Dobrý den,26.1. se nám narodily 2 jehňata. Ovce přijala jen jedno jehně o druhé nejevila zájem. Ovci jsme podojily, aby jsme měly to správné mlíko na začátek a přes flašku krmíme včera večer se nám jehně postavilo na nohy udělalo pár kroku, vrtělo ocasem, ale uběhla hodina a jehně strašně rychle zesláblo teď sotva zvedá hlavu na nohy se stále zkouší postavit ale to se zatim nedaří, teď krmíme (mikrop ovis) nějáká rada ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Takhle malá jehňata to buď zvládnou nebo ne. Ovce občas vědí proč je nechtěj přijmout. Kolik toho za den vypije? kolik jste mu dali mleziva po narození? Kadí? Nemá průjem? Myslíte si že dokážete určit onen okamžik, kde už je lepší jehně utratit a neprodlužovat mu trápení? Změřit mu teplotu také mnohé napoví.
Něco jsem vyčetl, tak to dám sem.
Krmení mlezivem.
Velké jehně ( 5 - 5,5kg) - 200 - 250ml na jedno napití. ( 800-1000ml na den)
Střední jeh. (3,5-4,0Kg) - 150 - 200ml na napití. ( 600 - 800ml / den )
Malé jeh. ( 2,5 kg) - 100 ml na napití. ( 600 ml / den )
( pokud jsou jehňata venku v chladu, tak můžou být dávky klidně až o 25% větší).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tady je hezká tabulka:
http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-ovci/odchov-jehnat-napajeni-mlekem-mlecnou-krmnou-smesi/napajeni-mlecnou-krmnou-smesi.html
Co se ale třeba prvního dne týče, tak nevím kolik normální jehně vypije, ale když už nějaké zalejvám mlezivem, tak do něj naleju půl litru a po pár hodinách už má vytráveno a chce pít. Mně nepříjdou udávané hodnoty moc vysoké.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Naopak profesore, první den může být krmení vydatnější než následující dny. Během pár hodin po porodu máš nejlepší vstřebatelnost imunoglobulinů (Ig) v tenkém střevě a ještě ti zvíře nesýří mléko ve slezu, protože ten ti neprodukuje pepsin nebo chymosin (plete se mi to hledat to nebudu). Ten se začíná produkovat až nějakých 12 - 24 hodin po narození a to znamená, že první dávky netráví v žaludku, ale až ve střevě. To je důvod proč se nedá novorozeně přepít tak aby dostalo hned průjem. Jen co jim začne pracovat slez a je nutné mléko nejdřív zasýřit než se dostane do střev, tak tam je právě možnost, že když se napijou moc, tak to nestráví a poserou se. A když už je potřeba do mláděte mlezivo dostat tak je lepší ať na první pití toho dostane co nejvíc, protože jen co ti něco prvně proleze střevem, tak se rapidně snižuje vstřebatelnost Ig takže naopak co se prvního dne týče, tak než k novorozeněti běhat každou chvíli a krmit po malých dávkách je mnohem lepší toho do něj hned na začátku nalejt hodně a teprv pak ubrat a zvýšit frekvenc krmení.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud se teda už samo nechytne. Po porodu tady častokrát lidi blbnou se selenem, ale důvody proč jehňata, telata, a pod nepijou jsou taky namožené jazykové svaly na které je selen krátký. Je dobré je zkontrolovat, protože na pohmat to je hezky cítit jak na tom jsou.
K porodům s sebou vozím zásobu aspoň kravského mleziva s hodnotou Ig dle refraktometru alespoň 25 na brix stupnici, protože málo chovatelů má něco zamraženo a né vždy maj matky dost vlastního mleziva. Do jehňat sonduju kolem půl litru dle velikosti a pak to nechávám na chovatelích. Je to dostatečné množství na to, aby se do jehněte dostalo dostatek důležitých Ig i energie potřebné na jeho oschnutí a na to aby zkrátka mělo dost energie na to, aby bylo schopné vůbec vstát a samo se posléze napít a nějak začít fungovat. Nějaké napájení injekční stříkačkou je na prd, je to pracný a neefektivní, nicméně pořád lepší než nedělat nic.
(chymozin sráží kasein)
Máš pravdu. Ale....
Já bych přesto dával míň a častěji. Když to do něj naleješ, nebo když se jehně hodně napije, tak často nějakou chvíli stojí shrbené a nevypadá v pohodě. Taky je otázka jestli když do něj naliješ velké množství ig, tak zda to všechno využije. Další věc je že častějším krmením nutíš jehně k pohybu = trénink pohybaparátu, prokrvování (prohřívání) všeho, možná i lepší průchod potravy trávictraktem...... (bavím se o prvním - druhém dnu po narození)
Ještě něco z chytrých knížek o krmení sondou:
- mlezivo(kolostrum) se zahřeje na teplotu těla(39°C), sonda se položí k tělu jehněte - od tlamy podél krku k poslednímu žebru, abychom věděli jak dalece sondu zatlačit; jícnovou sondu zasouváme bez použití hrubé síly, když prochází jícnem lze ji ucítit na levé straně krku. Když ji neucítíme a navíc se jehně začne dusit, tak je to špatně a jsme v průdušnici. Po zasunutí do žaludku nasadit nálevku a naplní se dávkou mleziva. Jehně si při krmení sondou posadíme na zem mezi kolena, zády k nám.
A ještě - jehně, které není brzy osušené, tak jeho mokrá kůže-rouno má údajně 25krát vyšší tepelnou vodivost, tak že může dojít k podchlazení. Proto kontrolovat osušení a klidně ovci pomoct s osušováním, třeba jen senem.
Momentálně se nám rozjelo druhé bahnění a zrovna teď jsem spadla taky do kategorie piplačů.
Hodně se nám ochladilo, což jeňatům ani mámám nepřidá. Jehňata jsou podchlazená a ovce se hůře čistí po porodu.
Nemám zcela univerzální postup a rozhoduju se podle situace, jak je jehně veliké, jak dalece je podchlazené, jak je ovce stará (jehnice, nebo už zkušená, případně kolik má mleziva, mléka), jak se chová k jehněti.
Osvědčilo se mi, jehně nejprve zahřát a pak teprve krmit, rychleji se zlepší.
Pokud je jehně podchlazené, nevstává, nemá sílu se přisát, vezmu ho do tepla a trochu nahřeju a namasíruju senem, do tlamičky mu dám mlezivo stříkačkou opatrně, aby to nevdechlo, hlavu je potřeba přizvednout a dávat tolik, kolik stíhá polknout. Dávám asi 15- 25 ml, podle velikosti jehněte. Nechám ho v teple tak půl hodiny a pak znovu. Když se trochu sebere, (tak do dvou hodin by mělo být lepší), začnu ho krmit z lahve. Míchám ovčí a kravské syrové mléko a mlezivo, nemám tolik ovčího. Používám v začátku hodně měký dudlík a dírku tak, aby mléko trochu kapalo samo, aby i slabá jehňata do sebe něco dostala. Krmím po hodině a půl a podle velikosti jehňěte, malé jehně začíná na 20ti ml, větší tak na 40ti.
Nechávám jehňata v teple přes noc, nemají pak takový výdej energie a v pohodě vydrží, když je v 11 nakrmím, do rána do 7mi to zvládnou.
Ráno je nakrmím a dám k ovcím do ohrádek a kontroluju, aby nebyla podchlazená, stačí, když se motají kolem ovce a pokouší se napít (je to důležité pro psychiku obou), pokud jim to ještě nejde, přikrmím je. Když jsou podchlazená, vemu je pod infralampu, ale přes den je nechávám co nejvíc u mámy, na noc je vemu do tepla, většinou za 2-3 dny jsou v pořádku a pijou od ovce.
Pro jehňata, tak od 1 týdne, která potřebujou přikrmit, protože máma má málo mléka používám směs umělého a kravského čerstvého mléka. Přikrmuju nejprve 3x, vetší pak 2x denně, zhruba podle tabulky na mléčné směsi.
Krmení sondou, přesto že je efektivní a nikdy jsem zatím žádné jehně neutopila, se mi až tak neosvědčilo, připadá mi, že hodně jehňat ztratí sací reflex, pokud jsou sondou krmena opakovaně. Možná jednou v začátku ano, ale u malých jehňat se může odřít hltan zevniř a pak špatně polykají.
Pokud jehně nemá po zahřátí a podání mleziva sací reflex, už je na záchranu pozdě. I hodně slabá jehňata, která nemůžou vstát, když jim dáte do tlamičky malíček, alespoň trochu sajou, pak je šance.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dřív jsem se snažil o to, abych se o mladá jehňata, kůzlata a telata staral tak, aby to bylo co nejbližší k tomu jak to chodí v přírodě. Takže často malé dávky. Praxe mě ale zkrátka naučila to, že podání najednou velkého množství mleziva v první dávce rapidně zvýší množství Ig v krvi, která je vyšší než u zvířat bez problému odchovávané matkou, dostane to do zvířete energii tak velkou, že je není potřeba je dávat někam do tepla a protože sací reflex se hodně rychle vytrácí s ubývající energií při nenapití po porodu, tak se sondováním nějak neotálím. Nehledě na to, že jakékoliv odnášní mláďat do tepla trhá pouto mezi mládětem a matkou. A těch jehňat, kůzlat a telat co nasonduju, které vypadají že už tu spíš nejsou a najednou je drench mleziva naprosto postaví na nohy je tak velký, že já si zachraňování mláďat už bez sond neumím ani představit. Toť můj pohled na věc.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Janinka Bosorka
napsal(a):
Když bekky, kostey, profesore a jiní zkušení, to tak čtu, moc ráda bych bydlela blíže vás. Jsem vám vděčná za vaše rady, postřehy. V dnešní době lidi zdarma rady nerozdávaj a tady na ifauně jich jsou pytle. Děkuju.
Však na konci roku pošlem částky a čísla účtu, neboj se že bychom zapomněli
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Dřív jsem se snažil o to, abych se o mladá jehňata, kůzlata a telata staral tak, aby to bylo co nejbližší k tomu jak to chodí v přírodě. Takže často malé dávky. Praxe mě ale zkrátka naučila to, že podání najednou velkého množství mleziva v první dávce rapidně zvýší množství Ig v krvi, která je vyšší než u zvířat bez problému odchovávané matkou, dostane to do zvířete energii tak velkou, že je není potřeba je dávat někam do tepla a protože sací reflex se hodně rychle vytrácí s ubývající energií při nenapití po porodu, tak se sondováním nějak neotálím. Nehledě na to, že jakékoliv odnášní mláďat do tepla trhá pouto mezi mládětem a matkou. A těch jehňat, kůzlat a telat co nasonduju, které vypadají že už tu spíš nejsou a najednou je drench mleziva naprosto postaví na nohy je tak velký, že já si zachraňování mláďat už bez sond neumím ani představit. Toť můj pohled na věc.
Vidiš to. Podáš velké množství mleziva v první dávce, rapidně se zvýší množství Ig v krvi. Tím dostanou zabrat játra a ledviny a pak se všichni diví, že jim takhle odchovaná zvířata odchází v 15 letech na selhání ledvin
Uživatel s deaktivovaným účtem

No, ono se spíš lidi diví, že jim zvířata chcípnou přestože k nim 3x za noc vstávaj, aby jim dali pár pár kapek z injekční stříkačky.
I na nějakejch seminářích o telatech nám hustili do hlav, aby než abychom jim dali pár deci v prvních minutách po porodu tím stylem, že jen tak polykaj co jim do huby nateče, ale pořádně se nepřisajou, tak abychom před krmením zkontrolovali prstem sací reflex, kdyžtak radši hodinku počkali, než se tele zmátoří po porodu, začne být schopno pořádně sát, aby toho v prvním, byť pozdějším krmení, toho dostaly naráz co nejvíc, protože opravdu jen co jim tim střevem proteče sebemenší množství, tak se prostupnost střeva pro Ig začne rychle snižovat a pak za hodinu když by se už chytla a začala pořádně pít, tak už z toho mleziva těch Ig nikdy tolik nevstřebaj kolik by bývali mohli. Chci si pořídit refraktometr se stupnicí na Ig v krvi a trochu prozkoumat uhynulé kusy.
A další věc, při podávání méně kvalitního mleziva onu kvalitu prostě dohánět kvantitou, aby celkové množství Ig v gramech bylo stejné, ať už se do zvířete lije nějaké nebo dvojnásobné množství.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lilo
napsal(a):
Ja si myslim ze podana davka mleziva by mela byt umerna mnozstvi ktere se vejde do nerozezraneho bachurku...
Do bachurku ne, tam to nechcete, ale do slezu, a slez je u těch mimin překvapivě velký. do telete se ty dva litry najednou normálně nasondovat dají a do slezu se to všechno vejde.
kostey má pravdu, prostupnost pro protilátky z mleziva rychle klesá a co do mláděte nenalejete brzo po porodu, to nemá. a pak z toho jsou ta umírající jehňata z pěnou u studené tlamy.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lilo
napsal(a):
Hele kostey a proc nestudujes veterinu... kruci.. sikovnej si praxi mas a blbe take nejsi.
Jsem na nějaké studování moc starej a blbej, nehledě na to, že mě baví se naučit jen to co mě zajímá a na veterině se z 99% učej něco co mě nezajímá, nebo bych se ani naučit asi nedokázal. Nehledě na to, přítelkyně je veterinářka která si z tý školy přeci jen něco pamatuje, něco se doučila praxí a když už se jí ptám na něco co neví, tak vždycky ví kde to dohledat, komu zavolat, nebo mi dá kontakty na lidi se kterejma to můžu probrat. Takže já to vysloveně znát nemusím. Pořád mě tahá na nějaké semináře, ale poslední celodenní seminář o oku jsem fakt skoro celej prospal. Zapamatoval jsem si jen že za to, že zvířatům v noci svítí oči může tapetum lucidum, protože to bylo asi tak jediné co mi přišlo zajímavý.
Ale třeba když jsem přemýšlel nad tím jestli jedný mý imporotovaný AN koze z ciziny, která měla pod sebou 3 kozičky píchat chinolony, protože na jiné ATB byla resistentní a měla nudle až na zem a blbě dejchala tak takovejhlema otázkama dokonce dokážu ony všechny vety navzájem rozhádat že jsem se až divil. Nešlo o to jestli kozu léčit, ale jestli v tom případě nechat pod ní kůzlata, protože chinolony ničí chrupavky u mláďat a z mlíka by přecházely do nich. I u nás v kravíně jima vet i vetka léčí jen bejčky a né jalovice co pujdou do chovu.
Ale jinak naši kravínští veti stojej za starou bačkoru, protože když si je zavolám a do důvodu ke krávě jim napíšu podezření na cystitídu a oni jí píchnou jen SPG protože si asi popletou cystu s cystitídou (což je zánět močáku) tak je tu prostě něco špatně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

:) mozna si jen blbe rejpnu... AN v 600m? :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
:) mozna si jen blbe rejpnu... AN v 600m? :).
Dokonce téměř v 700m, teď se tomu taky směju To víš chovatelské začátky. Ale ono ani tak nejde o nadmořskou výšku, jako spíš o systém chovu a kvalitu krmení. Jsou tu v okolí lidi co je chovaj a úspěšně, ale cpou je spíš jak prasata a svítěj na ně lampama a né aby na ně náhodou foukl studený horský vzduch. Ještě tu 3 nubie mám a pořád se jich né a né zbavit. Protože na jaře je zahrnu do dobytčích jednotek, tak s nima nemůžu celou pastevní sezonu hýbat a pak je tolik práce s porážkou jatečních kusů, že je neřeším a pak, když zjistím, že už je půlka zimy za námi, tak už mi je líto se jich zbavovat
Uživatel s deaktivovaným účtem

No prave proto to pisu, koukal jsem na ne nez jsem mame pred lety poridil nejaky krizeny gremliny. nedke jsem cet, ze jsou choulostivy a ze se jim musi topit a zateplenej chlivek... jsme v asi v 350m ale na vetrny hurce takze i kdyz nejsou tak kruty mrazy tak pocitove v tom vetru je proste kosa a bere to energii zviratum a nekdy i me :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hele ony zas tak náchylný nejsou jak se povídá, ale ty importy jsou zkrátka problém. Nubie narozený v ČR jsou o něčem jinym, stejně tak jak jejich kříženky. Pořád ale platí to, že to je něco jak černobílá holštýnka. Je to plemeno které umí mít výbornou užitkovost, ale pokud to pořádně nenakrmíš, tak z nich nic nebude. Moje hnědule jsou teď připuštěny měsíc a půl a přitom jsou už teď jak sudy, maj hezkou lesklou srst a to jsou jen na senu. Nubie jsou takové nijaké, docela hubené, srst nic moc, ale nic jim jakoby není.
Předloni v lednu, když nám kamerunka porodila kůzlata v -18°C (jsme ve výšce 665 m) jsme jim normálně přitápěli - před topný panel jsme jim dali mříž, aby se nedostali až k němu a jak jim bylo , to jsme ještě neměli uvnitř vyzděné chlívy, dovnitř do stodoly profukovalo a byla tam fakt kosa.. no a následujícího léta nastal opačný extrém, kdy jsme při 35°C stěhovali chudáky králíky do sklepa, ve kterém bylo při těch vedrech příjemných cca 20°C.
No a co, ve vesnici se nám sice všichni smáli (ale v dobrém, máme všichni přátelské vztahy), no a zvířata ty nepříjemné teploty přečkaly v dobré pohodě
My většinou řešíme jehňata, která se narodí jehničkám a jsou drobná a nemají sílu se přisát, nebo dvojče, které máma ve stádu nestíhá ohlídat (to ještě když rodí na pastvě) a taky to je většinou to drobnější. Do těch se toho moc nevejde, prostě to technicky není možný. A když jsou prochladlá, tak jim v tělíčku všechno nějak blbě funguje a tím i pomaleji zpracujou všechno, co přijmou a ohřejou se zevnitř až po strávení. Já s tím ohříváním z venku prostě mám dobrou zkušenost, některým stačí jen ohřát a zvládnou se od mámy napít samy, některý potřebujou nakrmit. A ono taky nasondovat tele, kde je všechno větší a minijehňě je docela rozdíl. Jehněti se dá odřít jícen i tou nejtenčí nahřátou hadičkou od drechleru.
Krmím po malých dávkách i z toho důvodu, že když pak přecházejí na pevnou stravu a příkrmy (šrot, peletky, cukr. řízky atd.), tak lahváči mají víc vytahaný žaludky, jestli se to tak dá nazvat a mají větší snahu se přežírat, což ji v začátku může přivodit konec.
Celkově je jasný, že chlapi se snaží najít nějaké to univerzální a zcela efektivní řešení, zatím co nám ženskejm to nedělá takový problém prostě piplat po troškách...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Bekkky: Ano s těma lahváčema si to napsala přesně a jsou taky mnohem víc náchylní na nafukování se z nestrávenýho mlíka.
Jj, loni jsme chudinu jehničku museli dokonce 2x píchnout a "vypustit" vzduch, ale celkově byla hodně malá a slabší oproti beránkovi, který byl krmen také z lahve, zpočátku neměla ani sací reflex. Beru vůbec za zázrak, že jsme ji odkázali odpiplat, no nebejt tchýně , tak to nedá, podařilo se jí rozkrmit. První tři měsíce s ní byly pořád nějaké starosti, hlavně s tím trávením, nafukováním, až pak přešla čistě na pastvu, tak se to teprve konečně srovnalo. Vrstevníkům se samozřejmě hmotnostně nevyrovnala..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já zatim nikdy nemusel trokarovat jehně nebo kůzle, vždycky se to podařilo vyřešit jinak, ale co se telat týče, tak tlusté prasečí kanyly kterejma to u nich častokrát dělám už patří mezi povinnou výbavu auta