Rána u psa vznikne, ani se nenadějete. Co s ní?


Rána u psa vznikne, ani se nenadějete. Co s ní?
Rána u psa vznikne, ani se nenadějete. Co s ní?
Rána u psa vznikne, ani se nenadějete. Co s ní?
Obsah
  1. Můj pes se zranil. Co teď?
  2. Jak psí rány léčit?

Na procházce jste si kromě čerstvého vzduchu užili i nějakou tu dramatickou epizodu, která skončila drobným zraněním vašeho čtyřnohého společníka? Každý se někdy zraní, proto zachovejte klid, ale reagujte rychle. Rána u psa nemusí být na ošetření složitá, ale jistě zasluhuje vaši pozornost.

Můj pes se zranil. Co teď?

Hlavním faktorem určujícím váš další postup je velikost a původce rány. Rány psa mohou být v lepším případě povrchové, v horším hluboké. Pokud se skutečně jedná o pouze povrchovou ranku, například odřeninu, lze ji léčit doma – vyčistit, dezinfikovat a pravidelně kontrolovat. Jakmile ale rána zasahuje do hloubky, je nanejvýš žádaná rada nebo zásah veterináře.

Všechny rány mohou být potenciálně nebezpečné, proto platí, že když nevíte nebo si nejste jisti, jak ránu správně a nejvhodněji ošetřit, navštivte veterináře. Pokud je rána velká, ale ke zvěrolékaři nemůžete dorazit okamžitě, nelze otálet: zavolejte mu. Poradí vám s „první pomocí“. Nezapomínejte přitom na jedno – zraněný pes je ve stresu a rána ho bolí, proto může na vaši léčbu reagovat podrážděně. Ideálně mu proto nasaďte náhubek, ránu ošetřete čistou vodou nebo dezinfekcí, je-li rána na místě, kde by se mohla zašpinit, tak ji na cestu obvažte a co nejdříve vyrazte na veterinu. Zejména u huňatých psů není od věci okolí rány vystříhat či oholit, aby se postižené místo lépe čistilo i kontrolovalo.

Nevíte, kde pes k úrazu přišel? Typ rány napoví její podoba. Rána krvácí a má hladké a rovné okraje? Pes se pravděpodobně někde pořezal. Veterinář přispěje k rychlému zacelení rány, může navrhnout šití nebo jiný způsob léčby. 

Méně nápadná, ale právě tím více nebezpečná je bodná rána. Ta se může jevit třeba jen jako povrchový vpich. Pozor, zejména když nevíte, kde k němu pes přišel a zda se zranil o drát, hřebík nebo cokoliv jiného dlouhého. Nemůžete totiž vědět, ani jak hluboko předmět vašeho psa zranil, to posoudí až odborník. Také v případě, že k vám pes přiběhne se zraněním, ze kterého stále trčí například kousek klacku, nikdy tento předmět nevytahujte. Ránu opět jen opatrně očistěte, případně obvažte, aby se předmět nepohnul, a co nejrychleji psa dopravte k veterináři. 

Neméně časté jsou u psů také kombinovaná – bodnořezná – poranění. Typicky když se pes někde zahákne či napíchne a následně sebou trhne, čímž si zranění zhorší. 

Pokud se pes popral nebo ho jiný napadl, patrně si odnesl pár tržných ran od kousnutí. Tržná rána u psa způsobená zuby chlupatého soupeře se prakticky vždy podebere a bez čištění může vést k dalším komplikacím. Zuby cizího psa totiž do rány zanesou bakterie, které způsobí infekci. 
Přestože na pohled vidíte třeba i jen maličkou ranku, psí zub se mohl dostat mnohem hlouběji, protrhnout podkoží a způsobit tak poměrně větší a mnohdy nebezpečnou paseku. Proto i v případě, že jsou kousance malé, byste neměli s návštěvou veterináře otálet. 

Jak psí rány léčit?

Pes sám má k dispozici omezený sortiment prostředků k samoléčbě – svůj jazyk. Ránu si lízáním čistí a určitými látkami obsaženými ve slinách přispívá i k její léčbě. Na druhé straně však ránu psí jazyk rozrušuje a z lehkého zranění se může stát chronická infekce nebo může místo začít mokvat. Mokvající rána u psa se už řeší o něco hůř. Důležité je ji držet především v čistotě a suchu. Jestliže si postižené místo váš mazlík urputně olizuje stále a vy nemáte možnost jej uhlídat, je namístě zvážit použití límce. Dnes je snadné sehnat i měkký límec, který psa neomezuje tak jako tradiční plastový „satelit“, ale zároveň funguje stejně efektivně. 

Objeví-li se hnisavá rána u psa již dříve vámi ošetřeného, vaše léčba evidentně nezabrala a bude třeba postižené místo rozhodně ostříhat, opětovně dezinfikovat a navštívit bez vyčkávání zvěrolékaře.

Čestné místo v lékárničce by tedy měla mít vhodná dezinfekce. Nejčastěji se drobné ranky ošetřují koncentrovanými nebo ředěnými jodovými a hypermanganovými dezinfekcemi. K hojení ran přispívají různé masti s hojivými i dezinfekčními účinky, obsahující například léčivé enzymy, kyselinu hyaluronovou nebo přímo koloidní stříbro. Zkusit můžete také přírodní léčbu s odvarem z řepíku a na některé, zejména mokvající rány hezky zabírá léčba včelími produkty – medem a propolisem.

O dávkování a použití chemických léčiv se ale vždy raďte s veterinářem. Jako člověk, i každý pes je vlastní individuum a léky na něj mohou zabírat rozdílně, někdy je třeba se přizpůsobit alergii nebo věku a zdravotnímu stavu pejska – u starých psů nebo diabetiků budete mít s hojením vždy těžší práci. Péče a pohotovost se ale nakonec vždy vyplatí.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (3x):

1
2
3
4
5


Autor textu Pavla Skalová

Milovnice psaní, filmu a hlavně všeho živého. Straní křížencům všeho druhu a živé, neošetřené přírodě. Kdysi v ní žila obklopená domácími zvířaty, dnes ji nad vodou drží výlety, možnost dělit se o svůj koníček s ostatními a víra, že se tam jednou vrátí. Po absolutoriu krásných zážitků se třemi morčátky je už 15 let hrdou majitelkou a přítelkyní báječné fenky diskutabilního původu.

Autor fotografií zdroj: Shutterstock

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře