Jack Russell teriér a sportovní aktivita, Část 12. – Zkoušky a závody

Jack Russell teriér a sportovní aktivita, Část 12. – Zkoušky a závody
30. 5. 2010
30. 11. 2010
1. 5. 2011
2. 10. 2011
17. 11. 2011
26. 11. 2011
26. 11. 2011
15. 4. 2012
15. 4. 2012
14. 5. 2012
26. 5. 2012
16. 6. 2012
16. 6. 2012
16. 6. 2012

Každý pes se dá vycvičit a to platí i o Jack Russell teriérovi. Mezi lidmi má pověst nezkrotného diblíka, který chvilku neposedí, ale věřte mi, že i Jack Russell teriér dokáže předvést skvělé výkony i na zkouškách a závodech, je-li dobře připraven a výcvik ho baví.

Učit se, učit se, učit se – to platí i pro pejsky

Ano, výcvik musí jacka bavit, jinak s ním nehnete, a pokud si bude myslet, že výcvik je jen hra a nic víc, bude mu strašně dobře a udělá všechno, nač si jen vzpomenete, tedy všechno, co je v jeho silách vnímat a vykonat. Je na páníčkovi, jak svého pejska povede, jestli mu bude stačit jen ,,obyčejná poslušnost“, kde sice svého pejska naučí sedět, lehat si i vstávat na povel, ale nebude mu vadit, že sedí nebo leží křivě nebo na boku a při povelu vstaň pochoduje nebo vstává neochotně atd … Naučí ho chodit u nohy, ale nebude mu vadit, že se jeho pejsek courá, předbíhá ho nebo od něj odbíhá. Může pejska naučit i mnoha jiným kouskům, ale jen pro svou radost nebo jako ukázku pro druhé. Ale i tohle je obrovské plus, protože ne každý dokáže vycvičit psa tak, aby uměl poslouchat na povel a předvedl nějaké psí kousky. Ovšem těmhle lidem většinou stačí přijít na jakýkoliv cvičák, kde se tyhle základy mohou naučit, a většinou po nějaké době, kdy tohoto cíle dosáhnou, cvičák opouští, pokud zrovna nemají ve výcviku dalšího psa. Nebo se jim na cvičáku zalíbí natolik, že zůstávají dál. Svou nemalou úlohu zde hraje i existence dobré party lidí stejně zaměřených. Další skupinou lidí jsou ,,nadšenci“, kteří se vyštěpí z první skupiny a již jim nestačí jen obecná poslušnost a začnou se výcvikem zabývat jako celkem, který má svůj řád a předpisy. Snaží se se svým psem naučit cvičit podle toho, jak jsou cviky předepsány v řádech, a většinou se snaží své úsilí zakončit zkouškou. Pokud zkoušky dopadnou dobře a složí jich několik za sebou, začnou někteří psovodi uvažovat o tom, jak cvičení vypilovat k dokonalosti, a stávají se z nich ,,maniaci“, kteří pak nepropásnou, je-li to v jejich silách, žádný závod. A věřte mi, že v současné době je v nabídce pro malá a i velká plemena psů mnoho disciplín, kde se můžete se svým miláčkem dokonale vyřádit, předvést, co dokážete, a změřit své síly s ostatními.

Co je v nabídce za zkoušky

Jen sportovní kynologie nabízí podle Zkušebního národního řádu, jestli jsem dobře počítala, šest zkoušek pro velké psy. Je to: ZM, ZVV1, ZVV2, ZVV3, ZPO1, ZPO2. Pro malé pejsky nabízí pět zkoušek, je to: ZMMP, ZMP1, ZMP2, ZMP3, ZMPO. A tři společné zkoušky pro malé i velké jsou: ZZO, ZPS1 a ZPS2. Podle Mezinárodního zkušebního řádu máte další možnost věnovat se výcviku a dál zdokonalovat ve cvičení sebe i svého psa. Základem pro všechny velké i malé je úspěšně složená zkouška IPO–BH (zkouška doprovodného psa) a pak se můžete vyřádit na IPO1–3 (poslušnost, stopy a obrana – i jednotlivě), IPO–FH (stopy), IPO–StPr (pachové práce – vyhledávání a označování předmětů v terénu) i na dalších zkouškách. Ke sportovní kynologii se řadí i zkušební řád KJ Brno, kde můžete složit zkoušky ZOP, ZPU1, ZPU2 a ZPUS. V neposlední řadě sem patří i obedience, kde jsou zkoušky také odstupňovány od nejjednodušší až po ty složitější, ba až k té nejsložitější, která je považována za vysokou školu v poslušnosti psa. Abych nezapomněla, za vysokou školu ve výcviku psů je považována i zkouška ZVV3 (Národní zkušební řád), IPO3 (Mezinárodní zkušební řád), A3 (Agility), nejvyšší zkoušky v záchranařině atd. Podle zkoušek si musíte vybrat, kde budete svého psa cvičit. Nejlepší variantou je domácí cvičák plus hostování na jiných cvičácích a absolvování seminářů, školení a názorných ukázek ve výcviku psů.

Flexibilita cvičáků

Jen za poslední rok se změnil Národní zkušební řád ve prospěch malých psů a upravil se i Mezinárodní zkušební řád a je povoleno zúčastnit se těchto zkoušek i s malým psem nebo s neslužebním plemenem psů. Byla bych ráda, kdyby se i cvičáky začaly více přizpůsobovat tomu, co jim vývoj v chovu a výcviku psů nabízí. Dodnes bohužel jsou a v budoucnu budou existovat cvičáky, které na tuto výzvu reagovat nebudou a dál si budou cvičit svá služební plemena psů a ta ostatní budou brát jen velmi okrajově, ale s tím bohužel nikdo nic nenadělá a uvidíme, co bude dál. Jak budete postupovat ve výcviku a skládat zkoušky, ne každý vám bude fandit a je i mnoho těch, kteří se budou snažit vám radost ze cvičení, ze zkoušek i závodů zkazit a dokážou dojít tak daleko, že zkoušky nakonec nezvládnete a na závodech doslova a do písmene vybouchnete. Moc bych si přála, aby na cvičácích byl takový kolektiv a vedení, abychom se navzájem podporovali, předávali si kvalitní informace a co nejlépe svou ZKO reprezentovali. Vždyť noví členové se zájmem o výcvik budou chodit jen tam, kde vládne přátelská atmosféra, kde i nový člen může předvést ty nejlepší možné výkony ve výcviku psů, ať přijde se psem velkým, nebo malým. Také bych si přála, aby na cvičácích bylo vytvořeno takové zázemí, aby i člověk s malým psem měl možnost si svého psa odložit, aniž by se bál, že kvůli mřížkám uzpůsobeným pro velké psy si ten jeho malý způsobí úraz.

Od zkoušek k závodům už jen krok

Na cvičáku jsem často slýchala, že nejlepší je nejdříve chodit na závody a potom skládat zkoušky. Podle našich zkušeností je ale lepší nejdříve složit zkoušku a pak teprve se zúčastnit závodů. Proč? Jednoduše proto, že na zkouškách se hodnotí jednotlivý výkon, jestli ten pejsek je schopen úkol vůbec provést, nebo ne. A hlavně se dokonale seznámíte se zkušebním řádem. Na závodech se však hodnotí každý detail a body letí dolů. Než řeknete švec, jste pod limitem, který vám na zkouškách nestačí, ale závod můžete dokončit na pořadí. Naši jacci dokázali složit již několik zkoušek s různými výsledky a mají za sebou i několik neúspěchů. Z každých zkoušek jsme si odnesli pozitivní i negativní zkušenosti.

30. 5. 2010 bylo Artušovi 15 měsíců, když jsme se pokusili o své první zkoušky podle KJ Brno ZOP na cvičáku ZKO Kralupy nad Vltavou–Strachov, rozhodčí byl pan Jan Plšek – uspěli jsme. Naše negativní zkušenost byla, že ne každý psovod má sportovní chování. Kladnou zkušeností bylo, že na konci zkoušek se spousta lidí ptala pana rozhodčího na chyby a on jim poradil, co a jak vypilovat. Když jsem se zeptala já na svého dorostence, jak se mu líbil jeho výkon, odpověděl mi, že mám bezvadného pejska.

30. 11. 2010 jsme se s Artušem pokusili složit zkoušky podle MZŘ IPO–BH na cvičáku ZKO Dolany, rozhodčí byl pan Vladimír Nedvěd – neuspěli jsme. Zde jsem zažila negativní zkušenost, která byla zároveň pro mne i ledovou sprchou. Byl to posměch přihlížejících, kteří se zkoušek účastnili se svými německými ovčáky. Kladnou zkušeností mi naopak bylo, když mi pan rozhodčí řekl, že zkoušky jsem pejskovi zkazila já, protože jsem byla moc nervózní a nebyla si jistá tím, co mám dělat, ale abych to nevzdávala, že pejsek na to opravdu má a že je strašně šťastný, že u zkoušek vidí i jiného psa, než jen německé ovčáky. Tuto zkoušku jsme opakovali až 26. 5. 2012.

1. 5. 2011 jsme zkusili zkoušku podle NZŘ–ZZO s Artušem i s Merlinem na cvičáku ZKO Kralupy n.Vlt., rozhodčího dělal pan Jiří Pružina – ani jeden neuspěl. S Artušem jsme zkoušku opakovali ještě dvakrát, než jsme ji konečně splnili, Merlin splnil napodruhé. Naší negativní zkušeností bylo, že i pan rozhodčí může dělat naschvály. Kladná zkušenost byla, že i při zkouškách zažijete komické situace. Např. Artušovi se nechtělo lehnout si do studené a mokré trávy, ale chtěl mi vyhovět, tak si předkem lehl a zadek nechal nahoře.

2. 10. 2011 jsme se s Artušem podruhé pokusili o zdolání zkoušek NZŘ–ZZO, na cvičáku ZKO Kralupy n. Vlt.– –Strachov, rozhodčího dělal pan Jaroslav Stareček – neuspěli jsme. Negativní zkušeností pro nás bylo, že člověk sice míní, ale řády jsou nekompromisní. Kladnou zkušeností nám bylo, že i malý pejsek může být posouzen velmi dobře od korektního rozhodčího.

17. 11. 2011 se konal náš třetí pokus s Artušem o úspěšné zvládnutí zkoušek NZŘ–ZZO, na cvičáku ZKO Strachov, rozhodčím byl pan Jaroslav Šmolík, předseda ČKS, s pomocníkem – konečně jsme to zvládli. Tentokrát jsme nezaznamenali žádnou negativní zkušenost a kladnou zkušeností bylo, že rozhodčí nejsou „suchaři“ a dokážou se od srdce zasmát pejskovi kašparovi. Artuš totiž dřív, než šel na zkoušky, začal trucovat a nechtěl nosit aport. U zkoušek se rozběhl za aportem, sebral ho a já jsem si už myslela, že je vyhráno. V ten okamžik se zarazil, asi si řekl, že vlastně aport nenosí, zase ho pustil a zůstal nad ním stát v poloze – já bych ti ho přinesl, ale musím si to rozmyslet, jestli jo, nebo ne. Tlamku rozesmátou, v očích rarášky. A za sebou jsem slyšela hurónský smích obou rozhodčích, jak mi pejsek brnká na nervy. Nakonec aport donesl.

26. 11. 2011 jsme chtěli překonat již vyšší laťku a ten den jsme nastoupili ke zkouškám s oběma pejsky podle ZŘ KJ Brno 2 – ZOP a ZPU1 na cvičáku ZKO Kralupy n. Vlt., rozhodoval pan Rudolf Baudyš – – Merlin zkoušky zvládl, já s Artušem jsem nakonec od zkoušek odstoupila. Negativní zkušeností nám bylo, že i rozhodčí si dokáže honit triko na úkor pejska s handicapem (Artuš musel mít košík při hlídání předmětu), a také to, že i kolegové vám ze sobeckých pohnutek mohou zkazit zkoušky. Pozitivní zkušeností ovšem bylo, že rozhodčí může své chování přehodnotit a nabídnout vám jiné řešení, abyste mohli pokračovat dál. Ten den to však již nešlo …

15. 4. 2012 jsme nastoupili ke zkouškám opět s Artušem i Merlinem podle NZŘ–ZMMP na cvičáku ZKO Sahara–Podlešín, rozhodčím byl pan Břetislav Ťujík, mistr sportu – oba obstáli. Negativní zkušenost jsme ten den nezaznamenali žádnou. Kladnou zkušeností nám bylo, že i přísný rozhodčí, který vám nic neodpustí, je „pan Rozhodčí“. A také to, že i na cizím cvičáku jste vítáni.

14. 5. 2012 se manžel s Merlinkem pokusil podruhé o zkoušky podle NZŘ–ZZO na cvičáku ZKO Kralupy n. Vlt.–Strachov, rozhodčím byl pan Miroslav Ryneš – zkoušky zvládli na výbornou. Negativní zkušenost nebyla žádná. Kladná zkušenost je, že i mladý rozhodčí „umí“ a je spravedlivý.

26. 5. 2012 jsme se s Artušem pokusili o opravu zkoušek podle MZŘ IPO–BH opět na cvičáku ZKO Dolany, rozhodčím byl pan Miroslav Ryneš – obstáli jsme na jedničku. Negativní zkušenost žádná. Kladná zkušenost byla, že pokud je bezvadný kolektiv, který drží při sobě, udělá zkoušky i „malý kluk“ s handicapem.

16. 6. 2012 jsme jeli na své první závody, a to na celostátní soutěž malých plemen v Chlumci nad Cidlinou. Chtěli jsme si víceméně udělat výlet a načerpat atmosféru závodů, s nějakým umístěním jsme ani nepočítali. Soutěžili jsme v kategorii ZMMP – – Merlinek nakonec skončil na krásném čtvrtém místě a byl první ve stopování. Já s Artušem jsme skončili na druhém místě a byli jsme první v poslušnosti. Tato soutěž byla pro nás velkou zkušeností s pěkným výsledkem a doslova a do písmene nás nabila optimismem do dalších závodů. Naší negativní zkušeností bylo, že ve vedru se špatně pracuje. Kladnou zkušeností byla perfektní atmosféra na závodech a to, že když se psovi rozsvítí, maká jako ďábel. Artuš se ten den předvedl jako nikdy předtím. Přemýšlela jsem proč a přišla jsem na to, že se před publikem strašně rád předvádí a miluje potlesk.

Další závody a zkoušky nás čekají na podzim. Tak nám držte palce, protože startujeme poprvé na prvním Mistrovství ČR psů malých plemen na cvičáku ZKO Sahara– –Podlešín.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře