Psí  vousy nejsou pro parádu

Všichni masožravci a mnoho dalších savců (např. krysy, potkani, lachtani, tuleni atd.) mají sadu hmatových čidel, které se zásadně liší od toho, co mají lidé. Jsou to vysoce specializované chlupy na mordě u čenichu. Obecně se jim říká vousy, ale nejsou to nefunkční vousy, které zdobí tváře některých mužů (a hyzdí tváře některých žen).

Osvícenější chovatelé nazývají tyto vousy „tykadly“, což považuji za příhodné, neboť dlouhé anténky pomáhají zvířeti zkoumat a vnímat okolní svět. Tyto vousy jsou podstatně tužší než „obyčejné“ chlupy a mají své kořínky hluboko v kůži. Protože je vous delší a mnohem méně ohebný než ostatní osrstění těla, dosahuje dále a vnímá všemožné nepatrné otřesy a doteky z větší dálky.

Poučme se u tuleňů

U tuleňů je citlivost hmatových vousů ještě mnohem vyšší nežli u vlků a psů. Tuleň svými vousy dokáže zachytit vodní vlnění, které v dálce způsobuje plující ryba. Jakmile pohyb tuleň detekuje, pronásleduje svou potenciální kořist a zkouší ji ulovit. Vědci objevili, že za obdivuhodnou navigační schopnost tuleňů může délka a tvar jejich vousů. Dlouhý prohnutý vous se neohýbá při rychlém plavání tolik jako kratší vousy a tuleni tak mohou kořist úspěšně stopovat a vyslídit i ve vysokých rychlostech.

Co na to neuropsychologové?

Psycholog a neuropsycholog Stanley Coren v knize Co má pes na mysli píše: „Neuropsychologové mají tendenci spojovat je (rozuměj: hmatové vousy ‒ pozn. autora) se smyslovou kůrou mozku, která získává informace z nejdůležitějších částí těla, což je důkaz, jak důležitou oblastí je vnímání světa živočichů. V těchto částech mozku se hmatové informace koncentrují a zhruba 40 procent z nich vychází z obličeje. Mimořádně velké množství se nachází v oblasti horní čelisti, na zvláštním polštářku. Každý jednotlivý vous má spojení se specifickým místem v psím mozku, což napovídá, jak velký význam mají informace právě z tohoto zdroje.“

Stanley Coren upozorňuje, že se vědeckému zkoumání psích hmatových vousů v minulosti nevěnovalo mnoho pozornosti: „Většina studií o funkci hmatových chlupů se prováděla na krysách nebo na kočkách, jen málo studií se týkalo psů, ovšem jejich utváření a funkce je podobná u všech savců, kteří je mají. Vousy především slouží jako varovné zařízení, které psa informuje, že se něco blíží k jeho obličeji, takže ho chrání před nárazem do zdi nebo do jiných předmětů. Můžete to sami zkusit, když se jemně dotknete vousů svého psa. Při každém dotyku oko na téže straně obličeje mrkne nebo pes odvrátí hlavu ze strany, od které dotek přišel.“

Jako slepecká hůl

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že zvířata používají hmatové vousy jako nevidomí svou bílou hůl. Vousy vlků, psů a jiných zvířat ovládají drobné svaly, aktivně se pohybují či vibrují, podle toho, jak zvíře potřásá hlavou. Tento pohyb přináší zvířeti informace o tvaru a povrchu, který se nachází ve tmě blízko něj. Vlčí a psí oči dokážou kvalitně zaostřit na předměty blízko nich, ale je pro ně obtížné spatřit to, co je blízko mordy zvířete, takže relevantní informace, co se nachází před a pod tlamou, poskytují jen dopředu a dolů namířené hmatové vousy. 

Pro psa, který přišel o zrak, což u psích seniorů není nic neobvyklého, jsou hmatové vousy pravým požehnáním, které jim významně pomáhá (společně s čichem) pohybovat se ve známém i neznámém prostoru. Stanley Coren ve zmíněné knize zdůrazňuje: „Hmatové vousy jsou také citlivé i na proudění vzduchu, takže jsou schopné zaznamenat i malé změny. Pes se může vyhnout předmětu, jako je zeď, protože ho proudění vzduchu včas informuje o odrazu od povrchu.“

Nedejte na módu!

Fanatici psích výstav a psí kadeřníci si často neuvědomují důležitost funkce hmatových psích vousů. U psů některých společenských plemen (a vyžaduje-li to neosvícený standard) při úpravě srsti hmatové vousy stříhají. Argument zní jasně: psí hlava pak působí kompaktněji a je krásnější.

Důsledek pochybné kosmetické úpravy je však pro psa vysoce stresující: je omezena jeho schopnost dokonale vnímat okolí. Pes, kterému ustřihli jeho hmatové vousy, je v šeru a ve tmě nejistý, pohybuje se pomaleji, a především ‒ chybějí mu informace, které by ho varovaly před předměty ve tmě. 

Dobrá zpráva

Přijde-li pes o hmatové vousy, není to bohudíky nevratný stav. Pokud zůstanou alespoň jejich pahýlky, asi po měsíci dorostou a jsou opět plně funkční.