Letní nástrahy aneb nebezpečí číhá všude
Přehřátí
Teplo je přirozeně jedním z největších rizik pro psy. Ti na rozdíl od nás nemohou své tělo dostatečně ochlazovat pocením (nemají po těle tolik potních žláz jako například lidé), ale pouze zrychleným dýcháním. Mají tedy pouze omezenou schopnost odvádět teplo z těla, což může vést například v uzavřeném či špatně větraném prostoru až k bezvědomí a následnému selhání krevního oběhu.
Je proto velice důležité nenechávat nikdy psa samotného v uzavřeném prostoru – ani v autě, které má otevřená okénka nebo stojí ve stínu. Při vysokých teplotách jsou tato opatření zcela nedostačující. Pes by měl mít venku vždy možnost schovat se do stínu a zbytečně nenosit náhubek. V případě nutnosti je nesmírně důležité zvolit správnou velikost a typ náhubku, aby v něm mohl pes dobře dýchat, libovolně otevřít tlamu a tím se ochladit. Když si nejste správným výběrem náhubku jistí, použijte malý trik. Vložte psovi do tlamy míček - nejlépe tenisák a zkoušejte náhubky tak dlouho, dokud nenajdete ten pravý.
V případě, že již k přehřátí došlo, je třeba psovi co nejrychleji pomoci. Mezi příznaky úžehu patří vysoká dechová a tepová frekvence, vrávorání, slabý pulz, bledé až namodralé sliznice či bezvědomí. Psa je třeba co nejrychleji dostat na čerstvý vzduch. V případě, že naleznete v cizím autě a za vysokých teplot psa s těmito příznaky, je rozbití okénka beztrestné. Dalším důležitým krokem je jeho ochlazení vodou nebo lépe studenými zábaly. Zvíře začínáme ochlazovat pomalu (při rychlém ochlazení by mohlo dojít k šoku) od končetin přes předhrudí a břicho pomocí mokrých ručníků, dek atd. Psa se snažíme uklidnit a necháme ho napít vody. Pečlivě sledujeme množství vypité vody. V případě, že by pes vypil najednou velké množství, může hrozit přetočení žaludku. Nakonec vždy vyhledáme veterinárního lékaře.
Dehydratace
Dehydratace je dalším častým problémem, ke kterému dochází především v letních měsících. Neustálý přístup k čerstvé, čisté a chladné vodě by měl být samozřejmostí. Vodu si s sebou nezapomeňte vzít také na cesty, výlety a delší procházky. V teplých dnech můžete psům zvýšit příjem tekutin i pomocí tzv. psích nanuků, které si můžete snadno připravit i doma.
Potřebujeme: kuřecí/hovězí vývar, formičky na led.
Postup: Připravíme si vývar a necháme ho vychladnout. Poté jej nalijeme do formiček na led, necháme ho zmrazit a můžeme podávat.
Pozor, pálí!
Letní slunce má obrovskou sílu, dokáže rozpálit chodníky i silnice do vysokých teplot. Než půjdete v létě se svým psem na procházku, nejprve vždy zkuste teplotu povrchu silnice rukou. Rozpálený asfalt či beton může vážně poranit tlapky vašeho čtyřnohého kamaráda. Na procházky choďte raději ráno nebo večer, kdy je jejich povrch chladnější. V nevyhnutelném případě se snažte silnici přejít co nejrychleji.
Máte doma naháče? Jestli je vaše odpověď ano, nezapomeňte ho pravidelně natírat opalovacím krémem. I on může mít ošklivé a bolestivé popálení kůže od sluníčka.
Mnoho lidí si dnes neumí léto bez táboráků a grilování ani představit. Tyto radovánky se bohužel mohou během okamžiku změnit v naprostý horor. Abyste případnému nebezpečí zamezili, postarejte se o to, aby váš pes byl vždy v dostatečné vzdálenosti od ohně či grilu. Je mnoho psů, kteří se bezmyšlenkovitě vrhli do ohně pro klacek, který považovali za aport, či snědli něco, co neměli (nejen pálivé koření, ale i podpalovače).
V případě, že již k popáleninám došlo, je třeba nejprve zvážit, jak závažné popáleniny jsou. V případě lehkých popálenin (zčervenalá kůže, mohou být i puchýře, otok, bolestivost) chladíme místo až do veterinárního ošetření. Při těžších popáleninách vzniká na postiženém místě tzv. nekróza – mrtvá tkáň, která se podobá strupu na hojící se ráně. Opět místo chladíme, přikryjeme sterilním gázovým tamponem namočeným do chloridu sodného či pitné vody (v případě nouze může místo tamponu posloužit také fólie na potraviny) a okamžitě vyhledáme veterinární pomoc.
Letní sestřih?
Někteří lidé si nechávají na léto různě upravovat a stříhat vlasy, aby jim nebylo velké horko. Mnozí si myslí, že je to tak i u našich pejsků. Opak je ale pravdou. Psí srst chrání pokožku před slunečními paprsky, a navíc má i tepelně izolační vlastnosti. V létě tak pomáhá svého majitele ochlazovat a udržuje tepelnou regulaci těla. Mnohem větším problémem, než je délka srsti, je její barva. Tmavé zbarvení absorbuje mnohem více slunečního zbarvení než světlé. Je proto logické, že psi s tmavou srstí jsou náchylnější k přehřátí.
Koupání
Koupání bezesporu patří k letní zábavě. Psa hezky ochladí a také unaví. Pozor si ale musíme dát při koupání ve vodě obsahující chlor či v mořské vodě. V žádném případě nenechávejte své čtyřnohé svěřence tuto vodu pít. Po vykoupání je pořádně osprchujte sladkou čistou vodou a nechte je uschnout. Předejdete podráždění a svědění kůže.
Utonutí
Každý pes umí od přírody plavat. Některý hůře, jiný lépe, ale každý vydrží plavat (podle své kondice) různě dlouhou dobu. Může se však stát, že se i pes utopí. Existuje mnoho různých případů, kdy pes plaval například doprostřed jezera a už neměl sílu se vrátit na břeh. Kdy skočil do zahradního jezírka a nemohl vylézt ven nebo když do vody spadl a během panického dýchání se mu dostala voda do plic. Co v takovém případě dělat?
Nejprve vytáhneme psa z vody, zvedneme ho za pánevní (zadní) končetiny hlavou dolů, nakloníme ho a zatřeseme s ním tak, aby mohla voda vytéct z plic. Psa takto držíme tak dlouho, dokud všechna voda nevyteče. Velká psí plemena v tomto případě položíme hlavou z kopce tak, aby zadní část těla byla výše. Poté dýchání povzbudíme silným třením hrudníku (prsou). V případě bezvědomí či při delší dechové zástavě posloucháme ozvy srdce a snažíme se nahmatat pulz. Ten může být v případě slabé činnosti srdce nehmatatelný. V takovém případě začneme okamžitě s resuscitací. V případě, že pes „pouze“ nedýchá, zahájíme umělé dýchání. Je-li voda studená, psa osušíme, zabalíme do ručníku či deky a okamžitě vyhledáme veterináře.
S otravou je otrava
Známe nesčetné množství způsobů, kterými se může váš pes otrávit. Mohou to být výfukové plyny (oxid uhelnatý), které se nacházejí blízko země, kde psi dýchají, čisticí prostředky či různé jedovaté bobule a rostliny. V létě počet rizik stoupá také o jedy proti škůdcům (např. plžům, hlodavcům, plevelům či o přípravky na ochranu rostlin) nebo o nespočet různých chemikálií. Jed se může do těla také dostat kontaktem s kůží (např. azbest nebo postřik proti plevelům na polích). V případě, že máte podezření u vašeho psa na otravu, je třeba neprodleně jednat.
Nejprve psa odveďte od zdroje otravy. V případě zvracení (zejména v bezvědomí) mu uvolněte dýchací cesty. Poté okamžitě vyhledejte veterinární pomoc. Máte-li podezření na otravu nadýcháním, přeneste zvíře okamžitě na čerstvý vzduch. Obáváte-li se otravy kontaktem s kůží, neprodleně psa omyjte. Je dobré také telefonicky kontaktovat veterináře a sdělit mu, co se stalo, může si tak do vašeho příjezdu připravit konkrétní protijed. V případě, že pes pozře například jed na hlodavce, je dobré vzít obal s sebou k veterináři (případně vzorek jedu).
Velmi důležitá je v tomto případě prevence. Snažte se, aby pes nepřišel s jedovatými látkami do styku.
Bodnutí hmyzem
Jak potvrzuje známé přísloví: „Nic není dokonalé. Je-li hezký den, jsou v něm také komáři.“ A hmyz bezpochyby patří k letním dnům. Jeho štípnutí může mít za následek nejen nepříjemné svědění, ale také značné otoky. V případě bodnutí do tlamy, hrtanu či krku může vzniklý otok způsobit i udušení zvířete. Postižené místo chlaďte, zajistěte psovi dostatečný přísun čerstvého vzduchu a podejte mu studenou vodu na napití. Psa okamžitě převezte k veterinárnímu lékaři. V případě, že nehrozí riziko udušení, místo chlaďte, potřete ho roztokem octa či kolečkem cibule (ne v blízkosti očí, nosu a tlamy) a naneste gel s antihistaminiky. Psovi pak zabraňte postižené místo olizovat.
Klíšťata
Jedním z nejobávanějších psích parazitů jsou bezesporu klíšťata. Jednoduchým bojem proti nim je bezesporu pravidelná kontrola a případné okamžité odstranění klíštěte pomocí pinzety či speciálních kleštiček. Místo po kousnutí vydezinfikujeme a ošetříme hojivou mastí. V případě ochrnutí (tvář, končetiny apod.), které mohou způsobit samičky klíšťat, vyhledáme veterinárního lékaře. Jako prevence mohou posloužit i různé speciální spreje a obojky proti klíšťatům. Také si můžete zkusit vyrobit takový repelent doma.
Potřebujeme: 1 litr vody, sáček sušeného nebo 250 g čerstvého rozmarýnu, 1 lžíci vinného octa
Postup: Nejprve přivedeme vodu k varu, poté ji odstavíme a vsypeme rozmarýn. Vše necháme odpočinout, dokud voda zcela nevychladne, a následně scedíme. Nakonec přidáme vinný ocet, přelijeme do lahve s rozprašovačem a uložíme do chladničky. Tento repelent můžeme používat jak pro sebe, tak pro naše zvířecí miláčky při každé procházce.
Vždy se snažte předejít jakémukoliv nebezpečí. Psa mějte neustále pod dohledem a v případě úrazu se snažte zachovat co největší klid. Vaše nervozita či neklid se rychle přenáší na vašeho miláčka, který je pak ve větším stresu. Na psa mluvte klidným hlasem. Je dobré mít ve svém telefonu uložené číslo na vašeho veterinárního lékaře, se kterým se v případě potíží můžete poradit. Krásné a bezpečné léto!
