Dobrý den,
prosím, setkali jste se někdy s kůzletem s podkusem? Jak se tato vada vyvíjí časem a jak je dědičná? Způsobuje i v dospělosti problémy při přijímání potravy?
Kozička s vadou je z trojčat, porod hladký bez nutnosti zásahu, ale zbylí 2 sourozenci se narodili mrtví (v termínu). Ani jeden ze sourozenců tuto vadu neměl, loňská 3 kůzlata od stejné kozy a stejného otce také ne, ani 2 kozlíci od sestry této kozy a stejného kozla. Předem moc děkuji, jedná se o kozičku s nárokem na PoP po dobré matce, bohužel.
Děkuji za rychlou odpověď. S tím už tak nějak počítám, že pro kozičku to bude konečná. Spíš by mě zajímalo, na co se připravit ohledně jejího dalšího vývoje (našla jsem ohledně toho informace jen u psů a tam prý čelisti postupem ještě různě rychle rostou). Měla jste někdy u sebe nebo v okolí takový případ? Kdyby na internetu bylo cokoliv k dohledání, neptám se tady... ale našla jsem jen o předkusech, tam mají AN kozy i nějakou toleranci.
Není mi známo, že by se v linii matky tahle vada dřív vyskytla... chtěla jsem ještě příští rok připouštět stejným kozlem, pokud bude živ a zdráv, ale budu to ještě zvažovat.
Tento rok je opravdu hodně nevydařený. Aspoň, že se holky moje hezky starají a jsou hodné při oddojování... a samozřejmě zdravé, to je hlavní. Jen to mrzí, obzvlášť u kozenky :(
Loni se mi z jedné zakoupené kozy vyklubal rohatý hermafrodit a taky tomu moc nerozumím...
Je to asi 5 let co jsem prodala jednu ovečku s podkusem. Do té doby jsem se s tím v chovu nesetkala. Ovečka dobře rostla a já si ničeho nevšimla. Asi po měsíci mě pán volal, že jedna ovečka má podkus. Tak jsem mu navrhla, že mu dám jinou. Prý už si na ni zvykl a že to nechá tak. Občas si zavoláme a letos jsme mimo jiné zavedli řeč na ovečku s podkusem. Každý rok odchová nejméně dvojčata a zatím žádný její potomek podkus neměl. Říkal, že její potomky uskladňují do mražáku, takže jestli by se to objevilo v další generaci se nezjistí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Rozumný chovatel... takových je málo.
Daissy obraťte se na klub AN, jistě vám poradí. Já jen vím, že u některé linie se tato vada objevuje, ale už si nepamatuju u které. Genetika je mrcha záludná, takže oba rodiče mohou být bez vad a vada sahá někam do minula. Hermafrodit se vyskytuje v celé živočišné říši, člověka nevyjímaje, u rohatých koz je dost ojedinělý, ale možný. U bezrohých koz je častější, neb se potkají ještě geny bezrohosti.
Děkuji všem,
s panem předsedou to jistě probírat budeme a snad i bude mít nějaké zkušenosti. Ale člověku je to líto a chtěl by mít informace co možná nejdříve, ideálně z různých stran.
Zatím holka pije ze struku pěkně, krásně sílí. Byla po narození i drobnější. Jak to bude při přechodu na pevnou stravu, to opravdu nevím.
Roklanko, zpětně děkuji za všechny Vaše odpovědi u témat kolem porodu. Týden před termínem jsem seděla a pročítala všechny diskuse o tomto tématu a jsem ráda, že jsem to tady našla :)
Nikol.
Chápu Vás, že je Vám kozičky líto, když má podle užitkovosti dobré rodiče,
ale kozička s takovým podkusem opravdu nemůže dostat Pop. Na takových
zvířatech se nedá stavět chov. Zkuste si představit, jak se bude s takovou vadou
pást, Genetika není jen o tom, jací jsou rodiče. Ta jde dál, do pra, pra pra,
pra pra pra, a dál. Zvířata se šlechtí pro lepší užitkovost. u lidí jde trend množení
opačným směrem. Bohužel.
Dobrý večer,
děkuji. Bohužel jediné dostupné informace v papírovém chovu ohledně podkusu jsou u chovu psů, kde tato vada dorůstá (neznám rozsah vady na začátku) až do nůžkového skusu, následuje uchovnění. A u štěněte jsou vady skusu časté, přezubením se srovnávají. Funguje to též naopak - dobrý skus se může zhoršit.
Nedivte se proto prosím, že se ptám. Nikde jsem nenašla případ ovce ani kozy, která se s podkusem narodila a nějak se vyvíjel. Celkově jsou informace jen o předkusech, podkusy nic moc.
Kdyby nebyly informace o překloubení nohou u čerstvě narozených kůzlat, taky by člověk tápal, co s takovou vadou a zajímalo by ho, jak takové zvíře poroste a co z něj bude. Tak teď tápu já. Zda to mohlo být porodem samotným, nebo je to trvalé. Moje dcera měla po porodu a následně díky spaní na jedné straně výraznou asymetrii lebky a taky se jí to srovnalo :) Proto i ty úvahy a souvislosti s porodem.
Nepotřebuji do chovu procpat všechno... líto je mi jí v tom smyslu, že je to koza, která by v případě, že by se vada srovnala natolik, že by jí nevadila v příjmu potravy, mohla dávat dobré mléko a kvalitně plnit mrazák potomstvem (a vloni jsme si kozlíky naplnili mrazák opravdu velmi kvalitně:) ). Stejně jako výše uvedená ovečka, kde byl chovatel pochválen za to, že její potomky nevyužívá v chovu, a nebylo mu vytknuto, že ji ihned nezlikvidoval jako vadnou, ale dál na ní chová. U kozla by to bylo jednoznačné, ten další užitek krom svého masa nepřinese.
Zároveň je mi úplně jasné, že je málo lidí, kteří když řeknou, že všechna mláďata sní, toto udělají i poté, co se narodí. A řetěz by pak mohl jít dál.
pro Přezdívka - vůbec to prosím neberte zle vůči Vám. Informace o tom, že vada ovci zůstala, tu pro mě byla asi tím nejpřínosnějším zjištěním .
Dovolím si přidat mou "sparťanskou" radu - nechte kůzle narúst na mlíku a pak zabíjte, nebo časem uvidíte, zda budou problémy při příjmu pevné stravy a následném přežvykování a zabíjte později.
Měl jsem jehně, které mělo spodní čelist do leva a horní do prava, jazyk visel do prava, mimo spodní čelist. Nemohlo ani nasát mléko. Bylo po narození velké, čiperné, tak jsem se s ním piplal asi dva nebo tři měsíce - oddojit maminu a nakrmit jehně z flašky. Pak přišly velikonoce a ty řízky opravdu neměly chybu. Nějak jsem to neřešil, mám za to, že to bylo způsobeno příbuzenskou plemenitbou.
Ve vašem případě - kdy se narodila dvě mrtvá zvířata, a přeživší je postižené bych to přisuzoval spíše nějakému problému během březosti. Zpozorněl bych a sváděl to na dědičnost až kdyby se u kozy-maminy problém u mladých opakoval. Ale jak bylo psáno výše - geny se můžou projevit až u pra, pra, pra...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vod.Nik
napsal(a):
Dobrý večer,
děkuji. Bohužel jediné dostupné informace v papírovém chovu ohledně podkusu jsou u chovu psů, kde tato vada dorůstá (neznám rozsah vady na začátku) až do nůžkového skusu, následuje uchovnění. A u štěněte jsou vady skusu časté, přezubením se srovnávají. Funguje to též naopak - dobrý skus se může zhoršit.
Nedivte se proto prosím, že se ptám. Nikde jsem nenašla případ ovce ani kozy, která se s podkusem narodila a nějak se vyvíjel. Celkově jsou informace jen o předkusech, podkusy nic moc.
Kdyby nebyly informace o překloubení nohou u čerstvě narozených kůzlat, taky by člověk tápal, co s takovou vadou a zajímalo by ho, jak takové zvíře poroste a co z něj bude. Tak teď tápu já. Zda to mohlo být porodem samotným, nebo je to trvalé. Moje dcera měla po porodu a následně díky spaní na jedné straně výraznou asymetrii lebky a taky se jí to srovnalo :) Proto i ty úvahy a souvislosti s porodem.
Nepotřebuji do chovu procpat všechno... líto je mi jí v tom smyslu, že je to koza, která by v případě, že by se vada srovnala natolik, že by jí nevadila v příjmu potravy, mohla dávat dobré mléko a kvalitně plnit mrazák potomstvem (a vloni jsme si kozlíky naplnili mrazák opravdu velmi kvalitně:) ). Stejně jako výše uvedená ovečka, kde byl chovatel pochválen za to, že její potomky nevyužívá v chovu, a nebylo mu vytknuto, že ji ihned nezlikvidoval jako vadnou, ale dál na ní chová. U kozla by to bylo jednoznačné, ten další užitek krom svého masa nepřinese.
Zároveň je mi úplně jasné, že je málo lidí, kteří když řeknou, že všechna mláďata sní, toto udělají i poté, co se narodí. A řetěz by pak mohl jít dál.
pro Přezdívka - vůbec to prosím neberte zle vůči Vám. Informace o tom, že vada ovci zůstala, tu pro mě byla asi tím nejpřínosnějším zjištěním .
Co se těch psů týče, "dotáhne" se jen opravdu malý podkus, bavíme se o větší mezeře mezi řezáky, která není na první pohled patrná, a to ještě jen někdy. to už se spíš srovná předkus - opět, prťatý, patrný přímo při prohlídce tlamy - do klešťového skusu.
podkus, který je vidět na první pohled, se opravdu nesrovná. před mnoha lety jsem měla takového kocoura. jako kotě měl podkus a jako dospělý taky. cpal do té mezery jazyk, aby mu netáhlo do tlamy. v životě mu to nijak nevadilo, i lovil myši, ale do chovu to fakt není.
Děkuji Vám moc. Pokud mám kozičku zabít, určitě ji nechám tak dlouho, jak jen to půjde - aby na ní něco bylo. Už i seno ožužlává. Nemám problémy s konzumací potomstva, ani mi nevadilo, když jsem věděla, že zrovna obědváme Adámka, kterého jsem piplala na flašce. Takový je život. Pokud se zvíře mělo dobře a mělo pěkný, ač krátký život, radši si dám maso z něj než z obchodu.
Už jsem se ptala majitele kozla, zda se s tím nesetkal a prý ne... a jeho kozlem už připouštíme druhý rok, ještě před prvním připouštěním už měl ve stádu jeho dcery (on to má hlavně na mlíko, neřeší nic, plemeníka má jen aby dodržel zákon), dalšího kozla nemá, takže už tam má minimálně jednu generaci, kde je kozel zároveň otec i dědeček. Pokud by bylo genetické zatížení z jeho strany, pochybuju, že by se to při příbuzenském překřížení v počtu koz, který má, neprojevilo. Na stranu matky se ještě budu informovat, ale to je velmi dobrý chovatel a nikdy se o něčem takovém nezmínil.
K porodu jsem přišla, když lezla ven tato kozička. Chvíli jsem přihlížela, pak dosušovala a ošetřovala pupek a až pak si všimla, že z hromádky slámy koukají nohy mrtvého prvního kůzlete. U něj tedy nevím, zda se udusilo při porodu, nebo šlo mrtvé. Jako poslední se rodil kozlík, na dvě zatlačení, takže ani polohu nevím, narodil se v neprotrženém obalu, nehýbal se, nedýchal a nepovedlo se mi ho nahodit. Tělesně vypadala mláďata v pořádku (myslím vývin, vyhřezlé orgány, srst, velikost atd - nic špatně tam nebylo). Loni stejná koza jako prvnička porodila trojčata bez problémů a všechna se dočkala konzumní velikosti.
Jen doplním, že kozy nejsou nijak zanedbané nebo podražené. Mám jen 2, kvalitně krmené, připouštěné poprvé v roce a půl. Matka je nádherně rostlá, obrovská koza a během březosti neměly žádné zdravotní problémy. Jen ty předporodní příznaky se u ní vyvíjely hodně rychle, během 24 hodin (sestup břicha, nalití vemene, uvolnění svalů u ocasu, změna mečení). Rodila 149.den po připuštění.
Vypadá to, že mi to mamina vynahradí na mléku - už teď,3 dny po porodu oddojuju cca 3 litry denně, tak aspoň to :) A holčička do chovu mi nejspíš zůstane od druhé kozenky.
Dobrý den, kozička dopadla co se podkusu týče velmi dobře, na pohled se jí to viditelně zlepšilo. Je z ní macatá koza, nažrat se umí, problémy nemá ani s pastvou a ještě stále ucucává od matky (7 měsíců od narození). Bohužel má ale i pastruk, prostě deformovaný celý vrh, takže časem půjde na maso.
1.až 3. foto konec března, poslední foto únor, aktuální bohužel nemám.
Vema: dejte fotku. jestli je malá a od matky saje v pořádku, nechala bych ji na mlíku. uvidíte, co s ní bude dál, jak bude žrát, jak se bude lepšit... zabít se dá vždycky, já to brala tak, že dokud to půjde, poroste a aspoň na ní něco bude. kdyby ta moje neměla pastruk, nechala bych ji bývala na mléko, je tu z kůzlat největší. jen ta hlava je vidět, že není úplně typová.
zrovna se chystáme na další sezonu a intenzivně dotujeme jod. s velkou pravděpodobností pramení naše problémy z toho.
Dadu: ze standardu plemene AN kozy (koza totiž není pes):
TĚLO - dlouhé a rovné, záď může být mírně vyšší než kohoutek za předpokladu že nedojde k zakřivení páteře.
Matka, taky si zrovna "uměla stoupnout" :).
V ČR je vícero linií a mezi sebou se vzhledem krapet liší. Jinak mohutné, jiná délka a kvalita srsti, délka uší, tvar klabonosu...
Můžete se přesvědčit třeba tady, pěkný chov, hodně fotek a někde ty zádě taky jsou, jen tedy focené na rovině :) osobně se mi to u AN takhle líbí
http://www.anglo-nubijska-koza.cz/fotogalerie/
a fotka klame, tady je ta stejná matka na rovině v jiném "postoji". v té "zádi" opravdu problém nebude, u kozičky s podkusem spíš celkově menší hlava, kratší ucho a je vidět, že hlava není tak tvarovaná, jak má být. ale na to, jak vypadala po narození, z ní vyrostlo velice životaschopné (a nebýt pastruku tak i užitkuschopné) zvíře. ještě se nechystám ji zabíjet, tak třeba přidám ještě pár fotek v příštích měsících.
Tady je druhy den po porodu, aktualni foto nemam, zkusim dodat. U nas je s jodem taky asi problem, nektera kuzlata maji zvetseninu na krku - strumu. Nekdo jeste radil pry nedostatek manganu.
Tady aktualni fotka. Jod davame, ale take az od porodu, zkusim se na to zamerit i dlouhodobeji, jestli to bude mit vliv na dalsi kuzlata. Stejne tak na ten mangan. Veterinarka nam vcera teda rekla, ze to bude spis geneticke. My si ji zatim nechame, do salamu muze jit vzdy.
A Vy máte též s PoP?
My už se stejným otcem mladé mít nebudeme, letos jiný. Ale už jsem toho ze spojení téhle krve viděla víc a vše ok. I stádo, odkud pochází matka, je v pohodě... příčin může být kvantum.2 kůzlátka bez podkusu byla mrtvá, jedno s podkusem zůstalo. Jsem ráda, že kozička měla něco ze života, že jsem ji nezabila hned a že tak hezky narostla. Snad budou další vrhy lepší.
Taky se chystám na aktuální foto. Po porodu bych nevěřila (a asi nás tu takových bylo vícero), že se jí to může takhle srovnat.
PoP je nedůležitost

XXX.XXX.27.4
Tím jódem měla být dotována především matka, která měla jód poskytovat v mléku kůzleti.
Například u člověka, ženy v době kojení, údajně mají (pokud je tělu k dispozici) prsa (mléčné žlázy) obsahovat stejné množství jódu jako štítná žláza. Štítná žláza by přitom měla (pokud by mělo možnost si vzít co poptřebuje) uschovávat asi 1/4 veškerého jódu co tělo využívá a schraňuje.
Pokud to chcete zkusit nějak napravit tak bych kůzleti dával klidně i tak 6-10mg/den (první 3-4 dny, pak řekněme 1x týdně, později alespoň párkrát ročně).
Matka by pak uvítala klidně i 20mg/den. Jenže je zde problém s rozhozením hormonů štítné žlázy v dlouhodobém horizontu a to nejde v diskusi naslepo snadno komentovat. Navíc to souvisí s tím, že tělo kozy by se při příjmu tak vysoké dávky začalo zbavovat uloženého olova, rtuti, kadmia a následně i hliníku. Mohla by mít zdravotní problémy a je velmi pravděpodobné že vyloučené těžké kovy by přešli do mléka které by vypilo kůzle.
Té koze by to ale prostě ten j´d také chtělo dát, protože ona právě veškerou svou zásobu odevzdá v mléku kůzleti. netroufnu si však odhadnou jaká dávka by byla vhodno s ohledem na výše uvedené. Minimálně jí dopřejte doplnění jódu až dokojí, před dalším kůzletem.
Odteď se už nemusíte divit, že vám příjde vaše koza jako d e b i l. Ona za to nemůže, její mama toho jódu také moc neměla, navíc ji určitě lidi neustále dojily a před jejím narozením jí jód nedopřály.
Škoda, že jste se nepodepsal/a...
PoP nemá s jódem moc společného, ale pokud tu někdo uvažuje u genetice, poskytne ne nepodstatné údaje o tom, zda měl jedinec v předcích příbuzenské křížení. A také chovy s PoP bývají vedeny lidmi, kteří už mají nějaký přehled, stádo sledují více i co se zdraví týče, než člověk, který má 2 kozy pro radost a kryje cizím kozlem, který bydlí nejblíž. Takže proto ten dotaz. Jako bonus je možné doptat se u příbuzných nebo předků zvířete na to, jestli už se podobné problémy v linii objevily.
Samozřejmě, že jódem se dotuje jak matka, tak kůzle. Kůzleti jsme u veterináře po narození koupili vodičku do tlamy s jódem (není to lugol, ale na ten název si za Boha nevzpomenu, je žlutá). Kozy dostávají jód do vody teď již pravidelně, kůzlátka, pokud se začne objevovat struma, i do tlamky a většinou do pár dní mizí. Ve druhé řadě se zaměřuji na strumigeny, nezkrmuji řepnou melasu, sóju a podobné. S vysokým obsahem dusičnanů v napájecí (zdrojové) vodě momentálně moc dělat nemohu.
K poslednímu odstavci ani nevím, jestli má cenu se vyjadřovat. Nevím, komu tady přijde jeho koza jako de-bil. A odkud máte informaci, že byla koza nebo její matka (tím de-bilem má být kůzle, nebo matka?) neustále dojena. U nás to tedy neplatí, před porodem byla zasušená bezmála 3 měsíce. Letos to vychází ještě na víc. Nemám kozu jako stroj na mléko, kůzlata, pokud to jde, nechávám pod matkou i za tu cenu, že mám teď 7 měsíců od narození vždycky půlku kozy vypitou :). Poprvé jsme připouštěli v roce a půl, další porod po roce.
Snad je zde z příspěvků vidět, že se snažíme s tím něco dělat a předcházet tomu. Problémem je, že každý druhý odborník vám to svalí na genetiku, poradí vyřadit kozu z chovu a nedostanete se vůbec nikam. Taky mi chybí nějaké ucelené údaje o tom, kolik mg jódu koza na den potřebuje, nejvyšší údaj jsem našla 0,8mg, což mi přijde málo. Toto číslo postupně roste, bývalo to 0,3. Kde je realita, to nikdo nepoví.
PoP je nedůležitost

XXX.XXX.219.211
Daissy, to nebylo nic proti vám.
To byla snaha (obecně) uvést lidi do problematiky, ale tak nějak skokem se zaměřením na výsledek.
Podle toho co píšete se zdá že tuto problematiku znáte. To je dobře.
Zmiňujete strumigeny, na to já jsem nenašel odvahu je zmínit. Za hlavní (ale významný) strumigen jsem považoval minerální sůl (chlór, možná i bróm) kterou zvířatům dopřáváte.
Ano já používám Lugol, protože je praktický a výceúčelový. A vím, že jód není levný (kdo ví zda ten váš přípravek není ještě dražší) a mléko od kozy je lidem zdravé i bez něj a jeho cenu nelze neúměrně zvyšovat.
Jak jsem psal, nebylo nic namířeno proti vám, ani nikomu dalšímu. Šlo mi o to, abyste si tu uvědomili že tělo nějak přirozeně funguje (že z kozy jód vyždímáme a na její potomky nic nezbývá - po celé generace!). A pokud někdo řekne, že narozené kůzle má strumu nebo není životaschopné, je někde problém, problém větší než je třeba u lidí a ti mají kvůli absenci jódu velmi zásadní problém.
Já třeba dokonce zvažuji, že bude nutné si svoji zdravou kozičku doslova vyrobit a vypiplat. Tedy prostě matku použít jen tvorbu o něco zdravějšího jedince a nepočítat s ní dále do chovu. A tahle představa mne docela děsí. Se selenem je to dost podobné. Zmíněný mangan je většinou v dostačující míře i v půdě, tedy je šance že rostliny jej obsahují a také že zvíře si při deficitu doplní mangan intuitivně (i lidé v dobách válek jedli různě hlínu kvůli doplnění minerálů).
Přeji vám hodně úspěchů v chovu. A nenechte si skazit den, nechtěl jsem vás nijak urážet ani naštvat, ale (obecně - lidi čtoucí tuto diskusi) nakopnout aby začali přemýšlet jinak. Vy jak se zdá již jinak přemýšlíte, takže úspěch je zaručen.
Goat medicine a Blackwell's Five-Minute Veterinary Consult: Ruminant ale aj iné zdroje uvádzajú ako možné aj keď nie časté následky deficitu jódu u kozliat aj predkus(prognathism), podkus som v tej spojitosti nenašla, ale našla som ho aj v spojitosti s vplyvom nejakých chemikálií.
A tu napríklad podkus a rôzne iné defekty dávajú do spojitosti s postrekmi pesticídmi v určitej oblasti kde sa vo veľkom vyskytovali u rôznych druhov. http://www.naturefirstusa.org/reports/Clouds%20of%20Death%20-%20Catastrophic%20Effects%20of%20Wind-Drift%20Chemicals%20and%20Locally%20Sprayed%20Pesticides%20on%20Western%20Montana%20Fauna.htm Spomínajú aj "Severe brachygnathism (predkus)on the goat doelings was observed present at birth and was remedied with cell salt treatment to a normal bite by time of weaning. The mandibles were stimulated to grow to match the maxilla in length causing a normal bite. It has been reported to me that brachygnathism has been observed on several domestic sheep.".
moonika
napsal(a):
Goat medicine a Blackwell's Five-Minute Veterinary Consult: Ruminant ale aj iné zdroje uvádzajú ako možné aj keď nie časté následky deficitu jódu u kozliat aj predkus(prognathism), podkus som v tej spojitosti nenašla, ale našla som ho aj v spojitosti s vplyvom nejakých chemikálií.
A tu napríklad podkus a rôzne iné defekty dávajú do spojitosti s postrekmi pesticídmi v určitej oblasti kde sa vo veľkom vyskytovali u rôznych druhov. http://www.naturefirstusa.org/reports/Clouds%20of%20Death%20-%20Catastrophic%20Effects%20of%20Wind-Drift%20Chemicals%20and%20Locally%20Sprayed%20Pesticides%20on%20Western%20Montana%20Fauna.htm Spomínajú aj "Severe brachygnathism (predkus)on the goat doelings was observed present at birth and was remedied with cell salt treatment to a normal bite by time of weaning. The mandibles were stimulated to grow to match the maxilla in length causing a normal bite. It has been reported to me that brachygnathism has been observed on several domestic sheep.".
Oprava "Severe brachygnathism (podkus)on the goat doelings was observed present at birth and was remedied with cell salt treatment to a normal bite by time of weaning. The mandibles were stimulated to grow to match the maxilla in length causing a normal bite. It has been reported to me that brachygnathism has been observed on several domestic sheep.".
už som z tých "-kusov" celá domotaná
(daissy: myslím že ak by predsa len ten podkus mal súvis s deficitom jódu, mali by tie vaše kozliatka aj iné príznaky, strumu a pod.).
Moonika
kůzlátka strumu mívají. Objevuje se a mizí. Teď má například lehkou strumu jedna dospělá koza, což nikdy nebylo, a má ji i přes podávání lugolu do vody. Ta s podkusem strumu trochu má, jen u narození ji neměla. Ale dělá se jí taky, pomáhá jen ta voda do tlamky, pak zmizí. Loni se jedna kozenka se strumou narodila, zas od úplně jiné matky. A když jsem si odjinud koupila kozlíky na výkrm,2 ze 3 ji měli taky už při nákupu, zmizela po vodě do tlamky jen u jednoho, druhému trochu zůstalo.
Dávala jsem dlouho lugol do vody, ale jelikož situace pořád není úplně uspokojivá, zkouším i prostředek aqua-iode, který prodává MVDr Vlček. Chovatel, od kterého kozy mám, se začal jódem taky hodně zabývat, dotuje tím aqua-iode a zaznamenal mnohem větší vitalitu narozených kůzlat. Problémy zatím žádné.
Jinak já jsem takový kozí "mazlíčkář". Mléko nepotřebuji, bohatě by mi stačil litr na den. Moje kozy nemají rekordní nádoje, rodíme na podzim, protože v létě potřebuji mít zasušeno. Letos to vypadá a zasušení od konce června až do října. Cennější než mlíko jsou pro mě kůzlata, proto jsem letos ani neodstavovala.
U Vema, pokud mě zrak neklame, to vypadá, že tam má taky AN krev. To by na ten jód taky sedělo. Zrovna u tohoto plemen si nejsem úplně jistá, jestli pomůže jen "udělat" si kůzle z matky, o kterou bude líp pečováno. Plemeno je v ČR krátce a jelikož bylo chováno v oblasti, kde je jódu v přírodě víc, a pak dovezeno sem, kde je celkový nedostatek, myslím, že to potrvá vícero generací, než se metabolismus kozám srovná. Proč bílé a hnědé nemají takové problémy a nemusí se tolik dotovat, ač žerou to samé? Napadá mě jedině to, že si tyhle plemena na stav jodu v ČR už nějak přivykly a lépe ho z krmení získávají. U AN s PoP je pomalu každá 3. generace nově importovaný kozel.
Ale já jsem laik s momentálně dvěma chovými kozami. Jen se snažím odchovávat, jak nejlíp umím. Ale osobně věřím, že už teď jsou v AN populaci zvířata, která dokážou přijímat jód z potravy lépe a zvířata, která jsou v tom horší. Myslím, že do budoucna není řešením vozit nová zvířata a dotovat je jódem, ale vypěstovat tady populaci, která dokáže jód zpracovat lépe i z toho mála, co tu je ( s menší dotací jódem, než je aktuálně potřeba). A že to je rozhodně běh na dlouhou trať v celém chovu AN... jen se o ten jód začít trochu zajímat. A teď do mě
AN sú k tomu náchylnejšie a zohráva svoje aj to kŕmenie strumigénmi, Aj nejaké látky v sóji majú strumigénny účinok a tou sa dosť AN kŕmia. Známa jeden rok nemala u svojich kôz žiadne problémy a v ďalšom roku veľké( s def. jódu), takže tam tiež svoje zdá sa zohralo krmivo. A aj dusičnany majú strumigénny účinok(takže voda mohla svoje zohrať).