Transport, učení, výstavy, standard


Obsah
  1. Cestování se psem
  2. Zásady při učení cviků
  3. Výstavy
  4. Příprava psa a vystavovatele na výstavu
  5. Výstavní ocenění
  6. Standard jorkšírského teriéra

Cestování se psem. Když jedeme k chovateli pro své první štěně, je dobré, aby nebylo před cestou autem nakrmeno. Některá štěňata mohou zvracet, a proto je dobré na cestu vzít do auta alespoň dva starší ručníky. Uchrání nám jak oděv, tak i potahy v autě. Pokud máme možnost, že druhá osoba řídí, sedneme si se štěňátkem dozadu a vezmeme je do náručí, aby se nebálo. Jestliže musíme řídit auto sami, vezeme malého pejska vždy ve schránce. Profesionální přepravní box na pejska bývá plastový, zvíře vidí ven, a je dobře větratelný. Je lehce omyvatelný a dá se dezinfikovat. Na tak malého pejska, jakým je jorkšírský teriér, vám dobře poslouží přepravka svojí velikostí určená pro kočky a malé psy. Aby se pejsek uvnitř nesmekal, můžeme dno vystlat molitanovou podložkou, která se dá snadno vyprat.

Cestování se psem

Před cestou vždy psa řádně vyvenčíme (podíváme se, zda se řádně vymočil a vykálel) a dáme mu napít čerstvé vody. Teprve potom psa dáme do přepravní schránky. Většina psů jezdí autem po celý život a někteří jízdu autem doslova milují. Při delším cestování je nutné vždy po čtyřech až šesti hodinách zastavit, pejska z boxu vyndat, nechat ho proběhnout a dát mu napít. Pozor! Pokud venčíme u frekventovaných komunikací, psa nikdy nepouštíme na volno, ale držíme ho vždy na vodítku.
Pes ani jiné zvíře se podle současné vyhlášky nesmí pohybovat v prostoru auta společně s posádkou – volně. Malý pejsek by měl být v přepravní schránce. Jestliže máme kombi, cestuje pes v odděleném zadním prostoru. Tento prostor je od posádky vždy oddělen sítí anebo mřížkou. Větší pes se smí pomocí speciálního postroje připoutat na zadní sedačce. Tyto postroje jsou k dostání ve specializovaných obchodech pro zvířata.
Pozor na přehřátí psa. V autě a ani v jiném dopravním prostředku nesmí být nepřiměřeně vysoká teplota. Pes se nemůže potit jako my lidé, proto vysoké teploty snáší podstatně hůř než my. Proto nikdy nenechávejme v létě samotného psa zavřeného v autě. Když odcházíme, přesvědčíme se, že je auto ve stínu, ale za půl hodiny stín ustoupí a na auto slunce přímo praží. Mnoho psů už doplatilo na nezodpovědnost majitele přehřátím a následným úhynem. Pozor! Už v dubnu může dojít v České republice v autě ke smrtelnému přehřátí.
Cestování vlakem naprostá většina psů snáší dobře a nečiní jim žádné zvláštní potíže.
Cestování se psem do zahraničí
Od 1. 10. 2004 pro cestování se psy platí nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) číslo 998 / 2003.
Co tedy musí v praxi váš pes podle tohoto legislativního opatření splňovat, aby s vámi mohl vycestovat do zahraničí?
1. Pes musí mít mezinárodní „Pet pas“.
2. Další podmínkou pro vycestování psa do zahraničí je platné očkování proti vzteklině.
Další informace najdete dále v plném znění na internetových stránkách Státní veterinární správy.

Zásady při učení cviků

Nové cviky a dovednosti psa zásadně učíme v důvěrně známém prostředí, kde psa nic neruší a nerozptyluje. Vždy cvičíme jen s vyvenčeným a zdravým psem. Psi mají dvě periody denní aktivity – ráno a k večeru. Proto nové dovednosti učíme ráno a navečer je zopakujeme. Cviky poslušnosti nemá cenu se psem trénovat déle než deset minut. Pak už je pejsek psychicky unavený, nastupuje útlum a pes se nesoustředí.
Nejúčinnější výcviková metoda je kontrastní. Vyslovíme např. povel „Sedni“ a psíka tlakem ruky na zadek posadíme (donutíme sednout) a hned potom výrazně odměníme pamlskem a pochválíme. Odměna musí být pro psa motivující.
Chovatel musí k svému psovi přistupovat laskavě a mít ho rád. Zároveň musí být při výchově a výcviku důsledný. Jorkšíři jsou psíci opravdu chytří a učenliví. Rádi aportují a také se mohou dobře uplatnit na překážkách parkuru agility v kategorii „mini“. Jestliže je jejich pán odměňuje a chválí, cvičí pro něj velice rádi.

Výstavy

Jestliže máme dobře vychovaného jorkšírského teriéra s průkazem původu, můžeme ho přihlásit na výstavu. Podmínkou u našeho plemene však je dlouho dopředu opečovávaná vypěstovaná výstavní srst.
Na výstavu pořádanou v České republice se musíte přihlásit zhruba dva nebo tři měsíce předem prostřednictvím vyplněného formuláře výstavní přihlášky. Univerzální výstavní přihláška bývá ke stažení na internetových stránkách ČMKU. Psa přihlašujete do příslušné výstavní třídy dle věku a dosažených výstavních titulů. Současně s vyplněnou přihláškou zasíláte výstavnímu výboru i potvrzení o zaplacení výstavního poplatku a fotokopii rodokmenu. Jedině tak můžete být na výstavu přijati a pořadatelé nechají jméno vašeho psa vytisknout ve výstavním katalogu.
Výstavy podle druhu a prestižnosti
Oblastní a krajské (ty jsou místní a nezadávají se na nich tituly čekatelství šampionátů).
Národní (zadává se čekatelství národního šampionátu krásy CAC).
Mezinárodní (zadává se čekatelství mezinárodního šampionátu krásy CACIB).
Evropská (v Evropě jen jedna do roka, nejlepší pes a fena plemene mají titul Evropský vítěz).
Světová (jediná do roka v celém světě – nejlepší pes a fena plemene mají titul Světový vítěz).
Klubové a speciální pro plemeno – sejde se zde velká konkurence psíků a získaný titul Klubový vítěz se velice cení.

Příprava psa a vystavovatele na výstavu

Než vyjedeme v očekávaný den „D“ na výstavu, měli bychom být na celou akci připraveni. Všechno, co musí umět náš pes ve výstavním kruhu, je třeba začít trénovat dostatečně dlouho dopředu. Pes, který se má zúčastnit výstavy, musí být vychovaný a snadno ovladatelný. Netahá a umí dobře chodit na vodítku, zvládá obraty. Setrvá potřebnou dobu ve výstavním postoji. Nesmí napadat jiné psy ani osoby. Není bázlivý. Musí ukázat zuby – skus řezáků a pak i počet zubů, to je třeba trénovat dostatečně dlouho předem. Psům samcům kontroluje rozhodčí pohmatem, jestli mají obě varlata. Jakákoli známka agresivity je důvodem k vyloučení z posuzování! Malé psy jako jsou jorkšírští teriéři posuzuje rozhodčí i na stole.
Vystavovatelé používají pro předvádění psů ve výstavním kruhu předváděcí vodítko („předváděčku“). Je to tenká šňůrka, která se hodí k barvě psa. Vystavujeme pouze psy čisté, ve výstavní kondici, zdravé, vykartáčované a s udržovanou srstí, neboť na té převelice záleží. Na to je opět nutno myslet dlouho předem.
Dále je dobré vzít s sebou deku, na kterou si pes lehne (zvlášť když s sebou nevezeme výstavní klec, do které psa odkládáme), misku na vodu, očkovací průkaz a potvrzení přijetí přihlášky výstavním výborem. Jorkšírští teriéři se vystavují většinou v halách, ale jestliže má být výstava venku, je dobré mít s sebou pro všechny případy ještě deštník.
I oblečení člověka, který psa předvádí, by mělo ladit s plemenem a brát ohled na barvu předváděného psa. Oděv by měl vždy tvořit kontrastní pozadí ke psu. Pes musí být dobře vidět. V cizině, na západ od nás, jsou výstavy chápány jako prestižní společenská záležitost a všichni vystavovatelé jsou podle toho ustrojeni. Páni mají saka a kravaty, dámy předvádějí svoje psy v kostýmech nebo šatech.
V předvečer výstavy je vhodné psa raději vůbec nekrmit. Ráno před odjezdem ho důkladně vyvenčíme, stejně tak učiníme ještě před samotným nástupem do kruhu. Je naprosto nepřípustné, aby se pes v kruhu vymočil nebo dokonce kálel.
Na výstavě se psi vždy posuzují podle plemenného standardu. Plemenný standard je ideální obraz jedince daného plemene. Plemenný standard vytváří země původu plemene. Rozhodčí na výstavě potom hodnotí, nakolik se pes ideálu standardu přibližuje. Z výstavy dostanete od rozhodčího posudek ve formě slovního popisu psa s oceněním a diplom.

Výstavní ocenění

Výborná: tato známka smí být přiznána jen takovému jedinci, který se velmi přibližuje ideálu, jak ho popisuje standard a je předveden ve výborné kondici. Jeho povaha musí být harmonická a vyrovnaná. Typem musí pes odpovídat své třídě a musí mít prvotřídní postoj. Převaha jeho kvalit musí vyvážit jeho drobné nedostatky. Musí vykazovat typické vlastnosti svého plemene.
Velmi dobrá: tato známka se přiznává takovému jedinci, který má typické vlastnosti svého plemene, vyvážené proporce a je v dobré kondici. Prominou se mu drobné vady, nikoli však vady morfologické. Toto ocenění může být uděleno jen prvotřídnímu jedinci.
Dobrá: toto ocenění se uděluje jedinci, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale má viditelné hrubší vady.
Dostatečná: toto hodnocení obdrží jedinec, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale jehož tělesnému vzhledu chybí do ideálu velmi mnoho.
Neoceněn: pro vady přechodného rázu. Vyloučen z posuzování musí být jedinec s vadami, které standard taxativně uvádí jako vady vylučující, dále pak jedinci, u nichž byl proveden operativní zákrok zakrývající vrozenou vadu exteriéru.

Standard jorkšírského teriéra

Země původu: Velká Británie
Standard FCI č. 86
Skupina 3: Teriéři
Sekce 4: Společenští teriéři (toy)
Celkový vzhled: dlouhá srst, chlupy splývají zcela rovně a stejnoměrně po obou stranách těla, pěšinka se táhne od čenichu až ke konci ocasu. Velmi kompaktní a úhledná stavba těla, chůze vzpřímená a plná elánu. Celková stavba odpovídá energickému tělu vyvážených proporcí.
Velikost: do 3,1 kg (7 liber). Ideální je hmotnost od 1800 gramů do 2800 gramů. Jorkšírský teriér, který bude použit k chovu, by neměl mít hmotnost menší než 2000 gramů.
Výška: není ve standardu uvedena, avšak 20 až 24 cm kohoutkové výšky odpovídá ideální hmotnosti.
Hlava: poměrně malá a plochá a ne příliš vystupující a kulatá. Hlava nesmí svým tvarem připomínat jablko.
Nos: černý, čenichová partie nepříliš dlouhá.
Oči: středně velké tmavé oči by měly mít ostražitý a inteligentní výraz. Oči jsou umístěny tak, že se pes dívá přímo před sebe. Nesmějí být vypoulené. Okraje očních víček jsou tmavé.
Zuby: mají nůžkový skus, avšak tolerován je i skus klešťový.
Uši: poměrně malé uši ve tvaru písmene „V“, vzpřímené, posazené nepříliš daleko od sebe, pokryté velmi krátkou srstí velmi tmavé a syté barvy. Překlopené či svěšené uši nejsou povoleny.
Krk: patřičně nasazen.
Tělo: kompaktní, hřbet rovný, bedra pevná. Hrudník přiměřeně klenutý do tvaru „O“.
Ocas: kupírovaný na střední délku, s bohatou srstí, barvy šedomodré, tmavší než zbytek těla, obzvlášť na konci, mírně vyčnívá nad linii hřbetu.
Hrudní končetiny: rovné, hustě porostlé srstí sytě zlaté barvy, o několik odstínů světlejší na konečcích než u kořínků, nedosahuje výš než k loketnímu kloubu.
Pánevní končetiny: zcela rovné, přiměřeně úhlené v koleni. Hustě porostlé srstí sytě zlaté barvy, která je na konečcích chlupů o několik odstínů světlejší než u kořínků a nedosahuje výš než k ohbí kolenního kloubu.
Tlapky: kulaté, drápky černé.
Srst: u jorkšírských teriérů je nejdůležitějším znakem plemene. V oblasti trupu by měla být srst středně dlouhá, u starších psů se na výstavách požaduje srst dlouhá až na zem. Měla by být hustá, hladká a lesklá, se stejnou strukturou jako hedvábí, nikdy však zvlněná.
• Velmi důležité je také ohraničené zbarvení srsti – od temene až po špičku ocasu má být srst tmavě ocelově modrá, tzn. na slunci se musí lesknout do modra, a nesmí obsahovat nahnědlé nebo černé chlupy.
• Na hlavě srst dlouhá, sytě zlatá, tmavší po stranách hlavy, u kořínků na uších a na čenichu, kde má být velmi dlouhá.
• Barva z hlavy nemá přesahovat na krk, ani se v ní nesmí objevovat žádné černé nebo tmavé chlupy. V žádném případě se nesmí pálení táhnout dále po šíji. Také nesmí obsahovat tmavé nebo černé chlupy.
• Stínové pálení by nemělo sahat nad lokty ani nad kolenní klouby.
• Podle standardu je zvlněná srst závažnou chybou. Taková srst působí matně a je velmi často nahnědlá. Vlnitá srst bývá také nepřiměřeně bujná.

Z knihy Jorkšírský teriér, kterou vydalo nakladatelství Robimaus.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5


Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře