Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.

Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod).

 
iFauna.cz » Články » Psi »

Z historie Pekingského palácového psíka


Pekingský palácový psík patří mezi společenská plemena psů a mnohokrát si získal velikou oblibu u králů a šlechty. Svého času byl posvátným zvířetem dvora čínských císařů, pod trestem smrti ho nesměl vlastnit nikdo jiný. Chovali ho příslušníci nejbohatších vrstev, zejména pak v císařském paláci v Pekingu. V době, kdy v Evropě bylo sotva něco známo o systematicky vedené plemenné knize pro chov psů, existovaly již v Pekingu přesné pokyny, jak se mají psi krmit. Potrava se skládala ze žraločích ploutví, slučích jater a kachních prsíček. Byly též vypracovány přesné popisy, jak se mají psi chovat. Od poslední císařské vdovy Cch´-si, se zachoval velice květnatý popis palácových psíků.
Císařovna prý dokument sepsala sama a jeho úvod zní: „Perly stékají ze rtů jejího císařského majestátu Cch´-si, císařovny květnaté země Konfucia.“ Po tomto úvodu následuje popis psů, který bychom mohli považovat za první „standard“ plemene.

„Nechej být lvího psa malého, nechej jej nosit kolem krku vlající plášť důstojnosti, nechej jej rozvinout vlající vlajkou přepychu, přes hřbet nechť má bujnou standartu. Nechej jeho tvář býti černou a huňatou jeho hruď, rovné nechť je jeho čelo a nízké, jako u císařského boxéra, oči veliké a svítící, uši nechť jsou posazené jako plachta válečné džunky, nos jeho nechť je rovný jako u hinduského opičího krále. Nechej jeho přední nohy ohnout, aby si nepřál daleko putovat, nebo neopustil okolí císařské. Jeho tělo nechť je jako u lovícího lva, který uchvacuje kořist. Jeho nohy nechť jsou hojně obklopeny srstí, aby byl jeho krok neslyšný a jeho pyšná standarta, ať se rovná chvostu tibetského yaka, který svou bohatostí chrání císařskou jemnost před útokem létajících nepřátel. A jako barvu nechť nosí barvu lva, žluť zlatou, nošen v rukávu žlutého hávu, nebo v barvě červeného medvěda nebo pruhovaný jako drak, aby se ke každému hávu z komory císařovny hodil nějaký pes. Nechej ho uctívat své předky a nosit ho dary na psí hřbitov v zakázaném městě pokaždé, když je měsíc v novu. Nechť se chová tak důstojně jako vévodkyně, nechť se naučí ihned pokousat cizí ďábly. Ve dnech nemoci má být mazán mastmi, vyčištěným tukem ze sněžného leoparda a k pití mu dávej drozdí vejce plné šťávy z horské byliny, rozetřené se třemi špetkami z rohu nosorožce a nasaď mu pijavice. Takový zůstane, ale když pojde, pomni, že ani člověk není nesmrtelný - a zemřít musíš i ty!“
Evropané, kteří se o těchto slavných psících dozvěděli, si velmi přáli jednoho do Evropy přivézt. S čínskou zdvořilostí bylo takové přání občas splněno, ale - alespoň se to tvrdí - žádný z těchto psů nikdy cestu nepřežil. Skleněné a bambusové střepiny, které dostal do posledního jídla, se postaraly o to, aby se žádný pes nedostal do cizích rukou. Až za války Číny proti západním mocnostem v roce 1860 se podařilo zachránit Angličanům v císařském paláci pět palácových psíků před smrtí, a ti se stali základem pro pozdější evropský chov pekinézů. Jeden z těchto pěti psů, fenka „Looty“ byla po uhynutí vycpána a vycpaný preparát je k vidění ještě dnes v přírodovědeckém muzeu v Londýně. Chov pekinézů se v Anglii zdárně rozvíjel a již kolem roku 1900 se rozšířil po celé Evropě. Dnes si pekingského palácového psíka může dovolit každý, kdo má smysl pro tajemné kouzlo tohoto mimořádného zvířátka.
V dnešním Standardu pro plemeno Pekingský palácový psík je: malý, dobře vyvážený, robustní pes, důstojného chování. Je lvího zjevu, s čilým a inteligentním výrazem. Nebojácný, oddaný, ani plachý ani agresivní. Jeho hlava je veliká, široká, s větší šířkou než výškou, lebka je plochá mezi ušima. Nos je krátký a široký, nosní otvory jsou veliké, otevřené a černé. Nos je překryt velkou vráskou. Nesmí být vidět zuby ani jazyk. Pekinéz je krátký pes se širokým hrudníkem, má pomalý valivý chod, důstojné pádlování. Dlouhé osrstění po celém těle, rovné, s bohatou hřívou a hustou podsadou. Zbarvení je povoleno jakékoliv, s vyjímkou játrově hnědé a albinismu. Jeho ideální hmotnost je u psů do 5 kg a u fen do 5,5 kg. Psi mají vypadat malí, ale při zvednutí musí být překvapivě těžcí.
Pekinéz ke svému životu potřebuje především lásku, kterou vděčně oplácí. Je to velice milé, hravé a hlavně milující stvoření, které si dokáže podmanit snad každého.

Povaha Pekingského palácového psíka
Jistě již víte, že pekinéz je nejstarší psí rasou vůbec. Je na celém světe obdivován pro svůj exotický zjev a složitou duši. Soustřeďuje v sobě krásu starého Orientu. Jeho povaha je velmi zvláštní a u každého jiná. Znám desítky pekinézů, ale ani dva z nich nemají stejnou povahu. Každý z nich je osobností důstojnou a nezávislou, ale vždy velmi toužící po lásce. Pekinéz se nedá cvičit nebo jen velmi vzácně, základní povely se však naučí spolehlivě, i když je k tomu třeba více trpělivosti, než u jiných ras. Je velmi ješitný, má rád chválu a obdiv. Na tomto poznatku je tedy třeba stavět výchovu. Stále musíte pekinéze chválit a obdivovat, jen tak si dá říci, aby se naučil poslouchat. Při vlídné, trpělivé a laskavé výchově se naučí vše, musí být ale neustále chválen, aby věděl, že jeho milovaní páni jsou s ním spokojeni. Pekinéz ke svému životu nezbytně potřebuje lásku, bez ní by se stal nedůvěřivým a někdy dokonce zlým. Přesvědčuji se o tom velmi často u těch pekinézů, které jejich pán vykázal ze svého prostoru. Pekinéz bez újmy na své psychice nesnese odloučení od svého pána a umístění v jakémkoliv útulku. Věřím, že vy to svému pejskovi nikdy neuděláte.
Dáte-li mu svou lásku, vrátí vám jí mnohonásobně zpět a stane se rozkošným zvířátkem, které nikdy nezarmoutí. Pamatujte, že byl po tisíciletích chován v přepychu a uctíván jako božstvo, dodnes mu zůstala vznešenost, kterou mu nesmíte brát. Nikdy ho nesmíte ponížit tělesným trestem. Pekinéz by se cítil ukřivděný. Neznamená to, že máte nechat štěně dělat jakékoliv nezbednosti. Musíte ho vychovat tak, abyste z něj měli radost a aby si na něj nemohl nikdo stěžovat. V dnešní době musí být majitelé psů opatrní, aby nikomu nezavdali příležitost ke stížnostem. Proto vám radím, abyste ho učili co nejméně štěkat. Pekinéz štěká poměrně velmi málo a tak se dá odnaučit. Mnoho majitelů dělá velkou chybu, když se rozplývá nad komickým štěkáním. Později už mu těžko vysvětlí, proč dříve mohl štěkat a teď už ne. Pekinéz je velmi statečný a ochotný vás bránit. Mnoho lidem toto komické počínání lichotí, dejte mu však znát, že v civilizované společnosti toto není třeba. Naši dospělí psi spolu po celý život bojují o vůdcovské místo. Jakmile vejdou příchozí do domu a oni vidí jejich přátelsky se usmívající tváře, domnívají se, že jim návštěva přináší fenku ke krytí a že si ji mezi sebou musejí vybojovat. Proto ten štěkot, s nímž si nedokážeme poradit. Pokud však budete mít jediného pejska, poradíte si s ním v tomto směru snadno, budete-li laskaví a za všech okolností důslední.

Aby se stal z vašeho štěňátka skutečný champion, je k tomu potřeba mnoho péče i nákladů, které každá výstava stojí. Pamatujte však na zásadu, že nikdy se nedá předem určit, co z malého štěněte vyroste a že vždy kupujete štěně s rizikem, že se na něm něco nevydaří. Není to průmyslové zboží, na něž by bylo možno dávat záruku. Vývin štěněte ovlivňuje mnoho faktorů: strava, umístění, psychická pohoda, různé nemoci, váš vztah. Tak se může stát, že mnohé jeho vrozené vlohy se úplně nerozvinou. Mám na mysli hlavně srst, která je z velké míry ovlivněna majitelem. Stane-li se vám, že pejsek se v nějakém směru nevydaří a na výstavách nebude vyhrávat, nikdy to svému pejskovi nemějte za zlé, cítil by se velmi nešťastný. Pamatujte, že pro svého psa jste tím nejdokonalejším člověkem na světě a že alespoň z části byste mu tento jeho obdiv měli oplácet. Pekinéz vás bude bezmezně milovat a důvěřovat vám, a proto i vy ho milujte a obdivujte. Přečtěte si všechnu dostupnou literaturu o psech. Dobře a detailně si prostudujte standard pekinéze a staňte se sami odborníky, teprve potom budete mít z výstavy skutečný požitek. Pokud budou vašemu pejskovi všechny okolnosti příznivé a vyroste z něj skutečně špičkový pekinéz, jako byli jeho předkové, věnujte mu svůj čas a peníze a nelitujte toho všeho pro velké mezinárodní výstavy.

Výchova
Výchovu už od počátku považujte za velmi důležitou. Pekinéz je tajemné a záhadné dítě přírody, když se budete snažit citlivě mu porozumět, jistě se vám to podaří. Jednejte s ním vždy trpělivě a laskavě, dejte mu však nesmlouvavě znát, že poroučet budete vy a nikoli on. U nás můžete vidět, jak všichni naši psi k vám budou přátelští a přítulní. Budou se snažit vás olíznout, vylézt na klín a žadonit o přitulení. Bohužel nejsou takoví všichni pekinézi. Pouze ti, kteří jsou po celý život obklopeni láskou a porozuměním, mají potom ke každému člověku neomezenou důvěru.

Péče o srst
Rodiče a prarodiče, jakož i všichni ostatní předkové vašeho štěňátka, mají překrásnou srst, bohatou, hustou a dlouhou, která je jejich největší ozdobou. Aby i váš pejsek měl takovou srst, musíte se mu věnovat a splnit dvě základní podmínky. První z nich je dostatečný chlad. Pekinéz nesmí být v přílišném teple. Uvědomte si, kde je člověku teplo, tam je pekinézovi v jeho obrovském kožichu již strašné vedro. Dospělý pekinéz snáší chlad velmi dobře, je v něm spokojený, ale malinká štěňátka ve věku 9-ti týdnů, kdy si je od nás přinesete, jsou ještě zvyklá na teplo a chladu musí přivyknout jen velmi zvolna a opatrně. Pekinéz potřebuje pro správný vývin srsti i pro své zdraví chladno. Pokud máte byt s ústředním topením, najděte mu alespoň nejchladnější místnost, kterou máte a kterou často větráte. Dopřejte mu také hodně pohybu na čerstvém vzduchu. Ale i tak se asi budete muset smířit s tím, že váš pejsek nebude mít tak dlouhou a bohatou srst jako psi, kteří žijí v chladném domě. Hlavně v suchém teple ústředního topení se zbavuje své srsti, aby netrpěl. Jakmile se jeho organismus zvýšenému teplu přizpůsobí, už nikdy mu potom dlouhá srst nenaroste.

Strava
Ve staré Číně byl pekinéz uctíván jako božstvo a každý den mu byl předkládán jiný pokrm. Něco z této zhýčkanosti mu zůstalo dodnes. Každý den jim musíte připravovat čerstvou stravu. Stravu z předchozího dne už nesežerou. Od prvních dnů, kdy si pejska přivezete, krmte ho velmi pečlivě. Standard mluví o ideální váze do 5 kg u psů a do 5,4 kg u fen. Pokud budete pejska krmit dostatečně hodnotnou a pestrou stravou na vitamíny, bude váš psík ve výborné kondici.

Nemoci
Pekinéz je při dobré péči velmi odolný pes. Dožívá se dlouhého věku ve svěžesti. Má však i svou „Achillovou patu“ a to jsou oči. Jelikož jsou veliké, mírně vypouklé a nemá žádný nos, velmi snadno si je zraní. Následkem je zánět, který se při zanedbání těžko léčí a psík může přijít i o oko. Pokud zachytíte zánět hned v počátku, léčí se velmi rychle a bez nejmenších následků. Pokud se vám zdá, že zranění bylo vážnější, je vždy lepší navštívit veterinárního lékaře.
Též upozorňuji na nebezpečí, které hrozí každému bohatě osrstěnému pekinézovi v letních vedrech. Jako všichni krátkonosí a vůbec krátkolebí psi má i pekinéz ztížené dýchání. A myslím si, že pekinéz vůbec nejvíc ze všech psích plemen. Nestačí odpařit dostatečné množství tepla a tak u něho dochází k přehřátí organismu a následkem toho k selhání srdce. Buďte proto v letních měsících na svého pejska velmi opatrní a zvláště při cestách autem v letních vedrech častěji zastavte a nechte pejska proběhnout. Nejraději ho však namočte ve studené vodě, tedy bříško a nožičky. Potom ho nechte ležet na froté ručníku na podlaze auta. Tam psi nejraději cestují. Pejskové toto mnohem hůře nesou než fenky.

Pekingský palácový psík - Standard FCI 207
Země původu: Čína
Patronát: Velká Británie
Datum uveřejnění původního platného standardu: 9. 11. 2004
Použití: společenský pes
FCI klasifikace: skupina 9 – Společenská a malá plemena
Sekce 8 – Japončík a pekingský palácový psík
Bez pracovní zkoušky.
Celkový vzhled: malý, dobře vyvážený, robustní psík velké důstojnosti a vysoké ušlechtilosti. Jakékoli příznaky dýchacích obtíží za normálních podmínek jsou nepřijatelné a měly by být přísně penalizovány.
Chování a povaha: vzhledem připomíná lva, má živý a inteligentní výraz. Odvážný, věrný, důstojný, ne však bojácný ani agresivní.
Hlava: velká, proporčně širší než delší.

Lebeční část
Lebka: mohutná, široká a plochá mezi ušima, nevyklenutá, široká mezi očima.
Stop: zřetelný, výrazný.
Obličejová část: plochý profil s nosní houbou dobře posazenou mezi očima. Nezbytná je černá pigmentace nosní houby, pysků a okrajů víček.
Nos: krátký a široký, nosní otvory velké a otevřené.
Vráska, buď souvislá nebo přerušená, by měla vést od lící ke kořenu nosu ve tvaru širokého obráceného písmene „V“. Neměla by nepříznivě zakrývat oči a činit je nezřetelnými.
Malé nosní dírky a výrazné vrásky nad nosem jsou nepřijatelné a měly by být přísně penalizovány.
Čenich: široký s pevnou spodní čelistí.
Morda: přilehlé pysky, nesmí odhalovat zuby a jazyk. Silná spodní čelist je nezbytná.
Oči: velké, jasné, kulaté, tmavé, zářící.
Bez zjevných očních problémů.
Uši: srdcovitý tvar, nasazeny na úrovni temene, neseny přilehlé k hlavě, nezasahující pod úroveň čenichu. S dlouhými závěsy.
Krk: krátký a silný.
Trup: krátký, robustnější zepředu než zezadu, s výrazným pasem.
Hřbetní linie: rovná
Hrudník: široký s dobře vyklenutými žebry mezi hrudními končetinami.
Ocas: vysoko nasazený, pevně nesený, lehce přetočený zpět na jednu stranu. Bohatě osrstěný.

Končetiny
Hrudní končetiny: krátké, silné, s těžkou stavbou kostí. Kosti hrudních končetin tvoří mírný oblouk mezi spěnkami a předloktími. Ramena směřující dozadu a hladce připojena k tělu. Předloktí by měla být přilehlá k tělu.
Pánevní končetiny: lehčí než končetiny hrudní s dobře formovaným kolením ohbím. Pevná hlezna. Při pohledu zezadu jsou končetiny v úzkém paralelním postoji. Bezvadný stav je nezbytný.
Tlapy: velké a ploché, nikoliv kulaté. Postoj na tlapách, nikoli na spěnce. Přední tlapy lehce vytočené do stran. Zadní končetiny směřují přímo kupředu.
Chůze / pohyb: pomalá, důstojná, valivá chůze kupředu. Typický pohyb nesmí být zaměňován s valivým pohybem způsobeným volnými rameny. Zezadu úzký chod. Bezvadný stav hrudních končetin, pánevních končetin, jakož i správnost pohybu jsou nanejvýš důležité.

Osrstění
Srst: dlouhá, rovná s bohatou hřívou splývající přes ramena a tvořící límec okolo krku, vrchní krycí srst je hrubá s hustou, měkčí podsadou. Závěsy na uších, zadních stranách končetin, na ocase a na prstech. Délka a hustota osrstění by neměly činit nezřetelný tvar těla.
Barva: všechny barvy a znaky jsou přípustné a rovnocenně hodnotné, výjimku tvoří albíni a játrově hnědá barva. U vícebarevných psů je rozložení barev rovnoměrné.
Velikost a váha: ideální váha nepřesahuje 5 kg (11 liber) pro psy a 5,4 kg (12 liber) pro fenky. Psi by měli vypadat malí, ale být překvapivě těžcí při nadzvednutí, těžká kostra a robustní dobře stavěné tělo jsou charakteristickými znaky tohoto plemene.
Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu a závažnost jejího posuzování by měla být přesně odvislá od míry jejího stupně a jejího vlivu na zdraví a dobrý stav psa.
Pes jasně vykazující známky fyzických abnormalit či abnormalit v chování bude diskvalifikován. Samci by měli mít dvě zjevná normální varlata plně sestouplá do šourku.

text: Olga Vitujová,
bohemia-orchis@pekinez.info,
foto: Renata Hofmann

Diskuze k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.
K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Komerční sdělení
Pučálka s.r.o. - Specialista na holistická krmiva
Dodání do 48 hodin. Doprava zdarma. Vše skladem. Profesionální servis.
Sušené pochoutky pro pejsky
Nejširší nabídka originálních sušených pamlsků v ČR za super ceny! Sušené pouze horkým vzduchem! Vše skladem!
winnerpet
Luxusní kožené produkty pro psy belgické značky ALOKÉ - obojky, vodítka, postroje a jedinečné kabelky.