Nové plemeno – Turský harlekýn

V loňském vydání Fauny č. 12/2003 byl otisknut článek o vzniku a problematice chovu nových plemen psů. V tomto článku bylo upozorněno i na nově vznikající plemeno v českých zemích, pod názvem TURSKÝ HARLEKÝN. Z důvodu velkého ohlasu a zájmu veřejnosti o toto plemeno přinášíme další informace právě o něm.

Charakteristika Turského harlekýna

Jedná se o atraktivního psíka, který je plný vitality a vynalézavosti. Uplatnění najde především ve sportech, kde může naplno rozvinout svou rychlost, mrštnost a radost ze života. Díky svým vlastnostem je ideální např. pro agility nebo jako průvodce jezdců na koni či na kole. Ovšem je zároveň výborným společníkem pro každého, kdo nemá rád nudu.
Hlasitě brání cizím osobám ve vstupu na území jeho domova nebo území k hlídání jemu svěřené. Přesto bezdůvodně nikoho nenapadá. Pro svou rodinu je příjemným a milým společníkem, který se snese s domácími zvířaty.
Neměl by být dlouhosrstý, ale přitom odolný tak, aby byl schopen žít i celoročně venku. Tedy na místo ubytování není příliš náročný, stejně tak ani na údržbu.

Předběžný standard plemene

Turský harlekýn je pes pevného konstitučního typu s dobrým osvalením, kvadratického formátu a malého vzrůstu. Je vysoce temperamentní, odvážný, vyniká velkou ostražitostí a chytrostí. Jeho smysly jsou silně vyvinuty, včetně výborných orientačních smyslů. Převládá u něho vyrovnaný nervový typ.
Hlava - hruškovitého tvaru, zakulacená jak při pohledu zepředu, tak i ze strany, stop výrazný, týlní hrbol je zřetelný, kůže bez záhybů. Je patrný rozdíl ve výrazu hlavy psa a feny.
Nos - krátký, méně než 1/2 délky hlavy, čenich zpravidla černý, skvrnitý však není vadou.
Pysky - přilehlé a pevně uzavírající čelistní partii.
Zuby - požaduje se úplný chrup. Ztráta P4 a M3 není považována za vadu. Skus je nůžkový, povolený i klešťový.
Oči - jsou převážně tmavé. Jiné, než-li modré zbarvení, je přípustné. Jsou středně velké, kulaté, s přilehlými víčky.
Uši - mírně klopené nebo přirozeně postavené, velikostí úměrné k hlavě.
Krk - bez laloku, mírně klenutý, nesený pod úhlem kolem 45°.
Trup - je válcovitý, pevný, nepříliš mohutný, hrudník dostatečně hluboký – dosahující k loktům.
Hřbet - krátký, rovný, pevný.
Bedra - plynule navazují na hřbet a záď.
Záď - je krátká a rovná.
Ocas - vysoko nasazen a různě nesen.
Hrudní končetiny - rovné s přilehlými lokty, dobře osvalené, kolmo postavené s mírně skloněným nadprstím.
Pánevní končetiny - při pohledu zezadu rovné, s mírným úhlem stehenní a holenní kostí, s pevným hleznem, velmi dobře osvalené.
Tlapy - uzavřené, s klenutými prsty.
Srst - krátká až středně dlouhá, tuhá, s dobrou podsadou.
Zbarvení srsti - bílý základ s kropenatými černými, nebo hnědými znaky, nebo se sytými, po celém těle rozloženými znaky. Žádoucí je různé zbarvení hlavy.
Výška - psa i feny je 30 cm, s tolerancí 2 cm nahoru či dolů.
Nedostatky: hrubý konstituční typ, kapří, nebo pronesený hřbet, vybočené lokty nebo tlapy.
Vady: lymfatický konstituční typ, předkus, podkus, fontanela, kryptorchismus, monorchismus.
Turského harlekýna se rozhodl před několika lety vytvořit V. Martínek, který nelitoval velkého úsilí a času, a i navzdory mnoha pesimistům se jeho představa o vysněném exteriéru turského harlekýna pozvolna naplňuje. Cílem V. Martínka při vytváření nového plemene bylo přiblížit se vzhledu již zcela zaniklému existujícímu plemenu z počátku 20. století, které bylo známé pod označením karlovarský krysařík. A že se to V. Martínkovi daří, je nepochybné.
Tímto vyzýváme všechny nadšence a zájemce o turského harlekýna, které zajímají bližší informace, aby se obrátili na chovatele V. Martínka, který vše potřebné rád sdělí.
Kontakt: V. Martínek, Tursko 87, 252 65, tel.: 315 786 022