Naučte se o nás starat

Pokračování z Fauny č. 6/2002 - Péče o zvířata tuzemské fauny.

Zachraňování srnčat

Zvláštní kapitolou je zachraňování srnčat. Srna své mládě odkládá, sama se pase nebo ukrývá opodál a chodí mládě napájet. Srnče má reflex nehybnosti a neuteče ani v těsné blízkosti člověka. Není však ani poraněné, ani opuštěné a je skutečně zbytečné je odnášet z lesa. Naopak bezpředmětné je se tam zase vrátit, matka ucítí pach lidských rukou a mládě odmítne. Srnče se dá doma odchovat snadno, ale vyroste z něho tvor bez respektu z člověka. Když srneček nasadí první parůžky, nemilosrdně jimi napadá kohokoli a jsou dokonce známy případy usmrcení houbařů doma vychovanými a pak vypuštěnými srnci. Nezbude než pro něho najít útočiště v ohrazené oboře.

Stejně nejspíš skončí odchované sele divokého prasete. Kromě neúměrného zatížení výběhu rozšlapáním a rozrytím si rychle zvykne na blízkou přítomnost člověka. Potravu nebo oblíbené drbání pak vymáhá kousáním a dovede přitlačit.

Porod

Reprodukce má v zájmovém chovu význam, hodláme-li si mláďata ponechat nebo máme-li na ně rozumný odbyt. Nemá smysl hromadění mláďat doma v nevhodných podmínkách, což hraničí s týráním zvířat. V tomto případě je zřejmě lepší držet obě pohlaví chovaných živočichů odděleně. Při zájmu o mláďata pak stačí jen zvířata zkontaktovat. Různé implantáty nebo chirurgické zákroky mají dlouhodobý až trvalý charakter.

Ryby, obojživelníci a plazi

Pokud došlo ke tření ryb nebo odpáření ostatních zvířat, chovatel by se měl změnit na tichého pozorovatele věcí příštích a probíhá-li vše tak, jak je v živočišné říši obvyklé, nezasahovat. Nechť naslouhá pískání ptáčat v budce nebo pištění mláďat v doupěti, raduje se a drží svoji netrpělivost na uzdě. Není-li nezbytný chovatelský zásah, např. kroužkování, každé rušení odchovu může mít neblahé následky. Stejně za pár dnů či týdnů zjistí, co se mu to narodilo, kolik je mláďat a jakého jsou pohlaví. I v této fázi je však opatrnost na místě.

Předpokládané kladení jiker je u ryb odhadnutelné podle objemu bříška samice. Nemůže-li je vyklást sama, lze ji pomoci jemnou masáží.

Praktická pomoc obojživelníkům je iluzorní.

Špatně se odhaduje okamžik porodu nebo snesení vajec u plazů. Samice obvykle v době, kdy v ní rostou vajíčka nežere a zvětšuje se její objem. V kritickém okamžiku zalézá a různými pohyby těla se snaží vajec zbavit. Nedaří-li se to, může pomoci masáž, teplá koupel a vstřiknutí oleje do kloaky. Někteří Oxytocin nedoporučují vůbec, jiní v malé dávce. Obsah vajec lze odsát přes tělní stěnu. Popsány jsou i úspěšné operativní zákroky, spojené s vyjmutím vajec z těla samice.

Ptáci

Ptačí samice, marně se zbavující vejce tlačí a usedá bříškem na zem či jiný plochý podklad. Vejce lze v břiše opatrně nahmatat (pozor na záměnu se svalnatým žaludkem). Pokusem o řešení je umístění samice do malého prostoru se zvýšenou teplotou, masáž a vpravení oleje do kloaky. U menších ptáků je zákrokem odsátí obsahu vejce jehlou, zavedenou přes stěnu vejcovodu, u velkých je reálné manuální vybavení. Při rozbití vejce se jeho obsah může vylít do tělní dutiny ptáka a způsobit zánět pobřišnice s fatálním koncem.

Savci

Relativně nejjednodušší situaci nalezneme u savců. Z data posledního páření a tabulkové doby březosti můžeme odečíst termín porodu. Možná chyba nastane u zvířat cyklujících pravidelně, kdy dojde k dalšímu páření, jehož si chovatel nevšiml. Samici se zpravidla zvětšuje objem břicha. Poslední týdny před porodem se nalévá mléčná žláza. U zvířat, která mají mléčnou žlázu osrstěnou se objeví okolo bradavek lysé ostrůvky. Těsně před porodem mohou být na hrotech struků zaschlé kapky mléka. Zpravidla rovněž opuchne ochod a největší objem břicha se spustí u primátů směrem k pánvi, u kopytníků dolů k vemeni. U zvířat zavalitých nebo u druhů s hodně malými mláďaty však lze tyto příznaky přehlédnout a nezbude než se spolehnout na kalendář a klidnější chování samice. U kontaktních živočichů lze jemně vyšetřit břišní dutinu pohmatem.

Pokračování ve Fauně č. 8/2002.