhodný o žakách je známo že se fixují jen na jednoho člena rodiny.
Dobrý den. Mám doma samičku Žako šedý, stáří 22 měsíců. Sebekriticky přiznávám, že rozhodně nechci rozdávat rady, na to mám málo vědomostí a praxe. Možná Vás ale moje zkušenost bude inspirovat. I náš papoušek se začal fixovat na jednoho člena domácnosti ("alfa"). Tomu, aby byl agresivní nebo přinejmenším lhostejný vůči ostatním, jsme se zamezili třemi opatřeními. Za prvé: oblíbené pamlsky mu dávají ostatní členové, ale nikdy ne "alfa". Za druhé: Za každý náznak klovnutí (k opravdovému stisku naštěstí nedošlo) byl papoušek verbálně pokárán. Je inteligentní a pochopí, že něco dělá špatně. Pokud i přes pokárání v činnosti pokračoval, byl dán do klece. Důležité byla naše bezprostřední reakce. Za třetí: navykli jsme jej i na širší rodinu a návštěvy s tím, že většinou je puštěný a sám se přiletí "seznámit". Zatím se nám soužití s papouškem daří ke spokojenosti všech členů rodiny a věřím, že i papoušek je spokojený. Pochopitelně nelze předpokládat, co bude dejme tomu za rok, ale zatím takto vše dobře funguje. Je to náš miláček a Vám přeji z Vašeho papouška také hodně radosti.
Naštěstí ne každý žako má tendenci se upnout jen na jednoho člověka a na jiné útočit. Také mám zkušenosti jen s jedním žakem a nemohu rozdávat obecně platné pravdy. Nicméně abych zmírnila špatné renomé v tomto ohledu - náš žako s radostí vítá všechny, i většinu návštěv, které stresuje tím, že jim po chvíli létá na ramena a zvědavě prohlíží zblízka. Myslím, že je to otázka individuální povahy papouška a výchovy ve velmi ranním věku.
Podobné zkušenosti, že je papoušek agresivní k členům domácnosti kromě svého oblíbence, mají také majitelé jiných středních a větších druhů - třeba amazoňanů i senegalců. Nikde není nějaká odpovědná statistika potvrzující, že žakové jsou v tomto ohledu ti, co nejvíc selektují rodinné příslušníky. Ti, co mají opačné (lepší) zkušenosti, o tom nikde nepíší, není proč si stěžovat, ptát se na radu, pak lehce vznikne představa, že (téměř) všichni žakové si vybírají.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji všem za odpovědi...
Krásný den...
Dašek Matrin

XXX.XXX.144.116
geldek
napsal(a):
Naštěstí ne každý žako má tendenci se upnout jen na jednoho člověka a na jiné útočit. Také mám zkušenosti jen s jedním žakem a nemohu rozdávat obecně platné pravdy. Nicméně abych zmírnila špatné renomé v tomto ohledu - náš žako s radostí vítá všechny, i většinu návštěv, které stresuje tím, že jim po chvíli létá na ramena a zvědavě prohlíží zblízka. Myslím, že je to otázka individuální povahy papouška a výchovy ve velmi ranním věku.
Podobné zkušenosti, že je papoušek agresivní k členům domácnosti kromě svého oblíbence, mají také majitelé jiných středních a větších druhů - třeba amazoňanů i senegalců. Nikde není nějaká odpovědná statistika potvrzující, že žakové jsou v tomto ohledu ti, co nejvíc selektují rodinné příslušníky. Ti, co mají opačné (lepší) zkušenosti, o tom nikde nepíší, není proč si stěžovat, ptát se na radu, pak lehce vznikne představa, že (téměř) všichni žakové si vybírají.
Suhlasím s názorem, že samotná povaha hraje svojí a hlavní roli, ale u ručně dokrmených (což je u žaků více jak 68% odchovu) se jejich přirozené chování mění. Dále zaleží a zvlášt v dnešní době, alespon v naší republice, kdo dokrmuje ! zda muž nebo žena, jestliže se nemění poněvač, to je větší element než-li samotná povaha papouška, protože potom může předcházet problémum, nebo se na ně připravit. Zájemce by měl vždy vědět kdo dokrmoval!.Napsat, že nikde není statistika?! ! ! to je pouze nezájem zájemců a lenost si to vyhledat.
Dobrý deň Šárka,
nemám doma síce žaka, iba senegálca, no v tom upínaní na jedného človeka sú tieto dva africké druhy podobné, tak skúsim poradiť niečo od nás. Myslím, že veľa závisí od povahy, ale niektoré prejavy sa dajú ovplyvniť aspoň čiastočne. Čo sa odporúča:
- nehladiť papagája po celom tele, iba po hlavičke, to v ňom vzbudzuje sexuálne túžby, viac sa na vás fixuje ako partnera. Po hlavičke sa "hladia" v prírode aj kamaráti v skupine, to je v pohode. Na druhej strane, váš žako je ešte mladý, týmto asi selekcia nebude.
- čítala som zaujímavý článok, že dosť pomáha u týchto konzervatívnych druhov privykanie na rozmanitosť - ľudí, ale aj žrádlo, miestnosti. Ja nášmu senegálcovi pravidelne prenášam klietku do rôznych miestností, nech sa to obmieňa, mením mu hračky, dávam mu čo najviac nového žrádla. Neviem, či to pôjde aj u bojazlivejšieho žaka, ale skúste, čo sa v mladosti naučí... Samozrejmosťou je okamžite zoznamovať s novými ľuďmi, čo prídu domov, nech mu dajú niečo chutné, skúsia si ho pohladiť, ak to pôjde...Skrátka socializácia a predchádzanie stereotypnému chovaniu, ktoré papagáje "utvrdzuje" v ich fixácii na určitých ľudí, situácie.
- známy chovateľ Michael Sazhin nedá so svojou senegálkou Kili dopustiť na cvičenie, má ju naučenú na niekoľko povelov a keď vidí, že má chuť na niekoho útočiť (to sa vraj stáva málokedy, má ju už dobre socializovanú), okamžite jej dá povel, skrátka ju zabaví niečím iným. Náš 11-mesačný senegálec zatiaľ ľudí zvláda dosť dobre, ale nenávidí našu mačku a zaútočí na ňu, kedy môže. Naučila som ho zdvíhať jednu packu a keď vidím, že sa chystá útok, ponúknem mu slnečnicu a požiadam ho aby mi zakýval. Väčšinou na tú agresiu zabudne.
- na manžela párkrát "vyjel" zobákom, za to ho trestám (poprášim rozprašovačom, alebo zavriem do druhej izby na samotku - NIKDY žiadne bitie, tieto africké druhy majú hroznú pamäť na krivdy, môžete potom ľahko u neho upadnúť do nemilosti), naopak manžela povzbudzujem, aby sa nebál klovnutia a pohladil si ho, aj keď po ňom papúch syčí a keď sa nechá, dám mu odmenu. Na senegálca treba trošku ostrejšie, dať mu najavo, že tu nešéfuje a nebojíte sa ho, u žaka si nie som istá, čo som čítala, tak sú to citlivejšie povahy, asi hlavne po dobrom.
Skúste vyššie uvedené rady a uvidíte, či to nepomôže, papúch je ešte mladý, možno ho pôjde vychovať.
Prajem veľa šťastia a zdravím aj so senegálcom Sergom.
https://www.youtube.com/watch?v=c0C_dOAu64A.
Dobrý den, myslím že názory níže nejsou správné že se žako upne na jednoho člena rodiny, mám žaklinku která nejprve byla závislá na mě ale po velké trpělivosti mého manžela přijala i jeho a v současné době se chová k němu stejně jako ke mě.Trvalo to sice rok, ale opravdu se povedlo.Naše žaklinka je velká mazlinka.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ahoj všem,
má někdo zkušenost se Žakem? Máme 5ti měsíčního samečka. Upnul se na mě, když odcházím z místnosti začne vřískat.
Manžel a děti na něj nemůžou sáhnout. Hned se naježí, začne vrzat zobákem a klobe.
Díky za jakoukoliv radu.
Krásný večer...
Šárka.
Dobrý den, žakové i senegalci jsou jedni z těch, kteří se upínají jen na jednoho člověka, protože i v přírodě je pro ně přirozené mít jednoho partnera. Na ostatní prostě žárlí a nechce se dělit. Do puberty to většinou není tak zřejmé. V pěti měsících je ještě brzo říct, zda si vybere po pubertě Vás, ale vzhledem k párové vazbě, když je to sameček, to asi tak i zůstane. Ohledně vřískání - papouška se snažte nerozmazlovat, i když je to teď mládě a věnujte mu tolik pozornosti, kolik mu budete schopna věnovat i v jeho dospělosti. Když odcházíte z pokoje, kde je, dejte mu něco dobrého nebo ho zabavte hračkou a vraťte se, když zrovna nevříská a pochvalte ho. Pokud vříská, nevšímejte si ho. Naučit ho na to, že když zavříská, tak hned přijdete, je cesta k tomu, že bude vřískat pořád.
Ohledně napadání jiných členů rodiny - musí se využít toho, že papoušci jsou mlsní, hraví a zvědaví, tak se dají naučit alespoň toleranci k jiným osobám v rodině, protože ví, že je s nimi čeká něco zajímavého. Nejlépe když je osoba, kterou má papoušek nejradši, pryč. Osobně vyzkoušeno, ale trvalo to cca půl roku.
Souhlasím s Cheryann, že na senegalce se musí trochu ostřeji, žakové jsou citlivější a taky chytřejší, doporučila bych obměňovat hračky, koupit různé hlavolamy atd., tak, aby se papoušek naučil zabavit také sám.
lorazako
napsal(a):
Dobrý den, myslím že názory níže nejsou správné že se žako upne na jednoho člena rodiny, mám žaklinku která nejprve byla závislá na mě ale po velké trpělivosti mého manžela přijala i jeho a v současné době se chová k němu stejně jako ke mě.Trvalo to sice rok, ale opravdu se povedlo.Naše žaklinka je velká mazlinka.
Máme doma samičku žaka, která je stará 4 roky. Je to mazel manželky a do nedávna ani já s ní neměl problém. Před nějakou dobou kdy jsem ji chtěl vrátit do klece po mě vyjela a dost mě poštípala, i když je venku tak se po mě dost často ožene. Zatím do neodeznělo...mohu ji drbat, vzít z klece z 10 vytažení mě cca 2 x štípně, ale není to jak to bylo...ani já ani manželka nechápeme co se s ní stalo, možná je v toku nevím.., ale trvá to už 3 měsíce. Asi se ze mě stal omega
aros1
napsal(a):
Máme doma samičku žaka, která je stará 4 roky. Je to mazel manželky a do nedávna ani já s ní neměl problém. Před nějakou dobou kdy jsem ji chtěl vrátit do klece po mě vyjela a dost mě poštípala, i když je venku tak se po mě dost často ožene. Zatím do neodeznělo...mohu ji drbat, vzít z klece z 10 vytažení mě cca 2 x štípně, ale není to jak to bylo...ani já ani manželka nechápeme co se s ní stalo, možná je v toku nevím.., ale trvá to už 3 měsíce. Asi se ze mě stal omega
Myslím, že samička dospívá, vybrala si Vaší manželku a Vy jste tam rušivý element. Mně se tohle stalo se senegalkou, která se po pubertě upnula na manžela a mě dávala najevo, že jsem tam navíc. Postupně jsem jí naučila, že mě alespoň toleruje, nechá se pohladit atd, když manžel není doma. Pořídili jsme jí samečka, loni hnízdili, ale chce samečka, mého manžela a pokud je občas vezmu do práce, kde můžou být na zahradě, tak chce navíc ještě našeho ajťáka, do kterého se zamilovala na první pohled a trvá to už léta. Jen ho slyší, ani ho nemusí vidět a už popochází po kleci a když jí pustím, už mu je na rameni a nehne se od něj. Nezapomene na něj ani když ho přes zimu nevidí třeba půl roku. On přitom neměl moc vztah ke zvířatům, žádné nikdy nechoval. Jinak je samička spokojená se samečkem, probírají si peří, páří se, hnízdí atd. Sameček se až takhle žárlivě neprojevuje, neútočí. Ke mně se přiletí pomazlit, ale na mažela neútočí ani kvůli samičce, jen ho zastrašuje zpovzdálí tím, že se naježí a do jakoby útoku vyrazí, až když manžel odchází, ale je to jen náznak, aby se neřeklo.
Také máme trable s žakem Čendou, je mu už 16 let a koupila jsem ho jako ročního od paní, která ho prodávala (prý kvůli alergii dítěte). Zpočátku byl mazlivý a přítulný (hlavně ke mně), ale od manžela se nenechal pohladit (to trvá dodnes), a se synem blbnul a vzájemně se provokovali ale nikdy si neublížili. Poslední cca 4 roky se ale žakoun najednou změnil, je agresivní a vyjíždí po nás (hlavně v noci, když ho dáváme do klece, takže si musíme brát do ruky něco, čeho se bojí, protože jinak se zakousne do prstu a drží a rve, dokud neteče krev, ale předtím se nechá hodinu hladit, zavře oči a blahem usíná). Také mi občas přiletí na ruku, když pracuji na PC, bleskově se zahryzne (do krve) a hned odletí, a občas nám nalétává na hlavu, rychle zatne drápy, odrazí se a pokračuje v letu, takže už se párkrát stalo, že jsme se po něm ohnali, až přistál na zemi.
Když začal s tím kousáním, zpočátku jsem se pokoušela klidně, ale důrazně ho přemlouvat, aby mě pustil, ale jen na mě poťouchle koukal a o to silněji se zahryznul a držel, takže jsem musela chtě nechtě přejít k "násilí". Jediné, co na něj v takovou chvíli platí, je, že mu silně zaryji nehet do té jemné kůže vedle zobáku, a v tom okamžiku se pustí. Takhle se chová i k manželovi a po synovi vyjíždí už pravidelně, jenže ten si to od něj nenechá líbit a hned mu dá ťafku. Už nevím, co s ním dělat, protože normálně je přítulný, ale pak mu cvakne a z ničeho nic vyjede. Přitom má první poslední, věnujeme se mu, má pestrou stravu, celé léto je na balkoně nebo na chatě, denně ho pouštíme z klece, aby se mohl prolétnout po bytě, ale prostě se nějak změnil a my nevíme proč a hlavně, co s tím. Máme ještě 2 psy, s papouchem se vzájemně respektují, a když je Čenda začne otravovat, radši odejdou jinam, aby měli klid, a už mě i napadlo, jestli na ně Čenda třeba nežárlí, a proto ta agrese vůči nám...
DanaMal
napsal(a):
Také máme trable s žakem Čendou, je mu už 16 let a koupila jsem ho jako ročního od paní, která ho prodávala (prý kvůli alergii dítěte). Zpočátku byl mazlivý a přítulný (hlavně ke mně), ale od manžela se nenechal pohladit (to trvá dodnes), a se synem blbnul a vzájemně se provokovali ale nikdy si neublížili. Poslední cca 4 roky se ale žakoun najednou změnil, je agresivní a vyjíždí po nás (hlavně v noci, když ho dáváme do klece, takže si musíme brát do ruky něco, čeho se bojí, protože jinak se zakousne do prstu a drží a rve, dokud neteče krev, ale předtím se nechá hodinu hladit, zavře oči a blahem usíná). Také mi občas přiletí na ruku, když pracuji na PC, bleskově se zahryzne (do krve) a hned odletí, a občas nám nalétává na hlavu, rychle zatne drápy, odrazí se a pokračuje v letu, takže už se párkrát stalo, že jsme se po něm ohnali, až přistál na zemi.
Když začal s tím kousáním, zpočátku jsem se pokoušela klidně, ale důrazně ho přemlouvat, aby mě pustil, ale jen na mě poťouchle koukal a o to silněji se zahryznul a držel, takže jsem musela chtě nechtě přejít k "násilí". Jediné, co na něj v takovou chvíli platí, je, že mu silně zaryji nehet do té jemné kůže vedle zobáku, a v tom okamžiku se pustí. Takhle se chová i k manželovi a po synovi vyjíždí už pravidelně, jenže ten si to od něj nenechá líbit a hned mu dá ťafku. Už nevím, co s ním dělat, protože normálně je přítulný, ale pak mu cvakne a z ničeho nic vyjede. Přitom má první poslední, věnujeme se mu, má pestrou stravu, celé léto je na balkoně nebo na chatě, denně ho pouštíme z klece, aby se mohl prolétnout po bytě, ale prostě se nějak změnil a my nevíme proč a hlavně, co s tím. Máme ještě 2 psy, s papouchem se vzájemně respektují, a když je Čenda začne otravovat, radši odejdou jinam, aby měli klid, a už mě i napadlo, jestli na ně Čenda třeba nežárlí, a proto ta agrese vůči nám...
Tohle je přesně to, proč by se žakové neměli chovat samostatně. V minulých diskuzích někteří chovatelé nebo množitelé psali, že žako bude takový, jakého si ho vychováte - ano, bude, ale jen do té doby, než dospěje. Nebo lidi píšou, že nemají vůbec žádný problém, ale to je většinou také u žaků, kteří ještě nedospěli. Samozřejmě jsou i výjimky, kdy je soužití bezproblémové, záleží i na povaze a jiných okolnostech.
Plno věcí u žaků nebo i jiných papoušků prostě neovlivníte a můžete jim z Vašeho pohledu dát vše, co potřebují - krmení, pouštění, mazlení, pobyt venku.. Můžete se to jen snažit korigovat.
Jsou zvyklí žít v páru. Pokud jsou chovaní sami, upnou se na jednoho člena rodiny. To, že ostatní odhání za použití zobáku a drápů je z jejich pohledu normální, protože v přírodě to taky dělají.
To, že mu "cvakne" a vyjede po Vás i když si Vás vybral - v přírodě si něco vyjasňují i mezi sebou v páru, vyjedou po sobě a za chvíli jsou zase jak dvě hrdličky. Já to vidím u mého páru senegalců, bez jakékoliv příčiny (z mého pohledu) samice vyjede po samci,5 minut se hašteří, jdou po sobě zobáky, řvou na sebe a za chvíli vedle sebe sedí a probírají si peří.
Nemyslím, že něco děláte špatně (kromě toho, že jste mu nedopřála partnera).
Na dávání do klece doporučují koupit takové to provázkové kratší bidlo s drátem uvnitř, které vytvarujete do L tak, aby papoušek na Vaši ruku nemohl, v ohybu je možno ještě omotat nějakou látku, a mít ruku pod ní. Můžete se ho snažit motivovat tím, že mu ukážete něco dobrého, co pak dostane až v kleci, snažit se ho zabavit, odvést pozornost, nové hračky, ale to asi všechno znáte...
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď, co se týká toho partnera, původně jsem pomýšlela na to koupit mu samičku, ale zbytek rodiny byl proti (nesouhlasili vůbec s tím mít papouška, notabene žaka, ale já jsem si to prosadila) a navíc jsem někde četla, že když si ti dva takříkajíc "nesednou", že se můžou i zabít, takže jsem to nakonec zavrhla i vzhledem k našemu věku a ke skutečnosti, že nás Čenda přežije a syn už teď prohlašuje, že si ho nenechá, protože nechce mít zdevastovaný byt a pořád po něm uklízet čurbes.
Syn miluje psy a papoušky zrovna nemusí, ale i přes to, že si žakouna moc nevšímá a předevčírem mu dal ťafku za kousnutí, Čenda k němu večer normálně přiletěl, sedl mu na ruku a nechal se drbat, pak se lísal ke mně a kupodivu do klece v noci vlezl bez problémů, takže se asi budeme muset smířit s tím, že někdy je to mazel a jindy zákeřný potvorák
Ale popravdě - kdybych se měla znovu rozhodnout, jestli si pořídit žaka, po těchto zkušenostech už bych takovou hloupost neudělala, protože sice je s ním legrace, ale na druhou stranu ho musíme neustále hlídat, protože stačí okamžik nepozornosti a hned máme okousané dveře a nábytek, díru v sedačce, ukousané knoflíky a díry v oblečení, okousané rámy obrazů, každou chvíli nějakou skleničku nebo talířek na zemi a naposledy se mu podařilo vyhodit ze špajzu zavařovačku s medem a instantní kafe, takže manžel prohlásil, že se vůbec nediví farmářům, že to střílejí jako škodnou
Víte on k synovi možná po té ťafce přiletěl a nechal se drbat právě proto, že tu ťafku dostal. Oni si v přírodě taky určují hierarchii a na toho, kdo je výš, si moc nedovolují. Občas to zkusí, ale když se jim nepovede toho výš přemoci, tak podřazenost aspoň na čas uznají. A hierarchii v přírodě si určitě neurčují nijak mírumilovně. I známý kurátor papoušků Tony Silva používá v případě útoku strčení do papouška, aby spadl z bidla, samozřejmě se to musí dělat s citem, aby se papouškovi neublížilo.
Asi se opravdu budete muset smířit s tím, že někdy bude v pohodě a někdy ne. Navíc, když se k tomu přidají hormony... mí senegalci už chtějí budku a víc si sebe všímají, žakové přichází možná do toku ve stejný čas, tak jestli to není i tím.
Je moc dobře, co jste napsala v posledním odstavci, aby si to přečetli případní zájemci. Lidi si většinou vůbec neuvědomují, co chování papoušků obnáší, vidí jen pěkná videa a že se žako naučí skvěle mluvit.
Zřejmě máte pravdu s tou hierarchií, ale já se s Čendou také nemažu a když mi jednou prokousl kůži mezi prsteníčkem a malíčkem tak, že stříkala krev proudem a 2 dny jsem necítila ruku, také jsem mu jich pár lupla, ale ode mě to bere jako výzvu k boji - nafoukne se, načepýří a přejde do útoku.
Přiznám se, že letos na jaře to ve mně už bouchlo a dala jsem inzerát, že ho prodám, protože těch kousanců bylo poslední dobou tolik, že jsem se začala bát, že se jednou neudržím a buď mu ve vzteku nerada ublížím silnějším plácnutím a pak toho budu litovat, nebo otevřu balkon a nechám ho uletět, ale on, jako by to tušil, zase se zklidnil, byl úžasný, miloučký, pořád žvanil a když jsem ho dávala v noci do klece, roztomilým hláskem na mě dělal "bubububu" - nevím, kde to slyšel , a když jsem pár zájemců odmítla a stáhla inzerát, zas to byl ten nevyzpytatelný pták potvorák
Život s žakem opravdu není jednoduchý a je plný překvápek a zvratů, a chce to fakt hodně lásky, tolerance a hlavně obrnit se proti bolesti, aby to člověk ustál, a proto popisuji nepřikrášlená fakta pro ty, kteří chtějí žaka jako společníka a domácího mazlíčka a kteří jsou okouzlení tím, jak krásně mluví, píská, napodobuje všechny zvuky atd., ale už nevidí to ostatní. Mimochodem, máte nádherné senegalce, takže ať se daří jim i Vám
Jenže když přejde do útoku, tak ho nesmíte nechat vyhrát. Já vím, že se to líp řekne než udělá, protože má člověk opravdu strach, aby mu neublížil a i o sebe, protože štípnout umí pořádně, ale zkuste na něj třeba hodit deku nebo něco podobného, ale ne v afektu, s rozmyslem a pak ho strčit do klece. Musí dostat lekci. V těchto případech prosté ne a zavření do klece moc nepomůže. v přírodě dostanou taky od silnějšího za uši.
Díky, mimochodem samičku máme odmala a samce od jeho 6-ti let, kdy putoval po různých majitelích, než jsem ho koupila já. Rok jsem ho dávala dohromady, měl špatnou stravu a učila ho znovu létat - drželi ho v malé kleci a navíc se snažil, ale u něj to bylo asi ze strachu nebo ze špatných zkušeností, kousat. Teď když jdu kolem klece, tak nastavuje hlavu, že chce podrbat. Tři týdny trvalo, než jsem je po různých pokusech dala se samičkou do jedné klece. Za rok na to už hnízdili. Samičce byly v té době 4 roky. Od té doby bych už nikdy nechovala samotného papouška jako mazlíka. Je to opravdu velký rozdíl. Teprve když tohle uděláte, tak zjistíte, že papouškům jako partner člověk nikdy nemůže stoprocentně stačit.
Takže také jste měla se samcem problémy, možná je to fakt tím, že jsme je koupily z druhé ruky, a ta předchozí výchova, stres a stěhování se na těch ptácích prostě podepsala, a nebo jsou to prostě teritoriální samci. Před Čendou jsme měli liberijskou žakounku Adélku, kterou jsem koupila jako 6letou od rodiny, a to bylo něco úplně jiného. Byla klidná, pohodová, nikdy nás neštípla, ale moc nelétala a asi se jí ta rodina moc nevěnovala, protože byla zvyklá jíst jen jablka a mrkev a nic jiného neznala, takže když jsem jí dala hrozny, banán nebo jakékoli jiné ovoce, zpočátku to odmítala, ale pak si zvykla. Bohužel jsme jí neměli dlouho, protože se otrávila, a tady musím napsat, že je blbost, co píší v některých odborných knihách, že žako nesní nic, co nezná. Měla jsem takový smaltovaný náramek, který mi Áďa pořád kradla a oštípávala ho, ale myslela jsem, že si s ním jen tak hraje a vůbec mě nenapadlo, že ten smalt požírá, a když najednou začala vrhnout, jeli jsme hned na veterinu. Tam jí udělali rentgen a zjistili, že má v žaludku kovy, a i když z ní většinu toho dostali, bohužel nám stejně uhynula, což jsem hrozně ořvala. A právě díky Ádě jsem se naivně domnívala, že jsou všichni žakouni stejní, takže jsem po nějaké době koupila Čendu, ale to je nebe a dudy Jo, a také moc nesouhlasím s tím, že jsou žakouni hákliví na každou změnu, protože Čenda je starej harcovník
Od jara do podzimu jezdíme na víkendy na chatu, takže Čenda pendluje mezi bytem, balkonem a venkovem a je mu úplně jedno, kde je, do každé klece (máme 4 různých velikostí) bez problémů vleze, jízda autem mu nevadí, dřepí v kleci, něco si žvaní nebo píská a sleduje, co se kolem něj děje, takže alespoň v tomhle s ním nejsou problémy.
Co se týká těch útoků na mě, většinou ho rychle drapnu volnou rukou za ocas jako slepici a dám ho do klece, kde pak naštvaně dřepí celý nafouknutý, a když po mě ještě dál vyjíždí přes mříže, hodím přes klec hadr a nechám ho třeba hodinu, aby se zklidnil, a když ho pak pustím, většinou je v pohodě, jde na ruku a pusinkuje mě. Teď se právě ráchá na balkoně v misce s vodou a krásně si u toho kecá a píská "Skákal pes přes oves", takže to jsou ty aspekty, kvůli kterým si lidé pořizují papouchy jako mazly a netuší, co je čeká dál
Já jsem s těmi problémy počítala, nechtěla jsem k dospělé samici kupovat mládě a taky jsem chtěla nějakému nechtěnému papouškovi dát šanci na lepší život. Každopádně se z něj vyloupl krásný sameček s dobrou povahou, možná až moc. Naše samička je hodně dominantní a on je mírnější, tak se doplňují. Samička je taková semetrika a on většinou ustoupí. Výhoda byla, že se hodně věcí naučil od ní, včetně krmení atd.
Co se týká liberijských, tak prý jsou daleko vhodnější, neškubou se a nedochází u nich k výměně oblíbené osoby a nejsou tak konzervativní, jen je jich málo. Jinak naši papoušci s námi taky cestují, bereme je na dovolené, občas se mnou jedou do práce, rádi jezdí autem. Myslím, že když to s nimi člověk praktikuje od mala, tak s tím nemají problém. Ale jednou jsem byla na veterině, kde byl nějaký pán se žakem a říkal, že doma dělali rekonstrukci bytu a žako si rozkousal nohy do krve, tak možná někteří opravdu změny nesnáší...