Rozdíl mezi chovem zvířat s PP, bez PP a množírnami

Chystáte-li se pořídit si psa nebo kočku, je vhodné se před nákupem zorientovat, co znamenají pojmy zvíře s průkazem původu, bez průkazu původu a co znamená v médiích často skloňovaný pojem „množírna“.

Zvíře s průkazem původu (s PP)

Pokud už jste si vybrali plemeno, které si chcete pořídit, a hledali jste informace na různých chovatelských fórech, určitě jste narazili na informaci, že nejlepší volbou je pořídit si zvíře s průkazem původu. S tímto názorem lze souhlasit, protože chov zvířat s průkazem původu (PP) je obecně považován za nejméně problematický z hlediska negativních jevů, jako je špatný zdravotní stav zakoupeného zvířete nebo jeho vzhled neodpovídající standardům daného plemene atd.

Nicméně je třeba si uvědomit, že PP není žádný zákonem stanovený doklad, ale jedná se o průkaz vydávaný příslušným chovatelským spolkem. Tyto chovatelské spolky, které vedou plemenné knihy psů a koček, mají právní povahu spolku (zkratka z. s.) ve smyslu § 214 zákona č. 89/2014 Sb. občanského zákoníku. Takový spolek není složité založit, splníte-li zákonem stanovené podmínky.

Pro plemena, která jsou v naší republice nová, takové spolky ani nemusí existovat. Bohužel u nás existují i spolky, které vydávají PP křížencům či zvířatům bez prokázaného původu, jejž by PP od zavedeného spolku nedostali.

Jako příklad zavedených spolků vydávajících průkazy původu pro psy lze uvést Českomoravskou kynologickou unii (ČMKU) nebo Českomoravskou kynologickou federaci (CKF). Exkluzivita PP vydávaná těmito spolky vyplývá z jejich členství v mezinárodních kynologických organizacích jako FCI – Federation Cynologique Internationale nebo UCI – United kenel Clubs International. Další zavedenou organizací je Český svaz chovatelů, z. s., který má sekci Sdružení chovatelů koček (SCHK), jež je členem mezinárodní organizace chovatelů koček FIFe.

Je tedy na kupujícím, který si vybírá zvíře, aby se před pořízením zvířete informoval, kterou organizací byl jeho průkaz původu vydán. Obecně lze říci, že PP vydaný zavedenou chovatelskou organizací zaručuje původ zvířete a zvyšuje jeho tržní cenu.

Zvíře bez průkazu původu (bez PP)

Další problematický aspekt chovu zvířat jsou chovatelé chovající zvířata bez průkazu původu. Tímto jednáním poškozují zejména ekonomické zájmy chovatelů zvířat s PP, neboť tím snižují tržní hodnotu zvířat. Navíc kupující zde nemá záruku, zda jde o skutečně jím vybrané plemeno, nebo se jedná pouze o jeho křížence. Často se chovem zvířat bez PP zabývají i tzv. množírny. Samotný chov psů a koček bez průkazu původu však není zákonem zakázaný.

Chovatelé zvířat s PP se snaží zabránit tomu, aby se do množíren dostávali reprodukčně schopní jedinci. Proto je u zvířat, která nejsou prodávána za účelem dalšího chovu, v kupní smlouvě stanovena podmínka kastrace, jejíž provedení musí majitel do určitého data doložit, jinak mu hrozí vysoká smluvní pokuta. 

Množírny

Termín „množírna“ je již dlouho znám z médií jako blíže nedefinovaný způsob chovu nebo držení zvířat zejména pro komerční účely, který obvykle doprovázejí závadné jevy, jako je nedostatečná péče o zvířata a daňové úniky při jejich prodeji.

Zákonnou definici tohoto pojmu zavedla až novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Dle § 7a odst. 1) je za množírnu považováno zařízení včetně bytu sloužící k chovu a rozmnožování psů a koček ve větším počtu v nevhodných podmínkách způsobujících jim utrpení a nemožnost uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby. Hlavním cílem činnosti chovatele přitom nemusí být rozmnožování zvířat či dosažení zisku.

V množírnách je často chováno velké množství zájmových zvířat v malém a nevhodném prostoru, jako jsou sklepy, garáže nebo chlévy. Cílem množíren bývá dosáhnout co nejvyššího výdělku při minimálních nákladech. Množitelé připouští samice při každém hárání nebo mrouskání a ty rodí, dokud jim to jejich fyzický stav umožní. V množírnách dochází ke křížení jedinců bez ohledu na jejich zdraví, původ a povahové či exteriérové vlastnosti. Výjimkou není ani příbuzenská plemenitba či chov na nemocných zvířatech, v důsledku čehož bývají mláďata nemocná nebo s vrozenými vadami. 

Při nákupu je třeba pamatovat také na to, že dle § 7b zákona na ochranu zvířat proti týrání je zakázáno prodávat či předávat psy a kočky na veřejném prostranství a také je zakázán prodej psů, koček a primátů v obchodech se zvířaty. Toto ustanovení reaguje na případy, kdy předávání zvířat z množíren probíhá na odlehlých parkovištích či jiných místech, aby se prodejci vyhnuli návštěvě kupujícího v místě chovu, která by ho mohla od nákupu odradit, a také jim to umožňuje zůstat v ilegalitě.

Obezřetnost především

Před nákupem zvířete je dobré získat informace o vámi vybraném plemeni, o organizacích, jež se u nás zabývají jejich chovem, a ujasnit si, od kterých organizací budete považovat průkazy původu za důvěryhodné. Zvíře je nejlepší prohlédnout si v místě chovu a zároveň by vám měl být předložen průkaz původu daného zvířete. Má-li prodávající s tímto problém, mělo by to pro vás být varování, že vše nemusí být v pořádku. V takovém případě je lepší zvolit jiného prodávajícího.

 

Zdroje:

RENNEROVÁ, Zuzana. Množírny psů de lege lata. Právní Prostor [on-line]

Státní veterinární správa: Jaké hlavní změny přináší novela zákona na ochranu zvířat pro chovatele psů a koček? [on-line]

Sdružení chovatelů koček v České republice [on-line]

STAŇKOVÁ, Lenka. Právní úprava chovu zvířat. Praha, 2021. Rigorózní práce. Univerzita Karlova [v tisku]

TICHÁ, Vladimíra. Kdo může v České republice vystavovat průkazy původu psům? [on-line]